Kandidatura „zespoda“, tak započala prezidentská kampaň skladatele a výtvarníka Vladimíra Franze. Normálně kolem sebe hlavní kandidát shromáždí příznivce, sestaví tým a rozjede kampaň. U Franze to bylo naopak.
„Seděl jsem u počítače a pracoval, když náhle přišel nápad. Prostě to byl okamžik, který se uhnízdil v hlavě a už se odsud nikdy nedostal,“ tvrdí Jakub Hussar, režisér a herní programátor a iniciátor kampaně.
„Tuším, že to bylo 6. července. Záležitosti jsem nevěnoval tolik pozornosti ještě několik dnů, ale v koutku jsem se myšlenkou neustále opájel - Vladimir Franz jako prezident, to by český lid i světová veřejnost koukali. Vladimíra Franze znám už léta a přijde mi na post prezidenta nejlepší,“ vypráví Hussar. „O týden později jsem si o tom promluvil s přáteli a těm se myšlenka také líbila.“
„Vše vzniklo jako reakce na stav, kdy občané České republiky sice dostali možnost vybrat si prezidenta, pohled na ‚provařené‘ kandidáty, obvykle stejně dosazené politickými stranami, ale o opravdové svobodě volby moc nevypovídal,“ doplňuje novinář Vojtěch Bednář, další z týmu iniciativy, „navíc považujeme Česko za nesmírně liberální a svobodomyslnou zemi a rádi bychom dokázali, že tomu tak opravdu je.“
Jakub Hussar pak vytvořil na Facebooku koláž na téma „jaké by to bylo“ (s Františkem Josefem I. či Václavem Klausem), kterou začali ihned sdílet desítky přátel. Odtud byl už jen krůček k samostatné facebookové stránce. Ta už po týdnu nasbírala 10 tisíc fanoušků, tisíce sdílení a ocenění „to se mi líbí“.
V tu chvíli se iniciátoři rozhodli, že celou záležitost pojmou vážně. Teprve tehdy se na scénu dostává Vladimír Franz. Dosud o iniciativě věděl jen z několika textových zpráv prostřednictvím mobilu. Výtvarník se rozhodl, že kandidaturu vezme za svou. Vše se rozběhlo rychlým tempem – vytvoření reprezentativního webu, oficiální ohlášení kandidatury a další náležitosti.
V současnosti tvoří iniciativu „Vladimír Franz prezidentem“ asi 10 lidí, kromě již zmíněných pro ni pracuje grafik Pavel Trávníček, IT odbornice Kateřina Šustová, kreativci a grafici Lukáš Bulín, Michal Coufal nebo Jakub Hebík.
Motivace? „Odměnou mi je otevření společenské diskuze a nadšení lidí, kteří už na politické dění rezignovali a teď našli důvod se o něj znovu zajímat,“ říká Kateřina Šustová. Uskupení se zavázalo, že dokud nevybere potřebný počet podpisů, nebude shánět žádné peníze. Nehlásí se ani k žádné politické straně.
Vojtěch Bednář - dělal v Lidových novinách, teď je šéfredaktorem webu Tyinternety.cz - říká, že je samotné překvapuje silná odezva veřejnosti. Celou kampaň pokládá za jedinečný důkaz toho, že pomocí internetu se lidé mohou do dění kolem sebe účinně zapojit. „Myslím, že už nyní se podařilo dokázat, že lidé mají v dnešním světě skutečnou šanci promlouvat do dění kolem sebe a ovlivňovat ho.“
„Celá iniciativa nemá na své fungování ani korunu, nikoho neplatí, neopírá se o dovezené poradce a vše je na bázi dobrovolnosti. Desítky podpisových míst přesto neustále spontánně vznikají po celé republice, lidé pořádají na vlastní pěst akce na podporu Vladimíra Franze, vyjadřují nám podporu a nabízejí své zdroje. Stejně jako když lidé úspěšně vykroužkovali politiky, rádi bychom jim poskytli další dávku sebevědomí a ukázali, že existují i jiné hodnoty a síly než politický vliv,“ říká Bednář.
Počátkem tohoto týdne otevřela iniciativa na 100 petičních míst po celém Česku. Podle organizátorů už mají tisíce podpisů. A věří, že hranici nutných 50 tisíc se jim do konce října podaří překročit.