Veřejnoprávní Český rozhlas zastavil spolupráci se Štěpánem Kotrbou, svým dosavadním externím analytikem, někdejším členem Rady Českého rozhlasu. Důvodem je incident z královéhradeckého nedělního sjezdu ČSSD. Vyjádření rozhlasu i Kotrby přináší Echo24.cz, incident popisuje Respekt.

Leoš Pohl: satelit i kabel už placené kanály odmítá, nové spustíme volně v zemských sítích

„Po vzoru velkých televizí jednak rozšíříme KinoSvět, jednak se budeme snažit vejít do onlinu,“ říká v rozhovoru pro Médiář přední tuzemský televizní matador a mediální byznysmen Leoš Pohl, provozovatel placeného satelitního kanálu CS Film s odnožemi CS Mini a Horor Film a nového, volně šířeného programu KinoSvět. A také rádia Dechovka, které má příští rok rovněž znatelně expandovat.

Leoš Pohl. Foto: Sandra Kisić

Leoš Pohl. Foto: Sandra Kisić

Jste v televizním byznysu dvě dekády. Jak se měnilo vaše zaměření, to, na čem vyděláváte?

Začal jsem kabelovým byznysem. V roce 1990 jsme zakládali firmu Kabel Plus, z ní je nyní UPC, největší místní kabelový operátor. Po roce 1997 jsem přešel k satelitnímu byznysu, zakládali jsme Czech Link, pak Skylink, pak CS Link. Pak jsem se věnoval  zemskému digitálu, tedy provozování televizní vysílací sítě ve firmě Czech Digital Group, tu dnes vlastní České Radiokomunikace. Posledních osm let jsem poskytovatelem obsahu. Kromě IPTV jsem tedy v televizi zkusil už všechno.

Přesouval jste se do oblastí, které zrovna byly trendové, anebo jste chtěl vždy razit vlastní cestu?

Nevím, zda to byla intuice, nebo štěstí, že vždy, když jsem do nějakého byznysu přišel, ten začal vydělávat. Možná jsem měl štěstí na lidi kolem sebe. Když jsme v 90. letech zakládali Kabel Plus, rozhodně to hned nebyl jasný úspěch. Šlo o masové, co nejrychlejší pokrytí trhu za každou cenu. Tenkrát se vytvářel základ pro to, čím je dnes bohaté UPC – pokrytí, dosah k domácnostem.

Stejně když jsme pak budovali Czech Link, jako společný podnik Kabel Plus a televize Prima – tehdy ještě Premiéra -, někde na banketu na IBC v Amsterdamu jsem řekl, že na platformě Astry docílíme milionu platících domácností, a všichni se smáli – přijímač totiž tehdy stál kolem 80 tisíc korun a karta kolem 5 tisíc a jejich vlastníků nebylo ani 100.000. Ale opět jsme uspěli – rozšiřováním Astry v Německu a snižováním cen koncových zařízení byl satelitní příjem čím dál dostupnější také v Česku.

Máme za sebou ale i prohry. Třeba jsme kdysi v Kabelu Plus chtěli rozjet placené satelitní vysílání, přivedli jsme sem proto firmu MultiChoice. V její nabídce bylo šest placených kanálů, jeden z nich filmový s českými titulky FilmNet.

Služba fungovala v analogovém vysílání a cena přijímačů se tehdy pohybovala okolo 50 tisíc korun, byla velice drahá. Navíc v Beneluxu byl MultiChoice velkým konkurentem tamního Canal+, ten proto pak MultiChoice koupil a zavřel ji. Zřejmě je dobře, že tím brzy skončila i v Česku, protože prodávat několik placených analogových televizí v Česku by byl propadák. Nicméně šlo o předobraz UPC Directu, rané tuzemské placené satelitní nabídky, jejíž následný rozmach umožnila digitalizace satelitního vysílání.

Čím to, že jste úspěšný zrovna v televizním byznysu? Vzděláním?

