Dnešní zasedání Rady České televize mělo jediný bod: volbu generálního ředitele této veřejnoprávní mediální instituce. Schůze trvala sedm hodin - začala v devět, skončila po čtvrté odpolední. Radní nakonec rozhodli, kdo bude šéfem České televize dalších šest let, tedy od 1. října 2023 do 30. září 2029. Novým generálním ředitelem se stal Jan Souček, který posledních devět let řídí brněnské studio ČT. Ke konci září tak z Kavčích hor odejde Petr Dvořák, který ČT vedl 12 let, nastoupil v říjnu 2011 a na jaře 2017 byl zvolen na druhé období. Byl tak nejdéle sloužícím šéfem České televize.

Jan Souček vyhrál. Foto: Česká televize

Nový generální ředitel ČT Jan Souček se svým projektem. Foto: Česká televize

Jan Souček po volbě odpovídá novinářům. Foto: Česká televize

Martin Konrád, který získal jediný hlas a do finále nepostoupil, třese rukou Janu Součkovi. Foto: Česká televize
Souček vyhrál už první kolo tajné volby, k níž se radní dostali po pěti hodinách prezentací finální pětice všech kandidátů. Tu kromě něj a Dvořáka tvořili ještě bývalý šéf Primy Martin Konrád, producent Jan Štern a manažer Pavel Hřídel. Souček v prvním kole dostal osm hlasů, Dvořák pět, Konrád jen jeden a Hřídel a Štern ani jeden. Do druhého kola tak postoupili Souček s Dvořákem. V druhém kole - po půlhodinové pauze na poradu radních - se Součkův náskok zvýšil na 9:6, ale pořád to nestačilo. Vítěz musel získat od 15 členů rady aspoň 10 hlasů. Ve třetím kole, jemuž předcházela dokonce hodinová pauza, pro Součka hlasovalo 11 radních, pro Dvořáka jen čtyři. Bylo rozhodnuto.
Nová digitální platforma, redukce managementu
Souček by chtěl po nástupu do funkce začít pracovat na vytvoření veřejnoprávní digitální zpravodajské platformy, na které by se podílela ČT, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Mohla by vzniknout v roce 2025. Platforma podle něj vznikne i bez účasti dalších veřejnoprávních firem.
Rozpočet České televize na letošek byl radou schválen vyrovnaný ve výši 7,39 miliardy Kč, podnik ale musí šetřit, od roku 2008 se nezvyšoval zdroj jejího hlavního příjmu, televizní poplatek, který posledních 15 let činí 135 Kč měsíčně. Dvořák už loni vyhlásil škrty ve výši 910 milionů Kč v letech 2023 a 2024, propuštění 250 lidí a také konec programu ČT3. ČT podle Součka stojí před potřebou vyřešení financování, ale není přesvědčený o tom, že potřebuje jen více peněz na výrobu obsahu, ale měla by vyřešit efektivitu činností a zvážit jejich případný outsourcing.
V organizační struktuře Souček počítá s redukcí první úrovně managementu o 20 %. Personální otázky chce řešit ještě před nástupem do funkce. Chce také nastartovat novou úroveň komunikace nejen uvnitř televize, ale i s radou a s politickou reprezentací.
Přečtěte si kandidátské projekty Jana Součka, Petra Dvořáka a všech ostatních uchazečů

