Pozor: newsletter, o který si tolik píšete, budeme v červenci a v srpnu posílat pouze v pondělí, ve 12.

Keller, Bělohradský, Fenič i vyhozená Bednářová volají po novém šéfovi ČT Ostrava

Odcházející redaktorky a manažerky ostravského studia ČT si stěžují u televizní rady a politiků na své nástupce.

Šárka Bednářová několik let moderovala pořad Před půlnocí. Repro: ct24.cz

Šárka Bednářová několik let moderovala pořad Před půlnocí. Repro: ct24.cz

Vedle řešení stížnosti skupiny redaktorů České televize na údajné autocenzurní zásahy bude muset generální ředitel ČT Petr Dvořák vést další bitvu, přinejmenším argumentační, a to na ostravské frontě. Dnes se totiž o slovo veřejně přihlásila Iniciativa za zachování nezávislosti ostravského televizního studia s facebookovým otiskem Nechceme studio na dálkové ovládání, když otevřeným dopisem s podpisy známých lidí z Moravskoslezského kraje oslovila členy Rady České televize a zástupce parlamentních politických stran.

Sociolog Jan Keller, filozof Václav Bělohradský či bývalá televizní radní, biskupka Jana Šilerová společně s bývalými pracovníky ostravského studia ČT v něm vystupují proti strukturálním změnám v ČT jako centralizace programu, jež přenáší řadu rozhodování do Prahy a přinesly s sebou i personální změny. Mluvčí iniciativy je Monika Horsáková, která loni po patnácti letech z ostravského studia odešla, mezi podepsanými je i Šárka Bednářová, výrazná postava studia, které nyní televize ruší pořad Před půlnocí a propustila ji pro nadbytečnost, či také bývalá redaktorka Dagmar Famulíková.

Do večera se k iniciativě přihlásili také producent Fero Fenič, mimo jiné na podzim 2011 protikandidát současného generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, a teoretik práva Jiří Přibáň.

Kritizují v dubnu nastoupivšího nového šéfa ostravského studia Tomáše Šiřinu, předtím dlouholetého šéfredaktora Moravskoslezského deníku (vystřídal jedenáct let sloužícího Ilju Racka), a také svou kolegyni Gabrielu Lefendaod února vedoucí zpravodajské redakce v Ostravě. Lefenda obsadila místo, které do loňského léta zastávala právě Bednářová, předtím dělala v Regionální televizní agentuře (RTA) či na Nově.

Gabriela Lefenda jako reportérka televize Nova v roce 2003. Foto: Profimedia.cz

Gabriela Lefenda jako reportérka televize Nova v roce 2003. Foto: Profimedia.cz

“Bez výběrového řízení se ředitelem studia stal šéfredaktor regionálního Deníku, v regionu známý svou tolerancí k propojování médií s byznysem a politikou, vedoucí zpravodajské redakce se – opět bez výběrového řízení – stala bývalá redaktorka komerční televize, později moderátorka lifestylového pořadu ČT, která v rámci své soukromé agentury poskytovala mediální trénink politikům,” tvrdí signatáři dopisu.

“Vyzýváme Radu ČT, aby co nejdříve vyhlásila řádné výběrové řízení na post ředitele regionálního studia Ostrava, které by umožnilo jmenovat do čela této významné regionální instituce zkušeného a nezávislého profesionála nejen s manažerskými schopnostmi, ale i odbornou erudicí a profesní praxí v oblasti audiovizuální tvorby,” zní jeden z hlavních požadavků ostravské iniciativy.

Bednářová si na vedení stěžovala už minulý měsíc, kdy se dozvěděla o svém propuštění. „Během jednoho roku mi byla zrušena funkce dvakrát. V červnu 2012 zrušili post šéfredaktorky údajně proto, že nezapadal do nové koncepce, která se teprve připravovala a redakce se tak ocitla na několik měsíců v chaosu a bezvládí. Pod hrozbou žaloby jsem byla převedena nakonec do pozice vedoucí Nových médií. Dnes jsem byla v rámci restrukturalizace odvolána z funkce k 1. 12. údajně pro nadbytečnost,“ sdělila první týden v listopadu Médiáři.

Do konce ledna má zůstat zaměstnankyní televize: „Odmítla jsem dohodu.“ Dodala, že „v ponuré atmosféře, která panuje v ČT, kde není přípustná diskuse, kde se lidé vyhazují za názor a překrývá se to formulkou ‘restrukturalizace’, se pracovat nedá“. „Je pro mě ctí být vyhozena vedle takových jako je Pavlína Kvapilová, Angelika Bazalová a další. I já jsem byla nepohodlná a na cenzuru jsem bohužel narážela také,“ uzavřela tehdy.

