Už příští pondělí proběhne soutěžní přehlídka mobilních aplikací AppParade. Vyhrajte Apple Watch.

Jaromír Soukup: investice do televize pomůže tisku víc než zpoplatnění webu

“Investice do televizních kapacit přinesou dostatečné peníze pro fungování našich tiskových titulů. Taková synergie je z hlediska výnosů mnohem významnější než případné zpoplatnění obsahu na webu,” říká v rozhovoru pro Médiář majitel televize Barrandov, převážně tiskového vydavatelství Empresa Media a největší tuzemské mediální agentury Médea Jaromír Soukup.

Autor rozhovoru a Jaromír Soukup na debatě se studenty Univerzity Karlovy koncem října. Foto: Aleš Borovan

Autor rozhovoru a Jaromír Soukup na debatě se studenty Univerzity Karlovy koncem října. Foto: Aleš Borovan

Zpovídaný odmítl přítomnost fotografa u rozhovoru, proto přepis interview doplňujeme fotografiemi z diskusního setkání Rozpravy o českých médií ze středy 30. října na pražské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, jehož hlavním hostem byl právě Jaromír Soukup.

Jaromír Soukup v obnovených Rozpravách o českých médiích v pražském Hollaru. Foto: Katka Písačková

Jaromír Soukup v obnovených Rozpravách o českých médiích v pražském Hollaru. Vlevo šéfredaktor a vydavatel Médiáře Ondřej Aust, vpravo Kateřina Kalistová, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Foto: Katka Písačková

Týdeník Marketing & Media v říjnu přetiskl z facebookového profilu Petra Dimuna, že “za Médeu si řekl Soukup Babišovi o 1,3 miliardy”. Na nedávné diskusi před studenty Univerzity Karlovy jste to s pobavením glosoval, že kabelku Louis Vuitton také nekoupíte za pětistovku. Seriózně: budete Médeu prodávat?

Časopis Marketing & Media cituje Facebook Petra Dimuna

Časopis Marketing & Media cituje Facebook Petra Dimuna

Velmi jednoduchá odpověď: Médea není a ani vteřinu nebyla na prodej a ani vteřinu jsme nejednali s nikým o žádné ceně, o prodeji byť jediné akcie. Celé je to výmysl.

Naopak: dostala se k vám nabídka odkupu skupiny Médea?

Za posledních deset jsme takové kontakty měli, nepočítám je v desítkách, jsou to jednotlivé případy. Zajímavé je, že nejvíc podobných informací, které se ke mně dostaly, se vyrojilo za poslední měsíce, kdy ve skutečnosti žádný takový kontakt, žádná nabídka neproběhla.

Jaké typově o Médeu měly zájem subjekty?

Výhradně mezinárodní sítě.

Vy jste v říjnu 2012 s francouzskou komunikační skupinou Havas založil společný podnik MPG Czech Republic, dnes Havas Media Czech Republic. Původně v něm měla 90 % Médea, nyní držíte osobně vy 40 procent, Havas většinových 60 procent. Proč jste společný podnik založili a jaké s ním máte plány? Je už na českém trhu činný?

Havas Media Czech Republic je společný podnik mojí skupiny Médea a francouzské komunikační skupiny Havas, kde Havas má 60 procent a my držíme 40 procent. Je to funkční firma, která s Médeou úzce spolupracuje a pracuje pro mezinárodní klienty Havasu. Založením společného podniku vyvrcholila v loňském roce dlouholetá spolupráce na bázi franšízové smlouvy. Spolupráce s Havasem je vynikající.

Předpokládáte, že prodávat Médeu nebudete chtít ani v dalších letech, v nichž stále budou znát důsledky značného propadu na trhu s inzercí?

Neuvažuji o tom. Nejsme zdaleka u konce budování naší skupiny, není to tedy vůbec předmětem mých úvah.

Co si představit pod dalším budováním vaší skupiny?

Co se týče Médey, nešli jsme cestou akvizic, všechny dceřiné či sesterské projekty mediální agentury jsme budovali na zelené louce, ať už to byly výzkumné firmy jako Médea Research či třeba divize zaměřená na PR, a snažíme se bojovat o klienty agentur, nikoli se soustředit na akvizice případné konkurence.