Petr Dvořák po 12 letech v čele ČT skončí. Foto: Česká televize

Petr Dvořák odpovídá Newsroomu ČT24. Foto: Česká televize
Podrobně z průběhu zasedání
16.15
Oznámeny výsledky třetího kola volby. Všech 15 odevzdaných hlasů bylo platných, Souček dostal 11 hlasů, Dvořák 4. Zvolen tak byl Souček. Dvořák po dvou mandátech ke konci září z pozice generálního ředitele odchází, post zastával 12 let. Byl tedy nejdéle sloužícím šéfem České televize.
15.15
Oznámeny výsledky druhého kola volby. Všech 15 odevzdaných hlasů bylo platných, Souček dostal 9 hlasů, Dvořák 6. Nikdo tak nebyl zvolen a volba bude v 16.00 pokračovat třetím kolem.
15.10
Odhlasováno, volební komise složená z radních Mrklase, Matochy a Řeháka začala sčítat hlasy.
15.00
Po přestávce začíná druhé kolo volby, v němž se utkají Souček a Dvořák. Hlasuje 15 radních, pro zvolení je nutných aspoň 10 hlasů. Radní opět postupně v abecedním pořadí odevzdávají své hlasy, každý může zakřížkovat nejvýš jednoho kandidáta.
14.33
Oznámeny výsledky. Odevzdáno bylo 15 hlasovacích lístků, jeden byl neplatný, tedy 14 platných. Do druhého kola postupují Jan Souček a Petr Dvořák. Souček dostal 8 hlasů, Dvořák 5, Konrád 1. Hřídel a Štern nedostali ani jeden hlas.
14.25
Hlasování proběhlo, volební komise složená z radních Mrklase, Matochy a Řeháka jde sčítat hlasy. Výsledek se očekává za deset minut.
14.15
Začíná volba, první kolo. Volba je tajná. Radní postupně v abecedním pořadí odevzdávají své hlasy, každý může zakřížkovat nejvýš jednoho kandidáta.
14.00
Veřejná slyšení kandidátů jsou za námi, je před námi hlasování. Kvůli jeho přípravě předseda rady Novák vyhlásil desetiminutovou pauzu, dnes zatím třetí.
13.58
Organizační struktura je podle Hřídela nepřehledná, radě by navrhl některé změny a úpravy. Tázán na svůj tým, řekl, že by rád v týmu uvítal Součka a Šterna.
13.57
Hřídel se domnívá, že není třeba zvyšovat koncesionářské poplatky, částka, kterou lze revizí výdajů (třeba za energie) uspořit, jde podle něj do stamilionů ročně, ale není to schopen nyní zvenčí konkretizovat.
13.48
Předseda rady Novák se pozastavil nad tím, že důraz na prosperitu a zisk je vlastní komerční sféře. Místopředseda Matocha se ptá na motivaci stát se šéfem České televize. ČT se pohybuje ve finančních potížích, mohu jí pomoct a najít z této situace východisko, vysvětluje Hřídel.
13.47
Hřídel nabídl radním svou manažerskou zkušenost z Česka i ze zahraničí, zdůraznil svou nezávislost na velkých skupinách i to, že nikdy nepracoval pro žádnou ruskou ani čínskou společnost. Pro ČT vytýčil na další období cíl být zdravější, silnější, transparentnější.
13.42
Podle Hřídela ČT potřebuje nejen ekonomický, ale tvůrčí růst, a ten bude umožněn právě ekonomickým růstem. Všechny ušetřené prostředky je tak podle něj nutné investovat do tvorby a technologií.
13.38
Před radu předstupuje Pavel Hřídel, v pořadí poslední z kandidátů. Hřídel působí od letošního ledna ve společnosti Batist Medical, která vyrábí roušky, nanoroušky a další zdravotnický materiál. V letech 2019 až 2022 vedl Teplárnu Strakonice, kam přišel jako krizový manažer.
13.37
Štern opakuje, že je fotbalový fanda. „Miluju Bosáka,“ říká. Udržet sport v dosavadním rozsahu na ČT ale v konkurenci komerčních kanálů bude těžké.
13.36
„Vítězí obsahy, ne platformy.“ Brand už podle něj dneska nic neznamená. S odkazem na Čestmíra Kopeckého říká, že nejsilnější je televize v přímých přenosech. Třeba koncertů. To je podle něj magie a pak by se dívali i mladí.
13.30
Český rozhlas považuje za etalon, v případném spojením a v objetí větší České televize by podle Šterna utrpěl.
