Televize Prima změnila svůj bulvární web Prima Style na Lajk.cz, se zaměřením na youtuberskou scénu. Rebranding následuje poté, co na Prima Style v návštěvnosti vedly už ne celebrity, ale právě youtubeři. Nový web následuje zahraniční 9gag či Ladbible, cílí na mladé, řídí ho Milan Rozšafný.

„Kritizované brouzdaliště je z nej atrakcí Expa“

„Česko má pořád velký vědecký, průmyslový i obchodní potenciál. Jen se o tom málo mluví,“ říká v rozhovoru s Médiářem generální komisař české účasti na světové výstavě Expo v Milánu Jiří František Potužník.

Jiří František Potužník ve společnosti plastiky "autoptáka" Hydala, která patří k nejfotografovanějším na Expu

Jiří František Potužník ve společnosti plastiky „autoptáka“ Hydala, která patří k nejfotografovanějším na Expu

Před rokem čelil řadě výtek. Vytýkala se mu bezkoncepčnost, neschopnost zajistit dostatek finančních prostředků a neprovázanost české expozice s hlavním tématem světové výstavy Expo. Po měsíci trvání milánské výstavy generální komisař české přehlídky Jiří František Potužník výtky odmítá a tvrdí, že tuzemský pavilon se řadí mezi nejfotografovanější a nejčastěji zmiňované expozice v rámci celé výstavy. Médiář s ním mluvil při jeho krátké návštěvě Prahy před odjezdem zpátky do Milána.

Jak nakonec dopadla účast českých firem na Expu?

Účast dopadla výborně. Máme přes třicet partnerů, jejichž vstup se pohybuje od spodní hranice půl milionu korun až po investice v řádu mnoha milionů. Nemůžeme si dovolit kapacitně ani koncepčně rozprodávat pavilon na plochy s menším plněním. Jejich nasazení je obdivuhodné a pro mě je to dobrá zpráva. Je zřejmé, že tato země má stále obrovský vědecký, průmyslový i obchodní potenciál. Je to až překvapivé. V době, kdy všichni pláčou, tady některé společnosti staví za stovky milionů pro své provozy výzkumná centra a nechtějí od státu nic než prostor pro tuto práci. Jejich angažmá na Expu považuji za smysluplné, protože všichni zapadají do konceptu, se kterým jsme vyhráli výběrové řízení v roce 2012.

Jak jste spokojen s marketingovou spoluprací firem?

Tato otázka by měla směřovat spíš na ně. Marketingové plnění jsme rozdělili do tří oblastí. Jednou je jejich účast na Expu, kde jim nabízíme služby, výstavní prostory i prostory pro jednání s potenciálními obchodními partnery. Druhou je snaha zajistit jim mediální zviditelnění v Česku. Třetí věc je to, že všichni investoři zůstávají majiteli expozic nebo jejich částí, které zainvestovali, my si je jen pronajímáme. Sedmi klíčovým investorům tak zůstane umělecké dílo vytvořené významným umělcem, které symbolizuje jejich činnost, patenty a objevy. Pak se uvidí, zda to byla investice jenom marketingová, nebo i možný generátor peněz. Jsem přesvědčen, že cena některých exponátů půjde nahoru.

Vyjmenujete největší partnery a exponáty, které je provázejí?

Největším exponátem je bezpochyby samotný pavilon, jehož realizátorem je vizovická firma Koma Modular. Za šedesát milionů nám pronajímá budovu, která má cenu přes sto milionů, a bere to jako svou propagaci. Víme, že modulární konstrukci vymyšlenou pro Expo už velmi úspěšně prodala do Paříže, Velké Británie, Mnichova a v jednání je Marseille. Přičemž se bavíme o dodávkách v tisících kusech modulů. Za zmínku určitě stojí monument společnosti Nafigate Corporation, což je soukromá firma zaměřená na nanotechnologie. Ta instalovala před českým pavilonem obří plastiku od Lukáše Rittsteina s názvem Hydal-Free Form Gate. Říká se jí také autopták a je nejfotografovanější expozicí na celém Expu. Plastika představuje investici v řádu milionů korun a prezentuje nanofiltry čistící vodu tak, aby se stala pitnou, což dokáží velmi rychle, a to i v místech bez energie a bez infrastruktury.

