Poslanci v rozpravě na plénu ve čtvrtek řešili společně výroční zprávy o činnosti a o hospodaření za rok 2016. Tu doporučil ke schválení volební výbor ještě v minulém volebním období. Přes původní proklamace nepokračovali ve schůzi až do nočních hodin, skončili v devět večer, ve sněmovně tedy stále leží šest výročních zpráv ČT, z let 2016 a 2017, které už volební výbor doporučil ke schválení, a z roku 2018. Čtvrteční zasedání bylo dlouho očekávané - pokud poslanci totiž výroční zprávu dvakrát po sobě neschválí, mohou Radu České televize odvolat, a rada v novém složení může vyměnit šéfa televize. Kdy se poslanci ke zprávám vrátí, není jasné. Lídři opozičních stran TOP 09, STAN a KDU-ČSL avizovali, že chtějí svolat mimořádnou schůzi. Sociální demokrat Petr Dolínek uvedl, že navrhne zařadit projednávání zpráv na příští čtvrtek.
Podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka ve čtvrteční sněmovní diskusi zaznívaly lži, polopravdy, manipulace, objevily se na zakázku vyrobené dokumenty, falešná čísla a citace bez kontextu. „Je to důkaz zvyšujícího se politického tlaku, kdy je debata o hospodaření ve skutečnosti jen způsobem, jak Českou televizi zastrašit,“ uvedl Dvořák pro ČT.
„Veřejnoprávní média čelí v poslední době kritice a tlaku z různých i politických stran a je třeba, aby zákonodárci neposilovali tento trend a naopak projednáním předložených zpráv jim umožnili fungovat v atmosféře právní předvídatelnosti a svobody,“ přidal se ve veřejném prohlášení české pobočky Mezinárodního tiskového institutu její předseda Michal Klíma.
Prohlášení českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI)
Dolní komora parlamentu opět nestihla projednat výroční zprávy o hospodaření a činnosti veřejnoprávní televize. Hlasování o nich proto už poněkolikáté odložila. Kvůli tomu, že poslanci a poslankyně stále nestihli rozhodnout ani o zprávách z roku 2016, natož z roku dalšího, zůstává Česká televize ve velké nejistotě. Stačí totiž, aby zákonodárci odmítli dvě po sobě jdoucí zprávy, a můžou odvolat Radu ČT, která volí generálního ředitele ČT.
Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu vyzývá proto Poslaneckou sněmovnu, aby splnila svou zákonnou povinnost a v co nejbližším termínu o výročních zprávách České televize rozhodla v hlasování. Veřejnoprávní média čelí v poslední době kritice a tlaku z různých i politických stran a je třeba, aby zákonodárci neposilovali tento trend a naopak projednáním předložených zpráv jim umožnili fungovat v atmosféře právní předvídatelnosti a svobody.
Veřejnoprávní média mají v současné době, v České republice, nezastupitelnou roli pro zachování demokracie a svobody v zemi. Je tedy třeba, aby politici a političky jejich rozvoj podporovali, zvlášť za situace, kdy mezinárodní novinářské organizace upozorňují na výrazný propad na žebříčku svobody tisku. Aktuální zpráva Evropské federace novinářů si pak všímá jako jedné z hrozeb pro svobodnou novinářskou práci právě neschválených výročních zpráv České televize.
Michal Klíma, předseda správní rady CZ IPI
„Budete mě plně respektovat, pane Dvořáku“
První část rozpravy věnované výročním zprávám o činnosti a hospodaření ČT za rok 2016 tematicky ovládl Pavel Juříček z hnutí ANO, který vystoupil s kritikou hospodaření televize na základě údajného vlastního externího auditu. „Když se podíváte na výsledovky roku 2016 a 2017, tak tam vidíte zhruba každý rok v běžném roce půl miliardy ztrátu, která se vyrovnává fondem televizních poplatků. Z hlediska cash flow je situace dlouhodobě neudržitelná,“ tvrdil s odkazem na vlastní auditní zprávu Juříček, který pro zprávy o hospodaření za roky 2016 a 2017 „opravdu hlasovat nemůže“.
Špatné hospodaření vytýkali televizi i další poslanci za ANO Pavel Plzák a Milan Feranec, který tvrdil, že ČT má rozpočet účetně vyrovnaný, fakticky ale nikoli. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek přitom na začátku týdne apeloval na poslance hnutí, aby zprávy podpořili. Kvůli údajnému špatnému hospodaření se řešilo i trestní oznámení, které podal poslanec Lubomír Volný (dříve SPD, dnes Jednotní – alternativa pro patrioty). „Škody se pohybují v řádech stovek milionů, či dokonce jednotek miliard,“ tvrdil Volný s tím, že oznámení podal už před půl rokem.