13.25
„Vždycky jsme vybojovali existenci České televize odkazem na ČT2, to jsou ty dokumenty, říkalo se. To byl skvělej brand, o ten jsme přišli.“
13.16
„Není potřeba veřejná podpora na to, abyste vysílali fotbalovou ligu nebo mistrovství světa,“ odpovídá Štern na dotaz radního Šlégra. Zároveň ujišťuje: „Když zvýší poplatky, na sport bych nesahal.“ Následuje debata s radním Doktorem, co má mít v případě nouze přednost - zda dramatika, či sport.
13.05
Pauza se protáhla. Před radu předstupuje Jan Štern. Ten je kreativní producent v ČT, dramaturg a režisér, pracoval i v TV Prima jako šéf programu. O ředitelskou funkci se neúspěšně ucházel v letech 1998, 2001 nebo 2003, kdy se dostal mezi finalisty.
Existence televize veřejné služby je nesamozřejmá, všude po Evropě musí neustále prokazovat svou důležitost, předeslal. Má-li ČT přežít, musí se její tvorba razantně změnit a zlepšit. Navrhuje pozastavit tvorbu krimiseriálů a plnit pondělní okna reprízami. Ve středu vztahové a psychologické seriály. Výrazně zvýšit kvalitu rodinných seriálů v pátečním okně, typově spíš Kukačky než Osada. Nedělní okno věnovat reportážím „z první linie života“. Otvírat primetimová okna pro kvalitní dokumenty, kvalitní zahraniční filmy, vyšší formu aktuální publicistiky. Cílem je s nadsázkou „český Netflix“, s kvalitní tvorbou, instituce, „na kterou můžeme být právem pyšní“.
12.43
Začíná druhá pauza, plánovaná do 12.57.
12.41
Konrádova prezentace končí. Jsem jiný než kandidáti přede mnou, říká, chce změnit kulturu uvnitř a aby se ČT věnovala dospívajícím a obecně mladší generaci, to je podle něj její dluh.
12.35
Radní Šafařík se táže na pracovní prostředí, i na kauzu Wollner. Vím o ni málo, možná míň než vy, odmítl ji komentovat Konrád. „Pracovní prostředí by se určitě mělo zlepšit. Celý ten areál je obrovský, nevyhovuje dnešním požadavkům.“
12.33
Radní Řehák směrem ke Konrádovi podotýká, že jeho koncepce je psaná ledabyle - jsou tam překlepy i třeba to, že Michaela Jílková má pořad Kotel (na ČT se vysílá Máte slovo, Kotel byl předchozí pořad Jílkové na komerční Nově). Konrád vysvětluje, že mu šlo o typ pořadu, nikoli o to, že by uváděl, že ho vysílá ČT. „Kotel asi naplňuje to, co by Česká televize měla dělat.“ Podle Kodexu ČT to podle Konráda umožňuje debatu názorových proudů, byť by nebyl pro takovou míru bulvárnosti.
12.30
Byl bych rád, kdyby sledovanost byla hlavně u zpravodajství a publicistiky, to je ta hlavní veřejná služba, kterou ČT má dělat, říká Konrád.
12.21
Radní Ježek pokládá svou sadu otázek na tým, strukturu a spojení veřejnoprávních médií. Konrád by si přivedl některé lidi, kteří jsou v televizní branži svou profesionalitou nezpochybnitelní, stejně tak by si ponechal některé stávající z ČT. Nechce říkat které, stejně tak nespecifikoval případné změny organizační struktury. Sloučení ČT a rozhlasu podle něj není šťastné: „Ze slučování mám zkušenost, že to odnese ten slabší partner.“ Některé synergie si umí představit: společný výběr poplatků či společné sídlo v regionu.
12.18
Koncesionáři si zaslouží velký sport, u menších sportů by se Konrád dohodl se sportovními svazy na streamování. V oblasti původní tvorby by mimo jiné oživil komedie, komediální seriály.
12.17
Víc ekonomického zpravodajství, víc se zabývat zdravotnictvím, říká Konrád. „Stejně tak lidi zajímá školství.“ Zemědělství, krajinotvorba, ekologie. „Úlohou ČT je vysvětlovat.“ Chce program, který by vysvětloval, co je Evropská unie, co chce, kam míří. Hodlá podpořit analytickou část zpravodajství, aby se daleko víc věnovala veřejnému prostoru. Být lidem blíž i jazykem, možná víc vizualizace.