Vzděláním jsem filozof. Přitom jsem nikdy nenásledoval primárně peníze, hledal jsem výzvy, které přinášel technický rozvoj. Abych odpověděl: nechci hrát skromného, fakt je, že mě vždy inspirovali lidi kolem mě a nebál jsem se hledat ty, kteří jsou v určitém oboru chytřejší. Například střední management Kabelu Plus byli všechno mladí lidé po škole nebo ještě ze školy, ti nás inspirovali, ti nás tlačili. Pak už jen stačí svázat nitky mezi nimi, vybudit je správným směrem.

Ke startu byznysu bylo potřeba mít peníze, kde jste je vzali?

Když jsme Kabel Plus zakládali, stála za tím Česká pojišťovna. Chtěla vybudovat majetek a mířila mimo jiné právě k telekomunikacím, podobně jako dnes PPF věří Telefónice. Podpora České pojišťovny nastartovala kabelový byznys v Československu. Byla za tím také naše invence a zčásti též poznatky, které někteří naši technici přivezli z Ameriky.

Na co jste naráželi při zavádění kabelových sítí v Čechách začátkem devadesátých let a jak odhadujete vývoj kabelové televize nyní?

Tenkrát neexistoval lokální obsah, proto jsme mimo jiné do kabelových rozvodů „kopírovali“ princip satelitního vysílání OK3. Tedy redistribuci satelitních programů. V roce 1994 nastoupila Nova, to byla nabídka, jakou lidé chtěli – původní místní obsah. Kdybychom jim tehdy dali deset Nov, byl by možná kabel rostl mnohem rychleji a nebyl tak krvavý.

Krvavý?

Abychom rychle obsadili trh, napojovali jsme na společné televizní antény svoje zesilovače a vysílali takto naše programy prostřednictvím sériových rozvodů. Tím ovšem vznikalo u rozšířené a později prémiové nabídky hodně pirátských odběrů, poněvadž když jste připojil k STA jeden byt v domě, přístup měli všichni. Proto jsme sériové rozvody postupně rekonstruovali, za velkých nákladů, na hvězdicové. Až optické rozvody ale přinesly „druhý“ core byznys kabelových operátorů, tedy připojení k internetu a s tím spojenou telefonii, které tvoří zhruba polovinu příjmů. Připojení k internetu nyní – stejně jako nám v začátcích na analogovém kabelu –  chybí přidaná hodnota, onen původní operátory zpoplatnitelný lokální obsah. Kabeloví operátoři nyní vezmou megabit, dva megabity, pět, deset a zavedou je do domácnosti. Problém ale je, že v rámci připojení se lidi mohou dostat ke službám, které podnikání operátorů může zabíjet.

Které myslíte?

Například společnost Antik na Slovensku vyvinula a začala prodávat IP set-top box, s nímž dávala dvacet televizních programů zadarmo. Jejich přenos přes internet ale znamenal velké nároky na přenosovou kapacitu sítí, a ty začaly kolabovat. UPC na Slovensku tak proto Antik odstřihlo, udělali to i další. Pokud se teď hovoří o službách nazývaných over-the-top, OTT – zkrátka takových, kdy se jiným způsobem než broadcastem dostáváte s videem či audiem na televizní nebo jinou obrazovku -, nepůjde o nic jiného než o služby, které budou zabíjet placenou televizi včetně kabelové. Slovy Michala Feixe ze Seznamu, rozhodující den bude, kdy Stream [internetová televize Seznamu – pozn. red.] – ať už pohádkový, hudební či jiný jeho kanál -, bude jednou z předvoleb na televizoru, na televizním ovladači.

