Sněmovna pátrá, kdo vynesl záznam z neveřejného říjnového semináře o České televizi, píšou Seznam Zprávy, v podezření jsou poslanci ANO. Záznam posléze ve dvou dílech na YouTube zveřejnil Luboš Xaver Veselý, externí moderátor Českého rozhlasu, zde první a zde druhý díl.

Jak číst mezi řádky žebříčku nejhodnotnějších značek světa

Hodnota luxusních značek rychle roste. Stabilně stoupá i hodnota fastfoodových řetězců.

Interiér skladu Amazonu

Amazon vykazuje obrovskou dynamiku růstu hodnoty, meziročně o desítky procent

Zatímco média nad aktuálním žebříčkem nejhodnotnějších značek světa Interbrand stále dokola papouškují, že nejcennějšími značkami jsou Apple, Google, Amazon a další známá jména tvořící top 10, zajímavější je pohled po slupku a všímání si některých zajímavých vývojových trendů. Zvláště těch retailových.

Na úvod je dobré připomenout, že Interbrand není jediný takový žebříček na světě, ani ten nejrespektovanější. Před začátkem prázdnin svůj tradiční přehled BrandZ vydala také výzkumná agentura Millward Brown. Oba žebříčky se výrazně liší jak ve skladbě oceňovaných značek, tak v určení jejích hodnoty. Protože každý používá svou originální metodu oceňování, staví žebříček BrandZ na první místo obchod Amazon, který oceňuje na 320 miliard dolarů, zatímco Interbrand mu se 125 miliony přisuzuje až třetí pozici.

V čem se však oba žebříčky shodnou, to je obrovská dynamika růstu hodnoty – v obou případech v řádu několika desítek procent. Nejen u nás, kde trh eshopů každoročně roste o desítky procent, ale i v globálu se tak potvrzuje, že e-commerce toho má ještě hodně před sebou. Na druhou z e-commerce nebudou profitovat všichni. Oba žebříčky si třeba všímají stagnace prodejní platformy eBay, které přisuzují klesající hodnotou značky.

Vývoj hodnoty vybraných značek v posledních pěti letech, v miliardách USD. Zdroj: Interbrand

Vývoj hodnoty vybraných značek v posledních pěti letech, v miliardách amerických dolarů. Zdroj: Interbrand

Ikea nejglobálnější mezi retailery

Protože žebříček Interbrand oceňuje skutečně globálně působící značky, všímá si mezi tradičními obchodními řetězci jen jedné značky, a tou je Ikea. Podobně jako BrandZ ji oceňuje na zhruba 18 miliard dolarů, a také ji vnímá jako růstovou značku. Ikea za silnou pozici vděčí své globální expanzi v posledních letech i neustálé inovativnosti. Jak taková snaha nestát na jednom místě může vypadat, se loni a letos mohli přesvědčit i tuzemští zákazníci v případě experimentální prodejny v Praze na Můstku.

Hamburgery i káva na vzestupu

Mezi top 10 značkami žebříčku Interbrand je na devátém místě také McDonald’s, oceněný na 45 miliard dolarů (v případě BrandZ dokonce 130 miliard). Oba žebříčky jej vedou jako značku, jejíž hodnota stoupá. Podobně ale rostou i další značky, které lze označit jako fastfoodové, přičemž jako druhou nejsilnější vidí oba žebříčky kavárenský řetězec Starbucks. Za jeho růstem stojí stále trvající expanze. Například v Česku začal na začátku září ve spolupráci s firmou Nestlé dodávat do maloobchodu své kávové směsi, a to jak variantách pražené a mleté, tak i kávových kapslí určených pro kávovary Nespresso a Nescafé Dolce Gusto. Nyní v říjnu pak Starbucks otevřel svou první kavárnu v Liberci, který se tak u nás stal devátým městem, kde řetězec působí. A roční výročí nedávno oslavila také pražská kavárna Starbucks Reserve Store, pomyslná výkladní skříň značky, která během roku obsloužila na 300.000 zákazníků.

Luxus místo masovky?

Další růstovou kategorií představuje svět prémiových a luxusních značek. V top 100 nejcennějších značek najdeme taková jména, jako je silně rostoucí Louis Vuitton, Chanel, Hermés, Gucci, Dior nebo Cartier, stagnují pouze Prada nebo Tiffany. Růst většiny značek o deset i víc procent jen potvrzuje, že se světové ekonomice v posledních letech daří a zákazníci bohatnou.

Naopak globální mainstreamové oděvní značky jako Zara nebo H&M nastoupily podle Interbrand už loni sestupný trend. To potvrdil i žebříček BrandZ, který ale na druhou stranu nevidí problém v samotné kategorii, ale v přístupu jednotlivých značek. Jako růstové tak označil třeba Nike nebo Adidas, tedy značky, které kromě samotných produktů sázejí také na jejich zodpovědnou výrobu a firemní společenskou angažovanost.