Pozor: newsletter, o který si tolik píšete, budeme v červenci a v srpnu posílat pouze v pondělí, ve 12.

Lidové noviny existují 120 let, vycházet mají “stoprocentně” dál

Deník byl roku 1989 jedním ze symbolů sametové revoluce. Příští rok ho pod novým majitelem Andrejem Babišem čeká přerod.

Lidové noviny jsou dnes vedle MF Dnes a Metra jedním z deníků mediálního domu Mafra. Foto: Vojta Herout

Lidové noviny jsou dnes vedle MF Dnes a Metra jedním z deníků mediálního domu Mafra. Foto: Vojta Herout

Nejstarší český deník Lidové noviny si připomíná 120 let své existence. Vznikl v roce 1897 v Brně, v roce 1987 byl obnoven v Praze. Před dvaceti lety jej koupili Švýcaři, před patnácti Němci, letos se dostal do rukou Čecha slovenského původu. Podrobněji: v roce 1993 Lidové noviny koupil švýcarský koncern Ringier (dnes vydavatel Blesku, Aha!, Reflexu, ABC či Světa motorů), v roce 1998 německé vydavatelství Rheinisch Bergische Verlagsgesellschaft. To je v červnu 2013 prodalo v rámci celé společnosti Mafra podnikateli a politikovi Andreji Babišovi.

Z několikasettisícových prodejů z přelomu let 1989 a 1990 spadly Lidovky na současných necelých 38 tisíc prodaných výtisků denně, jsou tak nejméně prodávaným deníkem v Česku. Na jaře 2011 zpoplatnily svůj internetový archiv a uvedly digitální verzi pro tablety iPad, elektronicky ale zatím prodávají jen 457 “kusů”.

V důsledku loňského sloučení zahraniční redakce, sportu a fotografického oddělení Lidových novin, sesterské Mladé fronty Dnes a webu iDnes.cz se opakovaně stává, že Lidovky a Fronta tisknou v jeden den tytéž materiály.

Foto Michala Růžičky na obálce MF Dnes i Lidovek, listopad 2012

Foto Michala Růžičky na obálce MF Dnes i Lidovek, listopad 2012

Tentýž článek téže redaktorky v MF Dnes a v Lidových novinách se liší jen titulkem a podtitulkem, respektive perexem

Tentýž článek téže redaktorky v MF Dnes a v Lidových novinách se liší jen titulkem a podtitulkem, respektive perexem

Pár dní po červnovém oznámení, že Babiš koupil Mafru, se nový majitel střetl s redakcí Lidových novin kvůli telefonátu redaktorovi Janu Kálalovi.

Tehdejší šéfredaktor listu Dalibor Balšínek pak v půli listopadu odešel z čela redakce i představenstva Mafry. Následovalo ho několik klíčových autorů, z nichž někteří opustili Lidové noviny právě kvůli Babišovi.

List od prosince vede šéfredaktor István Léko (v tandemu s ředitelem redakcí Veselinem Vačkovem, který byl šéfredaktorem, než přišel Balšínek), dosavadní šéf a majitel zpravodajského webu Česká pozice. Z ní přišla také řada dalších redaktorů, oživili tak jednak personálně oslabenou redakci, jednak tematickou pestrost a původnost zejména domácího zpravodajství.

Lidové noviny vycházejí v prakticky nezměněné podobě od jaře 2005, po změně majitele a následném přerodu redakce tak lze příští rok čekat také novou podobu listu. V rozhovoru s Médiářem to naznačil předseda představenstva Mafry Štěpán Košík.

Jako deník budou Lidové noviny “stoprocentně” existovat dál, řekl také. “Že bychom z toho udělali týdeník nebo je prodali, či zrušili, nic z toho. Lidové noviny jsou silný brand, budeme z nich chtít udělat výkladní skříň vydavatelství, i díky své historii je to výjimečná značka. Náročný čtenář by se v nich měl najít,” uvedl Košík minulý týden.