Český pavilon je postaven z modulů, zdobí jej plastika Lukáše Rittsteina

Český pavilon je postaven z modulů, zdobí jej plastika Lukáše Rittsteina. V popředí brouzdaliště

Třetí největší investor je firma Regulus, která se zaměřuje na solární fototermické panely a pro nás vyvinula ve spolupráci s ČVUT hybridní panel, kombinující fotovoltaický a fototermický systém. To znamená, že tento panel zajišťuje současně světelnou energii i ohřev vody, aniž by snižoval produktivitu jednotlivých článků. Na Expu má světovou premiéru. Přichází přitom s něčím, co je na úrovni světového patentu, což byl původní smysl Expa.

Na těchto světových výstavách se dřív představovaly nové lokomotivy, telefony, nebo třeba i kečupy. Později tento smyl trochu vyprchal a my se teď k němu snažíme vrátit. Všechny naše firmy představují nějaký světový unikát, inovaci nebo objev. Musím přiznat, že hybridní panel máme vystavený, ale nemohli jsme ho zapojit, protože jde o prototyp a nemáme na něj všechny potřebné certifikace. Máme zapojený solární panel, který ohřívá veškerou vodu v pavilonu a jako součást instalace je k vidění i tento hybridní panel, který ale není v provozu. Což mě zamrzelo, musím říct.

Znakem českého pavilonu je vodní plocha s brouzdalištěm. Váš předchůdce Pavel Stehlík, který působil jako generální komisař české účasti před pěti lety v Šanghaji, vás loni obvinil, že za exponáty kvůli tomu budou muset lidi do patra a že příprava českého pavilonu je nekoncepční.

Znakem českého pavilonu je odkrytá vodní plocha

Znakem českého pavilonu je odkrytá vodní plocha

Můj předchůdce, který byl navíc členem našeho poradního sboru, vědomě lhal. Hovořil o náročném bazénu, přičemž moc dobře věděl, že nepůjde o bazén, ale o brouzdaliště. Mluvil o tom, že voda není tématem Expa, přičemž je to první ze subtémat. Pod hlavním tématem Potraviny a energie pro život je několik subtémat, a my každým exponátem naplňujeme některé z nich. Od článku, který loni vyšel [jako první psaly o sporu Lidové noviny – pozn. aut.], se prostřednictvím SMS distancoval, že nic z toho neautorizoval, a tím naše kontakty skončily. Myslím, že si vzájemně nechybíme, ani on mně, ani já jemu. Nicméně právě ono kritizované brouzdaliště je jednou z atrakcí Expa, které jsou nejčastěji doporučované k návštěvě. Teď znovu vyšly články v italských novinách Il MessaggeroIl Giornale Milano, ve kterých se píše „navštivte český pavilon, je tam otevřené brouzdaliště, skvělé pivo, naprostá pohoda“. 

Je český pavilon provázán také s dlouhodobou marketingovou strategií propagace Česka v zahraničí, charakterizovanou sloganem Česko – země příběhů?

Český národní den na Expu

Český národní den na Expu

Je. Celá expozice má jednotný charakter. Je to organická instalace, která prorůstá pavilonem od vodní plochy až po střechu a má tři zastavení. První je zastavení v České republice. Je to expozice biotopu českého lesa, financovaná ministerstvem obchodu a realizovaná studenty ČVUT a společností Full Capacity. V rámci tématu Energie pro život je v ní kladen důraz na to, co je pro nás typické, a to jsou bohaté husté lesy. Pak je tam druhé zastavení v témže designu, a to je expozice Česko – země příběhů, kde se každých čtrnáct dní prezentuje nějaký český kraj nebo partner. Šest krajů tu možnost využilo samostatně. Už se tu objevil kraj Jihomoravský a Karlovarský, tento týden se bude prezentovat Plzeňský, objeví se ještě Vysočina, Ústecký kraj a kraj Moravskoslezský. Ostatní kraje pak prezentuje Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism formou společných expozic. Jednu, květnovou, má za sebou, druhá bude Expo uzavírat posledních čtrnáct dní v říjnu.

