Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

Mezi stěžovateli v ČT je i Fridrichová, televizní rada chyby nenašla

Rada České televize se nakonec usnesla, že nenašla důkazy o „nestandardních zásazích“ šéfů zpravodajství do obsahu reportáží.

Nora Fridrichová s partnerem Robertem Zárubou v hledišti show StarDance. Foto: Profimedia.cz

Nora Fridrichová s partnerem Robertem Zárubou v hledišti show StarDance. Foto: Profimedia.cz

Stížnost 24 redaktorů zpravodajství České televize na zásahy svých šéfů - zejména šéfredaktora Petra Mrzeny - by v arbitráži měla posoudit sedmičlenná pracovní komise, v níž by měli své zástupce radní, šéf ČT Petr Dvořák i stěžující si redaktoři. Na dnešní schůzi Rady České televize, která se stížností z loňského října opět zabývá, to navrhl předseda kontrolního orgánu Milan Uhde.

Řekl to poté, co radní Jiří Závozda navrhl - po prostudování desítek materiálů - jako reakci na stížnost usnesení, že „nelze seznat, natož potvrdit, zda došlo k nestandardním editorských zásahům“ do obsahu zpravodajství České televize, že rada „neshledala žádné porušení zásad objektivity a nestrannosti zpravodajství jako celku“ a že radní „berou na vědomí“, že se změní struktura a bude pokračovat interní audit.

Tento závěr za kauzou, která Českou televizi zaměstnává čtvrt roku, nakonec prošel. Uhdeho návrh založit další komisi ne. Místopředseda rady Jaroslav Dědič, který dnešní schůzi místo Uhdeho řídil, přitom přijaté usnesení označil za „určitou formu kompromisu, na které se rada snažila dohodnout“. Ustavit další komisi poté, co ani nezačala pracovat předchozí ustavená ředitelem Dvořákem, by podle Dědiče bývalo znamenalo „vystavit se další frašce“.

„Neklid ve zpravodajství a určité střety jsou normální, k této práci patří,“ uklidňoval v začátku své řeči Závozda. Podle něj lze na podobě zpráv vždy najít něco závadného. „Zpravodajství je tak komplikovaný útvar, že jakékoli soudy jsou vždy zjednodušené,“ řekl. „Zpravodajství bez chyb neexistuje a v počtu, které se vyrábí v České televizi, je dokonce nemožné.“

„Ony se zjistily nedostatky,“ přidal se radní Jan Prokeš, „a to zejména ve struktuře zpravodajství“. Míní, že chybí standardní postup - při řešení odborných sporů, o nichž stížnost hovoří.

Uhde navrhuje jít dál a pustit se do „přezkumu“ rozhodnutí, jímž spor v prosinci utnul generální ředitel televize Dvořák. Podle Uhdeho měl Dvořák nejprve „šťastný nápad“ ustavit skupinu nezávislých externistů, a „je škoda“, že „činnost komise skončila dřív, než začala“. Uhde přitom nesouhlasí s Dvořákovým vysvětlením, že komisi preventivně zrušil s odkazem na mediální tlak. Pokládá to za „výmluvu“. „Mediální tlak je požehnáním svobody, každý veřejný člověk se mu musí nechat vystavit. Masaryk to jadrně vyjádřil tak, že to patří ke kšeftu,“ pověděl předseda rady.

Přezkum si představuje tak, že před Radou ČT vznikne pracovní komise sedmi lidí - dva by určil šéf ČT, dva stěžující si redaktoři, dva televizní radní, šestice by si pak zvolila dalšího „nezávislého mediálního odborníka“ jako předsedu.

S rezolutním stanoviskem přišel dnes jako tradičně největší Dvořákův kritik, radní Radek Mezuláník. Podle něj šéf televize „zásadně manažersky pochybil“, když nekonal v reakci na přechozí interní stížnosti redaktorů zpravodajství, a ti se tak museli obrátit na radu, která z principu jedná veřejně. Mezuláník má navíc za nepřípustné třeba to, že se Dvořák ptal politiků, jaký mají názor na moderátory publicistických pořadů. „Veřejný panel“, který by spor medioval, Mezuláník podpořil.

Na dnešní schůzi zaznělo i to, že stížnost podepsala také Nora Fridrichová, moderátorka publicistického týdeníku 168 hodin, informoval o tom předseda Uhde. Fridrichová je po Daniele Drtinové a Adamu Komersovi teprve třetím veřejně známým jménem ze 24 signatářů stížnosti. Ostatní zůstali v anonymitě, z obav před postihy.