Sněmovna pátrá, kdo vynesl záznam z neveřejného říjnového semináře o České televizi, píšou Seznam Zprávy, v podezření jsou poslanci ANO. Záznam posléze ve dvou dílech na YouTube zveřejnil Luboš Xaver Veselý, externí moderátor Českého rozhlasu, zde první a zde druhý díl.

Kmentovu stížnost Ústavní soud zamítl, přesto zdůraznil ochranu zdrojů

„Potvrdilo se, že šikana jako forma nátlaku na novináře není přípustná metoda,“ je reportér Jaroslav Kmenta spokojen s verdiktem Ústavního soudu.

  • ČTK
  • 05. 06. 2019 23:50
Novinář Jaroslav Kmenta je znám z působení v Mladé frontě Dnes, dnes píše pro Reportér. Foto: Profimedia.cz

Novinář Jaroslav Kmenta je znám z působení v Mladé frontě Dnes, dnes píše pro Reportér. Foto: Profimedia.cz

Ústavní soud zamítl stížnost novináře Jaroslava Kmenty, jejž pokutovala rozvědka, protože se nedostavil k podání vysvětlení. Šlo o zásah do Kmentových práv, z hlediska ústavního práva ovšem ještě přípustný. Ústavní soudci pokutu nezrušili jen proto, že ji už dřív vrchní soud výrazně snížil na 3.000 Kč. Zdůraznili ale význam ochrany novinářských zdrojů a varovali před nátlakem na novináře, například prostřednictvím pořádkových pokut. Kmenta rozhodnutí uvítal. Uvedl, že Ústavní soud mu dal jistotu, že žije v právním státě.

„Jasně jsme konstatovali, že státní orgány se musí v každém případě vyvarovat takových postupů, které by zastrašovaly novináře nebo které by takový dojem mohly vzbuzovat,“ řekl novinářům soudce David Uhlíř.

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Kmentovi loni uložil pokutu 20.000 Kč. Prý dvakrát zmařil úkony trestního řízení, napodruhé navíc podle ÚZSI reagoval urážlivě. Vrchní soud v Praze pokutu snížil na 3.000 Kč, což je podle Ústavního soudu na „hranici bagatelnosti“ a dolním okraji jeho „rozlišovacího spektra“.

Postup ÚZSI při ukládání původní pokuty ale podle Ústavního soudu rozhodně nebyl v pořádku. „Panu Kmentovi by sice slušelo trochu víc zdrženlivosti v jeho vyjadřování, nicméně státním orgánům sluší také víc velkorysosti,“ uvedl Uhlíř. Doplnil, že chybějící zdvořilost novináře vůči úřadu těžko může zasáhnout základy demokratického právního státu, zatímco určité postupy státních orgánů vůči novinářům a svobodě tisku mohou mít mnohem větší dopad. „Čili je tam velký rozdíl mezi naší jemnou výtkou vůči vyjadřování pana Kmenty a vůči postupu státních orgánů,“ řekl Uhlíř.

Kmenta na Twitteru uvedl, že má z rozhodnutí Ústavního soudu radost. „Nešlo mi o výši pokuty, ale o princip. A v tom mi Ústavní soud vyhověl. Mám jistotu, že stále žiji v právním státě - sice s obtížemi, ale za tu jistotu Ústavnímu soudu děkuji. Potvrdilo se, že šikana jako forma nátlaku na novináře není přípustná metoda,“ napsal novinář.

Kmenta v uložení pokuty viděl zastrašování a vynucování poslušnosti. Rozvědku zajímal jeden jeho článek. V textu Tajné operace Andreje B. v časopise Reportér Kmenta popisoval údajné zneužívání moci a plánované kroky premiéra Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO, v oblasti bezpečnostních složek.

V ústavní stížnosti uvedl, že jej v květnu 2018 telefonicky kontaktoval muž, který tvrdil, že je z ÚZSI a chtěl s ním mluvit o obsahu reportáže. Kmenta požádal o oficiální předvolání. To, že nepřišel podat vysvětlení, přičítá spíš neprofesionalitě úřadu. Stanovoval prý termíny, na které už měl novinář jiné závazky. ÚZSI výzvu pokaždé předal poště v pátek, přičemž v prvním případě byl termín podání vysvětlení stanoven na úterý následujícího týdne, v druhém na čtvrtek. Kmenta také ve stížnosti zdůraznil, že nakonec vysvětlení podal, úkony trestního řízení tedy nezmařil.