
Miroslav Pavel, vydavatel Literárních novin, zakladatel vydavatelství Economia a bývalý šéf regionálních Deníků. Foto: Literární noviny
Měsíčník Literární noviny přestane vycházet. Jeho vydavatel Miroslav Pavel ukončí vydávání titulu s letošním květnovým číslem, které vyjde příští čtvrtek 28. května. Upozornil na to Deník N. Tradiční noviny vydával Pavel ve své společnosti Litmedia. Před 11 lety je koupil od sociální demokracie a do loňska je dotoval. „Ekonomické samostatnosti se Literárním novinám podařilo dosáhnout teprve v desátém roce a zdálo se, že pro ně nastává lepší doba. Bylo to vykoupeno [...] vysokými dotacemi ze strany vydavatele,“ píše Miroslav Pavel v úvodníku aktuálního čísla, které označuje za předposlední. Jen za prvních pět let pod Pavlem titul nakumuloval ztrátu 50 milionů Kč.
Nakonec se přidala pandemická omezení. „Rána virové krize byla [...] začátkem roku nemilosrdná. Přestaly se prodávat knihy (tím pádem zmizela inzerce nakladatelů a knihkupců) a ohroženy jsou i nejrůznější speciální přílohy, které byly jedním z hlavních zdrojů příjmů Literárních novin. Počínaje únorem si provoz novin vyžadoval další statisíce korun dotací,“ přibližuje Pavel.
„Otázka, kterou jsem si musel položit, byla velmi jednoduchá: mám se opět vrátit do modelu masivně dotovaného projektu, pochopitelně z mých vlastních prostředků? Odpověď byla - bohužel - negativní. Číslem šest, které vyjde koncem května, tak pozastavuji vydávání Literárních novin,“ oznámil vydavatel. „Bude pokračovat web Literárky.cz, budeme se snažit ponechat na trhu Dossier a snad i Biblio, pravděpodobně ve volném prodeji s případnou nabídkou předplatného a zatím neurčenou periodicitou,“ podotýká ke dvěma přílohám.
Historie Literárních novin
Literární noviny poprvé vyšly v roce 1927 jako nakladatelský časopis vydávaný postupně několika společnostmi, nejdéle pak (až do roku 1941, kdy bylo jejich vydávání zastaveno) Evropským literárním klubem (ELK). Po válce byly Literárky obnoveny opět ELK, po roce 1948 však přešel pod národní správu a od roku 1949 se stal součástí nakladatelství Československý spisovatel a Literární noviny jeho nakladatelským listem. Na jeho další vývoj měla vliv politická situace v zemi, přesto si list uchoval určitou autonomii.
Své hvězdné období zažily Literární noviny (později Literární listy a Listy) od poloviny 60. let, kdy se staly důležitou platformou intelektuální diskuse nejen kulturní fronty, ale celé společnosti. Kromě domácích autorů (Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, Václav Havel, Karol Sidon) se objevovaly překlady Sartra, Aragona, Dürrennmatta a dalších osobností světové kultury. Publikovali zde nejen spisovatelé, ale i filozofové, sociologové, ekonomové, publicisté, jako Václav Černý, Karel Kosík, Oto Šik, A. J. Liehm. V roce 1968 v nich vyšla slavná výzva Dva tisíce slov. Jejich vývoj ukončila v srpnu 1968 okupace vojsk Varšavské smlouvy.
V roce 1970 obnovil Listy v Římě Jiří Pelikán jako exilový časopis československé socialistické opozice. Jako dvouměsíčník tam vycházely až do roku 1989, kdy se redakce přestěhovala do Prahy. Na dlouholetou tradici pak od roku 1990 navázal týdeník Literární noviny nejprve jako příloha obnovených Lidových novin. Od roku 1993 ho vydávala Společnost pro Literární noviny, nejdříve pod vedením Vladimíra Karfíka, od roku 1999 pak Jakuba Patočky.
V létě 2009 převzala vydávání Literárních novin společnost Litmedia, jejímž jediným vlastníkem dosud je zakladatel vydavatelství Economia Miroslav Pavel, s cílem vrátit Literárkám jejich postavení, jaké jim kdysi na mediálním trhu patřilo. Byla vytvořena nová grafika listu včetně barvy, redakce byla kompletně obměněna (do čela přišel bývalý šéfredaktor Reflexu Petr Bílek, který redakci řídí dodnes). Od ledna 2014 titul vychází jako měsíčník.

Linda Bartošová už nebude moderovat Spotlight

Jakub Zelenka a Apolena Rychlíková chystají novou mediální platformu

Lenka Černá: Economia je na cestě k zisku. Respekt byl stát ve státě
