Pozor: newsletter, o který si tolik píšete, budeme v červenci a v srpnu posílat pouze v pondělí, ve 12.

Jan Kubice ministrem vnitra: jeho kritici i obhájci v médiích byli slyšet stejně

Kritika Kubiceho nominace na ministerstvo vnitra byla častější na stránkách Haló novin a Práva než MF Dnes, HN či LN, ukazuje mediální analýza společnosti Newton Media.

Jan Kubice byl jako šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) až do května 2006 víceméně neviditelný – od roku 1990, kdy k policii nastoupil, se novinářům vyhýbal.

V předvečer parlamentních voleb roku 2006 začala nicméně inspekce ministra vnitra vyšetřovat jeho detektivy a Kubice pojal podezření, že ČSSD chce bránit jeho útvaru v šetření korupční kauzy biolíh a také vraždy šéfa podsvětí Františka Mrázka. Snad proto porušil své zvyklosti a sáhl k nestandardnímu postupu: přišel na parlamentní půdu do branně-bezpečnostního výboru a seznámil poslance se zprávou dokládající údajné prorůstání organizovaného zločinu do politiky – zprávou, která do obecného povědomí vejde jako „Kubiceho“.

Jan Kubice v českých médiích

Graf ukazuj vývoj publicity Jana Kubiceho od 1. 1. 2006 do 21. 4. 2011, přičemž ukazuje hlavní mediální události spojené s dotyčným. Analyzováno bylo celkem 5122 příspěvků z celostátních deníků a sledovaných televizních i rozhlasových relací.

Tato událost značně vyostřila již tak napjatou předvolební atmosféru a Jiří Paroubek v emotivním proslovu po volbách obvinil šéfa ÚOOZ z toho, že spolu s jinými pokřivil výsledek volebního klání. Jak odcházející premiér, tak i jeho ČSSD jako strana Kubiceho žalovali u soudu, ten ovšem všechny žaloby po letech zamítl.

Na Kubiceho se upřela pozornost médií ještě na podzim téhož roku, kdy vyšetřovatelé přišli s tím, že skupina kolem někdejšího šéfa kabinetu premiéra Zdeňka Doležala plánovala zavraždit také jeho, a poté již jen v souvislosti s jeho odchodem k 1. lednu 2008 – po 13 letech z ÚOOZ a po 18 letech ze služeb policie. Ministr Ivan Langer tehdy kritizoval, že Kubicemu i jeho podřízeným schází vysokoškolské vzdělání a obměnil vedení hned více policejních útvarů.

Pak se Jan Kubice z médií nadobro vytratil a kromě občasných odkazů folklórní povahy na Kubiceho zprávu z řad ČSSD, jmenovitě z úst Jiřího Paroubka, bylo kolem něho „ticho po pěšině“. Až do úterní noci tohoto týdne (z 18. na 19. dubna), kdy premiér Petr Nečas oznámil, že Jana Kubiceho pověří vést ministerstvo vnitra.

Mediální hodnocení Kubiceho nástupu na ministerstvo vnitra

Graf člení ohlas médií na nástup Jana Kubiceho na ministerstvo vnitra dle žánru a všímá si, jak jej média hodnotila. Zohledněno bylo celkem 192 příspěvků z celostátních deníků a sledovaných televizních i rozhlasových relací za období 18. - 21. 4. 2011.

Reakce kritiků

Smíšené reakce médií na tento Nečasův krok na sebe nedaly dlouho čekat. Média tíhnoucí k levici – tedy předně komentátoři Haló novin a Práva – především stále nemohou zapomenout Kubiceho zprávu, která v jejich očích poznamenala volby před pěti lety. Ovšem nejen ona – například podle Ondřeje Neffa plukovník Kubice tím, že v roce 2006 přišel do parlamentu čtyři dny před volbami, „selhal“ a byl buď „naivní“ nebo za tím byla „zlá vůle“.