12.09
Před radu předstoupil Martin Konrád. Zkušenosti s vedením televize má, zhruba rok stál v čele televize Prima. Od loňského srpna řídí mediální agenturu MMB Media Agency Czech. V úvodním slově mimo jiné řekl, že část lidí v ČT dělá na švarc systém. Následně se vyslovil za kompletní revizi televize na všech úrovní, v oblasti personální se chce zaměřit právě na „ičaře“.
12.08
Součkova prezentace končí. Souček měl hodinu a osm minut.
12.00
Po debatě o financování ČT (poplatek není daň, za poplatek dostáváte jasnou protihodnotu, upozornil Souček) se radní Milada Richterová ptá, zda by podle Součka mohla být ČT i financována třeba ze státního rozpočtu. Je to autonomní rozhodnutí zákonodárců, říká Souček, sám preferuje německý model, tedy vázat poplatek za odběrné místo energie. Minimalizuje to podle něj nárůst agendy vybírání poplatku, ten je v podstatě na faktuře za elektřinu. A tento model poskytuje minimální možnost, jak se hrazení poplatku vyhnout. „Němci jsou o krok před námi.“
11.52
Radního Jiřího Šlégra zajímá, zda by Souček jako ředitel řešil vysílání z olympiády sublicencí jako u fotbalu z Kataru, případně zda by zrušil kanál ČT Sport. Že na ČT Sport budeme vysílat jen národní sport nebo soutěže nižších kategorií, to se stát může, říká obecně Souček. V případě nepříznivé ekonomické situace by se obrátil na Diváckou radu a Radu ČT a „hledal by průniky“, jaká je aktuální společenská poptávka a co dovoluje finanční stav instituce.
11.45
„Jsem skeptický k tomu, že to přinese nějaké velké synergické efekty,“ říká k dotazu radního Kühna na možnost spojení ČT a Českého rozhlasu. „Jsou schopny sdílet podpůrné činnosti, ale to jsou úspory jen nižší desítky milionů korun.“ Způsob rozhlasové a televizní tvorby je značně odlišný, říká Souček s odkazem na letité zkušenosti, kdy pendloval mezi oběma prostředími. Hrozí tam procesní prodleva a také to, že spojením rozhlasu a televize z trhu zmizí jeden z hlídacích psů.
11.40
Tázán na kriminálky, zmiňuje možný vznik dřív nepřijatého cyklu Četníci ze Znojma, v Brně vznikající cyklus ze života náctiletých či cyklus vycházející z české a moravské klasiky. „Kriminálky s přesahem, rozumím,“ odvětil předseda rady Novák.
11.35
Radní Matocha se ptá, zda ČT potřebuje všechny své stávající pozemky. Souček je pro menší a jinak strukturované zázemí ČT. Souvisí to podle něj celkově s financováním ČT. Nejprve by provedl analýzu, kde prostupovat bezpečněji a komfortněji v zajišťování servisu a zda část podpůrných činností outsourcovat. „Část areálu na Kavčích horách bude možné pronajmout a z toho zpětně financovat revitalizaci budov, které už mají to nejlepší za sebou.“
11.30
Radní Veselý se ptá na začerňování smluv a spolupráci s Voyem. Souček by po zvolení inicioval debatu právníků nad minimálním rozsahem toho, co začerňovat. „Spíš se teď přikláním k tomu, že bych tímto směrem a v tomto rozsahu nepostupoval,“ říká k případné spolupráci s Voyem. K tomu nemá dostatek informací. Připomněl blížící se konec terestriky. „Potřebujeme učinit platformu ČT co nejvíc atraktivní pro co nejširší okruh diváků. když ji budeme sdílet s konkurenty, zbavujeme se jednoho z důležitých nástrojů, jak neztratit relevanci.“ Je nutné výběrové řízení, nebo to někomu hodit z ruky? zajímá radního Veselého. Souček říká, že je pro aktivnější, sebevědomější obchodování ČT, které nemusí vždy probíhat formou veřejné nabídky nebo zakázky, která obchodování někdy zpomaluje nebo znemožňuje.
11.25