Ve skupině firem pod hlavičkou Empresa Media jsme postupovali opačně, většinou formou akvizic, vyjma dvou časopisových projektů Sedmička a MarketingSalesMedia. To jsou jediné dva projekty v rámci Empresy budované na zelené louce, oba poměrně úspěšné. Ostatní byly akvizice, protože hodnota značek, jejich historie, známost mezi lidmi, emoční vnímání – mluvím o Týdnu, Instinktu, televizi Barrandov – jsme považovali za cennější než případné nevýhody plynoucí z akvizic. Mezi ty hlavní nevýhody samozřejmě patří jiná firemní kultura u přebíraných podniků či nutnost propouštění a následné případné špatné vztahy s propouštěnými lidmi předchozích akcionářů. Jak jsem ale řekl, výhody našich akvizic vždy převýšily zmíněné nevýhody.

Co se týče dalších akvizic, my trh sledujeme, díváme se na investiční příležitosti.

Na srpnové tiskové konferenci televize Barrandov jste prohlásil “byli jsme průkopníkem ve vlastnických změnách médií a věřím, že vás ještě během roku překvapíme”. Co jste tím myslel?

Několik překvapení se od té doby stalo, mezi největší patřila změna ve vrcholovém managementu televize Barrandov.

Tedy jste měl na mysli angažování Vladimíra Železného.

Je to jedna z věcí. A přijdou další, nechte se překvapit.

Jak vnímáte letos v létě ohlášené spojení vašich největších konkurentů, mediálních agentur Publicisu a Omnicomu, které se odehraje také v Česku?

Koncentrace agenturní činnosti je naprosto logická, takové megafúzi se nelze divit. Obě firmy jsou obchodované na veřejném trhu, obě tedy pravděpodobně mají úvěrové či dluhopisové zatížení, mají své závazky vůči dlouhodobým věřitelům, mají své akcionáře, kteří očekávají výnos. To veřejně obchodované společnosti determinuje, a další fakt je, že marže v agenturním byznysu klesají. Je to proto logický krok, jak si zachovat větší míru ziskovosti – firmy spojit a najít synergie v oblasti nákladů. Na druhou stranu, nakreslit plán akvizice bývá snadné, horší bývá spojení firemních kultur, pravidel, jejich fungování, u agentur se navíc přidávají třeba hluboké, specifické vztahy s velkými klienty. Spojit obě tak velké skupiny si proto nepochybně vezme nějaký čas, bude to těžká práce.

Co tedy od chystané fúze očekáváte jako největší konkurent? Jak vás to ovlivní?

Nemyslím si, že by nás to nějak zvlášť ovlivnilo. Jestli se spojí, dobře, budou větší, ale základní dvě služby, které mediální agentury poskytují – plánování a nákup mediálního prostoru -, zůstanou stejné. Otázka zní, zda spojením dvou objemů dokážou cenově odskočit konkurenci. Myslím, že na tak malém lokálním trhu bude velmi obtížné. Nečekám, že z tohoto pohledu by se na našem trhu stalo něco zásadního.

Jak se šetřením, přinejmenším avizovaným, ve státní správě či firmách s majetkovou účastí státu změnil byznys Médey, která pracovala a pracuje v řadě případů jako mediální agentura pro státní či polostátní firmy?

Že by Médea pracovala ve velké míře pro státní správu, byla trochu mediální fikce. Rozhodně jsme nebyli mediální agenturou, která měla největší objemy inzerce z veřejné sféry. Nepochybně ne. Pracujeme pro České dráhy nebo ČEZ, pracujeme pro ně mnoho let a opakovaně jsme u nich prošli tendry, ale nepamatuju si třeba jedinou zakázku, která by tu byla třeba pro státní agentury či propagaci projektů placených z evropských fondů. Tam jiné agentury byly podstatně úspěšnější.

Neříkám, že jste byli největším dodavatelem, ale sám říkáte, že pro státní či polostátní firmy jste pracovali.

Samozřejmě pokud poklesne objem investic u jakéhokoli klienta, není to pro agenturu dobrá zpráva. Nicméně objem příjmů od klientů z oblasti veřejné správy činí u Médey jednotky procent, čili naší agentury jako celku se to příliš nedotklo.

U každého segmentu průmyslu je samozřejmě nepříjemné, pokud přestane komunikovat. Marketingové výdaje u veřejné správy se mnohdy ne úplně právem staly synonymem pro nehospodárnost. Protože komunikace s veřejností, zvlášť u produktů a služeb, které by veřejnosti měly být veřejnosti co nejdostupnější, je prostě nutná. A komunikace v celé šíři průmyslu a fungování ekonomiky k tomu patří, na tom je náš agenturní a mediální byznys postaven.