PLNÉ ZNĚNÍ PROHLÁŠENÍ

Iniciativa za zachování nezávislosti ostravského televizního studia aneb Nechceme studio na dálkové ovládání

Televizní studio Ostrava je nedílnou součástí kulturní a společenské identity regionu. Aby mohlo plnit svoje poslání, zpravodajským počínaje a uměleckým konče, potřebuje být v těsném a dlouhodobém kontaktu s lidmi, kteří v kraji žijí, a mít jejich důvěru.

Se znepokojením proto sledujeme poslední změny ve struktuře České televize, které oslabují důvěryhodnost, stabilitu a samostatnost ostravského studia.

Byla zrušena místa regionálních šéfredaktorů zpravodajství a jmenován společný šéfredaktor brněnské i ostravské redakce zpravodajství, který je z Brna a systémově podléhá přímo Praze. Tím se výrazně omezil regionální vliv na výběr agendy a editoriální politiku ostravské redakce. Ostravské studio si „dálkové ovládání“, které nedrží ruku na tepu regionu, nezaslouží.

Krokem zpět je i centralizace programu. Původní tři ostravská programová centra se smrskla na dvě tvůrčí producentské skupiny, přičemž současní kreativní producenti rovněž spadají pod Prahu. Místo, aby se studio skutečně otevřelo tvůrcům zvenku, jak generální ředitel ČT Petr Dvořák při svém nástupu sliboval (a k čemuž celá restrukturalizace měla vést), došlo v regionech k ještě většímu zúžení onoho hrdla, kterým se člověk zvenku může se svým projektem v televizi prosadit.

Restrukturalizace přitom stále pokračuje – způsobem záhadným a podezřelým. Místa, která jednou restrukturalizací vznikají, po několika měsících zase zanikají, jiná místa, která zanikla, jsou po chvíli opět obnovena pod jiným názvem a obsazena – obvykle bez výběrového řízení – někým poslušnějším… Výsledkem těchto restrukturalizací restrukturalizovaného je, že z ostravského studia byli pro „nadbytečnost“ propuštěni: vedoucí Nových médií, zkušení editoři zpravodajství a publicistiky nebo webu. Řada dalších zkušených editorů nebo redaktorů pak raději odešla sama. Program přišel i o zkušené dramaturgy a tvůrce formátů. Propušten byl rovněž šéf programu.

Bez výběrového řízení se ředitelem studia stal šéfredaktor regionálního Deníku, v regionu známý svou tolerancí k propojování médií s byznysem a politikou, vedoucí zpravodajské redakce se – opět bez výběrového řízení – stala bývalá redaktorka komerční televize, později moderátorka lifestylového pořadu ČT, která v rámci své soukromé agentury poskytovala mediální trénink politikům.

Proč museli ze studia odejít zkušení dramaturgové a novináři? Je snad uvnitř televize veřejné služby zkušenost, odbornost a vlastní názor na obtíž? Má televize veřejné služby vyrábět pouze pořady, které jsou „sexy, cool a trendy“, nebo se má zaměřit na nezávislost a objektivitu zpravodajství a publicistiky, vzdělávací pořady a uměleckou tvorbu, které komerční média ze své podstaty vyrábět nemohou? Nejen personální, ale i programové směřování studia sledujeme s obavami. Ostravské studio bylo tradičně spojeno s novými a originálními přístupy k publicistice nebo dokumentaristice (Ostravské minuty, Klekánice, Pod poličkou, Příběhy železné opony, Zločin jménem Katyň…), nyní se vlajkovou lodí ostravské televizní tvorby stávají pořady typu Hospoda u druhé šance (pořad, ve kterém veřejnoprávní televize pod zástěrkou jakési sociální reality show dělá okatou reklamu regionálnímu podnikateli).

Proč se ruší regionální pořady, které svým obsahem prokázaly svůj veřejnoprávní charakter – TEP24, Před půlnocí, Romaňi luma – Romský svět, Ta naše povaha česká, Pod pokličkou, Kultura.cz atp.? Proč je v hlavní celostátní zpravodajské relaci, Událostech, o Moravskoslezském regionu referováno především jako o oblasti se špatným ovzduším, vysokou nezaměstnaností a sociálními či národnostními bouřemi, když disponuje třemi univerzitami a několika soukromými vysokými školami či vynikající divadelní, výtvarnou, literární i hudební scénou?

V současné společnosti je stále výrazněji narušována solidarita mezi generačními asociálními skupinami. Právě regionální televize přitom hraje roli významného stabilizačního faktoru, pevného průsečíku fragmentované společnosti. Aby mohla hlásat důvěru, musí být sama důvěryhodná. Aby mohla pomáhat kulturnímu rozvoji, musí mít vlastní firemní kulturu.

Regionální veřejnoprávní televize je jednou z mála institucí, jež mohou skutečně vykonat něco hmatatelně dobrého. Tuto nezastupitelnou roli ale plnit nemůže, pokud se bude programově zbavovat osobností s odbornou erudicí a nahrazovat je poslušnými beránky bez názoru. Domníváme se proto, že přišel čas, aby se Rada ČT situací v ostravském studiu začala vážně zabývat a aby politická scéna začala zodpovědně uvažovat nejen o postavení regionálních studií televize veřejné služby, ale i o přesnějším definování jejich statutu i tvorby v zákoně o České televizi.