Z DEBATY O REDAKČNÍ POLITICE LIDOVÝCH NOVIN

Letos 26. června, shodou okolností v den, kdy Andrej Babiš překvapivě oznámil, že kupuje Mafru a s ní i Lidové noviny, se v pražské galerii Langhans s tehdejším šéfredaktorem Lidových novin Daliborem Balšínkem sešli jeho předchůdce Jaroslav Veis, dlouholetý generální ředitel LN Michal Klíma a myslitel Václav Bělohradský, aby diskutovali o vývoji redakční politiky Lidovek zejména v 90. letech. Vybíráme nejzajímavější dialogy a prohlášení.

  • “Prodávali jste tenkrát tři sta tisíc.” – “To trvalo asi čtrnáct dní.”
  • “Chyběl tu Adam Michnik,” míní Veis, proč se neujaly Lidovky na začátku 90. letech v takové míře, jako v Polsku Gazeta Wyborcza. Velcí mužové přelomu 80. a 90. let Rudolf Zeman a Jiří Ruml, ti odešli záhy z redakce. “Z těch, kdo zůstali, neměl nikdo takový drajv noviny dělat, jako měl Michnik v Polsku.”
  • Balšínek: “V redakci jsou lidé od kryptokomunistů po ultrapravičáky a ti spolu dokáží vycházet a vydávat noviny.”
  • Balšínek: “Lidové noviny mají největší charisma z českých deníků. Mají nejlepší ekonomické výsledky z tištěných titulů vydavatelství Mafra v posledních dvou letech, jsou nejméně problematickým titulem. Dobře se daří této značce. Co se teď děje, je boj o přežití značky. Jestli bude mít podobu novin nebo digitální značky, není nakonec důležité.”
  • Bělohradský: “Noviny si nemůžeš kupovat, abys měl vliv – vliv chodí jinými cestami.”
  • Balšínek: “Na kvalitní noviny potřebujete 15 lidí, nic víc.”

Václav Bělohradský a Jaroslav Veis při diskusi v pražském Langhansu letos v červnu

Václav Bělohradský a Jaroslav Veis při diskusi v pražském Langhansu letos v červnu

Zleva Jiří Peňás, Václav Bělohradský, Jaroslav Veis, Dalibor Balšínek a Michal Klíma v červnu v Langhansu

Zleva Jiří Peňás, Václav Bělohradský, Jaroslav Veis, Dalibor Balšínek a Michal Klíma v červnu v Langhansu

Z HISTORIE LIDOVÝCH NOVIN

Před 120 lety, 16. prosince 1893, vyšlo v Brně první číslo deníku Lidové noviny. Asi nejslavnější éru zažilo toto periodikum v době první republiky, kdy mezi jeho redaktory patřili známí čeští spisovatelé, včetně Karla a Josefa Čapkových či Eduarda Basse, který byl posléze i jejich šéfredaktorem.

U zrodu listu stál advokát a novinář Adolf Stránský, který se později stal prvním ministrem obchodu samostatné Československé republiky. V roce 1920 otevřely Lidové noviny filiálku v Praze a posléze i v dalších českých městech, začaly též vysílat zpravodaje do zahraničí.

Roku 1924 se stal hlavním úvodníkářem LN Ferdinand Peroutka, který byl i jejich šéfredaktorem po válce, kdy tři roky vycházely jako Svobodné noviny. V roce 1952 bylo jejich vydávání komunistickým režimem zastaveno.

Tradici nezávislých lidovek obnovili signatáři Charty 77 v září 1987, kdy vyšlo první nulté číslo v samizdatu. První řádné, rovněž samizdatové číslo vyšlo pod vedením Jiřího Rumla v lednu 1988 a přispěl do něj i disident a pozdější prezident Václav Havel.

Opět legálně vyšly LN poprvé v prosinci 1989, nejprve vycházely dvakrát týdně, od 2. dubna 1990 jako deník. V září 2000 spustily svou internetovou verzi Lidovky.cz.

Zdroj: ČTK

První vydání Lidových novin z 16. prosince 1897

První vydání Lidových novin z 16. prosince 1897

První číslo samizdatových Lidových novin ze září 1987. Repro: LN

První číslo samizdatových Lidových novin ze září 1987. Repro: LN

Vydání Lidových novin ze soboty 14. prosince 2013

Vydání Lidových novin ze soboty 14. prosince 2013