Jak na produktivnější obavy z TikToku

V neznámých zemích se můžeme orientovat, když máme mapu s měřítky. Platí to i pro sítě.

Zdroj: Midjourney

Nežijeme v úplném chaosu. Zdroj: Midjourney

Mladí lidé se zhlédli v Usámu bin Ládinovi, proletělo titulky světových médií. Teroristu si zamilovali na TikToku, který z mladých dělá radikální podporovatele Palestiny, varovali na začátku někteří. Pozdější analýzy však ukázaly, že to s údajnou láskou k terorismu nebude tak horké. Kauza spíš připomněla, jak neznámým územím TikTok zůstává. Hodí se proto pamatovat na pár záchytných bodů, o které se můžeme opřít, když k nám –⁠ starým lidem –⁠ zase zavane něco podivného. Stávat se to bude čím dál častěji.

TikTok je obrovský. Americkou veřejnost nedávno vyděsil někdejší viceprezident Tinderu Jeff Morris jr., podle něhož čínská síť tlačí propalestinský obsah. Jím uváděná čísla ve skutečnosti příliš neodpovídala skutečnosti, technologický novinář Ryan Broderick navíc přinesl zobecnitelný dodatek o rozsahu politiky na sítí. Hashtag #Israel zaznamenal podle jeho analýzy za posledních 120 dní na 220.000 užití, hashtag #Palestine o 10.000 víc. To není málo, dokud se nepodíváme na #Halloween, který měl za stejnou dobu přes 20 miliard. Hashtag #lettertoamerica spojený s bin Ládinem doprovázel 274 videí, která měla dohromady na dva miliony zhlédnutí. To je na TikToku, megastroji na viralitu, který přefukuje všechny dostupné metriky, skutečná drobnost. To neznamená, že kauza vůbec nestojí za pozornost, musíme si ale uvědomovat měřítka.

Zprávy mají na TikToku malinký podíl. Platforma nestojí o politiku. Přináší nežádoucí pozornost, jako když Bílý dům vydává oficiální připomínku, že bin Ládin nebyl dobrý člověk. Antipolitickým zájmům platformy odpovídá nastavení algoritmu. Když si někdo založí účet, TikTok mu nenabízí v zásadě žádné zprávy, a to ani když o ně projeví zájem. Aby se tam člověk dobral k politice, musí po ní mít skutečně velký hlad, který v něm patrně nevzbudí platforma sama o sobě. Platí tady podobná věc jako téměř kdekoliv na internetu. Lidi mají rádi hezké věci: fotografie dětí, zábavná videa s koťaty, kuchařská videa plná sýra – a až potom občas něco o světě. My, kterým prohlížeče a aplikace přetékají politikou a současným děním, nejsme norma. 

Zpravodajská důležitost TikToku nicméně roste. V roce 2020 na něm zprávy sledovala 3 % Američanů, letos dělá podíl 14 %. U lidí do 29 let se jedná dokonce 32 %, ukazuje čerstvý výzkum Pew Research. V Evropě sledujeme podobný trend. Zároveň platí, že nejpopulárnější zprávy mezi mladými bývají ty o celebritách, sportu a hudbě. V tom se ovšem od starších lidí moc neliší. Výzkumy ukazují, že se lidé v součtu častěji dozvídají o politice ze stránek, kam chodí za zábavou a drby, číst e-maily či nakupovat, než ze zpravodajských portálů. Na lehkovážné půdě tráví jednoduše tolik času, že i těch několik málo tamních zpráv o politice dá dohromady větší část koláče. Ani silné generační soudy proto nemusejí být adekvátní.

Pozor na reprezentaci blbcem. Publicista Max Read nedávno připomněl kouzelný pojem nutpicking: vezmeme nejšílenějšího představitele skupiny a začneme jej považovat za typického reprezentanta. Setkání s mašíbly zažíváme na každé síti i v tradičních médiích. Po čase už však víme, komu důvěřovat a čí soudy brát s velkou rezervou. Když k nám ale něco přichází zvnějšku, nemůžeme z podstaty vědět, jestli se jedná o tamní standard. Setkání s děsivými barbary rezonuje stejně jako v historii: jen nás neděsí zvěsti o jejich kanibalismu, ale woke výstřednosti přesdílené konzervativním twitterovým účtem. Šílené výstřižky budí emoce a přináší pozornost, vypovídací hodnota o něčem skutečně existujícím však bývá přinejlepším sporná. Ostatně redakce také časem přestaly vyrábět trendové koláže poskládané z tweetů a memů, protože jsme došli k tomu, že toho vlastně moc neříkají. Teď si kalibraci měřítek musíme odžít s TikTokem.

Nežijeme v úplném chaosu. Jak připomněl analytik Ondřej Malý, unijní státy mohou díky Aktu o digitálních službách požadovat po platformách kroky proti nezákonnému obsahu, kam patří i podpora a propagace terorismu (TikTok se u bin Ládina rozjel tolik, že mazal i zpravodajská videa o kauze). Internet je obecně mnohem víc regulovaný než před deseti lety. Přelomová legislativa navíc slibuje otevření digitálních obrů vědě, takže bychom o měli konečně vědět víc i o jejich algoritmech.

Mezitím se vyplatí držet pár naznačených heuristik. Nedovedou nás k tomu, že na videích o Usámově „chrabrém“ antiimperialismu nezáleží. Když se skutečně stanou virálními, stojí za rozbor. Avšak adekvátně je pochopit vyžaduje reportérsko-forenzní práci a povědomí o tom, jak která platforma funguje. Na šíření zpráv a odhadování jejich vlivu dnes není nic samozřejmého. Internet se tříští a cesty virality jsou nevyzpytatelné. Ostatně v tomhle případě nejvíc pozornosti nakonec vyvolal tweet, který upozorňoval na teroristův nečekaný comeback.

Vybírám z internetu

Nahota na Only Fans je průmysl plný metrik, strategií a až potom těl. Minimálně si to odnáším z ponoru od Washington Postu, který pokračuje ve své vydařené sérii o creator economy.

*

TikTok ve skutečnosti žije spíš makeupem, Taylor Swift a podivnými romancemi, ukazuje ohlédnutí za letošními kauzičkami od The Cut.

*

Český Wired přeložil důvodnou stížnost, že tradiční uživatelé sociálních sítích zůstávají v současnosti bez digitálního přístřeší. Někdo odpovídá „TikTok“, ale byli jste tam?

*

Host pokračuje v odemykání kritik o kritice z posledního čísla. Libor Staněk II. žaluje požadavek na přílišnou empatii.

Sdílejte