Český národní den

Český národní den

Jaký je rozpočet expozice a do jaké míry ho kryjí partneři a do jaké míry stát?

První zastavení zainvestovalo patnácti miliony ministerstvo průmyslu a obchodu. Druhé podporuje přibližně stejnou částkou CzechTourism, pro který jsme připravili projekt umožňující vyčerpat evropské zdroje. Zbytek je ryze na soukromých partnerech. Opět jde zhruba o patnáct milionů. Dalších patnáct milionů šlo do restaurace, kterou kompletně zařídil pronajímatel, společnost Arteo, a coby vítěz koncese se nyní snaží ty prostředky vydělat zpátky. K těmto patnáctimilionovým blokům se postupně přidali další dodavatelé. Partnersky do toho vstoupil realizátor brouzdaliště, dodavatelé dalších technologií a podobně. To jsou několikamilionové částky na úrovni nefinančního plnění. 

Spolupracujete i s dodavateli z řad reklamního průmyslu?

Ne. Máme tři mediální partnery. Českou televizi a Český rozhlas coby veřejnoprávní instituce, a k nim jsme ve výběrovém řízení vybrali společnost Mafra, která prezentuje českou účast na Expu a její partnery ve svých titulech. Nemohu si stěžovat ani na nezájem ostatních médií. Ale nemáme agenturu, jež by nám vytvářela vysloveně korporátní identitu. Zaprvé jsme na to neměli ze začátku peníze a zadruhé jsme se snažili využít claimy a grafické manuály, které už pro reprezentaci České republiky v zahraničí zavedl CzechTourism. Sdílíme proto jejich logotyp a grafický styl. Nemá smysl každé čtyři roky měnit značku.

Český národní den na Expu

Český národní den na Expu

Jak vypadá online podoba české účasti?

Máme virtuální prohlídku pavilonu, která vychází ze skutečně nafocených snímků, nikoli z renderu a umožňuje otáčení o 365 stupňů, takže nabízí nejen panoramatické pohledy, ale i pohledy nahoru a dolů. U většiny exponátů si navíc můžete rozkliknout další informace a podívat se na to, jak vznikaly.

Dělali jste to sami?

To ne. Využili jsme spolupráce s partnery, kterým jsme tuto možnost prezentovali, a když řekli, že se jim to líbí a přispějí na realizaci, tak jsme ji objednali.

Mimochodem, jaké pivo se v restauraci Českého pavilonu čepuje?

Pilsner Urquell z tanku. Je to velký úspěch. Myslel jsem, že bude těžké Italy přesvědčit, aby pili českou plzeň, že jsou to spíš vinaři, ale opak je pravdou. Tankové pivo má v Itálii premiéru, v přízemí pavilonu je otevřená samoobslužná Tankovna. V prvním patře pak je zvěřinová restaurace, kterou zdobí skleněné plastiky od firmy Lasvit. Trochu připomínají lovecké trofeje, a souznějí tak s požadavkem zdůraznit českou zvěřinovou nabídku.

Čepuje se tanková Plzeň

Čepuje se tanková Plzeň

Jaká česká akce na Expu je podle vás nejvýznamnější?

Pro mě zásadní projekt jsou dny české vědy, které připravujeme ve spolupráci s JRC Science Hubem, což je největší laboratorní hub Evropské komise. Nachází se v obci Ispra kousek od Milána a působí v něm několik tisíc evropských vědců, kteří zpracovávají pro Evropskou komisi a Evropský parlament podklady nikoli na úrovni doporučení, ale analýz. Když tedy přijde nějaký lobbista a říká, že má super nápad, vědci z tohoto ústavu připraví k dané věci sumář kladů i záporů a předloží jej evropským politikům, aby jim umožnili rozhodovat fundovaně a ne ve vleku nějakého lobbystického spektra. A my jsme zjistili, že všechny české inovace a patenty, které na Expu představujeme, zapadají do portfolia toho, co se v Ispře aktuálně řeší. A někteří naši partneři jsou s tímto hubem dokonce ve spojení. To pro mě bylo obrovské překvapení, zjistit, že vědecký potenciál země Křižíků a Wichterleů a Holých tu pořád je. Jenom se o něm málo mluví a člověk pak získává pocit, že VIP osobnosti jsou neúspěšní zpěváci a padlé herečky.