To ano, ale na druhou stranu existují kampaně, třeba ministerstva zemědělství na podporu regionálních značek, které nejsou zrovna vzorem efektivity.

Tlak na úsporu je viditelný, mediálně vděčný, je to v pořádku, je to správně. Nám, agenturám, které poskytují služby klientům, to nepřísluší nijak zvlášť komentovat.

Mění se celková skladba klientů Médey? Pokud ano, jak?

K výrazné změně nedošlo. Za poslední roky začaly trochu víc prostřednictvím médií a inzertního prostoru komunikovat obchodní řetězce, to je dobrá zpráva – že dosud komunikují hlavně formou letáků, je pro agenturní byznys určitou prohrou. Očekávám, že v příštích letech by měl z hlediska investic do médií růst segment luxusního zboží, jeho inzertní výdaje jsou pořád ve srovnání se zahraničím nižší. U ostatních klientů z oblasti finančnictví, pojišťovnictví či telekomunikačních služeb jsme zaznamenali mírný pokles, to ale není žádné novum.

A politická reklama, ta vám přinesla nový objem peněz?

My jsme se v roce 2011 rozhodli nákupu mediálního prostoru pro politické kampaně nezúčastňovat. Je to rozhodnutí trvalé, od té doby jsme volební kampaně nikomu nenakupovali. Příští rok bude voleb několikero, lze očekávat poptávku politických stran po inzertním prostoru, nicméně my jsme tento segment dobrovolně opustili a o zakázky politických subjektů ve volebních kláních se už účastnit nebudeme.

Inzertní výdaje politických stran jsou jako významný zdroj příjmu přeceňovány. Důvodů je několik. Jejich investice je hodně viditelná, strany dají do reklamy relativně hodně peněz za velmi krátký časový úsek, za jeden měsíc třeba, a je to též velmi mediálně sledováno, protože zároveň probíhající politická soutěž plní zpravodajství, redakční část médií. Kampaně jsou tak komentovány, reaguje se na ně, jsou tedy víc sledovány a veřejnost jim dává větší pozornost než jakýmkoli jiným kampaním. Ale v celkových ročních objemech jak na straně agentur, tak na straně médií nejde a nemůže jít o rozhodující částky. Jsou relativně malé, každá ze stran, i z těch největších, dá jenom několik málo desítek milionů korun, navíc ve velmi krátkém období. Pro celoroční byznys média to obvykle jsou nevýznamné peníze, stejně tak u agentury. Nechceme být už do budoucna spojování s politickými kampaněmi, klientům to může vadit, proto jsme od toho ustoupili a své rozhodnutí nebudeme měnit.

O vás se mluvilo i v prezidentské kampani v souvislosti s vysokými slevami, které dostal kandidát Jan Fischer od vydavatelství Mafra, Fischer vás na začátku kampaně představil na dotaz Aktuálně.cz jako konzultanta “především placené části kampaně, inzerce a billboardů”. Jakou impresi si nesete ze spolupráce s panem Fischerem?

Nepřísluší mi to hodnotit. Nechce se mi veřejně hodnotit jakéhokoli klienta. S panem Fischerem jsme navíc nespolupracovali v oblasti nákupu médií, ten jsme mu nezajišťovali, působil jsem jako poradce pro kampaň, jeden z poradců.

Na konferenci Život na hraně, kterou vaše vydavatelství před měsícem uspořádalo v prostoru holešovických jatek, jste prohlásil, že “většina tiskových médií se pohybuje ve ztrátě nebo blízko ztráty”. Poslední veřejné výsledky vašeho vydavatelství jsou z roku 2011, kdy skončilo ve ztrátě přes 3 miliony Kč. V jaké kondici jsou tituly Empresa Media letos? Kolik jste do jejich koupě investoval a kdy počítáte, že se vám investice vrátí?

O výši investice nechci mluvit. Média jsou běh na dlouhou trať. Televize je běh na dlouho trať, tisková média jsou běh na dlouhou trať. Návratnost je dvojí. Jsme ve fázi budování mé vize moderního mediahousu, v tuto chvíli je hospodaření mírně ztrátové, naprosto odpovídá plánu. Hodnota firmy určitě neklesá. Jde o dlouhodobou investici. Pokud porovnám výši finanční investice, tedy objem peněz z mých zdrojů, které jsem do toho vložil, a hodnotu podílu Empresa Media, určitě se mi hodnota nezmenšila.

A tuto hodnotu měříte výhradně penězi, nebo i z pohledu vlivu či image?

