Fundová: muži si tu o šanci umějí říct, ženy spíš vykonávají

Petra Fundová. Foto: Kateřina Písačková

Šance žen a mužů v českých médiích jsou mnohdy ovlivněny tím, jak aktivní je jejich přístup k práci, respektive ke kariérnímu postupu. Myslí si to Petra Fundová, generální ředitelka české pobočky německého vydavatelství Burda. Řekla to na dnešních Rozpravách o českých médiích, které v Praze tradičně pořádala a hostila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. „Muži si o to líp dovedou říct, ženy čekají, až budou osloveny. Mezi kolegy mám řadu mužů, kteří často přijdou a řeknou, co chtějí dělat, jak,“ přiblížila svou pracovní zkušenost. Ženy jsou podle ní od přírody praktická stvoření, proto často dávají přednost osobnímu životu. 

„Ženy jsou spíš vykonavatelky projektů,“ míní Fundová. „My ženy neumíme dělat networking, podporovat jedna druhou. Muži se to zřejmě generacemi už naučili,“ pojmenovala jednu z možných rezerv dam. Jako odstrašující může sloužit konkrétní příklad, jenž nadnesla o něco později „feministka teoretik“, vedoucí katedry žurnalistiky zmíněné fakulty Barbora Osvaldová, totiž co dokáže žena o ženě napsat na bulvárním webu Super.cz. „Kdyby to psal pes, člověk by se nedivil,“ glosovala Osvaldová.

Kateřina Mahdalová. Foto: Kateřina Písačková

Šéfredaktorka webu Datovážurnalistika.cz Kateřina Mahdalová úvodem debaty citovala aktuální sondu, podle níž v redakcích hlavních tuzemských televizí, deníků, webů i ve veřejnoprávních radách převažují muži a podíl žen je 25 %. Podle socioložky Jiřiny Šmejkalové nicméně v anglosaském světě zastávají akademici značně odlišné názory na to, co by se změnilo prostým navýšení počtu žen ve vedení mediálních institucí – včetně toho, zda by se přístup médií či jejich tematická skladba změnila k lepšímu. „Faktorů, které se na tom podílejí, je velká spousta. Zvyšujícím se tlakem na komercionalizaci se role individuálního novináře stává čím dál míň důležitým faktorem, jak se celá zpráva utváří, co je preferováno, jaké obrazy jsou preferovány,“ argumentovala Šmejkalová. 

Moderátorka debaty Alice Němcová-Tejkalová v debatě mimo jiné podotkla je, že za jeden z genderových stereotypů považuje přesvědčení, že ženy jsou vždy smířlivé, konsenzuální.

Ředitelka Fundová dále také řekla, že ve firmě, kterou řídí, muži převahu nemají. „V boardu v České republice mám 67 % žen, mé nejbližší spolupracovnice jsou ženy. Loni jsme najeli na publisherský systém, ze čtyř publisherů jsou tři ženy, muži jsou spíš v technických profesích. Mám opačný problém, někdy cíleně hledám muže,“ shrnula zkušenost ze zaměstnání. Větší pozornost by se podle ní měla věnovat tomu, aby ženy i muži dostávali za tutéž práci srovnatelné množství peněz: „Spravedlivé odměňování je téma, které bychom měli uchopit a nepustit.“

Problémem v médiích i ageismus

Hovoří Jiřina Šmejkalová, vpravo Petra Fundová. Foto: Kateřina Písačková

Podle socioložky Šmejkalové spočívá potenciální sociální problém v tom, co naznačují trendy v západních zemích, například ve Francii – totiž že obor médií – nejenom klasických, jako je televize či tisk, ale i digitálních, včetně počítačových her třeba – se rozpíná, rozšiřuje hlavně o lidi v reproduktivním věku, pro něž je atraktivní. Ti se tak místo rodiny věnují práci.

Jak Šmejkalová také řekla, v tuzemských médiích je patrný rovněž problém ageismu, spojený s jevem, že na klíčových či nejviditelnějších postech jsou neadekvátně mladí lidé, minimálně ve srovnání se zahraničím. Ředitelku Fundovou v tomto směru překvapuje program zahraničních televizí, kde vídá o poznání starší tváře než na obrazovkách v Česku. „U nás je to víc takový loutkový systém, lidi víc čtou z čtecího zařízení,“ míní. Je přitom přesvědčena, že ideální je mít pracovní tým „věkově a genderově namixovaný“: „Pak se lidi mohou doplňovat.“

Přehrajte si záznam rozpravy