Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil svým pravomocným rozhodnutím společnosti Benu Česká republika převzít kontrolu nad společností Different Pharma. Český trh lékáren se v duchu trendu posledních let opět trochu zahustil.
Benu: chceme stále růst
Společnost Benu působí v maloobchodním a velkoobchodním prodeji léčiv, společnost Different Pharma se zase zaměřuje především na provozování sítě lékáren a maloobchodní prodej léčiv a jiných lékárenských produktů konečným spotřebitelům a je provozovatelem Fajn lékáren
Podle slov Michala Jurči, provozní ředitel lékáren Benu, zatím nelze k procesu slučování obou značek říct nic bližšího. „Na dalších krocích intenzivně pracujeme a jakmile pokročíme v jednání, budeme vás informovat. Jsme velmi rádi, že antimonopolní úřad oficiálně povolil spojení Benu lékáren a Fajn lékáren,“ sdělil Retailku Jurča.
Síť Benu patří spolu s Dr. Maxem k největším v zemi a aktuálně provozuje 232 poboček. „V letošním roce plánujeme rozšířit síť poboček o dalších 20 až 25 lékáren. Budeme se i nadále soustředit na rozvoj naší sítě tak, abychom byli našim zákazníkům co nejblíže,“ říká Jurča.
Firma letos představila i novou koncepci Benu lékáren. Vůbec první lékárnou v novém konceptu je ta v pražském obchodním centru Westfield, fungující od ledna. Vedle designového interiéru s důrazem na otevřenost k zákazníkům přináší nový koncept také interaktivní prvky, odborné služby v oblasti dermokosmetiky, prostory pro soukromé konzultace nebo pohled do laboratoře. „Zákazníkům přinášíme řadu preventivních programů. Největší novinkou v této oblasti je otevření konzultačního centra Alzheimer v Praze na Andělu,“ dodává Michal Jurča.
Dr. Max: největší mezi velkými
Přibližně stejnou rychlostí jako Benu lékárny roste i tuzemská největší síť Dr.Max patřící do impéria investiční skupiny Penta. Aktuálně má v České republice 454 poboček a jen na letošní rok naplánovala otevření 33 nových lékáren. (Řetězec je nicméně aktivní i v několika dalších evropských zemích a celá síť čítá přes 2.100 poboček.)
Zajímavostí toho řetězce je věrnostní klub pro zákazníky. Takzvanou Kartu výhod Dr. Max vlastní už přes 3,5 milionu lidí, což z něj dělá největší věrnostní program v zemi. Za zmínku stojí i to, že 3 miliony uživatelů karty jsou aktivní alespoň jednou ročně, 2,2 milionu kvartálně a 1,3 milionu aspoň jednou za měsíc. „Letos jsme se s výborným výsledkem speciálně zaměřili na vybrané skupiny pacientů a klientů - v rámci klientského programu vznikly „kluby“ Dr. Max Dia a Dr. Max Baby, v této strategii budeme pokračovat,“ říká Michal Petrov, tiskový mluvčí lékáren Dr. Max.
Podle něj se firma stala i jedničkou českého online trhu, byť přímé srovnání je obtížné, protože každý z obchodníků do vykazovaných čísel zahrnuje jiné podklady. „Obrat 2019 zveřejníme až po auditu na jaře, ale už teď můžu říct aspoň to, že růst obratu našeho e-shopu bude ve srovnání s rokem 2018 zásadním způsobem dvouciferný,“ uvádí Michal Petrov. A dodává, že sesterská společnost ViaFarma zaměřená na distribuci léků otevře příští rok v Pavlově u Prahy nové logistické centrum. Nová hala zabere plochu bezmála 23.000 metrů čtverečních.
Hodně velká lékárna pro Pilulku
Zhruba ve stejný okamžik, kdy antimonopolní úřad posvětil spojení firem Benu a Different Pharma, oznámila česká zásilková lékárna a provozovatel kamenné sítě lékáren Pilulka.cz otevření největší lékárny v Česku. Nachází se v Praze – Horních Počernicích a zabírá plochu 3.500 metrů čtverečních. Prostor pochopitelně slouží v prvé řadě jako logistické zázemí e-shopu a firmě pomohou výrazně navýšit skladové zásoby a zrychlit expedici.
„Původní lékárna v Praze-Vinoři nebyla vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu zákazníků již dostačující a limitovala naše služby. Nové prostory jsou zhruba čtyřnásobně větší a využívají poloautomatizovanou logistiku,“ říká Kateřina Schotliová z Pilulka.cz.
Dosud e-shop držel skladem okolo 8.000 druhů zboží skladem, nově bude moci toto číslo navýšit až na 20.000. Skupina Pilulka působí na českém, slovenském a rumunském trhu od roku 2013 a v současnosti provozuje 125 růžových Pilulka Lékáren společně s internetovými lékárnami Pilulka.cz, Pilulka.sk a Pilulka.ro. Pilulka je jedinou lékárnou u nás, která provozuje vlastní přepravu zboží a léků v rámci služby Pilulka Auto.
