Generálním ředitelem ČTK zvolen Jaroslav Kábele

Jaroslav Kábele. Foto: ČTK

Generálním ředitelem veřejnoprávní České tiskové kanceláře na dalších šest let byl na dnešním zasedání Rady ČTK zvolen Jaroslav Kábele, dosavadní ředitel pro strategii a rozvoj. Neuspěli tak ostatní dva kandidáti zvenčí: bývalý manažer České televize a expředseda Rady ČT Jan Mrzena a reportér Seznam Zpráv a bývalý zpravodaj ČTK na Slovensku Tomáš Pergler. Kábele vyhrál v poměru hlasů 5:2, přičemž dva hlasy dostal Pergler. Sedm členů Rady ČTK hlasovalo po veřejném slyšení, kdy se jim představili všichni tři kandidáti. Každý z nich měl 40 minut, a to na své expozé i následnou debatu s radními nad svým kandidátským projektem.

Generálním ředitelem ČTK na léta 2023 až 2029 bude Kábele jmenován 17. dubna a funkce se ujme 11. června. V čele zpravodajské agentury vystřídá Jiřího Majstra, jenž „Četku“ vedl dvě funkční období, od roku 2011.

Jaroslav Kábele, vzadu Jiří Majstr. Foto: ČTK

„Mám výhodu, že jsem tu pět a půl roku v týmu, který se prakticky neměnil, a na všechny se mohu spolehnout,“ řekl nově zvolený ředitel Kábele Médiáři po volbě. „Máme tradici výjezdních zasedání, to určitě uděláme, každému dám za úkol přijít s tím, jak si představuje budoucnost svého oddělení. Nevylučuju, že můžeme něco změnit, ale gros zůstane stejné.“ Na svou dosavadní pozici ředitele pro strategii a rozvoj si už déle „pěstuje náhradníky“: „Jeden, respektive jedna, nechci předjímat, dostane pověření a po podzimním zasedání, kdy si to srovnáme celá agentura, by na pozici od začátku příštího roku měl přijít můj nástupce se vším všudy.“

Kábele: růst zajistí hlavně nemediální služby

Kábele si v úvodu svého vystoupení pomohl fotbalovým příměrem: Camp Nou, hřiště předního fotbalového týmu světa FC Barcelona, se nazývá chrám fotbalu, v ČTK jsme podle něj „na půdě chrámu nezávislosti a spolehlivosti“. Navázat na předchůdce Majstra vidí jako snadné v tom, že dosavadní ředitel v agentuře nastolil řád a pořádek a vše zde běží, jak má, a zároveň těžké proto, že „žurnalistická tvorba je pod velkým tlakem, ekonomickým i společenským“. „Sociální sítě dohnaly některé lidi k domněnce, že novináře nepotřebují. Jsem opačného názoru,“ řekl radním. Podle něj postavení ČTK udrží „poctivé řemeslo, poctivá práce, poctivý kontakt s klienty“.

Hlavní pro Četku zůstávají služby pro média (v současnosti tvoří 70 % obratu). „Ale český mediální trh nikdy nebude větší,“ zdůraznil Kábele. „Že jsme za poslední tři roky jako klienty získali CNN Prima News, Livesport a Deník N, to se už nebude opakovat.“ Cestou tak podle něj je rozšiřovat nemediální služby (momentálně 30 % obratu) a s touto nabídkou oslovovat řadu firem. Kvůli tomu hodlá v pražském sídle ČTK zřídit speciální místo, takzvané presscentrum. „V presscentru bude prostor na pořádání tiskovek, kulatých stolů, debat, mám cíl tam přivést i módní přehlídku.“ Agentura podle Kábeleho v minulosti zvažovala, zda si nepořídit speciální komunikační firmu: „I my jsme byli v pokušení koupit PR agenturu, že bychom si vcucli jejich kontakty na klienty.“ Nakonec z toho sešlo, aby to na trhu neudělalo zlou krev. I když by nemediální služby v budoucnu přinášely agentuře nadpoloviční podíl na celkových příjmech, mediální služby by to neohrozilo: „Jestli si klient myslí, že když si koupí videostream, že mu otevřu dveře do redakce, je na obrovském omylu. To neexistuje.“

