Dobré webovky si dnes může poskládat každý i bez znalosti kódování, navzdory tomu se řada lidí stále zbytečně obrací na vývojářská studia. Mor českých webů je také opomíjení funkčnosti, případně odbytá vizuální stránka věci. Jaké jsou největší nedostatky na poli českého webdesignu a máme vůbec šanci posunout se na světovou úroveň?
Ještě živě pamatuji doby, kdy bylo zhola nemožné vytvořit web bez znalosti kódování. Každý, kdo potřeboval před patnácti lety publikovat na internetu, byl odkázán na znalost programování – musel si najmout člověka, který byl schopný vytvořit jednoduchý kód a publikovat jej online. Web 1.0 byl navíc uzavřená platforma, na níž bylo možné pracovat jen se strohými informacemi.
Dnes už jsme v úplně jiné realitě, a té dominují šablony. Existuje bezpočet platforem, které je umí zprostředkovat: Google Sites, Wix nebo třeba český Webnode. Aby vznikly webovky, stačí jednoduše vybrat šablonu a vytvořit obsah.
Vývojářů není třeba. Jen když jde o hodně
Často ale webové stránky nejsou zapotřebí vůbec, pro mnoho malých firem je zajímavější založit si stránku na Facebooku. Šablony a sociální sítě jsou přitom ideální platformou pro nenáročnou klientelu, kterou jsou malé firmy a živnostníci. Když se s někým takovým potkám, poradím mu, aby nehledal agenturu, ale spíš si najal fotografa a šikovného copywritera pro tvorbu dobrého obsahu, zbytek práce bohatě zvládnou šablony, přítomnost vývojářů a designérů zapotřebí není.
Profíci přes webdesign dnes přicházejí na řadu až ve chvíli, kdy se objeví zákazník se specifickými a náročnými požadavky. Pro něj je pak možné vytvořit web, který povede k ideálnímu plnění cílů a přesáhne možnosti konkurence. Vývojářské studio povolejte do akce až tehdy, kdy chcete s webem jako takovým získat konkurenční výhodu a chápete jej jako zásadní prostředek vašeho podnikání.
Poučenost základem úspěchu
Po patnácti letech práce ve studiu BlueGhost vídám stále stejné hříchy na straně zadavatelů. Tím nejčastějším je bezesporu nepoučenost. Firmy často přichází s požadavkem „ten web je asi starý, potřebujeme nový“, případně „chtěli bychom udělat web, jako je tento“. Aby ale vznikly dobré stránky, prvotní představy musí být konkrétnější.
Největší chybou zadavatelů je, že design vnímají jako zdobení. Chtějí atraktivnější web, ale opomíjejí praktickou stránku věci. Jenomže věc, která dobře vypadá, nemusí vždy dobře fungovat.
Je pěkné vstoupit na stránky, které vám na první pohled udělají radost, ale mnohem důležitější je, aby byly funkční z pohledu cílů zadavatele i z pohledu jejich návštěvníka. Této základní chyby se u nás často dopouštějí například kulturní instituce, které zpravidla skvěle zvládají vizuální experimenty, ale může se stát, že se přes ně běžný návštěvník už nedostane k potřebným informacím. Opakem jsou pak weby, které se soustředí na ryze funkční stránku, a tu vizuální zanedbávají.
Jak tedy na dobrý web
Dobře fungující web je takový, který plní konkrétní cíle. Ty je zapotřebí si vytyčit v okamžiku, kdy na něm začínáte pracovat. Pro firmu to může být získávání poptávek, ulehčení práce zákaznické podpoře, případně získávání objednávek u e-shopů. Pokud odhlédneme od soukromých subjektů a zaměříme se na veřejnou správu, cílem takového webu může být třeba usnadnění či kompletní řešení agendy, která se dosud vyřizovala u přepážky.
Úkolem dobrého designéra je stanovit jasný cíl a uchopit tak správně zadání, které z velké části vychází z průzkumu, tedy první fáze tvorby webu. Druhou fází by pak ideálně mělo být navržení konkrétního řešení a ve třetí fázi testování, zda výsledek doopravdy naplňuje zadání potřeb stanovených od začátku.
V Česku dnes ale bohužel stále existuje příliš mnoho designérů i zadavatelů, kteří se zabývají výhradně estetickou stránkou webovek, a jen málo jich vnímá design jako metodickou věc. A právě v této rovině se stále jde posouvat vpřed, abychom v prostředí českého webdesignu dosáhli světové úrovně.
O autorovi
Lukáš Pilka je digitální designér a publicista, působí ve vedení vývojářské agentury BlueGhost. V roce 2003 stál u jejího zrodu, dodnes v ní pracuje jako kreativní ředitel.
Jako doktorand oboru Teorie výtvarných umění přednáší od roku 2018 na katedře grafiky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je zastáncem přístupu, který pojem design důrazně odlišuje od umění a vnímá jej především jako metodickou činnost navrhování, jež má za úkol plnit konkrétní cíle a účely.
Od roku 2015 pravidelně přispívá do měsíčníku Art & Antiques, v témže roce začal psát pro web o výtvarném umění Artalk. Publikoval v magazínu CzechDesign, Časopisu Fotograf nebo v časopisu Designum, který vydává Slovenské centrum designu.
Zároveň je autorem několika odborných publikací. Evoluce vznikla jako doprovodné vydání k písmům tvořeným v Ateliéru typografie v letech 2015 až 2016, FŠ50 EX305 je katalogem k výstavě Ateliéru typografie, který se dočkal publikace ve 102. vydání Revolver Revue. Pilka spoluredigoval a utvářel koncept publikace Fenomény, souborné knihy ateliéru Grafického designu a vizuální komunikace. Momentálně se podílí na vzniku knihy Obraz peněz autorky Jany Pavlové mapující vizuální identitu českých bank.