Pietro Filipi. Kara. Glami. Lookio. Čtvero tuzemských outletů. Čtvero malých českých značek. Best practices z Instagramu. Přijďte 20. listopadu na Módu v Česku do Aureole.

Izraelští politici proti deníkům zdarma

Uvažovaný zákon má regulovat ceny inzerce i samotných novin.

Zavedené izraelské tituly prý rozdáváním deníků grátis trpí. Foto: Profimedia.cz

Zavedené izraelské tituly prý rozdáváním deníků grátis trpí. Foto: Profimedia.cz

V řadě zemí se ukázalo, že grátis rozdávané noviny nejsou pro tituly na trhu etablované příliš velkou konkurencí. Ovšem ne na každém trhu je to stejné, rozdíl je, jakou kvalitu listy dávané v prostředcích hromadné dopravy či chodcům na ulicích či řidičům v dopravních zácpách mají a především jaký díl trhu s tištěnou reklamou si dokázaly „utrhnout“. V Izraeli například tento typ novin v posledních měsících výrazně promluvil do situace na tamním mediálním trhu. Placené tituly rychle ztrácejí na nákladech a hlavně na příjmech z inzerce a do záležitosti se vložili někteří politici, kteří mají radikální řešení – zdarma rozdávané listy zakázat.

Grátis rozdávané noviny promluvily i do žebříčku nejrozšířenějších denních novin. Tradiční, vždy k vládě kritický deník Jediot Achronot (Nejnovější zprávy) klesl z hlediska nákladu z prvního na druhé místo. Předstihl jej Israel Hayom (Izrael dnes), jehož se v téměř osmimilionovém Izraeli zdarma rozdá v pracovních dnech 320.000 výtisků. Založil jej v roce 2007 konzervativní americko-izraelský miliardář Sheldon Adelson. Deník je názorově blízký současnému izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi.

Vydání Israel Hayom ze 3. června

Vydání Israel Hayom ze 3. června

Israel Hayom nasadil dumpingové ceny za otištěnou reklamu a tím se mu podařilo vážně oslabit konkurenci. Jediot Achronot, který vlastní rodina Mozesů, se s poklesem příjmů z inzerce vyrovnal jen za cenu, že výrazně snížil počet zaměstnanců. Pravicově konzervativní Maariv (Deník) ale nové rozdávání karet na deníkovém trhu neustál – jeho majitel Shlomo Ben-Tzvi, který vlastnil i týdeník Makor Rishon (První zdroj) vyhlásil na vydavatelství konkurs a nabídl listy k prodeji. Tištěnou verzi převzal pravicově orientovaný vydavatel Eli Azor, který už vlastní renomovaný deník Jerusalem Post (vychází v angličtině) a také hebrejsky psaný Israel Post, který se rozdává zdarma. Ten je už třetím největším denním listem v zemi. Maariv bude mít menší redakci, která s spojí s jeho týdeníkem Sof Haschavua (Víkend). Další části insolventní skupiny Maariv – zpravodajský portál a týdeník První zdroj – odkoupí Sheldon Adelson.

Proti rostoucímu vlivu pravicově orientovaných vydavatelů a tlaku deníků rozdávaných zadarmo se Jediot Achronot a menší levicově liberální list Haaretz (Země) budou těžko prosazovat. Podle izraelských mediálních expertů se díky Prvnímu zdroji podaří Adelsonovi zmírnit kritické postoje, které má k Netanjahuovi část pravicového politického spektra.

Devět poslanců izraelského parlamentu – Knessetu – chce proti rostoucímu vlivu zdarma rozdávaných novin zasáhnout pomocí legislativních nástrojů. Zákon na ochranu a podporu tisku už není jen předmětem diskusí, ale má podobu návrhu, obsahujícím mimo jiné zákaz rozdávat noviny zdarma víc než jeden rok, píše Editor & Publisher. Co se týče snižování cen, mají být povoleny pouze na šest měsíců, přičemž deník, který k tomuto nástroji přistoupí, nesmí snížit cenu na méně než 70 % ceny nejlevnějšího konkurenčního listu, uvádí Washington Post. Při nedodržení tohoto limitu by hrozily v případě schválení zákona vydavateli finanční sankce.

Listy ovládané Sheldonem Adelsonem označují poslaneckou inciativu za kampaň, kterou řídí vydavatel Jediot Achronot Arnon Mozes. Toho označily za diktátora a vyděrače.

Pravděpodobnost, že by zákon prošel parlamentem, je ale velmi malá. Podobná inciativa se už objevila před několika lety, ale tehdejší opozice ji nedokázala prosadit. Znepokojující pro Adelsona by ale mělo být, že tentokrát podporují návrh i krajně pravicoví poslanci z vládní koalice.

Profesor Eli Pollak, šéf Israel’s Media Watch, organizace, která monitoruje činnost izraelských médií, prohlásil, že návrh reprezentuje přesně opak toho, co by měl stát dělat. „Tento legislativní počin je antiliberální a nemá žádný smysl v situaci, kdy máme volný trh, kde každý může dělat, co chce, dokud je to legální a etické,“ citoval jej server JNS.org. „Máme spravedlivou soutěž. Není žádný důvod pokoušet se zakázat Israel Hayom nebo zastavit způsob, jakým pracuje.“