Rozsah toho, jak ČT historicky a dosud zajišťovala přenosy špičkových šampionátů, je rozsah, která v Evropě nemá obdoby, vysvětloval, proč se zabývá otázkou, jestli by ČT Sport měl setrvat v dosavadním rozsahu.
11.15
Radní Ježek se ptá na Součkův budoucí tým, na zásadní organizační změny, spolupráci s Českým rozhlasem a ČTK a na to, co jako dosavadní člen managementu ČT udělal pro to, aby program nebyl rozkošatělý i do „neživotných větví“, jak uvedl ve svém projektu. „V jednom týdnu jsme vysílali 13 samostatných lifestylových magazínů,“ dal Souček příklad. Někdy se duplikujeme - dvakrát i třikrát. „Na programové priority se mě ve vedení nikdy nikdo neptal,“ prohlásil. „Řekl bych to jinak. Byly nám představeny priority a každý měl možnost vznášet dotazy a diskutovat. Ano, někteří mlčeli,“ reagoval šéf komunikace ČT Vít Kolář na Twitteru. Souček řekl, že nevěděl ani o chystaném dealu s Voyem.
Souček neříká konkrétní jména uvažovaná do týmu, slibuje mix lidí nových (částečně mimo média, částečně ne z Prahy). „Nepřicházím s představou revoluční bouře.“ Uvažuju o 20% redukci managementu na první úrovni řízení, některé agendy bych rád spojil, říká také. Ubylo by producentských skupin, přibyli by comissioning editoři. Rád by zvýšil podíl tvorby z regionálních studií ke konci mandátů až na 50 %.
11.08
„Digitální platformy nejsou naši silnou stránkou.“ Předpokládané ukončení terestrického vysílání v roce 2030 se podle Součka musí promítnout do strategie ČT. Navrhuje změny v iVysílání, s cílem lepšího poznání diváka a většího komfortu pro něj. Je pro vytvoření digitální zpravodajské platformy, společné pro ČT, Český rozhlas a ČTK, spustit ji do roku 2025 s cílem být v top 3 poskytovatelů zpravodajství na internetu.
11.00
Před radu předstupuje Jan Souček. Ten je ředitelem brněnského studia České televize od roku 2014, v médiích začínal v roce 1994 v TV Nova, zkušenosti má i z Českého rozhlasu. Nabízí „myšlení mimo už nakreslené šablony“ a pro ČT pro následující období týmové vedení. ČT „nepotřebuje extenzivní rozvoj, potřebuje zapracovat na některých svých agendách“. „Změna komunikace je jedním z leitmotivů mého případného mandátu.“
11.00
Máme po přestávce, původně plánované do 10.51. Dvě hodiny dnešního zasedání jsou za námi.
10.45
Dvořákovo vystoupení končí, loučí se hláškou „vždycky Česká!“
10.45
„Tento koncept nám původně nabídla jedna významná streamovací platforma, ale nakonec nám nemohla, i kvůli personálním komplikacím, tuto nabídku dát. Samozřejmě jsme připraveni jednat s ostatními, ale je třeba mít na paměti, kdy spouštěla svou platformu Prima [teprv letos v únoru]. Vyjednáváme se všemi na trhu a ano, je třeba držet transparentní podmínky vůči všem.“
10.40
Pavla Matochu zajímají okolnosti chystané smlouvy s Voyem. Ptá se, zda nemělo by dělat výběrové řízení. Dvořák popisuje zvažovaný deal. Dohodli jsme se, že Voyo jako platforma je připravena zaplatit minimální garanci za to, co si vybere z toho, co ČT schválí na programové radě a připravuje do výroby. Projekty budou schváleny bez ohledu na to, jestli na ně takto seženeme koproducenta. Voyo se zavázalo, že u nás proinvestují peníze, i když si nevyberou nic z toho, co budou vyrábět. Mají 90 dnů na rozhodnutí, pokud se nerozhodnou, je možné to nabídnout Netflixu, Disney+ nebo Prima+. „Bavíme se o nižších desítkách milionů korun ročně,“ shrnul objem možných příjmů, které mají jít na podporu dramatické tvorby.
10.36
Radního Ilju Racka zajímaly detaily avizované autonomie regionálních studií.
10.35
