Kvůli chybě Rady ČT může ředitel Dvořák zpětně dostat plný roční bonus

Radní ČT loni rozhodli o manažerském bonusu v rozporu se zákonem, seznal volební výbor.

Petr Dvořák. Foto: Serial Killer

Petr Dvořák. Foto: Serial Killer

Rada ČT při loňském projednávání ročního bonusu pro generálního ředitele Petra Dvořáka za rok 2020 postupovala v rozporu se zákonem. Konstatoval to dnes volební výbor poslanecké sněmovny, který má ve své gesci média. Pro odhlasování každoroční manažerské odměny musí být podle zákona většina všech radních, pro schválený bonus ve výši 66 % jich ale hlasovalo pouze pět z 11 tehdy zvolených. Radní se mají podle usnesení volebního výboru ke svému rozhodnutí vrátit. Dvořák tak nakonec nejspíš dostane zpětně plný bonus 2,42 milionu Kč, tedy desetinásobek své měsíční mzdy. Podle manažerské smlouvy totiž musí radní o odměně pro ředitele rozhodnout vždy do 1. července, pokud tak neučiní, dostává 100 %.

Téma inicioval poslanec Jan Lacina (STAN), a to na právě na Dvořákův podnět. Ředitel se totiž opakovaně s radními pře o výklad legislativy upravující hlasování v kontrolním orgánu veřejnoprávní televize. Podle zákona nestačí v některých otázkách prostá většina všech přítomných, pro usnesení musí být nadpoloviční většina všech radních. Těch má být 15. V radě ale dlouhodobě zůstává kvůli obstrukcím minulé opozice několik křesel neobsazených. Předseda Rady ČT Pavel Matocha proto všemi radními myslí všechny aktuálně zvolené, čímž se i snižuje kvórum. Dvořák s tímto výkladem nesouhlasí, oba se přitom odkazují na analýzy, jejichž interpretace zákona se liší. I kdyby ale měl pravdu Matocha, loni pro bonus, který patří mezi důležitá usnesení vyžadující nadpoloviční většinu všech, hlasovalo pouze pět radních z tehdy 11 zvolených. Šlo tedy pouze o většinu z devíti přítomných a Lacina má proto usnesení za neplatné.

Kdy zákon vyžaduje nadpoloviční většinu všech

Rozhodnutí Rada přijímá nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, s výjimkou rozhodnutí, která přijímá nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů. Do zvláštní působnosti Rady náleží:

b) schvalovat rozpočet České televize, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize podle zvláštního právního předpisu, ověřenou auditorem podle zvláštního právního předpisu; do doby schválení rozpočtu hospodaří Česká televize podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje,

e) schvalovat na návrh generálního ředitele Statut České televize,

f) předkládat Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex České televize, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání; porušení Kodexu České televize je kvalifikováno jako porušení pracovní kázně podle zvláštního zákona,

g) schvalovat návrhy generálního ředitele na zřizování nebo zrušení televizních studií 

j) schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,

k) zřizovat dozorčí komisi, schvalovat její kontrolní řád a stanovit výši odměn členů dozorčí komise

l) určovat mzdu generálního ředitele.

Zdroj: zákon o České televizi

„Musím konstatovat, že jsem našel několik mimořádně sporných usnesení a za nejzávaznější považuju hlasování o takzvaném bonusu pro generálního ředitele, kde došlo k porušení zákona, které bude mít pro Českou televizi finanční důsledky. Konstatuji, že usnesení je neplatné. Není-li platné usnesení, platí na základě sjednané dohody, že musí vyplacen bonus v plné výši,“ prohlásil dnes na výboru Lacina. Problematické podle něho bylo také letošní schválení dlouhodobých plánů, pro nějž zákon také vyžaduje nadpoloviční většinu všech zákonem stanovených, tedy patnácti. Pro jejich přijetí hlasovalo sedm radních. „Pokud neexistuje jednoznačný výklad, očekával bych, že se rada bude chovat konzervativně. To znamená, že bude cílit na větší většinu, kde si můžeme být naprosto jisti, že to je v souladu se zákonem,“ doplnil Lacina.

Proti jeho výkladu vystupovali poslanci hnutí ANO. Na jedné straně uznávali, že se radní dostali na „tenký led“, na druhé straně kritizovali obstrukce někdejší opozice, které podle nich stály na začátku celé situace. „Kálíme si do vlastní hnízda. Veškeré kritické řeči namířené na radu byly namířené i na nás,“ soudí předseda volebního výboru Aleš Juchelka (ANO). Sám přišel s protinávrhem, že výbor pouze bere informace na vědomí. Hlasovalo pro něj ale pouze pět poslanců za ANO, Juchelkův protinávrh tudíž neprošel. Volební výbor schválil Lacinův návrh, pro nějž hlasovalo osm poslanců z vládních stran, zákonodárci z ANO se zdrželi.

Výbor také vyhlásil nové kolo výzvy pro podávání návrhů na doplnění Rady. Aktuálně čítá 10 členů, poslanci nedávno zvolili Ilju Racka, a na zbývajících pěti postech shodu nenašli. Přihlášky výbor přijímá do 3. května. Reálně tak budou noví radní zvolení nejdřív v červnu, vláda přitom připravuje novelu voleb do rad, na základě které by všem radním České televize i Českého rozhlasu vypršel mandát s koncem srpna.

Usnesení volebního výboru

Volební výbor Poslanecké sněmovny po rozpravě

  1. konstatuje, že usnesení Rady České televize č. 146/09/21 ze dne 23. 6.2021 nebylo přijato zjevně v souladu se zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi,neboť pro přijetí návrhu, který je předmětem uvedeného usnesení, bylo třebanadpoloviční většiny hlasů všech členů Rady České televize, avšak podle zápisu z 9.jednání Rady České televize ze dne 23. 6. 2021 pro přijetí usnesení hlasovalo pouze 5členů Rady České televize, 1 hlasoval proti a 3 se hlasování zdrželi,
  2. žádá Radu České televize o informaci, jakým způsobem napravila postup uvedený v bodu I., na který byla upozorněna Volebním výborem,
  3. žádá Radu České televize o písemnou informaci, jakým způsobembylo hlasováno o usneseních přijímaných Radou České televize v období od 1. ledna2021 do 14. dubna 2022, a to do 30 dnů.

Zdroj: zasedání volebního výboru 14. dubna 2022