Slyšeli jste to jistě mnohokrát: „To je jen marketing, jen takové pí-ár.“ Smysl takového obratu netřeba vysvětlovat: „Není to pravda, dělá se to lepší, než to je.“ Dřív jsme měli pro označení takového vystupování přiléhavé a jednoznačné výrazy jako lež, podvod, polopravda. Ale dnes jakoby se ta slova zdála příliš tvrdá, prostá a neučená. Za osočení ze lži by vás mohl také někdo popotahovat. Ale za osočení z marketingu? To přece není nic špatného, marketing se vyučuje i na vysokých školách, řeknete a budete mrkat jedním okem, jako že aby bylo jasno, že vy víte své, ale chytit za fusekli se nedáte!
A tak marketing nebo public relations získávají mezi lidem obecným podobu nadávky – zástěrky pro lež, podvod a polopravdu. Profesionálové v oboru trpí, protože mají dojem, že se na ně zhusta pohlíží jako na zručné výrobce polopravd a lží. Osoby bez valné cti a vážnosti. Řeknete si možná – a dobře jim tak! K čertu s touhle pavědou nebo co to vlastně je! Jakoby marketingová oddělení a agentury provozovaly černé mše, na nichž obětováním nemluvňat a vzýváním ďábla prosí za větší tržní podíl.
Přitom je marketing v byznysu stejně úctyhodná disciplína jako třeba výstupní kontrola nebo logistika zásob. Ale ty se v mediálním diskursu chovají jinak. Slyšeli jste někdy – prej že to není šmejd! To je zas nějaká výstupní kontrola!
Zkuste si udělat takové malé mentální cvičení. Vzpomeňte si na různé reklamy a inzeráty a přiřaďte k jejich obsahu onu poznámku „pche, to je jen marketing“. A zjistíte zajímavou věc: že totiž k některým nabídkám a komoditám tahle poznámka pasuje lépe a k některým třeba vůbec. Například inzerát „Navštivte slunný Rhodos“. Je to jen marketing? Pokud ano, znamená to, že žádný Rhodos neexistuje a cestovka vás místo na řecký ostrov dopraví do Litvínova? Nebo prokazatelně víte, že na Rhodosu 300 dní v roce proprší? A nebo: „Jogurt XY, teď i s karamelovou příchutí.“ Nebo: „Rodinný vůz s úsporným plug-in pohonem.“ V takových případech se dopustí pohrdavého „to je zase jen marketing“ jen definitivně zahořklý pesimista. Takový, co uvidí na chodníku ztracenou pětistovku, a kopne do ní, řka „beztak bude falešná“.
Ne že by takoví nebyli! Ale většině z nás se bude zdát případnější označit za marketing-nadávku naparování politiků a nepřesvědčivé sliby stran. Zveličování marginálních zásluh velkých firem ve společensky prospěšné činnosti. A tak dále. Co to znamená? Že marketing je v tom nevinně. Protože marketing je velmi účelný, respektu hodný, ba bohulibý obor. Že špatné jméno mu dělají zadavatelé a nikoli naopak. A to jen někteří. A pak lidé, co nemají odvahu pojmenovat věc pravým jménem. Pokud kdokoli lže, podvádí a polopravdy vydává za důkazy své výjimečnosti, ať je nazván lhářem a podvodníkem. Myslím, by to tak nějak vůbec obecně pomohlo. Takzvaně celospolečensky.

Marek Hlavica v listopadu 2020 při moderování Effie (z obývacího pokoje své maminky)
Autor je ředitelem Asociace komunikačních agentur (AKA)

Prezident Pavel uvedl vlastní podcast Podhradí, otázky pokládá Michal Půr

Šéf TV Nova Daniel Grunt: „Není reálné, aby vznikl Czechflix. Může jím být Voyo“

Tištěný časopis Moje psychologie se po půl roce vrací
