Jak nastavit profesní rozvoj agentury? V 2Fresh pomáhá mapa, cesta a mindset

Posláním 2Fresh je rozvíjet potenciál designerů a organizací tak, aby byli nejlepší možnou verzí sebe sama. Patří mezi přední agentury zaměřené na UX/UI design digitálních produktů a tuto roli naplňuje třeba i tím, že vozí do Česka světové legendy oboru. Po červnovém 2Fresh Talku s Petrem Merholzem přednášel v listopadu v Paralelním Polis Andy Budd. Předskokana mu dělali Milan Chvojka a Lukáš Pitter. Oba více než dekádu pečují v 2Fresh o spokojenost designerských týmů. Ve své prezentaci se podělili o zkušenosti, které za tu dobu posbírali, a prozradili, jak v 2Fresh přistupují k profesnímu rozvoji, jaké nástroje jim v tom pomáhají nebo jakou roli v tom hraje nastavení mysli. To podstatné z jejich přednášky shrnuje tento text.

Lidé potřebují vědět, kam jdou

Nejistota, nevědomí, bezmoc — to jsou emoce, které mohou někdy lidé pociťovat v práci. U designerů mohou přijít, když chodí do práce bez jasné perspektivy profesního rozvoje. Ani v 2Fresh jim v tomto ohledu nenabízeli pokaždé maximum. „My jsme s Lukášem přemýšleli nad tím, co je nejčastější příčinou toho, že se toto děje. Příčinou bývá takový bludný kruh. Možná to někdo znáte… Situace, kdy máte málo dobrých designerů a vedete projekt. A nevěříte tomu, že někdo tu práci dokáže udělat líp než vy. Takže jako lead designer děláte všechnu těžkou práci a nemáte čas se věnovat svým kolegům designerům. A díky tomu jsou designeři nespokojení, prožívají frustraci, rozhodnou se skončit a odejdou. Pak máte málo designerů a kruh se vlastně opakuje,“ říká head of user experience design v 2Ffresh Milan Chvojka.

Momentálně si ale podobné bludné cykly nemůžou dovolit. Pro 2Fresh pracuje přes 25 designerů různého zaměření řešící jiné vrstvy digitálních produktů (dále DP), například:

• UI designeři, co se zaměřují na vizuální stránku,
• informační architekti, co se věnují struktuře DP,
• designeři výzkumníci,
• designeři řešící přímo strategii DP.

Posláním 2Fresh je pomáhat organizacím s digitálními produkty a zároveň pomáhat designerům růst a mít pestrou práci.

Nezbytné činnosti pro to, aby designeři v 2Fresh cítili potenciál profesního rozvoje, jde shrnout třemi slovy: training, guiding, leadership.

Designerům hledají vhodný projekt, na kterém můžou trénovat. A přitom by tento „trénink“ měl odpovídat tomu, co se chtějí učit. Oporou je jim guide, zkušený kolega, který jim poradí na cestě a pomůže s výzvami, co se na ní objeví. „Současně vedeme designery k tomu, aby vedli a nebyli loutkami, které jen klikají, co jim někdo říká, ale aby sami rozhodovali o tom, co se bude dělat, a věděli proč,“ vysvětluje Milan Chvojka. Na druhé straně pomáhají v 2Fresh organizacím k lepšímu designu. Doručují jim zkušený tým designerů, který se zapojí do jejich fungování a rituálů.

Organizace získávají odbornou expertízu a sehrané odborníky rychleji, než by je dokázaly samy najmout. Navíc designeři 2Fresh dokážou dle přání klienta rychle do projektů naskočit, ale také z nich vyskočit. To si žádá na straně 2Fresh silný leadership ve smyslu lead designerů schopných vést projekty, ale zároveň také systém, který nové lead designery vychovává a dává jim prostor k růstu.

Dále to vysvětlíme srozumitelněji.

2Fresh jako nádraží s lead designery v roli výpravčích

Dle spolumajitele a lead designera v 2Fresh Lukáše Pittera se profesní růst do značné míry podobá cestování. Někteří lidé neradi cestují, někteří ano, a ti se dělí na ty s jasným cílem a ty, co si užívají cestování samotné. V 2Fresh mají rádi mezi designéry „cestovatelské typy“. Uvědomují si přitom, že mají zodpovědnost za to, kam dojedou.

„Představte si, že si designeři přejí, abychom je dopravili do (designerské) země zaslíbené. My jsme něco jako nádraží, kam ten designer přijde a teď kouká na cedule, které vůbec nic neukazují a jsou rozbité. Na jednotlivých nástupištích stojí spousta vlaků a oni vůbec nevědí, do kterého mají nastoupit,“ přibližuje agendu 2Fresh nádražní paralelou Lukáš Pitter s tím, že jejich lead designeři jsou takoví výpravčí, kteří mají designerům ukázat, kam který vlak jede, a pomoct jim nastoupit do toho správného.

Samozřejmě idealizovaný model má v praxi své obtíže. Existuje řada designerů, která „ráda cestuje, ale neví kam“.

