Tým webu Hlídací pes uvádí svou druhou knihu Babiš. Vůdce pro 21. století. Pokřtil ji koblihou.

I Gott se do reklamy zlákat dá dá dá…

Nevím, proč Karel Gott hraje prezidenta. Nevím, zda vůbec má zapotřebí někoho hrát.

Reklamní blok otevřeme nejdůležitější zahraniční kampaní minulého týdne:

Celou akci – likvidaci nejhledanějšího teroristy i následnou mediální kampaň – prý neřídil Barack Obama (jak se dalo ostatně čekat), ale docent Chocholoušek, který proslul svým uměním dělat z lidí blázny. Barack Obama, v jeho dobře zinscenované hře, držel prst na spoušti – i když jen na dálku. Stal se snajprem, který bez milosti odpráskne zlo, ať se ukrývá kdekoliv.

Trochu mne to mrzí. Nejsem sám, kdo by rád poznal Usamu bin Ládina, tohoto pozoruhodného člověka, trochu blíž. Ať tak či onak, jeho osoba i její činnost zůstane i nadále opředena tajemstvím a dozvíme se o něm už jen další mediální bludy. Zůstane jen pár autentických záběrů, jako třeba tento:

Z domova:

Říká se, že na každou svini se vaří voda. Také by se dalo říct, že na každého herce/celebritu čeká nějaká ta pěkná reklama. Také se říká, že napřed vyděláváte vy na jméno a potom vydělává jméno na vás.

Reklamní blok obohatil nový spot na ledový čaj Aquilla Team. Prezidenta České republiky v ní hraje Karel Gott.

I ty, Gotte? dalo by zvolat. Ale proč ne?

Jiří Macháček, Jan Kraus, Era Holubová (to není překlep, to je vtip…), Karel Roden, Ivan Trojan, Václav Havel a Zdeněk Svěrák (oba se vyskytli v reklamě na Respekt, která se tvářila jako něco víc, než reklama, ale co jiného by to asi bylo, že?), Bolek Polívka, Miroslav Donutil a tak dále. Mnozí již opakovaně a pro různé produkty.

Seznam by mohl pokračovat a jistě ještě pokračovat bude, ale moc adeptů na zpeněžení svého jména už u nás nezbylo. Naposledy se k nim přidal i Karel Gott. (Sportovce do tohoto seznamu nezahrnuji, protože ti nemají od přírody žádné zábrany a vše je jen otázka nabídky a poptávky a také na dohodě s jejich sportovními agenturami a agenty).

Nevím, proč Karel Gott hraje prezidenta. Nevím, zda vůbec má zapotřebí někoho hrát. Lépe řečeno, jestli to má zapotřebí a kde je jeho tzv. bod tání, je jeho věc, ale otázka zní, jestli je vůbec správné, aby někoho hrál?

Když chci využít celebritu, tak pro to, co umí nejlépe, a pro to, čím je. Kvality a hodnoty své značky (jména) může spojit s mou značkou či produktem.

Víme, že Karel Gott, kdyby byl prezidentem, byla by s ním sranda a pil by čaj Aquilla. Možná by i používal kloubní výživu Proenzi, ale o tom asi až někdy příště….

Trochu závidím. Vím totiž, že v agenturách trpí kreativci obsesivní touhou použít svou vysněnou celebritu v reklamě. Jenom u nás vzniklo kdysi bezpočet konceptů a nápadů, kde hrál hlavní roli Karel Gott. Nikdy k tomu nedošlo. Ani k poptání, myslím, nedošlo, protože se koncepty do fáze realizace nikdy nedostaly. Také jsme často slyšeli „Ten? Chachá, na toho nemáme…“

No vidíte, a jde to!

Podobnou obsesí museli jistě trpět i tvůrci, kterým se podařilo krásně využít potenciálu Přemka Podlahy. Celá on-line kampaň Zlatý ručičky se mi docela líbí. Jen si nejsem jist cílovkou, ale asi vědí, co dělají…

Nyní, jak je mým dobrým zvykem, si pustíme, jak vypadá správné použití celebrity v reklamě. Dobrých příkladů by se jistě našla spousta, ale mně utkvěl v hlavě, již začátkem 90. let, právě tento.

Jedná se o stařičký spot (součást kampaně) s mým oblíbeným hercem, spisovatelem a stand up komikem Denisem Learym. Režii měl tehdy na starosti, dnes jeden z nejlepších světových reklamních režisérů, Frank Budgen (vybral jsem tu s lepším zvukem a horším obrazem, ale jde nalézt odkazy i v opačném rozložení kvality).

A nebál bych se, ani dnes, reklamy, jako je tato:

Teď mne napadá, když už máme v reklamě postavu prezidenta, proč ji nevyužili raději na značková pera? Relevance, insight, vše by nám hrálo do karet. Jen jestli by to ale ten Gott vzal…