Pak si všichni uvědomí, že dotáhli ad absurdum nabídku vysokorychlostního připojení k internetu, jež teď dávají prakticky bez ladu a skladu, protože přece nyní na deseti megabitech se prostě vydělá víc než na televizi. Ale kabeloví operátoři už nebudou moci odstřihovat obsahovou konkurenci kvůli kapacitě, jako se to stalo Antiku na Slovensku. To bychom se vraceli do středověku. Fakt prostě je, že kabeloví operátoři dovolili, aby se jim do síti dostalo to, co je může zahubit, byť to zatím jen probublává. A to něco se postupně objeví i na dalších platformách, určitě minimálně na IPTV. Rozhodujícím faktorem bude mimo jiné to, zda budou provozovatelé internetových televizí okolnostmi donuceni je zpoplatnit či ne.

Leoš Pohl. Foto: Sandra Kisić

Leoš Pohl. Foto: Sandra Kisić

A satelit? Říkal jste už, že jeho podíl mezi platformami mírně klesá. V posledních letech se taky dělo to, že někteří z provozovatelů satelitních služeb se přisáli na státní kampaň k digitalizaci zemského televizního vysílání s rozčileným argumentem, že o nich se v ní vůbec nehovoří, byť přitom oni nabízejí mnohem víc programů zdarma, a vzápětí, co přerozdělování trhu mezi vysílací platformy doběhlo, největší satelitní platforma Skylink de facto zpoplatnila i svou základní nabídku tím, že začala vybírat „servisní poplatek“.

Odpovím analogií opět ze začátku našeho kabelového podnikání. Tenkrát jsme říkali, že jsme televize pro každého a za takovou že lidé nebudou platit víc než za STA, společnou televizní anténu, což tenkrát bylo mezi 8,50 až 14,50 korun. Vybírali jsme 14,50, ale takový obchodní model nefungoval. Pak nás koupili Američané a jednoduše prohlásili, že nabídka bude za 120 korun. Logické ekonomické zdůvodnění i tady zřejmě existuje, otázku svědomí bychom do toho asi neměli vůbec míchat. Zkrátka je to jiný obchodní model a je na zákazníkovi, jestli zůstane, či odejde.

Připomenu jen, že regulátor trestal Skylink na klamavou reklamu – za to, že říkal bude zdarma -, pokutou. Otázka ale mířila hlavně k tomu, jaký očekáváte vývoj satelitní platformy.

Transformace z analogového na digitální vysílání byla velkou prohrou zemského vysílání a naopak výhrou ani ne tak kabelu, jako právě satelitu. Poměr se ale začíná měnit, důvodem přitom není jen zmíněný režijní poplatek. Je to také nabídka s postupně se rozšiřujícím počtem kanálů volně šířených v terestrických televizních sítích, ty se tak stávají alternativou či místy dokonce náhradou toho, díky čemuž kdysi vyhrával satelit.

Byť vrchol satelitního byznysu, tedy dosažení 30% podílu mezi televizními platformami, je někdy v roce 2010, od té doby klesá – v důsledku toho, že terestriální se rozšířil, jen v Praze máte tři desítky stanic zdarma, že Skylink zavedl servisní poplatek, že docházelo k častým technickým změnám (mnoha přesunů mezi satelitními transpondéry, přechod na jiný způsob kódování). Navíc se do toho podle mě promítá momentálně nižší koupěschopnost obyvatelstva, nebo – chcete-li – zvýšená cenová citlivost.

Teď stojíme před dalším zlomem – jestliže přechod z analogu na digitál znamenal pro terestrický příjem propad podílu z 80 na 50 %, co bude znamenat postupný příchod DVB-T2, nástupnického formátu současného systému DVB-T, jehož možný začátek je zatím plánován Evropskou unií i Českým telekomunikačním úřadem na rok 2017? Pokud se přechod na DVB-T2 dobře nepřipraví, může to pro terestrickou platformu znamenat další pokles a může se zastavit někde u 35 %.

