Není to pro nás nic neznámého – debata o tom, jakou populární hudbu má vysílat veřejnoprávní rozhlas, vzplane čas od času i v Česku. Teď v Rakousku vznášejí vůči rádiu a televizi veřejné služby ORF požadavek hrát domácí hudbu zástupci rakouského hudebního průmyslu a chtějí od politiků, aby přinutili ORF k jasnému závazku.
Není to ostatně poprvé, podobná debata proběhla naposledy před pěti lety. Rozdíl oproti Česku je v tom, že se producenti nezaštiťují primárně požadavky posluchačů ani odkazy na „národní dědictví“, ale obavami z ekonomického ohrožení rakouského hudebního průmyslu, kterému se vedle masivní produkce z Německa a anglicky mluvících zemí žije dost těžce.
Z diskuse na toto téma, která se konala v polovině května v rakouském parlamentu, iniciované poslankyní Elisabeth Hakelovou, expertkou sociální demokracie na kulturní otázky, vzešly celkem čtyři požadavky vůči ORF:
- ORF má jako veřejnoprávní vysílatel financovaný z koncesionářských poplatků plnit úkol, podporovat a přiměřeným způsobem prezentovat rakouskou populární hudbu.
- Čísla ukazují, že do konce roku 2014 platná Hudební charta, podepsaná ORF a hudebníky, není dodržována. Pokud se situace nezlepší, by měly být z této skutečnosti vyvozeny následky vůči ORF.
- Poté, co prokazatelně selhala možnost dobrovolného závazku, je třeba přijmout závaznou kvótu s evropským průměrem 40 % domácí produkce.
- ORF musí plnit kulturní a vzdělávací poslání u každé své stanice. Požadavek na adekvátní prezentaci rakouské hudby nesmí ohrožovat redakční nezávislost.
V diskusi zaznělo, že až do konce letošního roku platná Hudební charta, která byla přijata před pěti lety, nesplnila očekávání a objevily se i výtky, že ji ORF nedodržuje vědomě. Kritika se snesla především na stanici Ö3 určenou mladým posluchačům, kde podle šéfa Universal Music Österreich Hannese Edera v současnosti hrají tak málo rakouské populární hudby jako nikdy předtím.
Ředitel rozhlasových stanic ORF Karl Amon ve vyjádření pro internetový deník Der Standard.at prohlásil, že Ö3 hrála v minulosti kolem 10 % rakouských písniček, v současnosti je procentuální podíl o něco menší. Nějakou závaznou kvótu označil za nesmyslnou.
Politici v současnosti zkoumají, zda požadavek obecně stanovené kvóty neodporuje základním svobodám Evropské unie. Hakelová je zastánkyní kvót a v jejím požadavku ji podporují také kulturní svazy, jež dle agentury APA ve zmenšování prostoru pro rakouskou hudbu ve vysílání vidí masivní problém, spojený s celkově slabou prezentací rakouské kultury v médiích.
Diskuse bude bezpochyby pokračovat a místy nabere zřejmě i dramatičtější tón – jako se stalo před nedávnem, kdy rakouská hudební scéna reagovala nevraživě na kritiku moderátorky stanice Ö3, která kvalitu produkce domácích skupin a interpretů komentovala s despektem a posměchem.
Rakouská diskuse je dobrým příkladem toho, jak se část nejen hudebního průmyslu snaží s pomocí politiků využít veřejnoprávních médií, aby si zajistila lepší pozici vůči konkurenci, aniž by přitom musela dbát na vyšší kvalitu svých obsahů. O té totiž ve zmíněné debatě řeč nebyla. Možná by si měli přečíst diskuse pod články na toto téma v rakouských online médiích. Většina příspěvků hodnotí rakouskou populární hudbu mírně řečeno nelichotivě, snad s výjimkou vítěze Eurovize Conchity Wurst.