Kábele nastoupil do managementu agentury v roce 2017, kdy přestávaly stačit peníze na zpravodajství, proto se přistoupilo k diverzifikaci zdrojů příjmů. Placenou službu Protext zvedl z 5,5 milionu na loňských 23 milionů Kč ročního obratu, přičemž nastartoval čím dál populárnější videostreaming, nabídku živých přenosů tiskových konferencí a podobných akcí. Začal se starat také o to, aby ČTK získávala prostředky z grantů (kohezní fondy, Evropský parlament, školení mladých novinářů z iniciativy Googlu). Před nástupem do ČTK působil čtvrtstoletí v Mafře - nejprve do roku 1993 v MF Dnes, v letech 1998 až 2005 řídil zpravodajský iDnes, který zakládal, poté se stal ředitelem internetových aktivit Mafry a od roku 2013, kdy Mafru koupil Andrej Babiš, zastával pozici ředitele pro nové příležitosti a rozvoj a podílel se zejména na vyhledávání online akvizic. „S panem Babišem jsem se setkal jedinkrát, a to ještě v době, kdy chtěl koupit Blesk. V Mafře jsem to pak schytal, že jsem ho možná nevědomky přivedl na to, aby koupil Mafru. Jak? Nadšeně jsem mu vyprávěl, co všechno v iDnesu děláme,“ odpovídal Kábele na dotaz v diskusi s radními. Tázán byl také na to, zda nechtěl odejít dřív než čtyři roky poté, co Babiš Mafru získal: „Váhal jsem, jestli odejít. iDnes byl vždycky moje dítě. Opusťte svoje dítě…“

Dva noví radní přišli rovnou k volbě

O generálním řediteli rozhodla rada čerstvě doplněná o nové členy, kterými se před pár týdny stali Jakub Končelík a Daniel Korte. Ti dnes absolvovali své první zasedání v Radě ČTK, a hned s volbou ředitele.

Korte se každého z kandidátů ptal na to, zda byl členem KSČ. „Bohužel ano, nejsem na to hrdý,“ odpověděl Kábele, hodnotí to jako hloupou mladickou chybu a v odpovědi se nechtěl vracet k tehdejším pohnutkám, nicméně konstatoval, že předložil negativní lustrační osvědčení a už začátkem 90. let prošel náročným prověřováním v ČTK za tehdejšího ředitele Petra Uhla. Mrzena řekl, že v KSČ nebyl, stejně tak jako Pergler, ročník 1975, který doplnil, že před revolucí byl v Pionýru a po revoluci ve Skautu.

Končelíka zajímalo, zda v případě ČTK, která je veřejnoprávní institucí a zároveň odkázaná pouze na vlastní příjmy, dokáží kandidáti určit, kde pro ni leží hranice veřejné služby. „Tvrdou hranici nám určují peníze, příjmy,“ řekl Pergler, podle něhož by mediální příjmy agentury neměly tvořit méně než polovinu (momentálně tvoří kolem 70 %). Kábele připomněl, že například rakouská APA už má 60 % z nemediálních služeb, podobně německá DPA, a že prostor pro růst příjmů agentury tkví právě v „nemediálním světě“. „V první řadě musíme držet nezávislost. A abychom mohli být nezávislí, musíme na to mít dostatek peněz,“ prohlásil.

Předseda Rady ČTK David Soukup všem kandidátům pokládal otázku, které se včera zeptal umělé inteligence, a sice jaké inovace a technologie byste použil, abyste zvýšil hodnotu a zisk agentury. „Doufám, že implementujete umělou inteligenci,“ řekl pak předseda Soukup nově zvolenému řediteli, když mu gratuloval po vyhlášení výsledků.