Radní Lubomír Veselý se ptá na to, zda bude pokračovat začerňování smluv a na chování lidí z ČT na sociálních sítích, proč je Dvořák neřešil dřív a zlehčoval ho. Dvořák navrhuje debatní platformu s radními, na téma zda převáží obchodní zájem, anebo požadavek na transparentnost. V řadě případů po nás začernění chce druhá strana, navíc všechny parametry, které chce zákon, zveřejňujeme. „Řada lidí, kteří byli aktivní na sociálních sítích, velmi ubrala plyn,“ reagoval Dvořák na druhý dotaz. Situace se podle něj za posledních pět let zlepšila.
10.28
Pro spolupráci s platformami razí Dvořák tři hlavní zásady: Produkt, který vytvoříme, nejdřív odvysíláme v ČT. Produkt na jakékoli platformě musí být jasně rozpoznatelný, že je ČT. Produkt budou vždy vidět diváci na gratis platformě iVysílání. „Zobchodováváme něco, k čemu má divák, plátce televizního poplatku přístup bez dalšího, tedy získáváme dodatečné peníze, a může to lidi přitáhnou k České televizi.“ Řekl také: „Žádnou smlouvu s platformou Voyo teď nemáme.“
10.23
Pokud by byl politický zájem, trvalo by spojení minimálně pět let. V praxi by to znamenalo postavit či vybrat budovu na kraji Prahy na metru, kde by rozhlas a televize fungovaly společně. Částečně by to možná přineslo nějaké úspory v režijní oblasti, ale vyžadovalo by to pečlivou přípravu a vysoké náklady, které by se částečně mohly amortizovat prodejem stávajících budov (v Brně to činilo 45 % nákladů).
10.20
Radního René Kühna zajímá, co si Dvořák myslí o možném spojení České televize a Českého rozhlasu. Také se ptá na spolupráci s komerčními televizemi, v čem je výhodná - připomněl chystané dohody s Novou ohledně pořadů natáčených v ČT, na což začátkem tohoto týdne upozornil web Info.cz.
10.15
Radního Doktora zajímá osud kanálu ČT Sport i velkých sportovních událostí na něm. „Sport bychom měli dál podporovat,“ říká Dvořák. Ohledně ceny práv připomněl, že je snaha veřejnoprávních médií kupovat vysílací práva společnými silami v rámci Evropské vysílací unie (EBU), takto se například získala olympiáda na léta 2026 až 2032. Nebrání se nějaké formě spolupráce s komerčními vysílateli, jak ji ČT dohodla s Novou v případě nedávného fotbalového šampionátu v Kataru.
10.12
Většinu jsem už řešili na zasedáních rady, reagoval Dvořák. Měli bychom se bavit o budoucnosti, ne o minulosti, podotkl. Poděkoval za názor a poprosil, zda by mohli pokračovat dál. Radní Martin Doktor označil Šafaříkovo vystoupení za exhibici.
10.08
Petr Šafařík skončil svou promluvu, která byla delší než Dvořákův kandidátský projev. Radní Tomáš Řehák poznamenal, že nyní je prostor pro dotazy na kandidáty, ne pro diskusi radních. Místopředseda Ježek se distancoval od všeho, co Šafařík řekl, i jak to řekl: „Rada rozhoduje jako celek a Petr Šafařík je tu jenom jeden.“
10.05
Šafařík kritizoval také působení ČT při prezidentské volbě. Výkon Martina Řezníčka při prezidentské Supderdebatě označil za moderátorský debakl, Řezníček se podle Šafaříka „zcela evidentně prohřešil proti zásadám kvalitní moderace“, to, že ho ČT nasadila i na Prezidentský duel, je podle Šafaříka „manifestace nesoudnosti“.
9.55
Místopředseda rady Petr Šafařík kritizuje Dvořáka. Nadnáší otázku, proč se navrhované změny nestaly dřív, a tvrdí, že je stávající šéf televize ve střetu zájmů (to radní předloni projednávali, Dvořákovi kritici usnesení v tomto smyslu neprosadili), odkazuje v tomto ohledu na článek A2larmu V tom podstatném má Hana Lipovská pravdu. Dvořák je podle Šafaříka „člověkem minulosti“. Později zopakoval: „Petr Dvořák jako manažer není člověkem současnosti, ale minulosti.“
9.45
