Pietro Filipi. Kara. Glami. Lookio. Čtvero tuzemských outletů. Čtvero malých českých značek. Best practices z Instagramu. Přijďte 20. listopadu na Módu v Česku do Aureole.

Maďarská vláda si vyšlápla na média

Hlavním nástrojem vůči jakémukoli médiu se stane ekonomický tlak. Orbánův kabinet hodlá mediální trh vyčistit od nadnárodních firem.

Pondělní demonstrance v Budapešti proti vládním tlakům na média. Foto: Profimedia.cz, AFP

Pondělní demonstrance v Budapešti proti vládním tlakům na média. Foto: Profimedia.cz, AFP

Černé stránky v novinách, přerušování televizního vysílání, protestní bannery na zpravodajských serverech – tak se maďarská média brání proti opatřením, s nimiž přichází vláda Viktora Orbána. Především jde o vyšší daně, které mají “umravnit” neposlušné novináře.

Minulý pátek vyšly maďarské deníky s prázdnou titulní stránkou. Komerční televizní stanice jako RTL Klub nebo TV2 chtějí dnes upozornit diváky na problémy s novou vládní mediální politikou patnáctiminutovým přerušením vysílání. Internetové portály oznámily, že na své stránky zařadí protestní bannery. Současně se novináři rozhodli demonstrovat proti propuštění šéfredaktora zpravodajského portálu Origo.hu Gergöho Sálinga, který zveřejňoval kritické informace o premiérovi Viktoru Orbánovi a jeho spolupracovnících.

Články mimo jiné upozornily na nepřiměřeně vysoké náklady na ubytování a cesty šéfa Orbánova kabinetu Jánose Lázára. Ten si následně stěžoval u majitelů portálu, kteří šéfredaktora propustili a jako vysvětlení uvedli “změněné požadavky na mediální služby”. Origo.hu patří společnosti Magyar Telekom, jejímž většinovým vlastníkem je koncern Deutsche Telekom. Ten získal v únoru lukrativní zakázku od vlády: miliardu eur na vybudování širokopásmové sítě. Na dotaz německých médií vedení společnosti sdělilo, že personální otázky spojené s provozováním Origo.hu jsou plně v kompetenci Magyar Telekom, která je v tomto směru nezávislá. Změny jsou prý výsledkem vnitřní restrukturalizace, na níž Deutsche Telekom údajně nemá žádný vliv. Web 444.hu ovšem tvrdí, že německý Telekom v redakci “uklízí” z vděku vládě za obří kontrakt.

Na demonstraci v centru Budapešti, k níž vyzval blog Kettös Mérce (Dvojí metr) se v pondělí sešlo asi tisíc lidí. Mimo jiné na ní zaznělo, že svoboda tisku není zboží, a také byly slyšet výzvy vládě, aby vysvětlila, jak je možné, že šéf premiérova kabinetu rozhoduje o sesazení nepohodlných šéfredaktorů.

Majitelé médií a novináři ale nejsou ohroženi jen snahou politiků omezit vůči nim kritické zpravodajství na minimum. Vláda se totiž rozhodla čtyři roky po schválení kontroverzní novely tiskového zákona vrátit se k loňskému návrhu na zpřísnění mediální legislativy, které nakonec neprosadila především kvůli mezinárodním protestům a odporu Evropské unie.

Hlavním nástrojem použitelným vůči kterémukoli médiu se tak do budoucna stane ekonomický tlak. Zvýšení daní z příjmů za otištěnou inzerci a odvysílanou reklamu má dosáhnout až 40 %, přičemž předloha počítá s různými sazbami pro různé typy médií. Do nejvyšší kategorie zdanění se dostane například komerční RTL Klub (návrhu se proto v Maďarsku někdy říká i “RTL daň”). RTL Klub přitom politická témata ve svém programu téměř vůbec nesleduje, její politikou je nezávislost na politických stranách a vládě, což ovšem může být v Maďarsku dost problematický postoj.

Polovina všech příjmů, které vláda očekává po zavedení nových daní z reklamy, bude z obratu RTL Klub. Problémem stanice je, že má zahraniční majitele. Vláda se netají tím, že chce trh vyčistit, a to především od nadnárodních společností. RTL Group, největší evropská televizní skupina, sice dementovala, že by se chtěla stáhnout z maďarského trhu, ale otázkou je, jak dlouho takový tlak vydrží – pokud začne RTL Klub výrazně prodělávat, bude zřejmě na prodej. Jejího největšího konkurenta TV2 už ostatně převzali od společnosti ProSiebenSat.1 Media maďarští podnikatelé.

Nové daně ale citelně zasáhnou ekonomiku i dalších médií – deníků (včetně těch, které jsou blízké Orbánově vládě, proto se k protestům přidala i redakce listu Magyar Nemzet), dalších tištěných médií (zvláště ta relativně malá a nezávislá budou těžce bojovat o svou existenci) a zpravodajských webů. Dalším nástrojem, který vláda má k dispozici, jsou rozsáhlé inzertní kampaně, které budou směřovat především do těch médií, jež se budou chovat vstřícně.

V této kombinaci ekonomického tlaku a pobídek vidí maďarští novináři – a nejen oni, ke kritikům se připojila například organizace Reportéři bez hranic – největší hrozbu pro nezávislé zpravodajství a publicistiku v zemi. Tamás Bodoky z Atlatszo.hu, fóra investigativní žurnalistiky, postup vůči Sálingovi a chystané daně označil v německém deníku Süddeutsche Zeitung za “řízený útok na všechno, co ještě zbylo v naší zemi ze svobody tisku”.

Maďarský parlament odhlasoval kontroverzní mediální daň

Budapešť 11. června (ČTK) – Maďarský parlament dnes schválil novou kontroverzní daň, která připraví velké firmy z mediální oblasti o podstatnou část výnosů z reklamy. Informovala o tom agentura DPA. Mediální firmy s ročním obratem nad 500 milionů forintů (asi 45 milionů Kč) budou muset napříště odvádět až 40 % příjmů z reklamy do státního rozpočtu.

Pro normu hlasovali poslanci strany premiéra Viktora Orbána Fidesz a krajně pravicové strany Jobbik. Zástupci vládní strany potřebu nové daně zdůvodnili tím, že reklama podle nich páchá velké sociální škody a kazí mládež. Kritici z řad opozice ale tvrdí, že Orbán chce novou daní připravit velká nezávislá média o zdroj příjmů, a učinit je tak závislými na státu.

Zákon prošel parlamentem ve stavu legislativní nouze bez větší odborné diskuze, která by mu předcházela. Do nejvyšší daňové sazby 40 % spadá údajně jen soukromá stanice RTL Klub, která je zatím v zisku a nepotřebuje státní podporu. Naproti tomu konkurenční TV 2, která vykazuje ztrátu, bude z nové možnosti odečíst si ztráty z daní profitovat. TV 2 je od konce minulého roku v majetku podnikatele blízkého straně Fidesz.