Průběh říjnového semináře o České televizi, kam poslanci nevpustili veřejnost, je volně k přehrání. Na YouTube ho zveřejnil moderátor Luboš Xaver Veselý, zde první a zde druhý díl.

Kolik šéfredaktorů se vejde na špičku jehly?

Četli jste poslední číslo Profitu? Aha, tak to jste byli vy!

Až budou studenti žurnalistiky hledat modelový případ časopisu, který byl tak často nový a lepší, že se z toho nikdy nevzpamatoval, nabídne jim podle mě historie hned dva příklady.

Tím prvním, který už to má opravdu za sebou, je někdejší legendární týdeník Mladý svět. Po sametové revoluci pořádně nevěděl, co dál, takže měnil koncepce, vydavatele, grafiku, redaktory, cílové skupiny i obsah div ne každý rok. Novou generaci čtenářů si nikdy nevychoval. Zůstali mu ti, kteří s ním zestárli, případně náhodní zájemci oslovení reklamními kampaněmi. Časopis několikrát změnil majitele a nakonec zaniknul v květnu 2005, když jeho značku i archiv koupil Sebastian Pawlowski a sloučil ho s Instinktem.

Druhý příklad ještě nenastal, ale může to být jen otázka času. Cestu Mladého světa jako by chtěl věrně zkopírovat ekonomický týdeník Profit. V únoru letošního roku prodával na stáncích krásných 230 kusů od každého čísla. To už se snad všichni čtenáři znají osobně. K tomu má něco přes 7000 předplatitelů. Před deseti lety těch 7000 kusů prodával v trafikách a předplatitelů měl přes jedenáct tisíc. (Ve všech případech jde o údaje ABC ČR.)

Vydávat Profit musí být slušná adrenalinová jízda. Za posledních deset let časopis asi šestkrát změnil logo. Nový a lepší layout ohlásil v květnu 2002, září 2003, květnu 2004, říjnu 2005, květnu 2009, srpnu 2010 a dubnu 2012. Za dvacet dva let své existence vystřídal čtrnáct šéfredaktorů. To znamená, že ve funkci v průměru vydrželi půldruhého roku. Nejrychleji místo opustili Ivan Jemelka (říjen 2001 – únor 2002) a Pavel Páral (říjen 2008 – březen 2009). Křivka prodejů pokračovala vcelku nerušeně ke dnu.

Také aktuální šéfredaktor Lukáš Kovanda (ve funkci od konce února) ve svém úvodníku zopakoval to, co říkali i všichni jeho předchůdci: „Profit musí najít a zaplnit mezeru na trhu českých ekonomických titulů. Mám silné tušení, kde tato mezera je. Mám vizi, kam Profit směrovat. Jen já sám však s Profitem nic nezmůžu. Klíčový bude kvalitní redakční tým a především vy, milí čtenáři.“

Mezery na trhu hledal časopis opravdu důkladně. Ať už to dělal ve své zlaté éře s přídomky Československý a Českomoravský, kdy pomáhal začínajícím podnikatelům s orientací na volném trhu, nebo později prostě jako Profit. Logem byl fialový, červený i zelenožlutý, redakčně se zejména v éře Přemysla Svory výrazně nabarvil namodro.

Při restartu v srpnu 2010 si vetkl do nazelenalého loga, že je Nový. Pak už tak nový zase nebyl, takže o sobě opět mluví jenom jako o Profitu. Popravdě řečeno, Nový Profit znělo trochu jako sektářský zpravodaj.

V současné pozici týdeníku vyznívá jeho název trochu jako dějinná ironie. Obsah byl v posledních letech poněkud mdlý a potácel se mezi lifestylem a odborným médiem, což je hybridní řešení, které nemůže dlouho vydržet. Pro lifestylové čtenáře je takový titul moc odborný, pro odborníky je tam moc balastu. Historická ohlédnutí, celkem dobré rozhovory, nebo kvalitní mediální rubriku redakce prokládala tipy na dárky, cestováním a podobně, plus tématem čísla roztaženým na tolik stran, kolik se jich o něm podařilo napsat.

Nový šéfredaktor vsadil na skoro forbesovské titulní strany a žebříčky – kdo je nejlépe a nejhůř placený, kdo je nejvlivnější, a tak dále. Nechci vynášet soudy po několika číslech a chci mu nechat čas k tomu, aby předvedl, co umí, ale upřímně: moc mi to jako mezera na trhu nepřijde. Zajímalo by mě, jak rychle žebříčky a seznamy všeho druhu dojdou (jako lákadlo na čtenáře je to přece jenom trochu průhledné). Předchozí šéf Vyšohlíd spoléhal na soft pojetí, Kovanda otočil kormidlo k dojmu luxusnějšího čtení. Ale tam už, obávám se, kotví jiní. Dost by mě zajímalo, co na ty neustálé změny řeknou předplatitelé. Čtou to ještě vůbec, nebo jim to už jenom prostě chodí na stůl?

Třeba se Lukáši Kovandovi podaří Profit skutečně nastartovat. Pokud ne, obávám se, že to bude konec dalšího časopisu na českém trhu, protože v éře klesajících výdajů na inzerci v tištěných titulech už Profit prostě další šanci nedostane. Slibuji, že jestli Kovanda bude ve funkci ještě o prázdninách 2013, vydám u této příležitosti gratulační sloupek.

PS: Na konec jsem si dovolil také jeden oborový seznam.

Seznam šéfredaktorů Profitu (bez záruky)

  • Michal Voráček (1990 – červen 1991)
  • Miroslav Kaňa (červen 1991 – únor 1997)
  • Jan Baltus (březen 1997 – březen 1998)
  • Přemysl Svora (březen 1998 – březen 1999)
  • Pavel Richter (duben 1999 – duben 2000)
  • Přemysl Svora (duben 2000 – říjen 2001)
  • Ivan Jemelka (říjen 2001 – únor 2002)
  • Jiří Fencl (pověřen vedením do prosince 2002)
  • Martin Schmarcz (leden 2003 – duben 2004)
  • Erich Handl (květen 2004 - leden 2007)
  • Petr Kučera (únor 2007 – říjen 2008)
  • Pavel Páral (říjen 2008 - březen 2009)
  • Petr Korbel (březen 2009 – srpen 2010)
  • Tomáš Vyšohlíd (od srpna 2010)
  • Lukáš Kovanda (od 27. února 2012)