Koronavirus zatíží ČT příští rok o čtvrt miliardy

Dopad koronaviru na rozpočet České televize je zatím v součtu paradoxně pozitivní - to pokud na jednu stranu postavíme navýšené náklady (64 milionů) a snížené výnosy (150 milionů) a proti tomu snížené náklady (146 milionů) a přesun vybraných nákladů a investic z letoška na příští rok (243 milionů). Taková čísla prezentoval management ČT v čele s generálním ředitelem Petrem Dvořákem ve středu kontrolní Radě České televize. Jde o stav ke konci května, přičemž přesnější odhad dopadu nouzového stavu má vedení předložit za měsíc, tedy za první pololetí 2020.

Úpravy v rozpočtu ČT ke konci května 2020. Zdroj: Česká televize

Někde zvýšené a jinde snížené náklady, snížené výnosy a hlavně odsunuté náklady v součtu vycházejí o 175 milionů Kč líp oproti rozpočtu, který byl na letošek schválený jako vyrovnaný s náklady i výnosy ve výši 6,76 miliardy Kč. Ve skutečnosti to nebude tak růžové, protože mezi aktuálními čísly, které vedení ČT radním předneslo, není propad příjmů z koncesionářských poplatků - ty podle zvěstí z Kavčích hor zcela jistě letos na jaře klesly, a to zejména ze strany firem. Koncesionářské poplatky přitom tvoří hlavní příjmovou položku rozpočtu ČT, letos to je 5,6 miliardy.

Navíc už teď musí veřejnoprávní televize počítat s tím, že příští rok bude muset zvládnout vstřebat zmíněnou čtvrt miliardu přesunutých nákladů, konkrétně za sportovní akce (174 milionů), výrobu dramatických pořadů (19 milionů) a za investice a opravy (50 milionů), jež všechny byly původně plánované na letošek. To vše při závazku plynoucím z dlouhodobých plánů, že jí na konci příštího roku zbude na účtech miliarda. Koncem letoška má televizi zbýt finanční polštář 1,2 miliardy.

Vybrané ukazatele dlouhodobých plánů ČT, v milionech Kč

*Včetně investic souvisejících s projektem DVB-T2. Zdroj: Česká televize, Radou ČT odsouhlasená data z 2. března 2020

To chce šéf ČT každopádně udržet. Stejně tak letošní vyrovnaný rozpočet, byť jednotlivé jeho nákladové i výnosové položky se určitě změní. „Z hlediska udržení dlouhodobých plánů se vážeme k základní veličině, kterou dlouhodobé plány definují, a to je stav finančních prostředků na konci roku. Tam se budeme snažit rozhodně dostat do situace, která byla plánována v rozpočtu. Nebude to tak, že se nám podaří udržet ve všech kapitolách, to rozhodně ne, protože koronavirus nám přinesl zvýšené náklady, se kterými jsme vůbec nepočítali, a ty jsou v řádu vyšších desítek nebo nižších stovek milionů. Co se týče dodržení rozpočtu, dodržíme hlavní veličinu, ale jednotlivé řádky, ze kterých se rozpočet skládá, budou vypadat jinak. A to vám ukážeme v rámci diskuse vyhodnocení prvního pololetí,“ přislíbil Dvořák televizním radním na středeční schůzi.

Škrtnuté reklamní peníze už možná nepřijdou

Zbytek příjmů veřejnoprávní instituce - vedle koncesionářských poplatků - tvoří obchodní výnosy, hlavně sponzoring a reklama, na čemž momentálně televize oproti plánu tratí 120 milionů, a to především v souvislosti s velkými sportovními akcemi. Zrušeno bylo letošní mistrovství světa v hokeji i fotbalové Euro a letní olympiáda v Japonsku se přesouvá z letošního na příští rok. Generální ředitel ČT zdůrazňuje, že tolik peněz, které kvůli tomu sponzoři letos škrtli, se napřesrok už nemusí na trh vrátit.

„V letošním roce přicházíme v řádech nižších stovek milionů o výnosy, které bychom realizovali v rámci sportovních akcí, prioritně olympiády, fotbalového mistrovství [Evropy] a hokejového mistrovství [světa], ale říkám zcela transparentně, že nebudeme schopni garantovat, že stejné výnosy, které byly plánovány a v některých případech už i nasmlouvány na letošní rok, budeme realizovat v průběhu příštího roku. Je evidentní, že většina velkých firem se snaží reagovat na situaci, která je postihla, řada z nich seškrtává svoje náklady a samozřejmě marketingové výdaje, výdaje na sponzoring, výdaje na ‚zbytné‘ věci budou první, které firmy budou omezovat. Nechtěl bych, aby tady zůstal pocit, že přestože jsme letos přišli o 150 milionů na obchodních výnosech, je budeme schopni úplně přesně nahradit v roce příštím. Ukáže se, jak se situace na trhu bude vyvíjet, a je evidentní, a to by mi mohl potvrdit třeba pan radní Doktor,“ obrátil se na reprezentanta Českého olympijského výboru v televizní radě Martina Doktora, „že i partneři olympijského výboru dnes diskutují s olympijským výborem, nakolik budou schopni plnit svoje závazky v průběhu příštího roku. Koronavirus a jeho účinnost vůči ČT je poměrně zásadní, my se pokusíme udržet to tak, abychom udrželi finanční prostředky, které ČT plánovala na konec roku, ale že nás to postihne v nákladech, je úplně evidentní.“

Peněz na výrobu pořadů bude míň

„Jasně, že trh reklamy dostane za uši. Ale stejně tak pan [finanční] ředitel [České televize] Břinčil řekl, že cash flow na konci roku, na jakém jsme se dohodli, je pro něj nepřekonatelnou hranicí, s tím, že vedení televize je připraveno omezovat jiné náklady, to znamená investice, případně výrobu tak, aby toto základní zůstalo tak, jak bylo dáno,“ ujišťoval po úterní podrobné rozpravě s finančním ředitelem ČT Davidem Břinčilem radní Daniel Váňa, zpravodaj příslušného bodu, s odkazem na dlouhodobé plány.

