Google v reakci na nový zákon omezí náhledy zpráv a zruší licenční program pro média

Novela autorského zákona prošla Senátem ve sněmovní verzi, tedy nakonec beze změn.

Taky by podle Googlu mohly vypadat výsledky vyhledávání zpravodajského obsahu poté, co by v Česku přestal zobrazovat rozšířené náhledy. Zdroj: Google

Taky by podle Googlu mohly vypadat výsledky vyhledávání zpravodajského obsahu poté, co by v Česku přestal zobrazovat rozšířené náhledy. Zdroj: Google

Americký internetový gigant Google v Česku hodlá omezit své služby. Reagoval tak na novelu autorského zákona, která ve čtvrtek beze změn prošla Senátem. Vydavatelstvím dává právo vybírat od provozovatelů vyhledávačů či sociálních sítí licenční poplatky za náhledy zpráv. Google se dlouho tvářil konsensuálně, ve finále ale vystoupil proti pozměňovacímu návrhu, který v novele posiluje vyjednávací pozici vydavatelů a platformám hrozí pokutou až do výše 1 % ročního globálního obratu. Novému zákonu se proto chce vyhnout, a to pokrácením odkazů na zprávy. Pro „velmi krátké úryvky“ totiž platí výjimka. Novela vychází z evropské směrnice, na jejíž transpozici měly členské státy čas do června 2021.

Normu zhruba po dvouhodinové debatě na plénu Senát neschválil, nezamítl ani nijak neupravil. Novela tak poputuje k podpisu prezidenta republiky jako přijatá po 7. prosinci, tedy po uplynutí měsíční lhůty, kterou má Senát podle ústavy na posouzení zákonů.

„Autorský zákon v současné podobě pro nás představuje tak nepřiměřené finanční a provozní riziko, že nám bohužel nezbývá než přestat v Česku zobrazovat náhledy zpravodajského obsahu ve Vyhledávání a Zprávách a zavřít program News Showcase,“ sdělila Médiáři mluvčí české pobočky americké společnosti Alžběta Houzarová. Google podobně reagoval už ve Francii, která evropskou směrnici o autorském právu už implementovala. Po tlaku regulátorů se ovšem s mediálními domy dohodl na platbách.

„Dopadne to na uživatele a druhotně i vydavatele“

Kde Google omezil náhledy ve vyhledávání, tam vydavatelé zaznamenali propad návštěvnosti. Vyhledávač je klíčovým zdrojem online čtenářů pro většinu internetových médií. V Česku plánuje i konec licenčního programu. Americký gigant aktuálně platí sedmi českým vydavatelům (Echo Media, Economia, Forum 24, Internet Info, N Media, Trima News, Česká tisková kancelář) za publikování jejich zpráv ve službě Výběr Zpráv Google.

Hrozbu omezení služeb ve čtvrtek připomínal zpravodaj a předseda garančního kulturního výboru Jiří Růžička (za KDU+ODS+STA+TOP 09). „Dopadne to na uživatele a druhotně i vydavatele,“ soudí. Problematiku má ale za tolik složitou, že nenavrhoval žádné změny, byť se podle svých slov obává negativních důsledků.

Jejich zdroj viděl v pozměňovacím návrhu Jana Laciny (STAN), který se Googlu tolik nelíbí. Jeho překladatel chtěl podle svých slov předejít právě svévoli amerického giganta. „Ve Francii či Itálii jsme viděli, jak složitě vymahatelný může zákon být. Proto jsme ho přitvrdili,“ vysvětloval ve středu na senátních výborech Lacina.

Mezi klíčová doplnění původního návrhu patří silnější role ministerstva kultury.  Pokud se médium a platforma do 60 dní od zahájení vyjednávání nedohodnou, mohou se obrátit právě na resort kultury, aby „určil výši odměny nebo způsob jejího určení“. Ministerstvo přitom může zažádat obě strany o „veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny“. Pasáže jsou podle Googlu v rozporu s cíli evropské směrnice a „narušují svobodu podnikání garantovanou Listinou základních práv Evropské unie“.

Unie vydavatelů má radost, menší publisheři tolik ne

Unie vydavatelů, která zastupuje velké české mediální domy, schválení vítá. „Sněmovní verze reflektuje negativní zkušenosti ze zahraničí s efektivním prosazováním vydavatelských práv. Pevně věříme, že přijetím zákona skončilo období hrozeb a prezentování údajně vynucených dopadů novely. Očekáváme, že nastane jednání o spravedlivých a transparentních podmínkách licenčních smluv, které budou určeny pro všechny české vydavatele,“ prohlásil Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů.