Co říkali kandidáti, kteří ve volbě neuspěli

Mrzena: Četka nesmí být privatizována

Jan Mrzena ve svém vystoupení akcentoval rozvoj na regionálním poli a dosavadní zákonné vymezení České tiskové kanceláře a její rady. „V Česku je základní problém s pokrytím regionů zpravodajstvím,“ vidí Mrzena prostor pro další rozvoj obsahu, respektive růst příjmů. Ohledně webu České noviny řekl, že ambicí by mohlo dostat se na internetu do top 10 návštěvnosti. V nemediálních komerčních službách hodlá pokračovat, hlavně aby příjmy z nich doplňovaly rozpočet agentury, zároveň dělat je podle něj vyžaduje od instituce veřejné služby „vysokou míru etického korektivu“. V budoucnu očekává tlak na mzdy. Není pro propouštění z redakční části podniku (dnes 185 lidí), spíše by se podíval na dosavadní využití majetku či spotřebu energií.

Byť ČTK už od druhé poloviny 90. let nepobírá žádné poplatky na svůj provoz, dvě větší veřejnoprávní média - Česká televize a Český rozhlas - které z poplatků naopak žijí, mohou ekonomiku ČTK „do značné míry určovat“. Pokud budou šetřit, mohou také usilovat o to, platit za zpravodajství ČTK míň. „I v zájmu Četky je, aby se koncesionářské poplatky u ostatních veřejnoprávních médií změnily,“ je přesvědčen Mrzena. Před radními nadnesl také téma zákona o ČTK, který vznikl začátkem 90. let. „Musí vyvanout duch dočasnosti,“ prohlásil Mrzena s odkazem na to, že tehdejší norma počítala s prodejem ČTK do soukromých rukou. „Čas ukázal - a je to tak správně -, že privatizována být nesmí,“ míní Mrzena. Zásadní je podle něj pozice ČTK mimo jiné v boji s dezinformacemi, které „je živé a bude živé“. Ohledně možností odvolávání generálního ředitele je zákon o ČTK podle Mrzeny „ještě děravější“ než zákony o ČT a Českém rozhlasu, když stačí, aby se na konci šéfa agentury shodlo pět radních a „je hotovo“. Radní zajímalo, jak by jako manažer veřejnoprávního média mohl zapůsobit na změnu zákona. Mrzena připomněl, že před 15 lety v České televizi, kde působil, s tehdejším managementem „vyběhal“ právě zvýšení poplatků: „Nebyla to iniciativa nikoho ze zákonododárců. A bylo to hodně běhání.“

V Mrzenově kandidátském projektu radní zaujal plán „posilovat počty zpráv s pozitivními tématy“. „Jsem trochu staromódní, mám radši pozitivní zprávy než vraždy a požáry,“ podotkl Mrzena s úsměvem. V rámci celé šíře zpravodajství se tak vyslovil mimo jiné i právě pro témata, která by neakcentovala kriminalitu. „Kdysi ČTK vydávala časopis, který se velmi dobře prodával: 100+1 zahraniční zajímavost. Proč takto nejít aktuální cestou k regionům?“ nadnesl také v debatě. Vyslovil se v tomto ohledu i „informace na hraně publicistiky“.

Tázán byl rovněž na složení svého případného manažerského týmu. Některé lidi si chtěl přivést, některé nechat: „Pro konzervativní pokračování je rozumný mix.“

Pergler: invence proti dosavadní stereotypnosti

Podle Tomáše Perglera je třeba nově přinést do agentury schopnost invence s cílem udržet ekonomickou nezávislost a zároveň zvýšit a zkvalitnit úroveň plnění poslání veřejné služby. Proto je podle něj žádoucí, aby manažer přišel zvenčí (zároveň se vyslovil pro to, aby v případě, že bude zvolen ředitelem, v Četce zůstal jeho rival ve volbě Kábele). „Současný management je zatížen určitou stereotypností,“ uvedl s tím, že velká část vedení dosud jinde nepracovala a nedisponuje tak externí zkušeností. Vzpomněl na časy, kdy býval zpravodajem na Slovensku: „Těžce tu vznikaly nápady.“ Ředitel ČTK by podle Perglera měla být osobnost schopná „přestát komerční i politické tlaky, které by ohrožovaly nezávislost agentury“.