Pro schválení zpráv na plénu argumentovali zejména členové volebního výboru Petr Dolínek (ČSSD), Miroslava Němcová (ODS) nebo Pirát Tomáš Martínek.
Juříček České televizi mimo jiné poradil sestěhovat se kvůli úsporám do jedné budovy a připomněl svou otázku z neveřejného semináře s Radou ČT a ředitelem Dvořákem, kdy ho zajímalo, kolik stálo vytištění výročních zpráv na křídový papír. Juříčkovu auditní zprávu mají k dispozici pouze poslanci ANO. Česká televize na Twitteru poznamenala, že Juříčka oficiálně požádala dopisem o zveřejnění jeho soukromého auditu, ale on to odmítl. Výborová zpravodajka zprávy o hospodaření Barbora Kořánová (ANO) připomněla, že „součástí výroční zprávy je také účetní závěrka a zpráva nezávislého auditora Ernst & Young, která vydala výrok ‚bez výhrad‘“.
Juříček na plénu také řekl, že se ve středu na Dvořákovu žádost s generálním ředitelem sešel, aby řešili hospodaření. „Nakonec mě pan Dvořák požádal, jestli bych se mohl podívat na jejich rozpočet roku 2020 a já jsem řekl ‚ano, za předpokladu, že mě budete plně respektovat, pane Dvořáku‘,“ řekl Juříček. Česká televize na Twitteru reagovala, že „jednání generálního ředitele s poslancem Juříčkem proběhlo oficiálně ve veřejných prostorech poslanecké sněmovny“ a že „tématem byly výhrady poslance ze semináře a pochybnosti České televize o jeho soukromém auditu“.
Opakovaně také padal návrh, aby na hospodaření televize dohlížel Nejvyšší kontrolní úřad. ČT by se podle vyjádření nebránila.
Hospodaření @CzechTV podléhá několikastupňové kontrole. Ani kontrole ze strany NKÚ se nebráníme.
— Česká televize (@CzechTV) October 17, 2019
„Myšlenka na seminář vznikla nedorozuměním“
Na zmíněný neveřejný seminář se poslanci odkazovali mnohokrát. Zákonodárci na něm minulý týden grilovali generálního ředitele Petra Dvořáka a radní ČT. S nápadem na setkání přišel sám generální ředitel Dvořák, který bez konzultace s Radou ČT oslovil předsedu sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek ve sněmovně přečetl dopis, ve kterém Dvořák v srpnu Vondráčka žádal „o možnost zprostředkování vhodného prostoru ve sněmovně,“ kde by mohl Dvořák spolu s finančním ředitelem zodpovědět otázky poslanců.
Podle nového vyjádření České televize byl seminář v zásadě nedorozuměním. Se samotným modelem uzavřeného semináře navíc přišel sám Vondráček. „Návrh na organizaci semináře vzešel od předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, nikoli od České televize,“ uvedlo na Twitteru během jednání poslanců vedení veřejnoprávní televize.
Konečná podoba semináře byla výsledkem dohody mezi @CzechTV a Poslaneckou sněmovnou, ale myšlenka na jeho organizování vznikla nedorozuměním. Generální ředitel České televize žádal o „prostor“ ve smyslu místnosti, což předseda sněmovny chápal jako „prostor pro diskuzi“.
— Česká televize (@CzechTV) October 17, 2019
Předseda Rady ČT Jan Bednář minulý týden řekl Médiáři, že setkání v poslanecké sněmovně nebylo standardní, mimo jiné protože nebyli přizváni novináři a veřejnost. Radním se také nelíbilo, že je Dvořák v zásadě obešel. „Je to Rada ČT, která je tím orgánem, jenž má být ve styku s politickou sférou,“ připomněl Bednář.
Dvořák, Staněk, Foldyna a střet zájmů
Více než čtyřicítku poslanců zejména z řad ANO, SPD a KSČM zajímalo na semináři hlavně hospodaření České televize. Jeden z radních pod podmínkou anonymity po diskusi řekl, že „smysl setkání byl jednoznačný - tlačit na nás maximálně“. Přepis debaty na semináři se v dalších dnech objevil na Parlamentních listech.
Kriticky se v médiích - ale i na rozpravě - na seminář odkazovala zejména dvojice sociálnědemokratických poslanců Jaroslav Foldyna a Antonín Staněk, kteří na konci srpna spolu s odpadlíky z SPD přišli s návrhem na změnu v placení televizních a rozhlasových poplatků. Podle návrhu by je nemuseli platit senioři, tělesně postižení a zaměstnanci a živnostníci s nejnižšími příjmy.