Vezměme si totiž, že řada nových kanálů vysílá na kmitočtech, v multiplexech, jejichž licence končí v roce 2017. Pak se tyto televizní programy buď ztratí, anebo přejdou do DVB-T2, samozřejmě pokud v nových DVB-T 2 sítích bude volno – pokud se nestane, že zkrátka se Nova s Primou rozhodnou udělat všechny své programy v HD [high definition, vysoké rozlišení obrazu – pozn. red.], případně zprovozní další nikové kanály v SD [standard definition, standardní rozlišení obrazu – pozn. red.], aby zabránili vstupu na trh těm, kdo se momentálně plácají v regionálních multiplexech.

Regionálních televizních multiplexů je nyní 15. Nejsilnější z nich je Regionální síť 7 Radima Pařízka, podle ČTÚ s pokrytím 85 % obyvatelstva, druhý největší je Regionální síť 8 Českých Radiokomunikací s pokrytím 38 %, přičemž třetina je Praha, pak Regionální síť 1 Ivo Brabce s pokrytím necelých 20 %, opět z poloviny  v Praze. Jde o výpočty pokrytí podle vzorečků regulátora, reálné pokrytí bude určitě menší. Tyto regionální multiplexy, pominu-li pár největších, tak rozhodně nemají penetraci dostatečnou k tomu, aby mohly být náhradou satelitního Skylinku. Pro satelit tak terestrika stále není takovou hrozbou, mít třicet volně šířených programů, jako je tomu momentálně v Praze, zdaleka není běžné po celé republice. K tomu všemu pak navíc přistoupí nejistota kolem přechodu na nový standard, na zmíněný DVB-T2.

Nástup tohoto standardu je přitom vázán na druhou digitální dividendu. Jestliže čtyřem celoplošným multiplexům končí licence v roce 2022, do té doby je stát povinen jim kmitočty garantovat. Jestli ovšem Evropská unie bude tlačit, aby DVB-T2 startovalo už v roce 2017, bude mít ČTÚ i poté, co zruší zmíněné regionální multiplexy, dostatek kmitočtů (rozuměj kvalitou odpovídajících současným), aby garantovaly platnost celoplošných licencí pro vysílací sítě? Může se stát, že klesne kvalita zemského pokrytí, anebo po několik let budou v Česku jen tři televizní sítě DVB-T2, do nichž se vejde buď devatenáct programů v SD, anebo pět v HD. To může pak otevřít cestu internetové televizi, byť příslušné sítě by asi pořád neměly kapacitu přenášet vysokou kvalitu obrazu, anebo právě opět pro satelit.

Nadějí satelitu by tak byla dostatečná kapacita pro vysílání v HD a třeba také schopnost nechat zpoplatňovat programy?

Dnes už je nabídka Skylinku tak bohatá, že je kdykoli připravená konkurovat terestrice. Jen programů v HD má nyní 26. Pokud se tedy terestrika dopustí chyby při přechodu na DVB-T2, buď to vyřeší internet, který nyní ještě z hlediska přenosových sítí není dostatečně připraven konkurovat broadcastingu, anebo satelit, který je plně připraven. Pak by mohlo satelitní šíření jako televizní platforma zvítězit.

Ke zpoplatnění: podle Českých Radiokomunikací generoval v roce 2012 trh over-the-top služeb 250 milionů korun, z toho 24 % činilo předplatné videoslužeb. A to bylo tvořeno víceméně třemi službami, videotékami – Voyo televize Nova, Topfun a Prima Play televize Prima, která je zpoplatněná jen částečně. V roce 2014 pak má zmíněný segment vyrůst na 500 milionů korun, přičemž předplatné bude tvořit většinu. Svědčí to o dvou trendech u dosud volně vysílajících televizí – o příklonu k internetu jako prostředku šíření a právě o růstu zpoplatňování obsahu. Trend vyššího podílu placené televize před volným šířením, hrazeným převážně reklamou, můžeme sledovat po celém světě, nejnověji toho dosáhlo loni Španělsko.