Na trhu Pergler pozoruje dvě zásadní negativní tendence. Jednak fúzování - spojování subjektů, kdy ze dvou příjmů vzniká jeden (jako příklady dal koupi Borgisu Seznamem a možný prodej Mafry existujícímu konkurenčnímu vydavatelství, třeba Czech News Center), jednak vnitřní škrty v médiích - ve zpravodajství se hledají úspory, což se týká i nákladů na zpravodajský servis. „I udržení cen je při současné vysoké míře inflace poměrně velký problém,“ podotkl k situaci na trhu. Někteří velcí klienti přitom podle něj servis ČTK už před časem zcela odhlásili, konkrétně třeba televize Nova. „Dlouhodobě se nedaří předložit Nově takovou nabídku, kterou by akceptovala,“ konstatoval Pergler, který, jak řekl, v této souvislosti sondoval hypotézu, že možností by bylo začít jednat „o patro výš“, přímo s jejím majitelem, tedy se skupinou PPF, načež zjistil, že naopak Nova přesvědčila svého vlastníka, že se bez servisu ČTK obejde.

V produktové oblasti podtrhl důležitost kvality slovního zpravodajství ČTK. K němu podle něj panuje v ostatních redakcích „zaujatý despekt“, ač napsat agenturní zprávu bývá těžší než sestavit názorový článek. „Slovní zpravodajství ČTK je nezastupitelné, jeho funkce na mediální scéně je normotvorná,“ míní Pergler. Zároveň je ale nutné, aby ČTK nepřebírala jazyk institucí nebo firem, od nichž podklady čerpá. Prostor ke zlepšení vidí v míře objektivnosti - když se třeba píše téma z Británie, často se cituje deník Guardian, aniž by se upozornilo, že má levicově-liberální profilaci. Obecně ve zpravodajství je třeba dávat prostor pro expertům z různých názorových pozic. „Skutečným expertům,“ zdůraznil. Krajánky je podle něj třeba vést k zaměřování se na místní témata s celorepublikovým přesahem, zejména v sociální oblasti, na úkor témat omezeně lokálních. 

Z pohledu příjmů nevidí prostor pro růst v oblasti slovního zpravodajství, spíš v oblasti obrazového zpravodajství - jednak díky koupi fotobanky Profimedia, jednak z prodeje archivních snímků, které se v současnosti digitalizují (na jejím financování by se měl podílet i stát, podle Perglera by bylo možné využít také Norské fondy či fondy a granty Evropské unie). ČTK, která kdysi měla podíl v Newton Media, by podle Perglera částečně mohla vkročit zpět na pole monitoringu médií. Teď generuje třeba shrnutí událostí, ale může nabídnout i služby s vyšší přidanou hodnotou, propracovanější souhrny toho, co vydala jiná česká média, po vzoru takových produktů z komerční sféry. Další příjmy by podle něj bylo možné získat dodáváním služeb pro ministerstva, krajské úřady a další příspěvkové organizace, respektive nabídkou servisu v jiných jazycích ve vybraných oblastech informování (třeba newslettery).

„Jako kandidát jsem pociťoval velký finanční handicap,“ řekl také Pergler s tím, že od stávajícího managementu marně žádal předběžnou účetní závěrku za minulý rok. Na začátku svého možného působení by nechal provést audit renomovanou společností. Na dotaz radních řekl, že podle toho, co by vyšlo, by nebyl ze zásady ani proti prodeji budov, přičemž zdůrazňuje, že cílem to není. Ke způsobu financování podotkl, že rozhodně není pro to, aby ČTK byla závislá na státním rozpočtu, a připomněl příklad ze Slovinska, kde se model takové závislosti na vládě nevyvíjel pro instituci dobře. Pergler je přesvědčen, že právě zpravodajstvím a doplňkovými nemediálními službami se Četka zvládne uživit: „Věřím, že lidi zprávy zajímají. Prověřené, věrohodné.“