Zákon by měl zaručit:

  1. nezávislost regionálních studií v Ostravě a Brně, včetně nezávislé personální, editoriální a programové politiky;
  2. jasně definovaný podíl regionálního vysílání v rámci vysílání všech programů ČT, včetně specifikace podílu nových a reprízovaných pořadů;
  3. záruky zachování plnoformátovosti obou zmíněných studií (tedy zachování výroby napříč televizními formáty, od zpravodajství a publicistiky přes dokument, vzdělávací pořady a zábavu po dramatickou tvorbu);
  4. způsob výběru ředitele regionálního studia řádným výběrovým řízením.

Z výše uvedených důvodů zároveň vyzýváme Radu ČT, aby co nejdříve vyhlásila řádné výběrové řízení na post ředitele regionálního studia Ostrava, které by umožnilo jmenovat do čela této významné regionální instituce zkušeného a nezávislého profesionála nejen s manažerskými schopnostmi, ale i odbornou erudicí a profesní praxí v oblasti audiovizuální tvorby.

  • Jan Keller – sociolog, Fakulta sociálních studií Ostravské univerzity
  • Václav Bělohradský – filozof
  • Martin Škabraha – filozof, Filozofická fakulta Ostravské univerzity
  • Jana Šilerová – emeritní biskupka CČSH
  • Oldřich Chytil – děkan Fakulty sociálních studií, Ostravská univerzita Jaroslav Horáček – děkan Lékařské fakulty, Ostravská univerzita
  • Martin Pražák – ředitel Charity Ostrava
  • Kumar Vishwanathan
  • Miroslav Zelinský – estetik, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity Jiří Surůvka – výtvarník, Fakulta umění Ostravské univerzity
  • Martin Mikolášek – historik umění, kurátor
  • Petr Šimíček – historik, občanské sdružení PANT
  • Jan Malura – literární historik, proděkan pro vědu a výzkum, Filozofická fakulta Ostravské univerzity
  • Eva Höflerová – bohemistka, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity Igor Vejsada – choreograf, Národní divadlo moravskoslezské
  • Dagmar Misařová – dokumentaristka, Český rozhlas Ostrava
  • Jakub Chrobák – básník, literární historik, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity
  • Pavel Hruška – literární historik
  • Martin Pilař – literární historik, Filozofická fakulta Ostravské univerzity
  • Martin Popelář – fotograf
  • Martin Tomášek – literární historik, Filozofická fakulta Ostravské univerzity
  • Renata Tomášková – vedoucí Katedry anglistiky a amerikanistiky, Filozofická fakulta Ostravské univerzity
  • Šárka Bednářová – publicistka
  • Jana Dronská – mediální poradkyně
  • Dagmar Famfulíková – publicistka, pedagožka
  • Monika Horsáková – publicistka, vysokoškolská pedagožka (vedoucí oddělení audiovizuální tvorby), Slezská univerzita

Výběr z osobních prohlášení signatářů:

Václav Bělohradský – filozof:
Podporuji jednoznačně co největší nezávislost Ostravského studia – a krajských TV vůbec – na centrálním „pragostředném“ řízení. Autonomie krajských kulturních institucí – a do nich veřejnoprávní TV řadím – je jedním z klíčových politických procesů v EU, který považuji za nezvratný, je podmínkou další integrace zemi EU. Více ekonomické regulace, více deregulace ve sféře veřejnoprávních médií!

Jana Šilerová – emeritní biskupka CČSH:
Umění klást otázky je v médiích mnohem těžší než v nich dávat odpovědi. Za umění ptát se na věci podstatné jsem vždycky vděčná. Když k tomu přičtu 6 let v Radě ČT (2001–2007), tak mě nikdo neoblafne, o co obecně v ČT i ostravské ČT jde. Proto s díky všem, kteří se umějí ptát a mají možnost si vybrat bez cenzury, koho se chtějí ptát.

Igor Vejsada – choreograf:
Lidé tohoto regionu potřebují mít důvěru v tento region a to může splnit pouze takové médium, jako je suverénní veřejnoprávní studio ČT. Vždyť historie této regionální televize je obrovská, zaznamenala mnoho úspěchů. Vše se dnes převádí na problém ekonomické krize, ale toto jednání není motivováno pouze ekonomickými faktory, ale především zvláštními čistkami, které vedou k horšímu výsledku, což asi nikdo z nás v duchu slibované demokracie neočekával. Žil jsem poměrně dlouho v zahraničí a tyto české praktiky jsou velmi kritizovány nejen zahraničními odborníky, ale i běžnou veřejností. To mne vždy velmi mrzí a často se za to stydím, byť nemám s takovým jednáním nic společného.