Mluvíme o penězích. Média dělám rád, ničemu jinému nerozumím. Zkrátka: hodnota podílu akcií v Empresa Media rozhodně není nižší, než objem prostředků, které jsem do tohoto byznysu vložil.

Mluvil jste o mírné ztrátě podle plánu, kdy budete v zisku?

V roce 2014 máme v plánu být v zisku.

Také jste se opakovaně zmiňoval o své vizi, můžete ji přiblížit?

Chci vybudovat silný mediální dům, který bude do budoucna schopen obstát v konkurenci. Klíčovou součástí je samozřejmě elektronické médium, narozdíl od konkurence se domnívám, že pro Empresa Media je klíčovým prvkem elektronických médií televize. Weby jistě, provozujeme je, ale klíčovým médiem v digitálním světě je televize.

Chybí vám něco, co je třeba dobudovat? Další tituly, kanály?

To přinese nejbližší budoucnost, uvidíme, jestli se na tiskovém trhu objeví prostor, který nezaplnila konkurence, což jsme viděli v případě bulvárního týdeníku Sedmička. Je vidět, že konkurence si to vyhodnotila jako zajímavý segment, protože za poslední dva měsíce vyrostlo několik dalších časopisů, a že veřejnost zaujala cena 10 Kč, za níž Sedmičku prodáváme. Pokud se takový prostor objeví, budeme reagovat, zatím o něm nevíme. Jeden se možná rýsuje, uvidíme.

Na televizním trhu, který je výrazně konkurenční, potřebuje televize, aby uspěla, dostatečný podíl. Máme plán v roce 2014 dosáhnout 10% sharu, otázkou je, zda se toho dá dosáhnout jedním kanálem. To je legitimní otázka a my ji budeme zvažovat.

Vy jste v podobné odpovědi šel na akademické půdě dál, řekl jste, že 10% podílu na televizním trhu se jedním kanálem dosáhnout nedá.

Segmentace cílových skupin je viditelná. V roce 1997 dostala televize Nova přenosem Miss desetiletí k obrazovkám 85 % diváků, 5 milionů lidí. To je doba, která už není. My máme jeden celoplošný kanál, otázka je, zda v této politice můžeme setrvat. To není rozhodnuto.

Kloníte se k sesíťování, nabízí se třeba s Radimem Pařízkem obhospodařujícím stanice Relax, Rebel a Retro, či založení nového?

Žádná jednání s nikým nevedu, teď bychom pouze akademicky hovořili.

Kdy tedy k avizovanému rozhodnutí dojdete?

Nepochybně to budeme rozhodovat v prvním kvartálu 2014. Do konce roku určitě ne. Tím nepředjímejme, že Barrandov bude mít druhý kanál, budeme to hodnotit jen z pohledu ekonomiky, co by to mohlo přinést, zda tím bude prostor pro zlepšení hospodaření stanice.

Televize Barrandov začala vysílat v lednu 2009, do konce loňska včetně vygenerovala souhrnnou ztrátu 1,3 miliardy Kč. Vy jste koupi stanici ohlásil loni na podzim, formálně ji ale vlastníte teprve od letošního léta. Kolik ze zmíněné ztráty jde za vámi a jak televize hospodaří letos?

V roce 2012 televize Barrandov vykázala ztrátu 333 milionů Kč, letos za první pololetí to je ztráta 19 milionů Kč. Došlo k razantnímu zlepšení hospodaření, za výrazného omezení nákladů. Pokud ale televize má růst, musí se do ní investovat. Tento rok je tedy rokem finanční stabilizace stanice, došlo sice k mírnému poklesu sledovanosti stanice, ale vzhledem k rozsáhlosti úspor jsem rád, že televizi se daří z pohledu zájmu diváků. Je zřejmé, že se stávající velikostí investic do televize nemůžeme myslet na zvyšování sharu, musí následovat větší investice do programu.

Pokud chcete podíl ze současných 4 % dostat na dvojapůlnásobných 10 %, počítáte tedy s výrazným navýšením investic do programu?

Nepochybně musí dojít k navýšení investic do programu.

Pakliže je televize stále ve ztrátě, zdroj investice bude jaký, mohu-li se optat?

To je věc naše, naší skupiny.

Jistě, zajímá mě to z pohledu, že je-li ve ztrátě také tisková divize Empresa Media, nabízí se, že rozvoj televize Barrandov budete hradit ze zisku agentury Médea, která je ve velmi dobré kondici.

