I tvoje „lajky“ mění výsledky vyhledávání

Sociální sítě už dávnou nejsou jen prokrastinačním prostředkem a jejich vliv na celé hledání už nyní je nezanedbatelný.

Život je prý hledání, říká Google, a Seznam si přisazuje, že prý co hledám, to najdu. A opravdu, dnes si už nedokážeme internet bez hledání vůbec představit. Značka Google se stává slovesem a mnozí z nás už nehledají, ale googlují. Jakákoliv větší webová prezentace se bez vyhledávání neobejde.

Nicméně samotná indexace obsahu očividně není vše. Přišla obchodní stránka věci, s ní SEO a sledování hodnocení stránek a jejich návštěvnosti. Ruku v ruce s tím přišla i temná strana síly. Odkazové farmy, MFA weby, obsahové farmy a podvodné nákupy i výměny odkazů.

Vyhledávače bojují s tím, aby přinášely opravdu relevantní výsledky na zadávané dotazy, a snaží se využívat i názory uživatelů, protože jakkoliv je algoritmické hodnocení skvěle naprogramované, lidský faktor se svými chybami, nelogickým a místy chaotickým jednáním je nenahraditelný.

Proto se vyhledávače, alespoň ty, co to myslí s vyhledáváním vážně, snaží uživatele nebo data z jejich chování implementovat do výsledků hledání. Data mining je další buzz word, které vývojáři skloňují ve všech pádech. A právě proto Google přišel například s tlačítkem +1.

Pak je tu další silná stránka internetu. Sociální sítě. Těm dominuje Facebook a Twitter a dá se říct, že všechny ostatní jsou zanedbatelné. Lidé na nich tráví obrovské množství času a na Facebooku lidé v roce 2009 trávili až třikrát více času než na Google. Zkuste si tipnout, kolik to je v roce 2011.

I když sociální sítě čelí velkému množství kritiky a mnozí lidé je principálně rádi nemají, nedá se jim upřít jedna věc. Je to obrovská zásobárna unikátního obsahu vytvářeného samotnými uživateli. Miliony doporučení, tipů, recenzí a referencí. Pochopitelně různé kvality. Ale i to je vypovídající. Spousta lidí Facebook a Twitter používá jako jakousi RSS čtečku na odběr zajímavých informací. Obzvláště v České republice Twitter ve velkém množství případů slouží právě takto.

A nyní přichází to bájné spojení, které logicky muselo přijít. Uživatelsky vytvářený obsah (user generated content) ze sociálních sítí se stal jedním z faktorů (a ne zanedbatelným), kterým vyhledávače budou hodnotit samotné stránky.

Twitter je zcela otevřený, takže zde je pole působnosti úplně  bez překážek a výsledky již můžeme vidět ve výsledcích hledání už nyní. Twitter je Googlem indexovaný, stejně jako Facebook stránky a troufám si odhadnout i veřejné Facebook profily. Facebookovské tlačítko „To se mi líbí“ zamořilo internet a nyní se na to samé chystá i Google tlačítko +1.

Experti na internetový marketing experimentují s tím, jak Facebook tlačítka líbí se mi ovlivňují rychlost indexace, stejně tak jak totéž ovlivňují tweety. Ano, je potvrzeno, že sdílení na Facebooku a tweetování dokáže urychlit indexaci webu a do budoucna zásadně ovlivní i hodnocení (rozumějte řazení) výsledků v Google. Vše bude souviset s tzv. trust rankem účtů nebo počtem sdílení a mnoha dalšími faktory, které se budou hodnotit podobně jako kvalita odkazujících stránek v SEO.

Ano, sociální sítě už dávnou nejsou jen prokrastinačním prostředkem a jejich vliv na celé hledání už nyní je nezanedbatelný. Stávají se částečně partnerem, částečně konkurencí samotného hledání. Samotný Facebook díky svému tlačítku „To se mi líbí“ vytvořil další vrstvu v internetu a netají se tím, že prorůstání do dalších segmentů online sféry je jeho dlouhodobým cílem.

Možná že časem budou sociální sítě právě tím obávaným i toužebně očekávaným Matrixem. Dovolí jim to Google? Nebo spustí vlastní sociální síť? Bude vyhledávání konkurencí anebo partnerem sociálních sítí? Nebo Google skončí s příchodem hlodače Mr. Hejla? A co na to Jan Tleskač?