Zemské regionální multiplexy už se nevyplatí stavět, mají-li být profesionální. Foto: Sandra Kisić

Zemské regionální multiplexy už se nevyplatí stavět, mají-li být profesionální. Foto: Sandra Kisić

Jedna z vašich firem Prague Digital TV provozuje Regionální síť 4 pro Prahu a Středočeský kraj, vysíláte v ní programy Metropol, Noe, Fajnrock, Regionálnítelevize.cz, Retro, Slovak Sport 1 a svou televizi KinoSvět a své rádio Dechovka. Proč jste se do provozování lokální televizní sítě pustil? Vždyť má kmitočty přidělené jen do roku 2017, což nese určitou nejistotu, jak jste připomněl.

Kolem 46. kanálu, na němž z Prahy vysíláme, se podnikatelsky pohybuju od konce devadesátých let. Byl součástí sítě Czech Digital Group, provozovatele nejdřív přechodné digitální televizní sítě B, dnes multiplexu 3. Součástí prodeje Czech Digital Group Českým Radiokomunikacím ale kanál 46 nebyl, telekomunikační úřad nám ho odňal kvůli neefektivnímu využití spektra, protože se na něm vysílalo totéž, co tenkrát v multiplexu B. Poté se tedy přestal využívat, já jsem v něm nicméně stále viděl potenciál pro Prahu. V souvislosti se změnou obchodní politiky naší firmy Československá filmová společnost, která zpočátku provozovala jen placené televizní kanály, jsme letos spustili dokumentární kanál KinoSvět, volně přístupný, a k jeho šíření v Praze a ve středních Čechách jsme využili právě kanál 46, když jsme se k němu předtím shodou okolností dostali.

Situace v oblasti placené televize je špatná. Foto: Sandra Kisić

Situace v oblasti placené televize je špatná. Foto: Sandra Kisić

Mluvil jste o nové obchodní politice další vaší firmy Československá filmová společnost, která provozuje vaše filmové kanály. Přiblížíte ji?

Československá filmová společnost od roku 2005 provozuje kanál CS Film, šířený na kabelu, satelitu a v IPTV, na bázi předplatného. Spolu s Českou televizí, která měla Filmy pro pamětníky, jsme starý český film vytáhli z temného skladiště a začali jsme ho „pěstovat“. Po dvou letech, v roce 2007 jsme CS Film rozšířili o dopolední pásmo CS Film dětem, respektive dnešní CS Mini, taky z toho důvodu, že tehdy neexistovala ani stanice, která by se pravidelně věnovala českým a slovenským snímkům pro děti; byl tu Disney, Minimax, ale všechny dávaly zahraniční, nikoliv ryze českou produkci.

V roce 2009 jsme požádali firmu Atmedia, prodejce reklamy na malých, tematických stanicích, abychom jejím prostřednictvím vstoupili do měření sledovanosti – důvod nebyl ani tak prodej reklamy, jako snaha zjistit, kdo jsou naši diváci a jak vlastně naše pořady sledují. Mezitím se trhu objevila řada našich konkurentů – přišlo Kino CS Ivana Hronce, Nova Cinema začala hrát více českých filmů. Proto jsme se dohodli se Skylinkem, který distribuuje náš CS Film, respektive CS Mini, že do času od půlnoci do páté hodiny ranní, kdy se na této pozici původně vysílalo porno, navrhneme výměnu. Tak jsme vymysleli Horor Film, který odstartoval letos 14. února.

Konkurence ale pořád roste a koupěschopnost operátorů relativně klesá, cítíme to každým rokem, proto jsme hledali další řešení. Zároveň jsme poznali, že rozpočty operátorů jako je Skylink – ale nejen ten -, jsou pro oblast placené televize tak přeplněné, že operátoři placené kanály začali odmítat. A protože už taky delší dobu jsme ve zmíněném peoplemetrovém měření, rozjeli jsme volně šířený dokumentární kanál KinoSvět, letos 1. března. Ten bohužel odstartoval o dva roky později, než byl připravený, čímž nás předběhla podobně tematicky zaměřená Prima Zoom. KinoSvět navíc trpí tím, že ještě není dostatečně vyhraněný a nemá dostatečné pokrytí [kromě Prahy vysílá zatím jen v regionální síti na Mostecku a Litvínovsku, a to teprve od 1. listopadu – pozn. red.].

