Jsme optimističtí a utrácíme víc než Němci

Před koncem roku prezentovala výzkumná agentura Nielsen spolu se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR analýzu českého maloobchodního trhu. Klíčová část se týkala rozvoje diskontních prodejen, materiál si však všímá širších souvislostí vývoje celého trhu i vývoje v evropském kontextu.

Utrácíme jako málokdo

Obchodní řetězce u nás za posledních zhruba 20 let, co zde rozvíjejí své podnikání, proinvestovaly už víc než 300 miliard Kč, přičemž rekord padl loni, kdy se jednalo o bezmála 20 miliard Kč. I když z českého trhu už odešla řada nadnárodních řetězců (Carrefour, Delvita, Plus Discount, Spar), stále je z pohledu velkých hráčů značně rozdrobený. Zatímco u nás 11 velkých řetězců ovládá 75 % trhu, v Rakousku, Velké Británii nebo Německu na tentýž tržní podíl stačí výkon čtyř sítí.

Byť v Evropě existují trhy, které zaznamenávají pokles spotřeby (v meziročním srovnání ve sledovaném třetím kvartálu 2019 to bylo například Německo, Francie nebo Slovensko), Česko patří k nejrychleji rostoucím zemím. Zároveň však u nás vzrůstá i cenová hladina (inflace), takže čeští obchodníci si v součtu připisovali výrazný růst nominálních tržeb – ve sledovaném třetím kvartálu 2019 to bylo +4 % (zhruba polovina tohoto růstu, přesněji 2,2 %, připadla na inflaci a polovina, tedy zbylých 1,8 %, na růst prodaného objemu). Prakticky na stejné úrovni růstu tržeb jako Česko se pohybovalo ještě Portugalsko a Polsko, před nimi už bylo jen Maďarsko (+7,1 %), naopak tržby ve zmíněném Německu dokonce klesaly.

Vývoj maloobchodu v Evropě. Zdroj: Nielsen. Kliknutím zvětšíte

Nikdo netrpí

I když na českém trhu v tuto chvíli po všech směrech (obratem, počtem transakcí, velikostí nákupních košů i počten prodejen) jednoznačně nejvíc rostou prodejny tradičně řazené do kategorie diskont, to je dvojice řetězců Lidl a Penny Market, jejich růst se neodehrává na úkor ostatních hráčů. Tržby diskontů sice rostly o rekordních víc než 13 % (srovnání se týká 1. až 40. týdne let 2018 a 2019), ale lidé výrazně víc nakupovali ve všech typech prodejen, přičemž měřeno růstem o něco víc preferovali supermarkety před hypermarkety. A výrazně víc loni nakupovali i v drogistických řetězcích, které univerzálním řetězcům odsávají nemalou část obratu v non-food.

Vývoj různých formátů prodejen. Zdroj: Nielsen. Kliknutím zvětšíte

Zatímco v Česku diskontní prodejny stále přibývají, ostatní země už jejich boom mají za sebou a celkový počet těchto prodejen napříč Evropou tak zhruba poslední čtyři roky klesá. Zároveň se ale proměňuje jejich kvalita a tak menší počet provozoven dokáže generovat stále vyšší tržby. Ty dnes v celoevropském měřítku dosahují už zhruba čtvrtinového podílu na celkovém trhu obchodních řetězců.

Význam diskontů se ale výrazně liší napříč jednotlivými zeměmi. Prim hrají ve své domovině, v Německu, kde jejich tržní podíl přesahuje 40 %. Silnější pozici než u nás mají diskonty také v sousedním Polsku (34 %) nebo Maďarsku (26 %). Česko se s 24 % drží celoevropského průměru, zároveň ale patří ke špičce zemí, kde diskonty svou pozici nejvíc posilují.

Český zákazník je optimista

Za celkově rostoucí tuzemskou spotřebou může bezpochyby i optimismus českých zákazníků. Jestliže celoevropský průměr stupně optimismu, respektive pesimismu měřený agenturou Nielsen se loni ve třetím čtvrtletí pohyboval na úrovni 88 jednotek, Češi vykázali hodnotu 103, přičemž nad optimistickou hranicí 100 bodů se drží už od konce roku 2016.

Při návštěvě obchodů má přitom český zákazník k optimismu důvod. Intenzita konkurence a vysoké nároky českých spotřebitelů u nás vytvořily kvalitní sít prodejen, které jsou v průměru na vyšší úrovni než ve zbytku vyspělé Evropy. Díky tomu, že česká retailová síť patří k nejmladším (potažmo k nejmodernějším) v Evropě a čeští zákazníci nemají jinou „tržní“ zkušenost, očekávají víc než zákazníci ve „staré“ Evropě. Konkrétně český spotřebitel očekává nadprůměrnou šíři sortimentu, důležitý pro něj přitom je jak počet položek, tak i výběr co do kvality a ceny.

Lokálního není dost

V posledních letech přitom poptávku formuje zájem o čerstvé a lokální produkty, na kterou se snaží reagovat všechny typy prodejen. Větší dostupnosti českých potravin brání však nízká produktivita jejich produkce. Soběstační jsme v okrajových položkách, v klíčových nás drtí zahraniční konkurence. Podle analýzy se lokální potraviny sice stávají vysoce žádaným, ale také nedostatkovým zbožím. Velké obchodní řetězce navíc požadují dodávky v určitých objemech, což drobní producenti často nejsou schopni garantovat.

Inspirací by se mohla stát „nákupní družstva“, která dlouhodobě fungují v zahraničí. Podobná je situace v dodávkách biopotravin, o nichž se ale víc mluví, než jaká je realita v jejich zastoupení v nabídce prodejců.

Sdílejte