Ovšem tváří národního pavilonu České republiky se na Expu stala Alena Šeredová. To není právě vědkyně…

Ano, to je marketingová věc. Je naší tváří, ale není samozřejmě reprezentantkou českých vědeckých objevů. Na druhé straně se velmi laskavě uvolila k tomu, že v regionu, kde je mimořádně populární a obdivovaná, podpoří český pavilon za opravdu symbolický honorář svou pohodovou povahou a dokonalou postavou, a získá mu tak další pozornost italských médií. Ale v pavilonu samém prezentujeme vědce, a to i na úrovni průmyslových výrobců a obchodníků. Dám vám konkrétní příklad: Česká společnost Bioveta prezentuje na Expu šetrné vakcíny pro zvířata, které od ní kupuje celá jižní Amerika. Zvířata očkovaná těmito vakcínami už nejsou později nemocná, a jejich ošetřovatelé tak neznehodnocují maso a mléko antibiotiky. Tato společnost postavila na Hané za několik set milionů korun obrovskou výrobní halu, má bohatě dotovaný základní výzkum a její výroba vakcín je v několika ohledech světově jedinečná. Když jsem se s nimi seznámil, říkal jsem si, jak je možné, že o tomhle společenství vlastně nic nevím. Co jsem udělal jako novinář špatně? To byla obrovská vzpruha. Když řešíte problémy, nepravdy v médiích, podrazy od bývalých kolegů, tak tohle vám vrátí energii do žil.

Když se ještě vrátím k výtkám, hovořilo se o tom, že česká expozice nemá návaznost na témata, jimž se Expo věnuje.

Naopak. Jedním z témat je zásobování lidstva pitnou vodou. Firma Nafigate představuje v našem pavilonu nanotechnologie čistící vodu. Dalším tématem Expa je pěstování plodin tam, kde je hladomor. Ústav experimentální botaniky prezentuje v Milánu svůj světový objev, když jako první rozlouskl genetický kód pšenice. Díky tomu lze pšenici modifikovat, aby rostla i tam, kde je krátké vegetační období nebo voda ve dvoumetrové hloubce. Téma boje s obezitou: Ústav organické chemie a biochemie prezentuje formou asi nejkrásnějšího a umělecky nejpřitažlivějšího objektu od vizuálního umělce Jakuba Nepraše tepající živou buňku… Ochrana biodiverzity: Na Expu se formou dalšího Neprašova objektu, tzv. e-Bolidu, poprvé představuje Zoo Praha, která zachraňuje koně Převalského a dalších šest až sedm živočišných druhů od goril po gaviály. Ochrana životního prostředí: máme tam dvě technologie spořící energii. Téma péče o hospodářská zvířata: Bioveta s vakcínami. Takže to tvrzení je velká nepravda.

Jiří František Potužník

Svou kariéru zahájil jako novinář, pracoval jako stálý zpravodaj České televize při institucích Evropské unie, reportér pořadu Reportéři ČT a scenárista a režisér dokumentů téže televize. Od listopadu 2008 do května 2009 působil jako mluvčí předsednictví České republiky v EU, odešel na vlastní žádost. Od června 2009 pomáhal z pozice ředitele marketingu a komunikace připravit českou účast na Expu 2010 v Šanghaji. Od května 2011 do prosince 2012 pracoval jako výkonný ředitel dokumentární a mediální agentury IAM Prolog. Dne 20. prosince 2012 byl jmenován vládou ČR generálním komisařem národní účasti na Expo 2015.