E-shopy vs. kamenné pobočky
Vladimír Finsterle byl první, kdo se u nás vrhl na budování lékárenského e-shopu. Stalo se tak už před 20 lety, a protože byl první, je vlastníkem i nejlukrativnějšího názvu Lékárna.cz, potažmo provozovatelem jednoho z největších lékárenských e-shopů. Sám původem lékárník má Vladimír Finsterle do vývoje českého trhu vhled jako málokdo.
„Z mého pohledu se ukazuje, že e-commerce je bud součástí kamenné sítě a vzhledem k logice investic se snaží tito hráči orientovat své zákazníky do svých kamenných poboček a tam jim prodávat další zboží. Logicky tím pádem online košíky těchto zákazníků jsou menší. U Lekarna.cz, která je čistě online lékárnou, byť s navazující sítí odběrných míst, jsou košíky větší a frekvence nákupu nižší. My se chceme jednoznačně zaměřit na jednoduchost a rychlost. Do budoucnosti si myslím, že pro klienta je důležitá právě variabilita nabídky, a že si podle své situace vybere buď dostupnost ihned, či větší komfort a šíři sortimentu,“ vysvětluje Vladimír Finsterle.
I v online prodeji proto firmy hledají nové cesty svého rozvoje. Například lékárna Benu se loni spojila s e-shopem Rohlik.cz, zatímco drogerie Teta koupily Apotek.cz.
Boj o trh
V Česku bylo ke konci loňského roku víc než 2.700 lékáren, z tohoto pohledu koncentrace trhu ještě zdaleka neskončila. Na druhou stranu velké řetězce už dávno obsadily především nejlukrativnější polohy na hlavních ulicích, nákupních centrech a v blízkosti (nebo přímo uvnitř) zdravotnických zařízení. Zákazníci jsou spokojení, protože stejně jako v klasickém retailu zavedli velcí hráči na lékárenský trh letáky a pravidelné akce, věrnostní programy a jednotný standard svých provozoven. A stejně jako v případě maloobchodních řetězců i tady se cítí nejvíce ohroženi ti, kteří patří k nezávislému trhu.
Podle Vladimíra Finsterleho nyní vývoj formují nové technologie, demografické změny a posuny v zákaznických preferencích, to vše v kontextu makroekonomických parametrů. „Na jedné straně je lékárenství vnímáno jako zdravotnická služba pacientům, zároveň do lékáren chodí zdraví zákazníci a současně dochází k brutálnímu ekonomickému tlaku na ziskovost ze strany investorů a s tím paralelně probíhá stále těžší boj o přežití boj jednotlivých nezávislých lékáren,“ je přesvědčen Vladimír Finsterle.
Jak dále říká, v případě výdeje léků na recept se stal lékárník nástrojem pojišťoven, lékařů a firem s cílem primárně ekonomicky ušetřit systému, byt je stále proklamovaná kvalita. To má ale negativní ekonomické dopady do hospodaření samotného lékárníka. „Na druhou stranu je zde tzv. doplňkový sortiment, kde je volná cenotvorba a lze tedy dorovnat ekonomické ztráty ze snižování cen a doplatků. Ale pokud jste v Česku, víte, že přes 50 % tohoto sortimentu se prodává v akcích,“ konstatuje skepticky Finsterle s poznámkou, že výhody z toho mohou čerpat opravdu jen nejsilnější hráči.
Pochopitelně se nabízí možnost vytvářet spolupracující aliance, jak ale vysvětluje Finsterle, to s sebou nese shodu nad sortimentem a dodržování pravidel ekonomické spolupráce, vzdání se své svobody. „Kde je pak ta individualizace a osobní vztah, které jako jediné má k dispozici malá lékárna?“ ptá se Vladimír Finsterle.
„Bude docházet ke stále většímu rozevírání pověstných nůžek mezi primárně ekonomicky řízenými sítěmi, které budou investovat prostředky do masivní a technologicky podporované customizace služeb, spoléhat na komoditizaci nabídky lékárnictví a nemožnost z tohoto paradigmatu se vymanit pokud chcete splatit hypotéku. A na druhé straně to bude osobní vztah lékárníky se svými věrnými zákazníky v okolí a rozvoj lékárnictví směrem ven z přeprodávání krabiček podle pravidel, která si definuji jinde než v lékárně,“ předvídá další vývoj Vladimír Finsterle. Podle něj další příležitost pro obor přijde s novými službami, které budou poptávané státem, zaměstnavatelem, pojišťovnou a zejména pacienty poptávány, jako třeba primární a sekundární prevence, genomická a proteomická terapie a diagnostika, takzvaná domácí klinická a telefarmaceuitická péče.