Daniel Váňa. Foto: Vojta Herout

Váňa shrnul, že televize kvůli epidemii přijde na jedné straně o výnosy z reklamy ze zrušených velkých sportovních akcí, na druhé straně ušetří za vysílací práva a výrobu pořadů souvisejících s těmito akcemi. Vedle toho podniku vzrostou náklady v souvislosti s výrobou nových pořadů pro studenty a žáky nebo se spuštěním nového kanálu pro seniory ČT3. Naproti tomu se výroba některých pořadů zastavila nebo omezila.

Šetřit na výrobě pořadů se Česká televize zavázala těsně před koronakrizí. Zmíněné dlouhodobé plány ČT, schválené na začátku března, totiž vymezují, že zatímco letos půjde na takzvaný výrobní úkol 2,295 miliardy Kč, v příštím roce 2021 to má být 2,12 miliardy, tedy o 175 milionů Kč míň. Ke konci letošního května se náklady na plánované pořady zrušily či zredukovaly o 40 milionů. Naopak 24 milionů šlo na výrobu krizových ad hoc projektů, jako jsou vzdělávací pásmo UčíTelka, magazín Život na třetí na přechodném kanálu ČT3 a hraný seriál Láska v časech korony.

Rada ČT poprvé v novém složení

Televizní rada ve středu poprvé jednala doplněná o tři nové členy, které poslanci zvolili na konci května. Novými členy jsou ekonomka nominovaná Českou biskupskou konferencí Hana Lipovská, publicista a šachista Pavel Matocha a moderátor Českého rozhlasu a internetové XTV.cz Lubomír Veselý známý jako Xaver. V březnovém prvním kole volby poslanci do rady vybrali někdejšího šéfa zpravodajství ČT Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilku a vítěze z Nagana a bývalého poslance za ČSSD, později LEV 21 Jiřího Šlégra.

Roman Bradáč. Foto: Vojta Herout

Pavel Kysilka. Foto: Vojta Herout

Jiří Šlégr (s hodinkami). Foto: Vojta Herout

Výše popsané krizové změny v rozpočtu vzala Rada České televize ve středu na vědomí jednomyslně, stejně tak zprávu o programu ČT1 v loňském roce 2019, kterou přednesl radní Zdeněk Šarapatka, i zprávu o programu ČT2 za totéž období, kterou přednesl radní Jaroslav Maxmilián Kašparů.

Nejednotní byli naopak v případě projednávání zpráv své dozorčí komise - jednak o rozboru hospodaření ČT v roce 2019 jakožto podkladu pro chystanou výroční zprávu, jednak o plnění loňského investičního plánu.

V prvním případě se dozorčí komise usnesla, že „Česká televize hospodařila v roce 2019 v souladu s rozpočtem a dlouhodobými plány schválenými Radou České televize“ a že „je díky svému hospodaření s finančními prostředky a nezávislosti na úvěrech finančně stabilní společností“. V hlasování o tomto usnesení se zdrželi radní Lubomír Veselý, Roman Bradáč, Vladimír Karmazín a Jiří Kratochvíl. V druhém případě, kdy dozorčí komise seznala, že „dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek byl v roce 2019 pořízen v souladu s investičním plánem“, se hlasování zdrželi Veselý, Bradáč a také Hana Lipovská. Přesto byly oba návrhy přijaty a rada vzala obě zprávy své komise na vědomí.

Hana Lipovská. Foto: Vojta Herout

Z trojice nováčků byla aktivní Hana Lipovská, od vedení ČT si vyžádala například podrobnosti k prezentovanému průzkumu Kantaru ohledně kanálu ČT3 nebo k ekonomickým dopadů koronakrize na televizi a po výzvě od radního Zdeňka Šarapatky se vyjadřovala k náboženskému vysílání ČT během stavu nouze. Naopak Veselý ani Matocha na svém prvním veřejném zasedání rady nepromluvili.

Pavel Matocha. Foto: Vojta Herout

Lubomír Veselý alias Xaver. Foto: Vojta Herout

Radní pořád nevybrali nového předsedu

Ač už kompletní s 15 členy, ani tentokrát rada nerozhodovala o svém vedení. To momentálně tvoří jen místopředseda Jaroslav Dědič, od konce března chybí radě předseda a od konce dubna také dva ze tří místopředsedů. Volba nového předsednictva by měla proběhnout na příští schůzi, ve středu 24. června, přičemž mezi kandidáty na předsedu mohou být René Kühn a Vladimír Karmazín. O místopředsednické posty se nedávno ucházeli Daniel Váňa a Martin Doktor, ani jeden ale neuspěl.

Schůze Rady ČT momentálně řídí místopředseda Jaroslav Dědič. Foto: Vojta Herout

Na poslední červnové schůzi mají radní též rozhodovat o ročním bonusu pro generálního ředitele Dvořáka. Maximální výše odměny je 2,42 milionu Kč, což je desetinásobek měsíčního Dvořákova platu. Loni šéf ČT dostal bonus celý, letos noví i déle sloužící radní avizují, že odměna musí být nižší - mimo jiné kvůli peripetiím kolem schvalování letošního rozpočtu a s ním souvisejících dlouhodobých plánů hospodaření České televize.