Terčem kritiky byly i Kubicovy údajně slabé manažerské schopnosti, jakož i to, že je policista, nikoliv „civilista“, jak bylo u polistopadových ministrů vnitra zvykem (oba argumenty použil František Bublan z ČSSD), a konečně i to, že vlastní bezpečnostní agenturu, což vyvolává neblahé asociace na ABL Víta Bárty.

Nejexpresivnější pak byl slovník sociálních demokratů v čele s Jiřím Paroubkem – dosadit Kubiceho na post ministra vnitra znamená podle něj „šílenost“ a Česká republika se tímto dostává na úroveň Zimbabwe.

Reakce obhájců

Tábor Kubicových obhájců se ovšem také nenechal zahanbit: vedle řady komentářů jsme registrovali souhlasné citace Radka Johna či Kateřiny Klasnové z VV nebo Alexandra Vondry a Petra Nečase z řad ODS. Stačily-li již dorazit do redakcí čtenářské ankety, pak vyznívaly buďto vyváženě (E15) nebo pro evangelíka Kubiceho (MF Dnes).

Vyzdvihovány byly zejména jeho morální kvality: v Kubicem byl viděn člověk nezávislý, nestranný, člověk, který nebude v čele ministerstva vnitra jako „cukrová třtina ve větru“ (Alexandr Vondra). Byla do něj vkládána naděje, že bude odolný vůči politickým tlakům, a že se pod jeho taktovkou budou šetřit politické kauzy, což se doposud nedařilo.

Komentátor HN viděl v Janu Kubicem prakticky jediného člověka, který je v situaci, kdy politické strany vnímají tento resort jako strategicky důležitý a bojují o něj takříkajíc na život a na smrt, schopen „pískat rovinu“ – řečeno fotbalovou terminologií.

Tyto dva tábory bylo ve výsledku slyšet stejně hlasitě – v 11 % analyzovaných příspěvků zazněla na adresu Jana Kubiceho coby nominovaného ministra vnitra zřetelná kritika, dalších 11 % příspěvků jej ovšem hájilo. 22 % publicity se neslo v ambivalentním, dvojznačném duchu, za čímž stály zpravidla odkazy na Kubiceho zprávu, citace obou táborů současně nebo poukazování na to, že Kubice má podobně jako Vít Bárta bezpečnostní agenturu.

Kritika Kubiceho nominace byla častější na stránkách Haló novin a Práva než MF Dnes, HN či LN – tedy u novin, o kterých se má za to, že svým světonázorem tíhnou spíše k pravému středu. Z tohoto hlediska můžeme říct, že pravo-levé dělení bylo s ohledem na reakci na Kubiceho coby nového ministra vnitra směrodatné, byť ovšem nijak výrazně. Dodejme, že kritika v Českém rozhlase vyvěrala většinou z výroků citovaných sociálních demokratů.

Mediální hodnocení Kubiceho způsobilosti vést ministerstvo vnitra

Graf sleduje, jak pověření Jana Kubiceho vést ministerstvo vnitra hodnotily ve dnech od 18. - 21. 4. 2011 jednotlivé tituly. Graf zahrnuje média s 9 a více příspěvky.

Zajímavým aspektem publicity bylo to, zda média připomínala tzv. Kubiceho zprávu. Odkaz na ní se objevil nakonec v každé třetí zprávě (34 %), přičemž na ni odkazovali nejen politici (zejména z řad ČSSD), ale nezávisle na nich i komentátoři a zpravodajové. Můžeme tedy říci, že ač od událostí z konce května roku 2006 uběhlo již pět let, vzpomínka na ní ještě v žádném případě nevyhasla.

Mediální připomínka tzv. Kubiceho zprávy

Graf ukazuje, zda média připomenula v souvislosti s nástupem Jana Kubiceho do čela ministerstva vnitra tzv. Kubiceho zprávu z roku 2006. Zohledněno bylo celkem 192 příspěvků z celostátních deníků a sledovaných televizních i rozhlasových relací za období 18. - 21. 4. 2011.