Místopředseda rady Pavel Matocha se ptá na ekonomickou stránku: rozpočet a úspory. Dvořák jmenuje tři hlavní investiční projekty dalšího období: dostavba zpravodajského zázemí na Kavčích horách v Praze (projekt je ve fázi studie proveditelnosti, náklady na stavbu odhaduje 250-280 milionů Kč, o něco víc pak na technologie, projekt by vznikal v letech 2023-2025), výstavba nového studia v Ostravě (do 360 milionů Kč za stavbu a pozemek, pak do 135 milionů na vybavení) a dodatečné investice do koprodukce českých filmů, respektive do regionální tvorby.
Doplňuje, že šetřením má ČT na účtech o miliardu víc, než předpokládají dlouhodobé plány. V rámci úspor je podle Dvořáka možné hnout s portfoliem kanálů: přesunout část akvizice z ČT2 na ČT1, dokumenty z ČT2 na ČT Art a ten přeformátovat, významně se zamyslet nad velkými sportovními přenosy. Také omezit přímé přenosy, kulturní i sportovní. To by s sebou neslo i omezení přenosové techniky, potažmo počtu zaměstnanců. „Bohužel všechny tyto změny jsou nevratné.“
9.30
Místopředseda rady Vlastimil Ježek se ptá na případné změny v manažerském týmu. Dvořák: „Změny budou vázat na případné úpravy organizační struktury.“ Žádné konkrétní neřekl, uvidí se podle něj podle struktury. „Nebráním se změnám,“ předeslal. Systém tvůrčích producentských skupin trochu „okoral“, některé vyrábějí už rutinně na redakční bázi, ne podle výběru. Připouští, že počet skupin se může snížit. Plánuje projít celé programové schéma a zjistit, jestli ČT nějaké divácké skupiny nezanedbává.
9.25
Dvořákovy návrhy stručně: posílení autonomie regionálních studií hlavně v Brně a Ostravě, zásadní revize producentských systémů a úprava struktury od ledna 2024, rozšíření zpravodajského zázemí OTN a přístavba studií na pražských Kavčích horách, v Ostravě stavba nové budovy.
Zamýšlí další dvojprogram: přes den regiony, večer archiv à la ČT3. iVysílání má být do tří let jednou z top 3 VOD platforem na českém trhu. Po vzoru ČT Sport Plus zavede webový kanál ČT Art Plus. Sdruží všechny online aktivity pod ČT Digital. Založí redakci krizového zpravodajství (vybraní redaktoři schopní okamžitě reagovat a být připraveni prakticky obratem vycestovat do krizových oblastí). Provede kompletní redesign Událostí.
9.17
Před radu předstupuje Petr Dvořák. Předkládá, jak říká, rozvojový projekt, který udrží dosavadní pozici ČT. Vrací se k tomu, zda má dostat energie, síly a kreativního potenciálu k tomu, dál televizi vést. O mandát žádá „potřetí a naposledy“, jako dokončení své práce v oblasti veřejné služby. Aby to, jak řekl, potvrdilo dvě přísloví „do třetice všeho dobrého“ a „třikrát a dost“.
Stávající generální ředitel Dvořák je nejdéle sloužícím šéfem České televize. Veřejnoprávní instituci vede od roku 2011, v roce 2017 ho Rada ČT potvrdila na další šestileté funkční období. Předtím byl mezi lety 2003 až 2010 generálním ředitelem komerční TV Nova. Dvořákův druhý šestiletý mandát vyprší letos koncem září. Teď se uchází už o třetí mandát. Televizi by tak řídil až do roku 2029, celkem 18 let.
9.15
Předseda Rady ČT Karel Novák přednesl pravidla volby a rada je schválila, zdržel se jen radní Tomáš Samek. Co je podstatné? Na hlasovacím lístku může každý z radních křížkem označit nejvýš jednoho z kandidátů. Pokud někdo získá 10 a víc hlasů, je zvolen. Pokud nikdo nezíská 10 a víc hlasů, postupují do druhého kola ten se nejvyšším počtem hlasů a ten nebo ti s druhým nejvyšším počtem hlasů.
9.10
Los určil pořadí kandidátů pro veřejná slyšení. Kandidáti vystoupí v následujícím pořadí: Dvořák, Souček, Konrád, Štern, Hřídel.