Obecným problémem je i to, že firmy potřebují „nutně někoho do vlaku“ a je jim jedno, kam chce ve skutečnosti jet. „Vede to k tomu, že designer nastoupí. Chvíli krajina kolem ubíhá a všechno se zdá fajn. Zákonitě mu ale časem dojde, že jede někam do pr… s lidmi, s kterými si nerozumí,“ doplňuje Lukáš Pitter a dodává: „Náš cíl je, abychom se v 2Fresh s designerem shodli na tom, jakým vlakem a do jaké cílové stanice chce jet. A snažíme se, aby designeři měli mindset, díky kterému se ozvou, kdyby seděli ve špatném vlaku (nebo kupé).“

Mapa, cesta, mindset

Mapa, cesta, mindset — právě tyto tři věci definují přístup 2Fresh k rozvoji designerů.

Mapa pomáhá v tom, abychom jako organizace mohli designerům zjednodušit pochopení toho, kam je „jejich vlaky dovezou“ a jaké mají možnosti růstu.

Cesta se pak rovná práci, která by měla být v souladu s tím, kam „chtějí dojet“.

A mindset designerů ozvat se, když cítí nějaký rozpor, dává lidem v 2Fresh možnost zastavit se, podívat se včas na mapu a třeba upravit cestu.

K tomuto systému došli po sérii zkušeností, pokusů a omylů. Část z nich si tu představíme.

Mapa ukazuje designerům, kam mohou dojít

Katka nastupovala do 2Fresh v roce 2019 jako talentovaná UX výzkumnice. „Měla za sebou pár let zkušeností, ale byla převážně samouk. Dohodli jsme se, že se k nám Katka přidá do týmu. A protože byla na začátku své kariérní cesty, tak jsme jí nabídli standardní odměnu, kterou lidem s podobnou zkušeností nabízíme. Vlastně jsme byli dohodnutí a bylo to jen o doladění formalit,“ přibližuje Milan Chvojka.

„Jenomže Katka si promluvila s kamarády, kteří jí řekli, že existují agentury, co lidem platí méně, než by měly. Katku to nahlodalo a přemýšlela nad tím, jestli náhodou my nejsme taky ti padouši, co na ní chtějí ušetřit. Když přišla na schůzku, kde mě s touto obavou konfrontovala, tak jsem na to nebyl vůbec připravený a nevěděl jsem, co na to říct. Chápal jsem, že mi Katka z nějakého důvodu trochu nedůvěřuje… A já jsem nevěděl, co mám udělat proto, abych tu její důvěru získal zpátky. A vlastně jsem se bál, že ji ztratíme.“

To se nestalo, Katka do 2Fresh nakonec nastoupila. Tato zkušenost nicméně napomohla tomu, že mapa nyní obsahuje informace, aby k takovým nedorozuměním nedocházelo. V 2Fresh se snaží, aby designeři jasně viděli, jakou hodinovou sazbu nabízí v souvislosti s konkrétními dovednostmi, a také to, kam se můžou sami posunout.

V současnosti má mapa (můžete jí říkat i kompetenční model) 5 úrovní: entry, intermediate, senior, lead designer a head of design. Designer se například může postupně přesunout od povrchu digitálního produktu spojeného primárně s vizuální stránkou více k jeho struktuře (UX a návrhu interakčního designu) po definování strategie. Senior dokáže vést část projektu a garantovat jeho kvalitu, stejně jako vést workshopy a schůzky s klienty. Lead pak vede celé projekty a je za ně zodpovědný, vybírá si designery do týmu a pomáhá jim uspět.

„Díky mapě naši designeři vidí svoje možnosti růstu. Vědí, jaké odpovědnosti budou na projektech zastávat, a také vědí, jaké dovednosti se budou učit v závislosti na tom, na jaké úrovni jsou. A samozřejmě taky vědí, jaký vliv to má na jejich odměnu,“ dodává Milan Chvojka.

Cesta není přímočará a stejná pro každého

„Tohle je Jarin, je to můj kámoš a taky podle mě jeden z nejlepších vizuálních designerů široko daleko,“ představuje Lukáš Pitter kolegu Jarina Němečka a dodává: „On vždycky říkal: ‚Co ze mě bude, až budu dědeček Němeček. Já nevím, kam já porostu. Přece nebudu do konce života jen klikat.‘“

Cesta se zdála být jasná. Máte zkušenosti, takže je předáte ostatním, protože jste v něčem dobří. Staráte se o ně a je z vás manažer. „Říkali jsme: ‚Jasně, Jarine, tady je ta cesta nalajnovaná, vezmi si tým a starej se o něj…‘ Jenomže Jarin se pro nás stal příkladem toho, že to není cesta pro každého.“

Cesta nevede pro každého jen vzhůru do manažerské role, ale stejně hodnotný může být i takzvaný „individual contributor track“, kdy můžete sdílet své dovednosti a vylepšovat tím i ty vašich kolegů bez toho, abyste je řídil.

Kompas pomáhá tomu, aby se designeři drželi na vytyčené cestě

Cesta je postup, který pomáhá designerům představit si svou budoucnost — to, kam se chtějí posunout a co by se chtěli naučit. Pomáhá jim také naplánovat si způsob, kterým se do té budoucnosti chtějí dostat. Důležitost možnosti revize toho, jestli jdou, kam si přáli, dokládá další příběh.