Foldyna a Staněk předem řekli, že nebudou hlasovat pro schválení výročních zpráv. „Byl jsem šokován, že tam byly otázky na konkrétní firmy, kde je spoluvlastníkem pan ředitel a zakázky v řádu milionů korun. Rada nic nevěděla, nebyla schopna odpovědět,“ řekl Foldyna po semináři pro iRozhlas. Foldyna narážel na údajný střet zájmu Petra Dvořáka, jehož partnerka vede Leica Gallery (Dvořák je v její správní radě), o které Česká televize vysílá reportáže v kulturním zpravodajství.
„Na semináři jsem se dozvěděl, že generální ředitel České televize a jeho žena vlastní společnost, jejíž obchodní činnost je propagována ve vysílání České televize, a to navíc zdarma. Osobně jsem čekal, že oznámí rezignaci hned druhý den po semináři. Totéž by měla udělat i Rada České televize,“ řekl Foldyna v rozhovoru pro Parlamentní listy. Podobně mluvil v interview pro stejné médium i Staněk. Na otázku po tom, zda by měl šéf ČT skončit, řekl bývalý ministr kultury, že „v západní demokratické společnosti by se tak okamžitě stalo“ a že „jen u nás mají stále někteří představu, že oni mohou, že oni jsou nedotknutelní“. Staněk míní, že „stejně tak by měla skončit i současná Rada ČT“.
Během sněmovní rozpravy údajný střet zájmů připomínal nejčastěji odpadlík z SPD Lubomír Volný, který je vedle zmíněných sociálních demokratů spoluautorem novely o poplatcích. Mluvčí ČT Karolína Blinková připomněla, že Dvořák na semináři vysvětlil, že „mezi Českou televizí a Leica Gallery Prague neexistují žádné obchodní ani jiné vztahy, a že tedy není a ani nemůže být ve střetu zájmů“. „Informace o výstavních akcích byly ve vysílání vždy jako součást zpravodajské agendy z oblasti kultury. O natáčení a zařazení příspěvku vždy rozhodl příslušný editor podle tématu a relevance,“ uvádí ČT.
Galerií Leica se zabývala na svém středečním zasedání také Rada ČT, které vzala na vědomí usnesení dozorčí komise. Podle komise „není evidována smlouva mezi Českou televizí a společností Leica Gallery Prague o.p.s., jejímž předmětem je barterový obchod, nebo sponzorské a reklamní plnění“. Jediné dvě smlouvy se týkaly poskytnutí licencí, kdy galerie platila České televizi za televizní práva. Smlouvy byly na 1.000 a na 1.593 Kč, což jsou částky, které podle komise odpovídají ceníku.
ČT k údajnému střetu zájmů generálního ředitele České televize Petra Dvořáka
Česká televize neodvysílala žádný komerční spot nebo reklamu pro Leica Gallery o.p.s. v reklamních blocích ani spot či oznámení ve veřejném zájmu. Česká televize neodvysílala žádné obchodní sdělení pro Leica Gallery o.p.s.
Na webových stránkách České televize, v rámci služby iVysílání České televize, lze dohledat reportáže kulturní redakce zpravodajství České televize k událostem kulturního významu a akcím kulturního významu v Leica Gallery. O tom, zda bude redakce zpravodajství informovat o té které události kulturního významu, rozhoduje příslušný šéfredaktor, nikoliv generální ředitel České televize. Tento postup je v souladu s čl. 5 Kodexu České televize – zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání, protože redakční nezávislost je základním pilířem fungování televize veřejné služby. Platí zde tudíž redakční autonomie a generální ředitel by mohl zasáhnout do obsahu konkrétní zprávy nebo rozhodnout o jejím zařazení do vysílání zpravodajství výjimečně, jen pokud by naléhavě hrozilo, že dojde k porušení zákona a to by ještě musel vydat takový pokyn šéfredaktorovi příslušné redakce písemně.
Česká televize níže připojuje odkaz na reportáže za roky 2016-2019 umístěné v iVysílání České televize jakkoli se týkající činnosti Leica Gallery. Z obsahu těchto reportáží je zřejmé, že se vždy jedná o zpravodajskou informaci o nastávající kulturní akci v prostorách galerie a reportáž se nikdy nevěnuje obchodní činnosti galerie, ale naprosto majoritně portrétuje umělce nebo jejich díla. Z obsahu reportáží je rovněž jasně patrné, že nikdy neobsahují výzvu k nákupu děl, nebo výzvu k podpoře činnosti galerie. Podobně jako kulturní redakce zpravodajství informuje o výstavách a akcích Leica Gallery, informuje o galeriích podobného zaměření. Níže uvádíme odkazy například na Galerii Václava Špály nebo Fait Gallery, jejichž výstavám se zpravodajství věnovalo. Podobných příspěvků a reportáží najdeme stovky. Jde o běžnou agendu zpravodajství v kulturní oblasti. Takovou činností Česká televize plní mj. úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání, jejímž účelem je zajistit veřejnosti zdroj informací o kulturních počinech, vytvářet prostor pro svobodu slova, myšlení a tvorby, v něm může vyrůstat demokracie. Postup České televize je v souladu se zák. č. 483/1991 Sb., o České televizi a Kodexem České televize.