Dějiště volby generálního ředitele ČT, zasedací místnost radních. Foto: Česká televize

Volbu řídil předseda Rady ČT Karel Novák. Foto: Česká televize

Předseda Rady ČT Karel Novák (vlevo) a místopředseda Pavel Matocha. Foto: Česká televize
Z koho radní vybírali
Na předchozím zasedání radní určili finálovou pětici.
- stávající generální ředitel ČT Petr Dvořák
- krizový manažer Pavel Hřídel
- bývalý šéf komerční TV Prima Martin Konrád
- ředitel brněnského studia ČT Jan Souček
- kreativní producent v ČT Jan Štern

Pavel Hřídel. Foto: Česká televize

Martin Konrád. Foto: Česká televize

Jan Štern. Foto: Česká televize
Jak volba probíhala
- Kandidáti budou vystupovat v pořadí určeném losem.
- Začíná se veřejným slyšením kandidátů. Ta mají trvat vždy deset minut a po každém bude neomezený čas na dotazy členů rady a reakce na komentáře členů rady.
- Po slyšeních a dotazech proběhne tajná volba.
- Zvolený generální ředitel musí získat od členů rady alespoň dvě třetiny hlasů, tedy deset hlasů z 15.
- Pokud žádný z kandidátů nezíská potřebný počet hlasů, bude se volba opakovat.
- V případě opakovaně patového výsledku se může volba posunout na některé z dalších jednání rady (další je pak 21. června).
Kdo volil
O novém řediteli rozhoduje patnáctičlenná Rada ČT v následujícím složení.
- Karel Novák (předseda)
- Vlastimil Ježek (místopředseda)
- Pavel Matocha (místopředseda)
- Petr Šafařík (místopředseda)
- Roman Bradáč
- Martin Doktor
- Vladimír Karmazín
- René Kühn
- Ladislav Mrklas
- Ilja Racek
- Milada Richterová
- Tomáš Řehák
- Tomáš Samek
- Jiří Šlégr
- Lubomír Veselý

Jakub Železný už v ČT nebude moderovat Události. Střídá ho Josef Kvasnička

TV Nova uvede komediální krimi Policie Hvar. Jedna rodina půjde dvakrát týdně

Petra Fundová: Burda přidá nový web s recepty z BBC Good Food

TV Prima nasadí seriály Malá velká liga, Na vlnách Jadranu a show Hubne celá vesnice
