Lidé možná nečtou tak hrozné věci, a to ani během krize

V krizi saháme po ověřených zdrojích. Photo by Roman Kraft on Unsplash

Málokdo to ještě pamatuje, ale když přišla první globální pandemie, společnostmi prostupovala všeobecná panika. Týkala se i médií. Instituce i vlivní jednotlivci věštili, že vyděšení lidé budou hledat informace kdovíkde a už tak krizová situace se ještě zhorší. Mluvilo se o infodemii, o epistemické krizi, vydávala se varování. Šlo o pochopitelné obavy. Lidé ale možná nejsou tak hloupí a zradikalizovaní, jak si po letech disputací o dezinformacích myslíme. Naznačuje to unikátní studie, podle které se s příchodem koronaviru navýšila čtenost zpravodajských webů – a lidé se obraceli hlavně na důvěryhodné portály.

Trojice výzkumníků z Oxfordu prohnala svými počítači obrovské množství dat. Porovnávali 905 miliard návštěv webů a 54 miliard reakcí na Facebooku, které mezi roky 2017 až 2021 vygenerovaly zpravodajské weby v USA, Velké Británii, Francii a Německu. Pro určování jejich důvěryhodnosti spoléhaly na organizaci NewsGuard, která redakce hodnotí na škále od nuly po sto.

Studie ukazuje, že v pandemickém roce nejvíc rostla návštěvnost kvalitním zdrojům. „Během pandemie došlo k prudkému nárůstu dezinformací, ukazujeme však, že v absolutních číslech jim byla věnována jen malá pozornost ve srovnání se spolehlivějšími zdroji,“ píšou autoři studie. V relativních číslech podle nich byl nárůst zájmu o důvěryhodné zdroje přinejmenším stejně důležitý, ne-li důležitější než přírůstek dezinformací. Pro Česko podobně podrobná data nemáme, nicméně vzpomeňme, že ČT24 v březnu 2020 slavila rekordní sledovanost.

Pro Facebook výzkum tak pozitivní není. V prvním pandemickém roce na něm podobně rostl zájem o důvěryhodná i nedůvěryhodná média. Na nejlidanější sociální sítí světa celkově prosperují pochybná média lépe než na otevřeném internetu. Zatímco na webové návštěvnosti mají ve čtyřech zkoumaných zemích podíl 3,7 %, na Facebooku získávají celou pětinu reakcí.

Moje nedostatečná hypotéza: na skandálně vyhlížející články lidé na Facebooku často reagují, aniž by je vůbec četli. Dávají tak najevo možná spíš naštvanost, než že by jim nutně věřili. Sociální síť tomu jde sama naproti. Její algoritmus historicky tlačil příspěvky, které budily naštvanost. Rozzlobení lidé tráví scrollováním víc času, a tak vidí i víc reklamy. Vzniká navíc spirála hněvu. Když vidím zlobu, sám píšu zlé věci.

Gramatiku sítí a s ní spojené problémy naštěstí chápe stále víc lidí. Facebook i proto nebyl hrdý, jaké příspěvky na něm slaví úspěch. Snaha o pročištění zdí se mu aspoň trochu v poslední době daří. Naznačuje to poslední report, ve kterém uvádí nejvirálnější příspěvky uplynulého čtvrtletí. Ubylo spamu, politických návnad či různě sexualizovaných příspěvků, zůstal kýč oblíbený digitálními seniory. Report shrnuje situaci ve Spojených státech, s příchodem unijní regulace bychom měli dostávat podobné zprávy i o situaci v Evropě. Motivací, aby sítě nebyly tak hrozné, existuje pořád víc.

Přestože téma dezinformací máme zahalené do příběhu o velkém úpadku, sledujeme i pozitivní vývoj. Tepání provozovatelů platforem přináší změny. Ano, týkají se problémů, které provozovatelé samotní stvořili. To je ale možná jeden z rysů modernity. Jak slavně prohlásil teoretik Paul Virilio, vynález lodi znamená i vynález vraku. Teď a už napořád se vypořádáváme i s našimi informačními vraky. Modernita přinesla taky důvěru v úsudek jednotlivce. Hojně o něm v posledních letech pochybujeme. Oxfordská studie ukazuje, že možná až příliš. Mysleme na to, až se budeme příště pohoršovat nad tím, co dnes lidé čtou. Většinou nic hrozného, a to ani během výjimečné krize.

Partnerem Nedělní přílohy internetu je Prospero, podcast České spořitelny o budoucnosti Česka, který je součástí projektu Index prosperity