Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Impact Hub spouští 3. ročník akceleračního programu Climate Challenge

„Akcelerace se stává hitem začínajících podnikatelů,“ říká spoluzakladatel Impact Hubu Petr Vítek. Impact Hub 25. listopadu vyhlásí vítěze 2. ročníku programu Climate Challenge. Do 3. ročníku programu se mohou enviromentálně zaměřené projekty hlásit do 9. prosince.

Petr Vítek

Petr Vítek

Pomoc začínajícím podnikatelským subjektům je cílem akceleračních programů Impact Hubu, největšího a nejstaršího coworkingu v České republice, který slaví v letošním roce 10. narozeniny. Jedním z nejúspěšnějších je program Climate Challenge, jehož druhý ročník jde do finále. To proběhne 25. listopadu. Prezentační show nabitá eko projekty, které mají ambice měnit svět, představí šestici finalistů, kteří v rámci programu tvrdě pracovali a předvedou, kam se posunuli. Zároveň startuje nový ročník, enviromentálně zaměřené projekty z celé České i Slovenské republiky se mohou hlásit do 9. prosince. Víc nám prozradil Petr Vítek, spoluzakladatel Impact Hubu, v následujícím rozhovoru.

Jak si jeho oblibu programu Climate Challenge vysvětlujete? V čem tkví jeho úspěch?

Akcelerační program Climate Challenge se věnuje tématu, které se dotýká nás všech a které je klíčové i pro budoucí generace. I proto je dostupný pro projekty nejen v České, ale i Slovenské republice a do budoucna bychom rádi jeho dosah dále rozšiřovali. Spočívá zejména v know-how, které jsme schopni projektům předat prostřednictvím workshopů a spoluprací se zkušenými mentory a experty. Dalším zásadním prvkem je možnost propojení týmů se světem byznysu a podpora networkingu. Díky našim partnerům Veolia, Coca-Cola Foundation, Nestlé, Heineken a EIT Climate-KIC jsme schopni projekty lépe propojit na globální byznys a také rozdělit téměř dva miliony korun vítězům. V neposlední řadě se snažíme naslouchat aktuálním potřebám projektů a reagovat na ně, v tomto ročníku jsme tak nad rámec původně plánovaného obsahu přidali například workshop na téma lobbing.

První ročník Climate Challenge vyhrál projekt Forsage, vzdálený monitoring včelstva bojující proti jejich dramatickému úbytku pomocí IT technologií. Pozorujete, jakou cestu Forsage urazilo od výhry až k dnešnímu dni? Jste s nimi ve spojení?

Ano, s Martinem Špaňhelem a jeho týmem jsme v kontaktu. Bavíme se o možné investici. Měli jsme řadu schůzek a konzultací nad rozvojem jejich byznys modelu, partnerství v segmentu B2B, příběhu pro investory či nad jejich týmem. Forsage udělalo moc zajímavé pokroky a věřím, že dosažení kýžené cílů a úspěchů je jen otázkou času.

Ohromný úspěch zaznamenal také finalista prvního ročníku Cyrkl, digitální odpadové tržiště. Tilia Impact Ventures, první impaktový fond v Česku a střední Evropě, se je rozhodl podpořit investicí v hodnotě 5 milionů Kč. Jak vnímáte toto spojení a víte, jak Cyrkl s investicí naloží?

Osobně jsem nadšený, že Cyrkl ušel během akcelerace v Climate Challenge i po ní opravdu velkou cestu. Cyril Klepek a jeho tým jedou naplno ve všech prioritních oblastech. Vlastní obchodní platforma rychle roste a i v době koronavirové krize zvládla expandovat na Slovensko a do Polska, navíc Německo, Rakousko a Švýcarsko jsou na spadnutí. Skvělé úspěchy mají se svým skenem odpadového hospodářství, díky kterému velkým firmám jako Mattoni nebo Ikea ušetří 15 až 45 % svých nákladů na odpadové hospodářství. Dopad na úsporu CO2 je podobně zásadní. Usilovně pracují na automatizaci základního skenu odpadového hospodářství tak, aby byl velmi jednoduše dostupný každému. Zkrátka to zatím vypadá velmi dobře a dělá nám to v Impact Hubu i ve fondu Tilia Impact Ventures velkou radost.

