Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Je první rande zdarma a běžná věc? Ach, pro mne rozhodně ne!

Kurz Marka Prchala „Otázky elementární logiky“ každý čtvrtek na stáncích a u benzínových pumep.

Jsem patetik a dojímám se nad každým citovým záchvěvem. Teď jsem poprvé poznal něco jiného. Milí přátelé, tahle reklama mě přiměla přemýšlet. Dlouze a hluboce. Čtrnáct dnů. Ne o ni, ale o sobě.

Kampaň mBank. mBank byla nejdřív progresivní, pak zpoplatnila, pak dlouho komunikačně umírala, jejich pobočky vypadají zvenčí jako laciný cirkus kdesi na periferii, zdálo se, že nastala klinická smrt, když tu náhle fajn guerilla od Attention! Media a kampaň. Jeden obrázek za tisíc slov:

Citylight mBank

Citylight mBank. Foto: Marek Prchal

A rovnou se zeptám: dává vám to, co vidíte, smysl? Text sugeruje, že první rande:

  1. je běžnou věcí,
  2. je zdarma.

Když si vezmu svoje poslední první rande, tak běžné nebylo a zdarma také nebylo. Vychází to z logiky věci, tedy kdo zve, platí. Pro zajímavost si připomeňme etiketu, kterou se řídím já a usnadňuje život mně i objektům prvních schůzek:

  • platí vždy muž, pokud se předem nedohodlo, že platí žena (v tom případě se jedná o zvláštní případ, ale stejně nevyvrací tezi č. 2),
  • žena sedí v podniku na lepším místě, u zdi, aby měla krytá záda a měla lepší výhled na restauraci, proti ní sedí muž.

Čili, abych přiblížil útratu na svém posledním prvním rande. Přibližně 900 Kč. Jelikož došla hotovost a ve Varech jaksi nešlo úplně všude platit kartou, objekt se podílel na útratě za další legrace přibližně stejnou částkou. Když vezmu své předposlední první rande, objekt se nepodílel a suma za zhruba dvacet jedna společně strávených hodin byla něco kolem tisíce Kč. Ani v tomto případě nešlo o běžnou věc. 1000 Kč bych viděl jako průměr pro zbytek prvních rande ve své historii. Utrácet více by podle mě ani nebylo vhodné, neboť je fajn pohybovat se v rámci svého životního stylu, abyste se cítili komfortně a uvolněně. I pokud zvete objekt k sobě domů, rostou náklady. Když nepočítáme nájem, elektřinu a další běžné výdaje, přece jen byste měli alespoň něco uvařit. Minimálně čaj Klasik. Že. Suchý rohlík jako adekvátní pokrm stojí také minimálně pár korun.

Naskýtá se otázka, stálo vaše poslední první rande nějaké peníze? Je jistě možné prožít ho za nulu, ale kdo z vás to kdy udělal? A jaký je poměr těchto akcí k akcím za prachy?

Položme  si dále otázku, je první rande běžnou věcí, nebo je věcí mimořádnou? Pokud hovoříme o prvním rande, samo sousloví navozuje dojem, že jsou zde nějaká další. Tedy, že po nějakou dobu funguje vztah. V tom případě první rande bylo pro alespoň jednu ze stran něčím mimořádným. Druhá strana, pokud se veze, nebo mlčky trpí, buď sleduje hlubší záměr, nebo neví co se sebou. A pokud osudy těchto druhých stran popisuje reklamní text na tomto citylightu a tedy na ně je směřovaná komunikace mBank, asi to je trochu smutný příběh. Ale to už je prachsprostý formalismus, omlouvám se, už to píšu příliš dlouho a zabředávám.

Dojáky a pikošky z vašich prvních rand očekávám dole v diskusi.