Na fotografii výše je Ján Paranič. Zkušený vizuální designer, který nastoupil do 2Fresh na začátku tohoto roku. Nechtěl se přitom už tolik věnovat vizuální stránce digitálních produktů, ale UX. U prvního projektu, na kterém pracoval, měl k UX alespoň blízko. U druhého ale dělal práci, která mu nevyhovovala.

„Ján dělal vyloženě vizuální design a poté dopracovával design systém, a prostě mu to nesedělo. Ocenil jsem jeho odvahu, když mi to řekl na kvartálním review… Pomohlo nám to uvědomit si, jak by mohla vypadat jeho cesta, co ho baví a jaké dovednosti v UX by chtěl umět,“ říká Milan Chvojka s tím, že jako navigaci po cestě v 2Fresh používají kompas.

Kompas je plánem profesního rozvoje, který má několik součástí:

• Designer si musí uvědomit svou motivaci, co ho baví a kam chce růst.
• Na základě toho si vytyčí profesní cíle.
• Profesní cíle pak následuje plán — definování kroků, které mohou vést k jejich naplnění.

„To vše obvykle dáváme s designerem dohromady, když se k nám do 2Fresh přidává. Na kompas se pak díváme na kvartálních reviews. Bavíme se o tom, co fungovalo, co nefungovalo, co potřebujeme udělat jinak, jakou potřebuje podporu,“ vyjmenovává Milan Chvojka s tím, že dalším pomocníkem na cestě designera je guiding. Každý designer má svého průvodce (chcete-li: mentora) a na něj se může obrátit nejen u kvartálních reviews, ale průběžně, když narazí na nějaké překážky, s kterými potřebuje pomoct

Poslední a nejdůležitější součástí cesty je pak samotná práce. Právě při ní dochází k tréninku kompetencí, v nichž se chce designer zlepšit.

Designeři mají mindset, který posiluje jejich osobní zodpovědnost

Na fotografii výše je Martin Hrtánek, moc šikovný UI designer. „Martin si letos zažil projekt, u kterého měl nepříjemnou zkušenost s analytikem na straně klienta. Ten mu jeho práci pravidelně rozcupoval, ale zároveň z jejich schůzek nevzniklo nic užitečného, chyběla tam zpětná vazba ke zlepšení.  Martin z toho byl dost rozbitý a nevěděl, co s tím má dělat. Martin mi říkal, že maminka ho vychovávala k tomu, aby byl na lidi hodnej.  A myslím si, že to, čeho se Martin nejvíc bál je, že se jednoho dne na schůzce s Karlem naštve tak, že mu ublíží…,“ líčí Lukáš Pitter.

Lukáš je Martinův guide a dozvěděl se o této situaci na jejich pravidelné schůzce. Sám si podobnou situací prošel a dal mu k dispozici interní prezentaci o tom, jak dávat feedback. Martin si následně domluvil schůzku se „zlobivým analytikem“ a dopadlo to z pohledu Martina až nečekaně.  „Analytik mu poděkoval. Vlastně řekl, že si vůbec nebyl vědomý toho, co Martinovi dělá, a slíbil mu, že se na to bude dávat pozor. Martinovi se potom hodně ulevilo. Navíc mu to trošku zvedlo sebevědomí, což mi udělalo ještě větší radost než Martinovi,“ líčí Lukáš Pitter s tím, že jiné a asi v mnoha firmách tradičnější řešení podobného problému by byla jeho ignorace, nebo jeho eskalace ke klientovi vedoucí buď ke stáhnutí Martina nebo analytika.

Nestalo se tak, protože Martin měl mindset nastavený tak, že za svou cestu nese osobní odpovědnost i on sám. Ten pomáhá designerům v 2Fresh vypořádat se s problémy, které v rámci projektů nevyhnutelně přijdou.

Nastavený systém profesního rozvoje pomáhá 2Fresh rozvíjet designery, kteří vědí, co chtějí

„Domnívám se, že my leadeři jsme zodpovědní za designery. Když se nedokážeme vymanit ze svých bludných kruhů, budeme vytvářet prostředí nejistoty, ve kterém lidi neví, co můžou v naší organizaci dělat. Nebudou si úplně jistí tím, kam vlastně chtějí dojet, kam se chtějí dostat. A když budou narážet na problémy, se kterými si nebudou vědět rady, tak budou bezmocní. Začnou si stěžovat a obviňovat okolí z toho, co se jim děje,“ vysvětluje Lukáš Pitter s tím, že systém profesního rozvoje nastavený v 2Fresh má takovým situacím zabránit.

Předem vytyčená cesta pomáhá lead designerům vybírat kolegům klientské projekty, které jim sedí a baví je. Jejich práce je poté o to kvalitnější. Designeři v 2Fresh navíc disponují mindsetem, jenž jim umožnuje lépe se vypořádat s případnými překážkami. Je to win-win situace pro všechny – agenturu, designery i klienta.

Text je placenou propagací agentury 2Fresh