Doplněno 6. prosince:

Vyjádření ředitele Televizního studia Ostrava k otevřenému prohlášení Iniciativy za nezávislost ostravského televizního studia

Vážení členové Rady České televize,

dne 02. 12. 2013 bylo veřejně publikováno prohlášení nazvané „Iniciativa za zachování nezávislosti ostravského televizního studia aneb Nechceme studio na dálkové ovládání“. Protože je prohlášení adresováno Radě a protože obsahuje i nepřesné a nepravdivé informace, které významná fakta zcela opomíjejí, považuji za užitečné tato fakta Radě ČT upřesnit.

V následujícím textu Vám proto předkládám argumentaci k základním bodům Iniciativy a připojuji stanoviska klíčových manažerů Televizního studia Ostrava. Věřím, že tento text přispěje k osvětlení současného stavu TSO.

Centralizace programu

Jelikož regionální studia nemají svůj vlastní programový okruh, programová rozhodnutí se musejí dělat centrálně, tedy tam, kde se za celek programu odpovídá.

Zrušení tří původních ostravských programových center z tohoto pohledu neznamenalo žádnou změnu. Bylo, stejně jako v Praze a Brně, motivováno vznikem systému tvůrčích producentských skupin, které představují daleko transparentnější způsob tvorby pořadu od přijetí námětu až po samotnou výrobu. Všechny TPS mají stejná práva i kompetence, stejné možnosti představit a obhájit svůj projekt před Programovou radou, diskriminace televizních studií v tomto procesu neexistuje. Tvůrci mají nyní navíc větší svobodu v tom smyslu, že mohou navrhnout jakýkoli projekt, a je-li schválen, samostatně jej zrealizovat. Tento systém sice vytváří mezi autory silnější konkurenci, jelikož mezi ně rozděluje omezený čas ve vysílání i rozpočet, poslední dva roky však ukázaly, že zároveň přináší kvalitativní i kvantitativní posílení původní tvorby. Kromě dvou tvůrčích producentských skupin, které v Ostravě fungují, je navíc velké množství pořadů realizováno v rámci Centra dramaturgie, kde aktuálně působí další dva kreativní producenti.

Podrobnější informace naleznete ve stanovisku kreativních producentek a vedoucího Centra programu níže.

Výroba pořadů

TS Ostrava byly v roce 2013 oproti roku 2012 navýšeny jak prostředky na výrobu pořadů, tak celkový čas, který je jim ve vysílání vyčleněn. V současné době se tak v TS Ostrava vyrábí či do výroby připravuje více než 1.200 hodin vlastních pořadů z oblasti zpravodajství, zábavy, umění, dětské tvorby, náboženské tvorby, lifestylu, zahraniční publicistiky, magazínů, aktuální publicistiky, dokumentaristiky, dramatiky atd. (Soupis realizovaných a připravovaných pořadů na roky 2013 a 2014 naleznete v příloze.)

Rušení pořadů

Rušení některých pořadů a vznik jiných je standardním a nezbytným procesem, který patří k životu každé televize. Týká se přirozeně nejen Ostravy, ale i Prahy a Brna. Pokud je určitý pořad zrušen, děje se tak z logických důvodů. Většina pořadů byla zrušena a nahrazena jinými a tvůrci mezitím začali pracovat na nových formátech. K některým příkladům uvedeným v Iniciativě:

Pořad Pod pokličkou byl zrušen před rokem a půl a byl nahrazen jinými formáty, které se věnovaly totožnému tématu, avšak z jiného, nového úhlu. Ostravské studio by mělo záhy realizovat jiný lifestylový pořad ( který vysílá i BBC) o radikálních proměnách veřejných prostorů, domů a bytů.

Pořad Ta naše povaha česká byl zrušen před rokem, a to z podnětu TS Ostrava, jelikož jsme považovali za nezbytné tento formát aktualizovat. Nový projekt se tak v tuto chvíli vyrábí v TPS Lenky Polákové a vysílán bude v roce 2014. V minulých letech bylo navíc schváleno dvakrát více malých i větších společenských a sociálních dokumentů o ostravském regionu než kdykoliv v minulosti.

Pořad Kultura.cz byl zrušen, jelikož vznikl nový kulturní kanál ČT art, který téma kulturního dění zpracovává hlouběji a komplexněji. Další prostor pro prezentaci kultury má TS Ostrava v dvouapůlhodinovém Dobrém ránu nebo v Tečce páteční noci, která se z Ostravy rovněž vysílá, v minulosti podobný formát pro prezentaci lokální a regionální kultury neexistoval. Velké množství kulturních pořadů, včetně pořadů Divadlo žije! či Terra musica, je rovněž připravováno v TS Ostrava.

