Lidovka nevznikne. Český rozhlas je připraven šetřit, pokud se nezvýší poplatek

Český rozhlas je připraven k úsporám, pokud se nezvýší koncesionářský poplatek. Cestou k nim může být omezení výroby a zvýšení četnosti repríz, rozvoj externí spolupráce a outsourcingu nebo nárůst podílu centrálního programu v regionálním vysílání. Rušení žádné z 25 stanic Český rozhlas přitom zatím neplánuje. Tak zní dlouhodobý plán činnosti Českého rozhlasu na léta 2022 až 2027, se kterou ve středu na schůzi Rady Českého rozhlasu vystoupil generální ředitel veřejnoprávního rádia René Zavoral. Možnost případného rušení stanic podle něj připadá v úvahu jen při „značné finanční tísni“.

V příštích pěti letech se zároveň nepočítá se vznikem nových stanic Českého rozhlasu. Padá tak plán na zřízení výklenkové stanice Český rozhlas Lidovka, o kterém Zavoral promluvil loni v listopadu v rozhovoru po Médiář, krátce po svém zvolení na druhé šestileté období v ředitelské funkci (aktuálního mandátu se ujal letos v lednu). V kandidátském projektu plánoval „digitalizovat hudební folklór“, respektive uvažoval o „nové nízkonákladové digitální stanici vysílající čistě lidovou hudbu“.

„Spuštěním Pohody [nejčerstvější, digitální stanice Českého rozhlasu, celkově pětadvacátá, začala vysílat loni v říjnu, zaměřuje se na posluchače nad 75 let - pozn. red.] jsme otevřeli cestu k dalšímu omlazování Dvojky, uvažovanou stanicí Lidovka zase využijeme folklórní nahrávky, kterých má rozhlas plné archivy, ale do klasického vysílání už je vpravit nedokážeme,“ říkal tehdy Zavoral. „Už jen zvažujeme, zda Český rozhlas Lidovka má být orientován čistě na folklór, anebo i na dechovou hudbu. Tím bychom si zase pomohli, protože dechovku bychom tak z regionálních stanic převedli na čistě digitální platformu. Vedle D-duru a Jazzu je folklór poslední z výrazných segmentů hudby, který ještě nemáme obsazen, a stejně jako v případě těchto existujících stanic půjde o nízkonákladový projekt, de facto o samohrajku. A zacílíme jím na úplně nejstarší část našich posluchačů,“ plánoval loni ředitel rozhlasu.

Lidovka přitom měla portfolio stanic Českého rozhlasu završit. „Za mě určitě, ostatně provoz stanic také něco stojí. Dovršíme tak komplementární portfolio, tím se uzavře první fáze. Druhou fází je zmíněné oslovení neposluchačů a mladých skupin,“ shrnul ředitel Zavoral loni v listopadu.

Náklady rostou, hledají se vnitřní úspory

Koncesionářské poplatky tvoří hlavní část příjmů veřejnoprávního rozhlasu. Český rozhlas je od roku 2005 vybírá v nezměněné výši 45 Kč měsíčně. Letos inicioval jednání o zvýšení poplatku na 60 Kč. V lednu Zavoral uvedl, že podle předběžných konzultací v poslanecké sněmovně by proces zvýšení poplatku mohl podle některých poslanců trvat nejméně dva roky. Český rozhlas má letos podle schváleného rozpočtu hospodařit s náklady a výnosy 2,236 miliardy Kč, což je o 77 milionů méně než v minulém roce. Na konci roku 2024 zároveň končí výjimka ze zákona o DPH o vratkách daně pro Český rozhlas a Českou televizi. Pokud se výjimku nepodaří prodloužit, bude to pro rozhlas znamenat úbytek financí o 120 milionů Kč ročně.

Zavoral ve středu poukázal na rostoucí náklady, Český rozhlas podle něj hledá vnitřní úspory. „Protože si uvědomujeme, že prostředky k financování budou spíše klesat než stoupat v následujícím období minimálně v horizontu roku dvou,“ řekl. Změnit se podle něj může nynější strategie, že víceméně všechny stanice jsou k dispozici na všech distribučních platformách. Úspory by mohlo přinést omezení u některých stanic jen na některé typy šíření vysílání podle cílové skupiny dané stanice, uvedl.

„Budou-li scházet peníze, budeme muset přistoupit k úspoře v oblasti objemu výroby, zvýšit reprízovost,“ řekl také Zavoral. Jisté úspory podle něj může přinést i zvýšení externí spolupráce s autory a výrobci. „Externí spolupráce a často i outsourcing některých programových prvků může být ve finále levnější, než je tomu dnes,“ podotkl.

Peníze navíc by Český rozhlas podle Zavorala mohl získat i navyšováním reklamy, což by si ředitel nepřál. Nebude ale jiná cesta, pokud se koncesionářský poplatek do dvou let nezvýší, řekl. Reklama by pak podle Zavorala mohla přibýt ve vysílání, objevit by se mohla v online prostředí Českého rozhlasu nebo u služeb rozhlasu na vyžádání.

Letos zrušeno 48 pracovních míst

Ředitel také uvedl, že Český rozhlas v letošním prvním pololetí zrušil 48 pracovních míst, další propouštění letos nechystá. Ke konci letošního března zrušil 28 pracovních míst, z nichž deset bylo neobsazených, ke konci června pak dalších 20 míst. Z nich byla neobsazená tři, oznámil radním Zavoral. Za poslední čtyři roky tak Český rozhlas podle něj zrušil 164 pracovních míst, před tím jich 116 zaniklo v roce 2018. „Uspořené peníze (z letošního propouštění) z 60 % chceme věnovat na valorizaci mezd od 1. ledna příštího roku,“ doplnil.

Sdílejte