Příští rok tak připravujeme masivní rozšíření naší nabídky, a to jak z hlediska obsahu, tak z hlediska způsobu šíření a šíře pokrytí. Chceme promluvit i do zmíněného over-the-top, protože už máme za sebou úspěšné testy placených služeb na mobilech a tabletech bez ohledu na to, jaký mají operační systém.

Situace v oblasti placené televize je špatná. Jak roste počet kanálů volně dostupných v terestrice, klesá zájem o placenou službu, rozpočty operátorů jsou tím pádem  napjaté, konkurence kolem nich je nutí, aby nabídku rozšiřovali, nikdo jim navíc ovšem peníze nedá, proto se snaží šetřit a snižují poplatky, které od předplatitelů odvádějí zpět k televizním kanálům. Rozhodli jsme se proto, že po vzoru velkých televizí půjdeme jednak do rozšíření KinoSvěta, jednak se budeme snažit vejít do onlinu.

S KinoSvětem půjdete jen do regionálních sítí, anebo se budete snažit dostat do některého z celoplošných multiplexů?

To bych předbíhal výsledky jednání, která probíhají. Nechceme jít zatím do satelitu. Z hlediska sledovanosti a ratingu nám nepřinese to, co bychom do něj investovali. Byť by to bylo v MPEG-4, podle Jaromíra Glisníka ze Skylinku totiž může vysílání v HD/MPEG4 přijímat milion domácností. Zatím by nám to nepřineslo ve výnosech z reklamy dost peněz.

Budete kvůli zvětšování dosahu KinoSvěta rozšiřovat svou síť?

Pokud pro šíření televizního signálu chcete koupit aspoň průměrné zařízení, za které by se profesionál nemusel stydět, zároveň máte kmitočtový příděl jen do roku 2017 a tedy víte, jakou rychlost penetrace můžete klientům z řad televizí nabízet, jednoduše si spočítáte, že jsme za zenitem, kdy se regionální sítě vyplatí stavět. Byť některé se stále rozšiřují, v poloprofesionální kvalitě. Řádným způsobem by to ovšem do roku 2017 nebylo návratné.

Budete tedy vysílat v cizích sítích.

Zcela určitě.

František Malina. Foto: Sandra Kisić

Rozvoj KinoSvěta má mít na starosti František Malina, bývalý mluvčí UPC a pak Českého telekomunikačního úřadu, dnes Pohlův ředitel marketingu. Foto: Sandra Kisić

Chcete jen rozšiřovat KinoSvět, anebo bude programů víc?

Záměr rozšířit programovou nabídku spočívá i v tom, rozšířit počet kanálů. Rozumějte: kanálů v novém slova smyslu.

Kdy je spustíte?

Nebudu předbíhat. Bude to jaro, nebo podzim. Jsme na to dostatečně připraveni, jde jen o to, to dotáhnout. Máme za sebou příliš revoluční rok – rozjeli jsme Horor Film, KinoSvět, betaverzi nové služby na internetu, bohužel souhlas partnera projektu získám až během ledna 2014. Zatím můžu říct, že jde o placenou službu, která se primárně nevěnuje televiznímu vysílání, tvoří jeho doplněk. Zároveň dramaticky klesají výnosy od předplatitelů a některé variabilní náklady přesto dále rostou. Firmě pak nezbývá než sáhnout do rezerv, výrazně šetřit nebo si půjčovat.

Jak budou vaše nové kanály obsahově zaměřeny?