Pořad Před půlnocí vznikl na samém počátku vysílání ČT24 na jaře 2005 jako doplněk zpravodajského programu. Vzhledem ke spuštění kanálu ČT art, který se věnuje ve svých pořadech obdobným tématům, bude prostor doposud vyčleněný pro tento formát věnován na ČT24 zpravodajské reflexi aktuálního dění.

Restrukturalizace

TS Ostrava má aktuálně 265 zaměstnanců a tento stav je dlouhodobě stabilní. Změny, které se v personálním obsazení realizují, tak nemají za cíl regionální studio oslabovat, ale naopak jej posilovat v těch oblastech, které podpoří jeho tvůrčí i ekonomickou efektivitu. Pravdou je, že byly v tomto procesu některé pozice vyhodnoceny jako strukturně nadbytečné, jelikož nezapadaly do celkové koncepce, která se přizpůsobila cíli dosáhnout co nejefektivnějšího fungování České televize.

Zpravodajství

V redakci zpravodajství České televize byl nastaven moderní manažersko-editorský systém, který je běžný v zahraničních zpravodajských stanicích a který jasně vymezuje kompetence a zodpovědnosti jednotlivých pracovníků, a to především v návaznosti na potřeby každodenního vysílání.

Editorská autonomie regionálních studií není jakkoli omezena, TS Ostrava nadále vysílá Události v regionech, Události v regionech plus, Týden v regionech a Zajímavosti z regionů. Podíl zpravodajství vyráběného v TS Ostrava ve vysílání ČT24 a hlavní zpravodajské relace navíc v poslední době roste, zatímco dřív byl nahodilý a v nedostatečné míře. Vzhledem k nutnosti uchovávat celkovou koncepci vysílání, a stejně jako v předchozích letech, jsou nicméně příspěvky zařazované do celoplošného vysílání logicky vždy editovány vedoucím vydání pořadu, což však není možné vnímat ani jako aktuální změnu procesů, ani jako neadekvátní omezení regionálního zpravodajství.

Zpravodajství České televize informuje o událostech odehrávajících se v regionu vyváženě, avšak ze své podstaty referuje primárně o těch fenoménech, které jsou aktuální a společensky závažné. Fenomény zmiňované v Iniciativě, jako nezaměstnanost či kvalita ovzduší, bohužel mezi taková témata v ostravském regionu patří. Zprávám o „vynikající divadelní, literární i hudební“ scéně je věnován prostor v jiných, již zmiňovaných, pořadech. Tento princip se přirozeně netýká pouze Ostravska, ale všech oblastí České republiky.

Na nepravdivé výpady a obvinění vůči mně, které se v prohlášení objevují, nehodlám touto cestou reagovat.  Považuji za důsledek osobních animozit několika bývalých nebo odcházejících zaměstnanců, kteří iniciativu vytvořili, nikoli věcnou argumentaci. Mrzí mě pouze, že poškozují dobrou pověst České televize a Televizního studia Ostrava.

Jak věřím, z níže připojených samostatných stanovisek klíčových manažerů TSO lze doložit, že autonomie zpravodajství a celková pestrost programové nabídka studia jsou nezpochybnitelné a Televizní studio Ostrava plní veřejnou službu definovanou zákonem, jak konstatovala také Rada usnesením na svém jednání zde v Ostravě dne 23.10.2013.

Tomáš Šiřina
ředitel Televizního studia Ostrava


Vyjádření vedoucí redaktorky zpravodajství Televizního studia Ostrava

Editorská autonomie zpravodajství v regionálním vysílání je naprosto nezpochybnitelná, o obsahu těchto pořadů rozhoduje zásadně vedoucí vydání. Pokud je v prohlášení vytýkáno, že v hlavním zpravodajském pořadu je o Moravskoslezském regionu referováno především v negativních souvislostech, je potřebné uvést, že povinností média veřejné služby je reflektovat zásadní problémy života občanů, nikoliv vytvářet iluzi bezproblémového stavu. Zpravodajské pořady ČT i TSO tak informují o všech sférách společenského dění nejen severní Moravy, ale i dalších míst oblasti pokrývané regionálním vysíláním TSO. Příspěvky do celoplošných zpravodajských pořadů jsou (a vždy byly) editovány vedoucím vydání pořadu. Zpravodajství TSO každodenně nabízí pro celoplošné vysílání témata nejen do pořadu Události, ale také pro kontinuální vysílání programu ČT24. Jen v pořadu Události bylo v letošním roce odvysíláno v průměru 55 příspěvků měsíčně z nabídky ostravského zpravodajství.   Rovněž program ČT art vysílá denně minimálně jednu reportáž z kulturní oblasti z nabídky zpravodajství TSO.