Nejčerstvější dostupná čísla o hospodaření skupiny Médea. Kliknutím zvětšíte

Nejčerstvější dostupná čísla o hospodaření skupiny Médea. Kliknutím zvětšíte

Médea je ve velmi dobré kondici, nicméně zdrojů financování je řada, dluhové financování či z vlastního jmění.

Pro každý podnikatelský subjekt, když se vyrovnává s obtížnou konsolidací takové akvizice, je obtížné žádat ústavy, respektive institucionální věřitele jako jsou banky, o financování. Proto, jak jsem řekl, je letošek rokem finanční konsolidace televize Barrandov. Až bude završena a budeme mít jasný plán investic, jedním z kroků je oslovit finanční instituce, zda plán budou považovat za dostatečně dobrý, případně použít vlastní zdroje, které k dispozici máme. Ale to opět debatu akademizujeme.

Počítáte s dalším investorem?

Ne.

Deset procent podílu chcete mít podle stávajícího elektronického měření sledovanosti od firmy Mediaresearch, které zde běží 15 let, anebo z nových dat od agentury Nielsen pro nové Sdružení pro měření sledovanosti, které jste založili s televizí Nova?

Sdružení pro měření sledovanosti existuje, jsme jeho účastníkem, pro mě je situace trochu nepřehledná. Odchodem generálního ředitele Novy Jana Andruška a příchodem generálního ředitele Christopha Mainusche se situace v CET 21 změnila, pro mě se nicméně zatím nic nemění. Až budou další rozhodnutí učiněna, nepochybně se o nich dozvíte. Pro mě se zatím nemění nic.

Nikdy jste veřejně nekomentoval, proč jste se vlastně s Novou pustili do sbírání “druhých” dat o sledovanosti. Nova oficiálně argumentovala nespokojeností s výběrem realizátora na léta 2013 až 2017, vy jste se přidali proč?

Pokud se lídr trhu rozhodl vystoupit ze stávajícího měření, je to významná zpráva. Pro komerční užití jsou tu v podstatě dvě velké televizní skupiny, nepočítám-li Českou televizi, která prodává reklamní čas ve velmi omezené míře. Pokud tedy rozhodující subjekt ze zmíněných dvou, skutečný generátor GRPs, udělal takový krok, logicky jsme u toho chtěli být. To je jediný důvod. Co se týká kvality dat, to jsem samozřejmě nikdy nekomentoval, protože my nemáme žádné pochybnosti, že by Mediaresearch měl nekvalitní data či že by uzavřená smlouva nebyla v pořádku.

Čili šlo jen o přístup k případným novým datům klíčového hráče na trhu?

Samozřejmě. Pokud byl plán, že lídr trhu odejde a bude reklamu vážit podle nové měny, chtěli jsme u toho být přítomni. Nic jiného za tím není.

Mysleli jste na to i z hlediska konkurenční výhody?

Těžko. Nova je firma obchodovaná v zahraničí a za ty roky všichni víme, že jakékoliv cenové výhody pro klienty agentury nikdy nedosáhly a nikdy nedosáhnou. Pokud si toto někdo myslí, je to dětinské. Tudy cesta opravdu nevede.

Měl jsem na mysli, zda jako spoluzakladatel sdružení byste měli náskok před ostatními mediální agenturami.

Takto jsme neuvažovali. Pokud by data podle nové metodiky byla, Nova by nepochybně takový nový produkt nabízela všem agenturám.

Měření Mediaresearch má za pět let přijít na 300 milionů Kč, také u měření od Nielsenu předpokládám náklady řádově desítek milionů ročně. Jak je na tom Médea finančně zainteresována?

Pro Médeu tam nejsou žádná nepřiměřená rizika.

Vložili jste do přípravy projektu nového měření peníze, investovali jste do něj?

Pro Médeu tam nejsou žádná nepřiměřená rizika.

Můžete tedy od nového měření odstoupit a nebude vás to bolet?

Jakákoli budoucnost tohoto projektu – a opakuju, že pro mě se zatím nic nemění – nás nemůže nijak ohrozit.

Nalezl byste na letos uvedené obchodní politice Novy něco dobrého?