Média mohou vyjednávat napřímo i skrze kolektivního správce, který následně peníze bude rozdělovat. Unie vydavatelů na něm už pracuje společně s Asociací online vydavatelů (AOV), která zastupuje menší internetové hráče. Její předseda Libor Matoušek společně se zástupci Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ) či Syndikátu novinářů ČR vyzýval senátory, aby zmírnili potenciální sankce pro platformy. „Domníváme se, že by bylo vhodnější vztahovat výši sankce k obratu dosahovanému na českém trhu, a to ve výši 15 či 20 %. Je to podle našeho názoru odpovídající výše z pohledu motivace jednat ‚v dobré víře‘, sankce je vztažena k příslušnému trhu a zároveň by mohla otevřít cestu k relativně rychlému nastavení parametrů dohody s technologickými platformami o platbách za používání obsahu vydavatelů a novinářů, pokud se na straně platforem potvrdí jimi deklarovaná ochota k jednání,“ stojí v dopise senátorům. Pro menší média může být nepřátelství Google obzvlášť bolestivé. Některá z nich vypadnou ze zmíněného licenčního programu, kde jim americká firma platila veřejně nespecifikovaný paušál.

Jak se k návrhu postaví ostatní platformy, není zřejmé. Facebook, o němž se také hovoří jako o plátci, zatím Česko ignoruje. Vyjednávání se v zásadě účastnil pouze Google a Seznam.cz, který se nachází v dvojí roli. Má platit ostatním jako vyhledávač, zároveň sám provozuje Seznam Zprávy, Novinky.cz, Sport.cz či Super.cz. Zástupci české firmy v minulosti ohlásili, že počítají s placením ostatním médiím. Jestli v jejich případě pokryje licenci pro vyhledávač spolupráce ve službě Newsfeed, která na články ostatních médií odkazuje z jeho homepage, Seznam.cz nechtěl komentovat.

Sporné body zůstávají, ministr slibuje změny

Novela představuje největší proměnu autorského práva online za několik let, už od evropské úrovně ji provázely bouřlivé debaty. „Tisk byl výjimečný obrovskou lobbistickou aktivitou ze všech možných stran,“ potvrdila senátorka Daniela Kovářová, zpravodajka ústavně-právního výboru, který ve středu doporučil vrátit návrh sněmovně kvůli nejistým dopadům. Garanční kulturní výbor naproti tomu doporučoval její schválení. Nakonec žádná z variant neměla dost hlasů, návrh proto prošel nezměněný. Pro její schválení hlasovalo 30 senátorů, kvórum bylo 33 hlasů.

Nejvíc hlasů, 31 z 33 potřebných, dostal návrh na zrušení části o nadměrném blokování. Novela ukládá platformám a úložištím větší odpovědnost za obsah, který porušuje autorské právo. Už nebude stačit smazání jednoho nahlášeného souboru, provozovatel bude muset zabránit nahrání i všech budoucích verzí daného díla. Někteří se obávají, že to povede k nadměrnému blokování souborů, které chráněné nejsou. Sněmovna proto přijala pozměňovací návrh poslankyně Kláry Kocmanové (Piráti), jež má posilovat práva uživatelů bránit se proti neodůvodněnému blokování. Proti platformě mohou podat žalobu, která může vést až k zákazu provozu.

Senátoři Jiří Růžička, David Smoljak (STAN) a Hana Kordová Marvanová (za KDU+ODS+TOP 09) navrhovali pozměňovací návrh vypustit. Sankce je podle nich přehnaná, může poškodit uživatele, kteří s platformou nemají žádný problém, a hrozí, že bude využívána ke konkurenčnímu boji. Ministr kultury Martin Baxa (ODS), předkladatel původního návrhu, namítal, že sankce nemusí a nebude znamenat zákaz. Senátory také přesvědčoval, že pasáž upraví ve vznikajícím zákonu o audiovizi.

Zůstává také část přezdívaná „lex železářství“. Podle ní by živnostníci nemuseli platit autorské poplatky, pokud by si ve své provozovně pouštěli hudbu, která by byla „nahodilá“ a „nevýdělečné povahy“. Obhájci návrhu od poslanců Jakuba Michálka (Piráti) a Šimona Hellera (KDU-ČSL) většinou vykreslují situaci, kdy si provozovatel železářství pouští ve své kanceláři rádio, které může nahodile zaslechnout i zákazník v prodejně. Ochranný svaz autorský nebo Mezinárodní federace hudebního průmyslu ovšem vidí výjimku jako zneužitelnou a povede podle nich ke zbytečným sporům. I v tomto případě ministr kultury přislíbil budoucí zásahy. „Máme domluvu s OSA, že pokud by mělo docházet k pokusům o zneužití, vrátíme se k tomu,“ sdělil senátorům Baxa. Odstranit pasáž navrhoval Růžička a Jiří Oberfalzer (ODS), hlasovalo pro to jen 24 senátorů z 33 potřebných.