Superdebaty České televize, iDnes.cz, Blesku, Deníku, Radiožurnálu i Duel Novy jsou za námi. Volební výsledky bude sledovat hlavně ČT24, poprvé ve velkém Nova. iDnes.cz přidá v sobotu od 13.55 volební studio s Václavem Klausem a Jiřím Paroubkem, Blesk v neděli od 15.00 na webu interview s Milošem Zemanem.

Jak se Česko v datech stalo žurnalistickým médiem

Dominik Hrodek přiblížil, jak komunikační agentura Dark Side pojala obsahový marketing.

Dominik Hrodek na setkání v Ponrepu. Foto: David Bruner

Dominik Hrodek na setkání v Ponrepu. Foto: David Bruner

Práci s daty v žurnalistice se v českých médiích věnuje tým Samizdat v Českém rozhlasu či redaktoři regionálních novin Deník vydavatelství Vltava Labe Media, klasické redakce ale nejsou jediné, kde ze souboru nejrůznějších veřejně přístupných databází vzniká mediální obsah. Jedním z takových projektů, které vznikly v rámci firemního přístupu marketingu obsahem (content marketingu, chcete-li), byl web Česko v datech. Ten se právě z nejrůznějších souborů dat snaží destilovat zjištění o české populaci a jejím životě, použitelná jako výstupy v médiích. Na jednom z loňských setkání Sekce digitálních agentur při Asociaci komunikačních agentur ho představil Dominik Hrodek, šlo vlastně o jeho poslední veřejné vystoupení za agenturu Dark Side, než odešel vést marketing do Deloitte Legal.

Dominik Hrodek na setkání v Ponrepu, přihlíží Petr Laštovka. Foto: David Bruner

Dominik Hrodek na setkání v Ponrepu, přihlíží šéf digitální sekce AKA Petr Laštovka. Foto: David Bruner

„Projekt má za sebou spíš píárovou minulost. Má popularizovat data u široké veřejnosti. Klient, společnost SAS Institute ČR, má řadu nástrojů, o nichž stojí za to dát vědět. V zahraničí s velkými daty pro veřejnost pracují v mnohem větší míře,“ předeslal Hrodek k počátkům projektu. Ten se odpíchl od úvahy, jak k lidem představit firmu, která se zabývá na první pohled neuchopitelnou věcí, totiž zpracováváním velkých souborů dat. Klient s agenturou tak došli k tomu, že budou průběžně ukazovat, jak mohou vypadat výsledky takové práce. 

„Mám rád udržitelné projekty, byť jsem na slovo udržitelnost občas alergický. V každé newbusinessové prezentaci se tento výraz musí objevit. Přitom bychom se měli snažit o projekty, které skutečně dlouhodobě přinášejí prospěch jak firmě, tak celému trhu. A firmy by měly být společensky angažované,“ pokračoval. Pro SAS Institute se tak s agenturou snažili udělat „projekt, který bude trochu perpetuum mobile, tedy dlouhodobě udržitelný a klientovi i společnosti užitečný“. „Česko v datech využívá a komparuje otevřená data, ze státní správy, z dalších organizací. A na to existují i jiné nástroje než jen SAS, samozřejmě, to už je ale jiná kapitola.“

„Projekt se zalíbil nejen kolegům ze SAS, ale i některým jejich klientům. Dnes v něm pravidelně účastni Deloitte a Unicorn,“ přiblížil Dominik Hrodek. Firemní web využívá postup, který v takzvané datové žurnalistice funguje i v zahraničních médiích – vytipuje se téma, seženou datové sady, zpracují do grafů, z nichž vyplynou poznatky a ty se popíší, případně nechají okomentovat experty z oboru. Proto účast zmíněné poradenské firmy Deloitte (pro níž Hrodek nyní pracuje), občas se podaří sehnat jako komentujícího někoho ze státní správy. Firmy tak prakticky odvedou klasickou redakční práci a médiím nabídnou výstupy, které redakce mohou prakticky obratem zařadit do svých titulů. „Šlo o to, aby se z Česka v datech stalo datově-žurnalistické médium. To se podařilo,“ uvádí marketér. Udržitelnost projektu podle něj spočívá v tom, že popsaný postup tvorby obsahu lze neustále opakovat, mění se jen témata, která dílem reagují na aktuální dění, částečně jsou dlouhodobější.

Další fází projektu může být snaha o samofinancovatelnost, jinými slovy aby nezůstal rozpočtovou položkou v marketingu zmíněných tří společností, které jej dosud platí. „Teď je potřeba nasadit byznys model. Přicházejí média, chtějí zpracovat témata. Už to není o tom, že bychom tlačili jakékoli tiskové zprávy. V tom je ten trik – nerozesíláme tiskové zprávy, ale studie. Vypadá to líp a otisknou to všichni,“ popsal Dominik Hrodek, jak se dnes firma s vlastním obsahem dovede dostat do médií.

Jak by projekt mohl začít vydělávat? „Možná prodávat výstupy, média zatím nemají na podobné datově-žurnalistické články kapacity. Zájem by byl i ze strany zadavatelů reklamy. Zatím projekt funguje hodně agenturně, což – jak jsme zjistili z debat s redaktory odjinud – nám dává větší volnost. Můžeme si prakticky svobodně zvolit téma a na něm pracovat. Průběžně jsme si dělali výhled témat a k nim sháněli odborníky. Nikdy se přitom nestalo, že jsme dostali od kohokoliv stopku.“

Česko v datech má za sebou už podobnou spolupráci s klasickou redakcí, o níž byla řeč. Pro zmíněné vydavatelství Vltava Labe Media dodával výstupy z dat, než si noviny Deník loni v září založily vlastní oddělení datové žurnalistiky a analytiky.

Dominik Hrodek na setkání v Ponrepu. Foto: David Bruner

Dominik Hrodek na setkání v Ponrepu. Foto: David Bruner

Tým zprvu tvořili za agenturu Dark Side Dominik Hrodek a Jan Havlíček, dál „redakce“ zahrnovala píáristku, dva analytiky (oba dva prošli školením SAS), později na projektu začal pracovat větší píárový tým, copywriteři, také projektový manažer, i další lidé, kteří vymýšlejí témata. „Každý měsíc funguje redakční rada, chodí na ni i šéfové partnerských firem, kteří se aktivně zapojují do vymýšlení témat,“ doplňuje Hrodek, „v obsahových projektech, které propojují různé firmy a dodávají trhu společně zajímavý obsah, vidím potenciál. Nám se s Česko v datech podařilo v danou chvíli vyplnit neobsazenou niku.“

A agentuře se už taky podařilo zreplikovat model Česka v datech pro další projekt nazvaný Voda – základ života, s ambicí stát se „největším informačním portálem o vodě“. Jeho odborným garantem se stalo ministerstvo životního prostředí (v té doby za ministra Richarda Brabce), generálním partnerem je pivovarnická značka Heineken, mezi komerčními partnery najdeme Skansku, Nadaci ČEZ, mezi odbornými pak Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáše Garrigua Masaryka či Český hydrometeorologický ústav, vypočítává Dominik Hrodek: „Připojila se i Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Na ministerstvu to podpořil samotný ministr – nechal si nastoupit šéfy odborů a uložil jim podílet se s daty, která jejich odbory spravují. Tak svižný začátek spolupráce se státní správou jsem dlouho neviděl.“

Text vychází z placené spolupráce digisekce AKA s Médiářem