Je jasné, že televizní byznys nelze budovat bez dluhové služby, bez zapojení věřitelů, to je standardní. Proto nepovažuji za nic mimořádného, že CME vysvětluje svoji finanční situaci finančnímu trhu, a to tak, že výrazné závazky existují. O finanční situaci Novy nic víc nevím, mám o ní jen zprávy z trhu. Nemyslím, že by Nova byla nucena korigovat svoji obchodní politiku na základě tlaku věřitelů. Myslím, že je to jednodušší. Klienti s cenovou úrovní spokojení nebyli, pokles jejich investic byl znatelný. Zkrátka poptávka klientů se nepotkala s nabídkou televize Nova, která – opakuji – je ale lídrem trhu a produkuje většinu GRPs na trhu. Nepodařilo se jim to dobře prodat. Ústupky, aby se nabídka a poptávka potkaly, jsou logické, a pokud Nova hledá způsob, jak se potkat s poptávkou klientů, pro nás je to dobrá zpráva, protože lze očekávat oživení. Protože objektivně řečeno, investice do televizní reklamy poklesly proto, že na trhu zůstalo hodně neprodaných GRPů produkovaných televizí Nova.

Dotkněme se ještě vašich tiskových aktivit. Plánujete firmu Empresa Media dostat do zisku i díky zpoplatnění webů a dalších forem “přidružené výroby” typu prodeje pojištění přes bulvární Sedmičku?

Obecně: dosud byla tisková média financována z ceny, kterou kupující zaplatili na stánku, a z reklamy. Je zřejmé, že tlak na cenu, v konkurenci médií, která jsou zdarma – televize, rozhlas, internet – je čím dál tím větší, tedy dražší tituly jsou odsouzeny k ekonomickým potížím, viz čerstvé rozhodnutí vydavatelství Economia zavřít měsíčník Bel Mondo. Případ Bel Monda je typický – nepochybně jeho obsah se dal číst a byl dobrý, problém je, že se nepodařilo vybudit poptávku vzhledem k ceně. Růst cen za výtisky u papírových médií nelze očekávat. Naopak vydavatelé budou nuceni dál své výtisky zlevňovat, jako jsme to my udělali loni.

U reklamy sice očekávám mírně oživení, i tak ale zkoušíme nové zdroje příjmů, o kterých jste mluvil. Prodej pojištění přes Sedmičku koncem roku vyhodnotíme a na základě toho uvidíme, zda je prostor pro další podobné maloobchodní nabídky, v synergii třeba s televizí, konkrétně s teleshoppingem.

Bezuzdné vrhání drahého obsahu na web zdarma je zásadní chybou. My jsme zpoplatnili část archivu televize Barrandov, nicméně zpoplatnění obsahu na webu obecně zásadní příjmy nepřinese. Vidím to jinak, totiž že investice do televizních kapacit přinesou dostatečné peníze pro fungování našich tiskových titulů. Mimo jiné vzhledem k tomu, že televize a tisk jsou u nás provázány i personálně, je taková synergie z hlediska výnosů mnohem významnější, než případné zpoplatnění obsahu na webu.

SLOVA JAROMÍRA SOUKUPA Z DEBATY SE STUDENTY UNIVERZITY KARLOVY

  • „Pane Soukupe, jaký máte vztah s Andrejem Babišem? Jste rivalové?“ – „Pan Babiš se teď zabýval jinými věcmi, než kontaktováním poměrně nevýznamné mediální figurky.“
  • „Mám média, která buď zisková jsou, třeba bulvární, nebo je k zisku přivedeme, o čemž jsem přesvědčen u televize.“
  • „Problém televize je, že přepnutí nestojí vůbec nic.“
  • „Kdo někdy média vlastnil/vedl, trochu ztratil o obsah zájem. Je tam o hodně víc důležitějších věcí. Základní problém médií je, že jejich fixní náklady jsou strašně vysoké.“

Z obnovených Rozprav o českých médiích, které proběhly ve středu 30. října vpodvečer na pražském Hollaru, v sídle Fakulty sociálních věd UK

Debatu řídila pedagožka se zkušeností redaktorky ČT Alice Němcová Tejkalová. Foto: Katka Písačková

Debatu řídila pedagožka se zkušeností redaktorky ČT Alice Němcová Tejkalová. Foto: Katka Písačková

Diskusi přihlížela zaplněná učebna číslo 215. Foto: Katka Písačková

Diskusi přihlížela zaplněná učebna číslo 215. Foto: Katka Písačková

Diskusi přihlížela zaplněná učebna číslo 215. Foto: Katka Písačková

Diskusi přihlížela zaplněná učebna číslo 215. Foto: Katka Písačková

Diskusi přihlížela zaplněná učebna číslo 215. Foto: Katka Písačková

Diskusi přihlížela zaplněná učebna číslo 215. Foto: Katka Písačková