Finálový večer druhého ročníku Climate Challenge proběhne 25. listopadu. Jaký dopad mají na průběh druhého ročníku vládní opatření?

Bezpečnost a ochranu zdraví nás všech vnímáme samozřejmě jako prioritu, proto i finálový večer, stejně jako většinu dosavadního obsahu programu, přesuneme do online prostředí. Věříme, že i tak se nám podaří vytvořit skvělou atmosféru, kterou jsme zažili při finálovém večeru prvního ročníku, online stream navíc umožní účast širšího publika.

Mohl byste nám stručně představit letošní finalisty?

O ocenění odborné poroty i publika bude usilovat šest projektů. Česká veganská společnost, jejichž cílem je zlepšovat a usnadňovat život lidem, kteří chtějí snížit svou spotřebu živočišných produktů nebo je úplně vyloučit. Vzdělávací program Ekoškola centra Tereza vede děti i dospělé ke zlepšování životního prostředí ve školách a místní komunitě. Přínosem projektu Fakta o klimatu je vyhledávání a zpracování dat souvisejících s klimatickou změnou, adaptačními a mitigačními opatřeními tak, aby byly snadno použitelné a srozumitelné např. pro novináře či učitele. Společnost Lavaris se zaměřuje na bezodpadové recyklační technologie, Plant.id Sky dokáže pomocí strojového učení rozeznat plevel na polích a tím snížit objem používaných pesticidů a hnojiv. Projekt Zajímej se je informačním portálem s cílem informovat širokou veřejnost o tématech cirkulární ekonomiky, ekologie a udržitelnosti.

Co očekáváte od třetího ročníku, do kterého se mohou projekty hlásit do 9. prosince 2020? Jaké projekty byste uvítali?

V dalším ročníku velmi rádi přivítáme nejen startupy a podnikavé neziskovky, ale jsme otevřeni i třeba univerzitním spinoffům nebo projektům, které vznikají v prostředí korporací. Naší snahou je podpořit týmy, které to myslí vážně, chtějí své aktivity rozvíjet a maximalizovat svůj dopad na mitigaci či adaptaci na klimatickou krizi.

Jak se sám Petr Vítek staví k boji proti klimatické změně?

Nejlepším testem hloubky a autenticity odhodlání pro kteroukoliv výzvu je začít u sebe, proměnit slova ve vlastní činy. Z dlouholetého vegetariána se ze mě stal vegan (vegan s hvězdičkou – vyhazovat jídlo mi připadá jako velká neúcta k naší planet, tudíž nemám problém jakékoliv jídlo třeba po dětech dojíst). Doma jsme přešli na zelenou energii. Změřili jsme si komplexní uhlíkovou stopu naší rodiny (29 tun CO2 eq. ročně) a tu jsme kompletně offsetovali pomocí nezávisle certifikovaných organizací. Omezili jsme nákupy zboží a služeb a celkově se snažím praktikovat minimalismus. Když už něco mám, například oblečení, vybírám kvalitní a důvěryhodné značky a nosím je až do konce životnosti, minimalizuji tak cost per wear. Omezil jsem cestování autem tam, kde to jde relativně jednoduše nahradit alternativou. Zařídil jsem nádoby pro tříděný odpad, včetně hnědé nádoby na bioodpad pro celé SVJ domu, kde bydlíme. Doma tedy třídíme téměř vše, ale k zero waste domácnosti máme ještě hodně daleko. Překvapivě všechny ty změny nebyly tak těžké, nejtěžší bylo udělat první kroky a začít s postupným budováním návyků.

Text vychází v rámci placené spolupráce s Impact Hubem