Náš newsletter se po letní pauze vrátil na začátku září k běžnému provozu: chodí každý všední den.

KinoSvět vrací na obrazovku seriál Potomci a předkové

Volný cyklus dokumentárních filmů ze 70. a 80. let má dnes působit jako „dokument na druhou“.

Klement Gottwald v jednom z dílů cyklu Potomci a předkové

Klement Gottwald v jednom z dílů cyklu Potomci a předkové

Dokumentární televizní stanice KinoSvět začne od pondělí 20. ledna denně uvádět dvacetidílný seriál Potomci a předkové, volný cyklus celovečerních dokumentárních filmů z produkce Krátkého filmu Praha vznikající v letech 1973 až 1990 a zachycující československé dějiny od roku 1918 do konce 80. let. Autory jednotlivých děl jsou režiséři Drahoslav Holub a Karel Maršálek, jejich spolupracovníky kameramani Eduard Sigrot, Josef Pešek a další. Každý z dílů cyklu okomentoval politolog Zdeněk Zbořil.

„Cyklus je pozoruhodný jak tematicky, tak svým kličkováním před tehdejší ideologickou kontrolou a naopak pozdější snahou přizpůsobit se změně politických poměrů v roce 1989. Sám o sobě je jakýmsi dokumentem na druhou: přibližuje nejen budování státu a střídající se režimy, ale současně vypovídá o cenzuře, autorské sebekontrole a v neposlední řadě i o proměnách společenského úhlu pohledu na dějiny, kdy jedno klišé často střídá druhé,“ přiblížil Jan Jurka, programový ředitel Československé filmové společnosti, firmy, která KinoSvět provozuje.

POTOMCI A PŘEDKOVÉ NA KINOSVĚTĚ

Jednotlivé díly Potomků a předků budou uvedeny následovně:

  • 20. 1. Zrození nového času (rok výroby 1977) zachycuje politický vývoj ve světě od roku 1900 do roku 1917 se zřetelem na české země.
  • 21. 1. T. G. Masaryk (1990), díl, který pohlíží smířlivě a s úctou na prvního prezidenta. O rok dříve se jméno tohoto státníka nesmělo téměř vyslovit.
  • 22. 1. Cesty k pramenům (1978), díl mapující dobu od rozpoutání I. světové války do vzniku ČSR a její následný vývoj ve dvacátých a třicátých letech.
  • 23. 1. Konec jedné Evropy (1981) přibližuje období z let 1929–1938, především nástup nacismu a uchopení moci v Německu Adolfem Hitlerem.
  • 24. 1. Čas zrady, čas naděje (1973), původně první díl cyklu, který zahrnuje hlavní dějinné okamžiky v letech 1938 až 1939 boj proti nacistickému Německu a vítězství sovětských vojsk u Stalingradu v únoru 1943.
  • 25. 1. Vzplanutí ohně (1973), původně druhý díl cyklu, zachycuje období od heydrichiády až po osvobození Rudou armádou.
  • 26. 1. Čas rozhodnutí (1975) se věnuje období let 1945 až 1948, kdy se rozhodovalo o charakteru společnosti a o směru, jímž republika vykročí z trosek.
  • 27. 1. Opus pro Smrtihlava (1979) se vedle střihového portrétu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a zachycení přípravy atentátu věnuje i domácímu a zahraničnímu odboji a neopomíjí ani všední protektorátní dny.
  • 28. 1. Semena nenávisti (1979) popisují období obsazení Sudet Němci a následně osobu říšského tajemníka a později říšského ministra Karla Hermana Franka v dobách protektorátu. A to jak jeho podíl na destrukci Československa, tak následné hrůzné aktivity během okupace.
  • 29. 1. Kronika bojů (1985) se zaměřuje na český domácí odboj.
  • 30 1. Proti gestapu (1990). Tentokrát se pozornost upírá na ilegální odboj v období 2. světové války a na působení gestapa na území tehdejšího Československa.
  • 31. 1. Svědectví minulého času (1984) přibližuje Dukelskou operaci.
  • 1. 2. V srdci Evropy (1968). Padesátiletá historie Československé republiky v dokumentech, tentokrát z úhlu pohledu osmašedesátého roku.
  • 2. 2. Splétání gordického uzlu (1988) aneb obrazy z kroniky roku 1947 sleduje nejen politické ovzduší, v němž se rozhodovalo o další orientaci republiky, ale připomíná i dobové zajímavé události, např. z kultury a sportu.
  • 3. 2. Klement Gottwald (1987) je natočen tak, jak bylo v době vzniku očekáváno. Těžké mládí proletářského chlapce, objevení myšlenek komunismu…
  • 4. 2. Nad propastí (1982) se zaměřuje na otázku jaderných zbraní, studené války a mírového využití jaderné energie v duchu tehdejší státní ideologie.
  • 5. 2. Obžaloba (1980) ukazuje „zločiny imperialismu“ v podobě kolonialismu, rasismu, fašismu, hladu, nezaměstnanosti či drog.
  • 6. 2. Jak jsme začínali (1989), zajímavý pohled především na stavby mládeže.
  • 7. 2. Dny všední a dny sváteční (1975) se točí především okolo XV. sjezdu KSČ.
  • 8. 2. Znárodněná kinematografie (1985) mapuje její vývoj od dekretů prezidenta Beneše až po dobu natáčení.

Plakát k jednomu z dílů cyklu Potomci a předkové

Plakát k jednomu z dílů cyklu Potomci a předkové

Plakát k jednomu z dílů cyklu Potomci a předkové

Plakát k jednomu z dílů cyklu Potomci a předkové

Plakát k jednomu z dílů cyklu Potomci a předkové

Plakát k jednomu z dílů cyklu Potomci a předkové