Náš newsletter tradičně přešel na letní provoz: v červenci a srpnu chodí jednou týdně, a to v pondělí.

Kdysi obchody pro „chudé“, dnes diskonty vládnou trhu

Diskontní prodejny Lidl a Penny Market jsou největšími tahouny českého maloobchodu.

Celkový růst tržeb diskontních prodejen působících na českém trhu, tedy řetězců Lidl a Penny Market, dosahuje ve srovnání s loňským rokem 14 %, což je nejrychlejší růst ze všech typů formátů. Ukazují to data společnosti Nielsen, podle níž za růstem stojí hlavně rostoucí velikost nákupů, ale i zvýšený počet transakcí. „Tržby přitom rostou ve většině prodejních formátů, ale pokud jde o spotřebu, některé vykazují ztráty objemu. To se týká především hypermarketů a malých prodejen s plochou pod 400 metrů čtverečních. Naopak supermarkety jsou stále populárnějším místem nákupu i díky pohodlnějšímu a rychlejšímu nakupování, avšak největším tahounem růstu spotřeby jsou z dlouhodobého hlediska právě diskontní prodejny,“ říká Helena Pěluchová, client business partner Nielsenu.

„Tento typ obchodu má opravdu výhodu široké sítě prodejen. Projevuje se to i ve frekvenci nakupování, která je vyšší v porovnání s návštěvou hypermarketů nebo menších lokálních obchodů potravinami. I celková frekvence nakupování v diskontech vzrostla v porovnání s předcházejícím rokem přibližně o třetinu. Nejčastějším motivátorem nákupu je přitom jednoznačně blízkost. Avšak čeští spotřebitelé vyhledávají tento typ prodejny i proto, že ho považují za cenově výhodnější než jiné typy prodejen a též je vyhledávají kvůli sortimentu,“ pojmenovává důvody preference diskontů zákazníky Andrea Vozníková, CMI & shopper leader v Nielsenu.

Diskontní prodejny se tak na celkových tržbách maloobchodní sítě podílejí už téměř jednou čtvrtinou, přitom před šesti lety to bylo jen 20 %. Český trend přitom kopíruje ten evropský a podobné skokové nárůsty můžeme zaznamenat třeba i v Polsku nebo Maďarsku.

Nová strategie

K růstu obliby diskontů přispívá i jejich postupná proměna v průběhu let, kdy označení „diskontní“ má už spíš jen historické důvody, než že by odpovídalo původnímu pojetí této formy prodeje. Silně omezený sortiment za nízké ceny prodávaný na paletách nahradily moderní prodejny s rozpékaným pečivem a speciálními nabídkami ve stylu tematických týdnů. Co zůstává, to je silná orientace na privátní značky, které však v poslední době zareagovaly na trend „premiumizace“ a tedy v daných kategoriích se orientují na zboží v nejvyšší kvalitě za přijatelnou cenu. Z dat společnosti Nielsen zároveň vyplývá, že prodeje na opačné straně spektra privátních značek, tedy nízkorozpočtových výrobků za nízké ceny, postupně klesají.

„Navzdory tomu, že evropské diskonty už nerostou díky otevírání nových prodejen, stále se jim daří získávat tržní podíl. K růstu tržeb diskontů přispívají prémiové privátní značky, ale i značkové výrobky. Ty se podílí z poloviny na růstu tržeb evropských diskontů. A to je vzhledem k jejich nižšímu podílu na tomto typu formátu vynikající výkonnost v porovnání s privátními značkami. Podobný trend se objevil už i u nás. V posledním roce jsme zaznamenali nárůst důležitosti značkových výrobků i v českých diskontech – dokonce jejich obrat rostl rychleji než obrat privátních značek, což svědčí o tom, že i diskonty věnují značkám výrobců větší pozornost. U těchto výrobků mají diskonty pochopitelně jiné strategie prodeje než u vlastních ‚privátek‘ a stejně tak i výrobci by měli zvolit jiné taktiky při tvorbě sortimentu v tomto typu prodejního formátu,“ dodává k současné strategii diskontérů Pěluchová z Nielsenu.