Gabriela Lefenda
vedoucí redaktorka

Vyjádření vedoucího Centra dramaturgie Televizního studia Ostrava

Žánrová a obsahová pestrost pořadů spadajících  do působnosti  Centra dramaturgie Televizního studia Ostrava je široká.  Dění na severomoravských a středomoravských divadelních scénách mapuje ostravská  mutace cyklu Divadlo žije!, informace o zásadních kulturních událostech regionu najdeme i v pořadu Dobré ráno, okrajově i v dalším živém lifestylovém pořadu Sama doma. V obou zmíněných pořadech  mají možnost se zajímavými projekty prezentovat i zástupci regionálních vysokých škol, a to formou  nenásilnou, zábavnou a pro diváka stravitelnější . Dětem jsou určeny úspěšné pořady Šikulové, Čítanka  bludiště. Postřehy odjinud přinášejí  divákům zajímavosti  ze zahraničí a naopak Babylon je seznamuje s životními osudy cizinců v České republice. Evropa dne, a Kvarteto přinášejí divákům zajímavé reportáže ze států Evropské unie a zemí Višegrádské čtyřky. To jen několik příkladů  z tvorby  ostravského  Centra dramaturgie. Současně chci zdůraznit skutečnost, že  v rámci Centra působí dva pověření kreativní producenti, z nichž jeden se věnuje  vývoji dramatických pořadů a druhý tvorbě pro děti.

Marcel Nevín
vedoucí Centra dramaturgie

Vyjádření kreativní producentky Tvůrčí producentské skupiny multižánrové tvorby

Jednou ze zásadních tezí vítězného producentského projektu, na jehož základě byla v dubnu 2012 vytvořena TPS multižánrové tvorby Kateřiny Ondřejkové, byla orientace na projekty, které využijí potenciálu regionu severní Moravy a  Slezska a  elegantně překročí jeho hranice. Tento cíl se týmu, jenž tvoří TPS, daří naplňovat. V roce 2013 předložila tato TPS k projednání velké programové radě ČT 16 projektů a schváleno do výroby jí bylo 14 projektů.  Mezi nimi jsou mimo jiné dva celovečerní distribuční filmy Cesta ven (rež. Petr Václav) a Díra u Hanušovic (rež. Miroslav Krobot), jejichž děj se odehrává v regionu severní Moravy a Slezska, kde se také natáčely, a osmidílný seriál Obvoďák Martin, jehož natáčení je připraveno na květen 2014 a bude se odehrávat ve Štramberku.

TPS stála za realizací první reality show ve veřejnoprávní televizi Hospoda U Druhé šance (původní nepřevzatý formát), která  sledovala skupinu dlouhodobě nezaměstnaných, již usilovali o to, získat práci kuchaře v nově vznikající restauraci (pět z osmi soutěžících je díky této reality show zaměstnáno). Finalizuje natáčení doacusoap Život je pes o asistenčních a vodících psech, jejíž hlavní hrdinkou je třiadvacetiletá Klára Sklenaříková z Ostravy, která náhle přišla o zrak.

V portfoliu TPS jsou ale i lehčí žánry jako např. zábava, kde se skupina ostravských autorů pod režijním vedením Jakuba Koháka, projektem Pečený sněhulák pokusí navázat na kultovní Českou sodu.

TPS svými projekty získala prostor i na nově vzniklém kanále ČT:D, pro který vyrábí novou verzi pořadu Šikulové, nový zábavně vzdělávací pořad o klasické hudbě Filharmonici na ulici, life style pro děti nejen z měst Faktor U a po kladném hodnocení pilotního dílu se připravuje výroba vzdělávací soutěže o vědě a technice U6, která je soustředěna do nejvýznamnější industriální památky ČR Dolní oblasti Vítkovice.

TPS se spolu s kolegy z pražského a brněnského studia podílí na zajištění vysílání hudebního kontaktního pořadu Tečka páteční noci a klasická hudba ze severomoravského regionu dostává prostor v magazínu Terra musica.

Neméně úspěšná byla TPS se svými projekty i na tzv. „malé“ programové radě ČT, která jí do výroby schválila devět z deseti předložených projektů. Diváci ČT tak mohli ve vysílání programu ČT art vidět např. dokument o jednom z nejvýznamnějších hudebních festivalů v ČR Moje Colours, záznam koncertu jedné z festivalových scén Drive Stage, televizní verzi kultovní divadelní inscenace Pestré vrstvy (Divadlo Petra Bezruče – natáčené přímo na Dole Hlubina) a po novém roce se mohou mimo jiné těšit na právě dokončené dokumenty Jarek v Moskvě o ostravském písničkáři Jarku Nohavicovi a jeho vztahu k písním B. Okudžavy a V. Vysockého a na vůbec první „film“ o jednom z nejvýznamnějších českých fotografů 20. století Viktoru Kolářovi, jehož život i tvorba je bytostně svázána s Ostravou nebo za záznamy mimořádných hudebních událostí konaných v rámci hudebních festivalů Janáčkův máj či Svatováclavský hudební festival.

Aktuálně TPS natáčí televizní verzi divadelní inscenace Komorního studia Aréna S nadějí i bez ní o politických procesech v 50. letech minulého století, za kterou její autor, ostravský dramatik Tomáš Vůjtek získal Cenu Alfréda Radoka.