K žádnému reklamnímu plnění ve zpravodajských a publicistických pořadech nedochází a není to ani právně možné.
Petr Dvořák je ve správní radě Leica Gallery o.p.s., ale pro úplnost je třeba dodat, že je také členem správní rady Národního divadla, Českého vysokého učení technického nebo Cen Arnošta Lustiga. Informace o činnosti těchto institucí, ale i o jiných kulturních a vzdělávacích institucích zaznívají na programech České televize běžně, protože je tak vytvářen prostor pro sdělování rozmanitých prožitků vnímání světa, který diváky obklopuje. Je tedy seznatelné, že o střet zájmů nejde.
Pro srovnání odkazujeme na zmínky o Galerii Václava Špály, Fait Gallery a Leica Gallery v programu ČT, včetně tématu, jehož se událost týkala.
Zmínky o Galerii Václava Špály na obrazovce ČT, 1. 1. 2016 – 20. 8. 2019
1.2.2016 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Jakuba Špaňhela.
24.6.2016 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Karla Cudlína.
10.9.2016 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Petra Nikla.
18.3.2017 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Josefa Bolfa.
18.4.2017 Artmix: Reportáž o výstavě Josefa Bolfa.
6.5.2017 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Jana Pištěka.
12.7.2017 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Martina Velíška.
23.10.2017 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Eriky Bornové.
28.10.2017 Kultura+: Reportáž o výstavě Michaela Rittsteina.
7.11.2017 Artmix: Reportáž o výstavě Michaela Rittsteina.
28.6.2018 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Lubomíra Typlta.
19.12.2018 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Adama Štěcha.
3.2.2019 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Patricie Fexové.
Zmínky o Fait Gallery na obrazovce ČT, 1. 1. 2016 – 20. 08. 2019
17.3.2016 Události v regionech: Reportáž o Fait Gallery v novém prostoru.
24.3.2016 Události v regionech: Reportáž o znovuotevření Fait Gallery.
5.12.2016 Události v kultuře: Reportáž o výstavě tří slovenských výtvarníků.
9.3.2017 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Milana Grygara.
22.2.2018 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Jana Merty.
23.5.2018 Události v kultuře: Reportáž o výstavě Jana Nálevky.
23.5. 2018 Události v regionech: Reportáž o výstavě Jana Nálevky.
16.10.2018 Události v regionech: Reportáž o výstavě Vladimíra Kokolii.
28.3.2019 Události v kultuře: Reportáž o výstavě průřezu výtvarnictví.
28.3.2019 Události v regionech: Reportáž o výstavě průřezu výtvarnictví.
6.6.2019 Události v kultuře: Reportáž o výstavě „Práce budoucnosti“.
Zmínky o Leica Gallery na obrazovce ČT, 1. 1. 2016 – 16. 08. 2019
27.1.2016 Události: Reportáž o výstavě fotografií Jima Marshalla.
22.4.2016 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Alžběty Jungrové.
27.6.2016 Události, komentáře: Reportáž o výstavě fotografií Dany Kyndrové.
8.9.2016 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Miloty Havránkové.
24.11.2016 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Jaromíra Funkeho.
16.5.2017 Artmix: Reportáž o výstavě fotografií Jaroslava Prokopa.
25.11.2017 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Ara Gülera.
3.2.2018 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Marka Musila.
14.7.2018 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Alexe Webba.
31.8.2018 Události: Reportáž o výstavě „Slibuji věrnost republice“.
15.9.2018 Z metropole: Reportáž o výstavě „Slibuji věrnost republice“.
10.10.2018 Artmix: Reportáž o výstavě „Slibuji věrnost republice“.
4.11.2018 Události v kultuře: Reportáž o výstavě „Israeli street moments“.
20.2.2019 Artmix: Reportáž o výstavě fotografií Stanislava Tůmy.
7.3.2019 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Katy Sedlak.
28.4.2019 Události v kultuře: Reportáž o výstavě fotografií Miroslava Hucka.
Zdroj: tiskové oddělení České televize
V souvislosti se čtvrtečním zasedáním sněmovny se také demonstrovalo. Na pražském Malostranském náměstí asi stovka lidí vyjadřovala podporu nezávislé České televize. Demonstranti zdůrazňovali, že veřejnoprávní média jsou důležitá pro svobodu a demokracii, a kritizovali část politiků, kteří podle nich vytvářejí na ČT nepřijatelný tlak.