Pracujete jako ekonomický redaktor či redaktorka a chcete s námi budovat něco nového? Napište.

Jak běží online televize TV Seznam, Obbod, Mall.tv

Požádali jsme odbornici na tematické televizní kanály Eriku Luzsiczu, aby zanalyzovala trio českých internetových projektů - Televizi Seznam, videotéku Obbod, Mall.tv. Takhle je vidí.

Erika Luzsicza

Erika Luzsicza

V Česku si téměř tři desetiletí drží jistý televizní monopol Nova, Prima a Česká televize včetně svých dceřiných kanálů. Televizní trh doplňuje víc než 150 tematických kanálů, převážně placených. Ti všichni šli standardní cestou, tedy začínali v televizi, odkud se postupně přesunuli i na internet. Opačnou cestou se vydává trojice projektů. Nejedno mají společné – začínají od nuly, s nemalými náklady a ještě větším očekáváním. Jak se jim daří?

Seznam v televizi

Seznamu se v rámci českého internetu povedla nevídaná věc. Stále si drží náskok před globálním Googlem. Jeho pozice je natolik silná, že si může dovolit rozjíždět nové projekty. To má dvě roviny – udržet si postavení na mediálním trhu, ale zároveň nabídnout možnost alternativy nejen pro diváky televize či čtenáře na internetu, ale zároveň pro potenciální inzerenty. Nabídnout prémiový obsah, pro áčkovou cílovku. Po obsahové stránce se jim to poměrně daří – silná jména táhnou nejen vlastní diskuzní pořady, ale i investigativní publicistiku a zpravodajství.

Naplnění očekávání však zůstává za realitou. Možnost umístit Seznam Zprávy na výsadní postavení celého portálu má slibný potenciál. Jenže pohled na reálná čísla tak optimistický není. Na Seznam přišlo v červenci téměř sedm milionu uživatelů. Na Seznam Zprávy podle Netmonitoru čtyři miliony, přičemž níže postavené Novinky.cz též spadající dílem pod Seznam měly návštěvnost pětimilionovou. Pokud bychom se podívali na sledovanost přímo v televizi, kde je Seznam volně dostupný ve vysílání, jsou čísla ještě mnohem nižší. Podle svých vyjádření měl Seznam v televizi průměrný týdenní zásah 500.000 až 600.000 diváků. Což je srovnatelné s některými nikovými kanály, které jsou ale v placené nabídce.

Česká videotéka Obbod

Z trochu jiného soudku je projekt Obbod. Ten přišel s produkcí vlastních seriálů Vyšehrad a Lajna, které jsou z atraktivního sportovního prostředí. K tomu se snaží vybudovat vlastní videotéku zahrnující jak zahraniční mainstreamové tituly, tak české filmy. Předplatné je nastavené na 180 Kč měsíčně. To je téměř srovnatelné s cenami Netflixu, který mnohem rozsáhlejší videotéku s trendy seriály. Obbod se mohl pochlubit, že po roce fungování měl kolem 3.000 stálých předplatitelů. Matematika je v tomto ohledu neúprosná. Při těchto číslech, nákladech na vlastní tvorbu a licenčními poplatky za nabízenou videotéku nelze mluvit o úspěchu, natožpak o tom finančním. O tom, že uspět není jednoduché, se přesvědčila i televize Nova. Jestliže její pořady v průměru sleduje milion a půl diváků, tak 32.000 platících abonentů ve videotéce Voyo není nic zásadního. Situace Obbodu je oproti jiným projektům náročnější v tom, že je primárně závislý na počtu předplatitelů. Jiný zdroj příjmů bude shánět těžko.

Chystaná Mall.tv

Aktuálně asi největší očekávání vzbuzuje nový projekt e-commerce gigantu Mall.cz. Jeho televize vzniká rovněž na zelené louce. Obdobně jako u Seznamu i v tomto případě je zajímavé, že mohou snadno oslovit široké spektrum lidí. Stejně tak lze očekávat, že i využití marketingu a inzerentů půjde ruku v ruce s napojením na samotnou matku. Nabízí se nejrůznější partnerství až po product placement. Nicméně stále platí, že vytvářet kvalitní obsah formou seriálů, filmů či vlastních pořadů v dlouhodobém horizontu je náročně nejen finančně. Vždyť i velké televize jsou schopny poměrně rychle reagovat a i původní pořad v primetime rychle vymění za jiný, pokud není divácky úspěšný. Mají pak možnost nasadit něco zcela nového nebo naopak nasadit osvědčený divácký hit. Ostatně tak se televize chovají pravidelně v létě, kdy s novými pořady nepřicházejí a jen recyklují obsah. Případná ztráta není tak bolestná. Což se u nových projektů bez rozsáhlé videotéky nejen těžko nahrazuje, ale i finančně kompenzuje.

Neustálé přetahování novinářů a produkčních týmů z jedné redakce do jiného konkurenčního projektu rovněž není zárukou úspěchu. Lidi změnit můžete snadno, jejich mentální nastavení a výslednou produkci nikoli. Pokud někdo neprorazil doposud, na jiné adrese se mu to znovu od nuly podaří jen těžko.

I přes velké ambice a ještě větší náklady to nemají internetové projekty s rozjezdem televizního obsahu úplně jednoduché. Koneckonců ani Netflix to nemá v Evropě lehké. Jedna věc je mít globální obsah v angličtině, další pak cílení na jednotlivé regiony a země s různými chutěmi, preferencemi a hlavně jazykovou bariérou.

Autorka je šéfkou a ředitelkou distribuční televizní firmy Axocom