Bude se to blížit zaměření, co teď děláme.

Čili další odnože či výseče filmového programu.

Ano.

Česká filmová společnost, firma, v níž provozujete své filmové kanály, má od svého startu v roce 2005 roční tržby v řádu desítek milionů a od roku 2007 nese milionové zisky. Investovat do výstavby regionální sítě, tedy do firmy Prague Digital TV, vám umožňuje právě toto zdravé podnikání? Prague Digital TV vygenerovala v předchozích třech letech kumulovanou ztrátu kolem 3 milionů Kč. Bude i lokální televizní síť do roku 2017 zisková investice?

Nikdy jsem nemusel přistoupit k tomu, abych používal křížové financování. Abych přebytky z CS Filmu používal na rozvoj sítě DVB-T. A to proto, že jsem prostředky z CS Filmu potřeboval na jeho další rozvoj. Nikdy jsme se nesnažili ani zisky projíst, vyplácet si štědré dividendy. Byli jsme se společníkem [25 % České filmové společnosti vlastní Jan Jurka – pozn. red.] ve shodě, že vydělané peníze je třeba reinvestovat. Do Prague Digital TV jsem vstoupil někdy na podzim 2012, tedy za mnou jdou jen poslední tři čtyři měsíce loňského roku. Letošní rok bude rozpočet minimálně vyrovnaný.

Figurujete ještě ve firmách Mediapoli Group, která je matkou Prague Digital TV, a Bela Media. Co mají v záběru?

Mediapoli Group je spíše servisní firma. Je to 100% mnou vlastněná společnost, která má za úkol nejen spravovat mé aktivity. Není to žádný holding, nedrží CS Film, protože Československou filmovou společnost vlastním přímo já jako fyzická osoba, a to ze 75 %, (zbylých 25 % má zmíněný Jan Jurka). Mediapoli zabezpečuje některé servisní činnosti – prodej, hlavně výrobu a bude teď rozjíždět chystané internetové projekty. A Bela Media je firma, která jen zajišťuje správu některých mých nemovitostí.

Leoš Pohl, zády František Malina. Foto: Sandra Kisić

Leoš Pohl, zády František Malina. Foto: Sandra Kisić

Mluvíte o rozvoji na internetu. V tomto prostředí jste v červenci 2009 spouštěli rádio Dechovka, které už první rok mělo tržby přes milion korun. Kde se vzaly tak zajímavé internetové výnosy u programu, který hraje pro starší?

Využíváme cross promo, využíváme synergií s CS Filmem a nyní i KinoSvětem. Cílové skupiny našich filmových kanálů a publikum našeho dechovkového rádia jsou si blízké, byť ne totožné – na CS Filmu jsou o něco mladší. U Dechovky je 40 % posluchačů přes šedesát let, s filmovými kanály se překrývají hlavně v cílové skupině 35-55 let.

Rádio Dechovka se na internetu, kde vysílá čtyři roky, v rámci několika desítek rádií vysílajících přes Play.cz mnohokrát objevovalo na předních příčkách z hlediska zájmu posluchačů. To nás vedlo k tomu, hledat možnost, jak ho dostat do vzduchu. Na velmi krátkých vlnách je plno, propočítali jsme si tedy, že je umístíme na střední vlny. Letos v únoru jsme dostali celoplošnou licenci, v září jsme spustili vysílač v Praze-Líbeznici, záhy jsme spustili Brno, chystá se spuštění v Českých Budějovicích, Plzni a Ostravě, v první polovině příštího roku. Podle licence máme do dvou a půl roku od udělení licence pokrýt 80 % republiky, ale myslím, že to stihneme podstatně dřív.

Jen se ještě rozhodujeme, ke které reklamní síti se přikloníme – zda Media Marketing Services, anebo Regie Radio Music.

A jaké nové služby chystáte na internetu?

Bude to obsah hodně spojený s tím, co děláme v televizi, jen půjde víc do nik.