V současné době má TPS ve vývoji cca 15 nových projektů napříč všemi žánry a bude znovu záležet pouze na jejich atraktivitě a důkladné připravenosti, zdali s nimi v konkurenci ostatních TPS před programovými radami ČT uspěje.

Kateřina Ondřejková
kreativní producentka

Vyjádření kreativní producentky Tvůrčí producentské skupiny publicistiky a dokumentu

Rovněž veřejnoprávní publicistika a dokument v regionálním studiu nezašly na úbytě – naopak se dále rozvíjí. TPS publicistiky a dokumentu Lenky Polákové vznikla na tradičních základech toho nejlepšího z publicistické a dokumentární tvorby Televizního studia Ostrava. Tvůrci v Iniciativě zmiňovaných pořadů – Ta naše povaha česká, Příběhy železné opony, Zločin jménem Katyň, Pod pokličkou etc. jsou stále předními dramaturgy skupiny, vyvíjejí a natáčejí řadu dalších projektů.

TPS zůstává věrna tradici mapování kontroverzních či neznámých historických etap – mj. vzniká 39dílná unikátní série velkých dokumentů Fenomén Underground; 12 dílný cyklus o osudech českých vojáků na frontách 1. světové války Raport o velké válce; připraven k odvysílání je velký dokument Válka očima dětí; zaznamenali jsme osudy posledních pamětníků 17. listopadu 1939 v dokumentu Zvláštní akce studenti; unikátní objevy předního publicisty Stanislava Motla přinesl roční cyklus Stopy, fakta, tajemství.

Stranou nezůstává ani kritická reflexe současnosti – právě nyní se připravuje a natáčí nový cyklus Moje soukromá válka – mapující problematické fenomény společnosti na konkrétních příbězích lidí, kteří mají vůli se osobně angažovat a pro nápravu věcí veřejných i obětovat. Velký ohlas vzbudil také mimořádný distribuční dokument ze zákulisí první přímé prezidentské volby Hledá se prezident. Osudy obyčejných smrtelníků žijících na samé výspě republiky i regionu se zabývá právě dokončený film Nová zpráva z konce světa. Dosud nezmapovanému fenoménu reprodukční turistiky se věnuje připravovaný dokument Dovolená ve dvou – Dítě v ceně. Za zmínku určitě stojí také cykly jako Intolerance, či ekologické dokumenty z cyklu Nedej se.

Unikátní je nyní právě dokončovaný dokumentární cyklus Život se smrtí věnovaný umírání a posledním věcem člověka – tématu, které v naší zemi bylo léta tabu a všichni se ho trochu báli. Přinese příběhy lidí, kteří bojovali či stále bojují s nevyléčitelnou nemocí. Do zákulisí soudních síní zase budou diváci moci již v lednu nahlédnout v cyklu Rozsudek –  dokudramat vzniklých na základě reálných soudních procesů.

Stranou nezůstává ani ve studiu tradiční lifestyle či vlastivědná témata. K nejsledovanějším a nejoblíbenějším formátům nového dětského kanálu ČT:D patří Draci v hrnci – dětská cooking show o zdravé výživě z dílny týmu tvořícího kdysi Pokličku. Restrukturalizaci a oživení veřejného prostoru se věnuje cyklus Refres/h/. Ve fázi konečných příprav jsou také nové formáty o bydlení.

Po zmapování všech našich i přeshraničních Národních parků v cyklech Návraty k divočině a Divočina bez hranic se nyní dokončuje cyklus věnovaný CHKO – Klenoty naší krajiny. Velký ohlas vzbudily také cykly Tajemství železnic či Hranice bez hranic. V portfoliu TPS Lenky Polákové nechybí ani divácky velmi úspěšné a mnohokrát reprízované portrétní dokumenty z cyklů Příběhy slavných (právě nyní běží další premiérová řada) či Neobyčejné životy.

Řada dalších projektů je ve vývoji; během posledních dvou let existence TPS se výrazně rozšířilo také portfolio externích tvůrců – scénáristů i režisérů, přibyla řada nových jmen zejména z nastupující mladé generace.

PhDr. Lenka Poláková
kreativní producentka

Výroba TSO 2013 – Centrum dramaturgie + TPS:

  • Evropa dnes – 29 ks – převzatá publicistika
  • Kvarteto – 12 ks – převzatá publicistika
  • Dobrodružství vědy a techniky – 42 ks – převzatá publicistika
  • Na stopě – 42 ks – aktuální publicistika – krimi
  • Nová zpráva z konce světa – velký spol. dokument
  • Studenti v pasti – velký spol. dokument
  • Moje Colours – velký kulturní dokument
  • Bludiště – 40 ks – dětská soutěž
  • Šikulové – 42 ks – pro děti
  • Postřehy odjinud – 55 ks – publicistický cyklus
  • Neobyčejné životy – 15 ks – dokumentární cyklus
  • Bohoslužba – 2 ks
  • Sváteční slovo – 9 ks
  • Křesťanský magazín – 10 ks – pro věřící
  • Cesty víry – 6 ks – pro věřící
  • Babylon – 26 ks – publicistický cyklus o menšinách
  • Divadlo žije! – 9 ks
  • Sama doma – 20 ks – živý life style
  • Galashow s latinou – živý přenos z galavečeru
  • Stopy, fakta, tajemství – 26 ks – historicko-investigativní publicistika
  • Žiješ jenom 2x – 13 ks – zábavná publicistika
  • Objevy po česku – pilot – dokument
  • Hledá se prezident – – velký spol. dokument
  • Folklórní magazín – 12 ks
  • Náš venkov – 4 ks
  • Moje soukromá válka – pilotní díl publicistického cyklu
  • Zlatý časy – 4 ks – zábavný pořad
  • Nedej se – 6 ks – ekologie
  • Hospoda u Druhé šance – 9 ks – sociální reality show
  • Neváhej a toč ještě jednou speciál – zábavný pořad
  • Neváhej a toč speciál – 26 ks střihový pořad oblíbeného cyklu
  • Janáčkův Máj 2013 – vážná hudba
  • Terra Musica – 2 ks – magazín o vážné hudbě
  • Čítanka – 47 ks – dětský pořad
  • Viktor Kolář – život v obrazech – velký kulturní dokument
  • Století rádia – velký kulturní dokument
  • Draci v hrnci – 18 ks – dětský pořad
  • ČT live – 2 ks – pop music
  • Tečka páteční noci – 1 ks – kulturně diskusní pořad s živou hudbou
  • Folklorika – 5 ks – folklorní magazín
  • Refresh – 5 ks – pořad o veřejném prostoru a jeho obnově
  • 24 hodin v domě – pilot – pořad o bydlení
  • Jarek v Moskvě – velký kulturní dokument
  • Dobré ráno – živý life style – 120 ks
  • Redakce zpravodajství:
  • Události v regionech (víkend ČT 24) – 50 ks
  • Události v regionech (ČT 1) – 251 ks
  • Události v regionech (polední) – 251 ks
  • Příspěvky do zpravodajství – 325 min.
  • Před půlnocí – 73 ks
  • Tep 24 – 22 ks – publicistický cyklus
  • Mimořádné zpravodajství – 190 min.
  • Den Nato – 400 min. – přímý přenos
  • Zajímavosti z regionů – 52 ks
  • Týden v regionech – 50 ks
  • Předvolební debata – 1 ks

Připravované – 2014:

  • Babylon – 39 ks
  • Bludiště – 39 ks
  • Bohoslužba – 2 ks
  • Cesty víry – 9 ks
  • Čítanka – 40 ks
  • Divadlo žije -5 ks
  • Dobré ráno – živý life style – 120 ks
  • Dobrodružství vědy a techniky – 42
  • Dovolená ve dvou – – velký spol. dokument
  • Draci v hrnci – 39 ks
  • Evropa dnes – 26 ks
  • Kvarteto – 12 ks
  • Faktor u – 13 ks – zábavně vzdělávací cyklus pro děti
  • Fenomén Underground – 39 ks – dokumentární cyklus
  • Filharmonici na ulici – 16 ks – zábavně vzdělávací cyklus pro děti
  • Folklorika – 13 ks
  • Klenoty naší krajiny – 8 ks – přírodopisný dokumentární cyklus
  • Kozy léčí – dram. tvorba
  • Křesťanský magazín – 9 ks
  • Moje soukromá válka – 15 ks
  • Na stopě – 42 ks
  • Náš venkov – 11 ks
  • Nedej se – 9 ks
  • Pečený sněhulák – 23 ks – zábavný skečový pořad
  • Postřehy odjinud – 52 ks
  • Raport o Velké válce – 14 ks
  • S nadějí i bez ní – dram. tvorba
  • Sama doma – 21 ks
  • Boj o koláč – 6 ks – zábavný pořad
  • Sváteční slovo – 9 ks
  • Šikulové – 21 ks
  • Tečka páteční noci – 13 ks
  • Terra Musica – 4 ks
  • U6 – pilotní díl dětské soutěže
  • Válka očima dětí – velký spol. dokument
  • Rozsudek – 19 ks – docudrama – soudničky
  • Život je pes – 6 ks – dokumentární cyklus
  • Iva Bittová – záznam koncertu

Redakce zpravodajství:

  • Události v regionech (víkend ČT 24) – 52 ks
  • Události v regionech (ČT 1) – 252 ks
  • Události v regionech (polední) – 252 ks
  • Zajímavosti z regionů – 52 ks
  • Týden v regionech – 52 ks
  • Příspěvky do zpravodajství – 325 min.
  • Mimořádné zpravodajství – 190 min.
  • Den Nato – 165 min. – přímý přenos