Matocha funkci neobhájil, novým předsedou Rady ČT byl zvolen Karel Novák

Dosavadní předseda Pavel Matocha se stal místopředsedou, stejně jako Vlastimil Ježek.

Karel Novák

Karel Novák

Radní České televize zvolili svým novým předsedou Karla Nováka. Hlasovalo pro něj sedm z 13 přítomných radních. Pro druhého kandidáta, dosavadního předsedu rady Pavla Matochu, hlasovalo zbývajících šest. Matochu následně radní zvolili místopředsedou, když pro něj hlasovalo sedm radních, stejně tak pro druhého nově zvoleného místopředsedu Vlastimila Ježka. Mandát členů předsednictva, kteří řídí schůze a zastupují radu navenek, trvá dva roky.

„Pokusím se být svorníkem názorových proudů,“ okomentoval Novák své těsné vítězství. Rada podle něj navenek působí nesourodě, to by rád změnil. Na post předsedy ho nominovala radní Milada Richterová, kterou stejně jako Nováka zvolili do kontrolního orgánu poslanci letos v červnu. Matochu nominoval dosavadní místopředseda Jiří Šlégr, jehož mandát dnes skončil. To mělo platit také v případě místopředsedy Pavla Kysilky, ten ale na začátku prosince rezignoval na post radního. Dnes už se zasedání neúčastnil a omluvil se z něj Tomáš Samek, radních tak bylo 13 ze zákonem předepsaných 15, respektive ze 14 úřadujících.

Šlégr odmítl výzvu Romana Bradáče na opětovnou kandidaturu na místopředsedu a navrhl znovu Matochu. Pro něj hlasovalo sedm radních, tentýž počet hlasů dostal Ježek, kterého nominoval nový předseda Novák a také radní René Kühn. Ten Ježka navrhoval už na předsedu, což Ježek odmítl. Třetím kandidátem na post místopředsedy byl Martin Doktor, kterého nominoval rovněž Novák, Doktor dostal pouze šest hlasů. Novými místopředsedy se tak stali Matocha a Ježek, třetím zůstává Petr Šafařík, zvolený letos v srpnu

Novák je bývalý šéfredaktor zpravodajství České televize. Na různých postech ve veřejnoprávním zpravodajství strávil přes 20 let. Odešel v roce 2017, kdy proti stávajícímu šéfovi Petru Dvořákovi neúspěšně kandidoval na post generálního ředitele. Mezi lety 2019 a 2021 působil jako ředitel strategického rozvoje zpravodajství rozhlasové skupiny Active Radio. Aktuálně podle svého profilu radního pracuje jako šéf strategického rozvoje projektu Railmarket.com společnosti Railscanner a jako výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb. Před volbou deklaroval, že si v případě svého vítězství zkrátí stávající úvazky.

Aktuální složení Rady České televize

Rada má mít ze zákona 15 členů, místo po Pavlu Kysilkovi je čerstvě neobsazené

  • Karel Novák (předseda)
  • Vlastimil Ježek (místopředseda)
  • Pavel Matocha (místopředseda)
  • Petr Šafařík (místopředseda)
  • Roman Bradáč
  • Martin Doktor
  • Vladimír Karmazín
  • René Kühn
  • Ladislav Mrklas
  • Ilja Racek
  • Milada Richterová
  • Tomáš Samek
  • Jiří Šlégr
  • Lubomír Veselý

Rozpočet prošel jednohlasně, dlouhodobé plány taky

Radní dnes jednohlasně schválili rozpočet televize na příští rok. Oproti letošku se navýší o 216 milionů Kč (o 3 %) na 7,386 miliardy Kč. Příjem z hlavního zdroje, tedy z televizních poplatků se má zvýšit o pět milionů na 5,695 miliardy. Výdaje na dramatickou tvorbu se oproti letošku o 13 %, na dokumentární tvorbu o 34 % a na výrobu sportovních pořadů o 27 %. Naopak zpravodajství o 2 % naroste a výroba v oblasti zábavy se zvýší o 35 % kvůli chystané nové řadě StarDance a pořadu Peče celá země. Nejvíc ze všech výdajových položek narostou mzdy, a to o 186 milionů Kč.

Na druhou stranu rozpočet počítá s koncem ČT3 a úsporami ve výrobě ve výši 910 milionů Kč v dalších dvou letech, které ČT ohlásila už na jaře. Reaguje tak na nárůst cen energií a inflaci a současně stagnující příjmy. Ty stojí z drtivé většiny na poplatcích, jejichž výše od roku 2008 zůstává 135 Kč. Vlivem inflace se jejich reálná hodnota od té doby snížila na 86 Kč.

Že je stávající hospodaření ČT neudržitelné, upozorňují radní ve svém usnesení, které spojili s aktualizací dlouhodobých plánů na roky 2023 až 2027. Pokud zůstane televizní poplatek v aktuální výši, konstatují radní, že nejpozději v roce 2024 bude muset Česká televize začít ve velkém omezovat výrobu a propouštět. Nepřímo tak vyzývají poslance k navýšení poplatku. Vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) slíbila zařídit „udržitelné financování“ veřejnoprávních médií ve svém vládním prohlášení, zatím se ale zabývá pouze novelou, která má změnit způsob volby mediálních radních. Poplatky zatím podle dřívějších vyjádření ministra kultury Martina Baxy (ODS) zvyšovat nehodlá.

„Stav financování médií veřejné služby je dnes kritický a vyžaduje výrazná stabilizační opatření. Při zohlednění očekávané inflace v letech 2022 a 2023 bude reálná hodnota televizního poplatku na začátku roku 2024 už pouhých 36 Kč,“ upozornil generální ředitel Dvořák v úvodu dlouhodobých plánů. Finanční rezervy televize teď činí 1,4 miliardy Kč. V roce 2025 by mělo na účtech zůstávat aspoň 450 milionů Kč a v roce 2027 aspoň 300 milionů Kč. Jedná se o orientační výhled, plány se každoročně aktualizují.

Harmonogram volby šéfa ČT určí radní až v lednu

Navzdory původním plánům už bývalého předsedy Matochy dnes radní neschválili harmonogram volby generálního ředitele. Ta bude největším úkolem kontrolního orgánu pro příští rok. Aktuální šestiletý mandát Petra Dvořáka končí v září 2023, v roce 2017 radní volili už v dubnu. Matochův návrh počítal s volbou začátkem května, nově zvolený předseda Novák ale namítl, aby se s harmonogramem počkalo až na lednovou schůzi řízenou už novým vedením. Proti Matochově návrhu hlasoval s Novákem ještě Ježek. Zdrželi se radní Kühn, Richterová, Doktor, Ladislav Mrklas Ilja Racek. Návrh proto neprošel a radní se k němu vrátí po Novém roce.

Matochův nepřijatý návrh harmonogramu

  • 11. ledna: zahájení výběrového řízení
  • 3. března: konec přijímání přihlášek
  • 8. března: zveřejnění seznamu přihlášených
  • 22. března: hlasování o zúžení počtu kandidátů na pět
  • 10. května: prezentace kandidátů a následná volba

Volbu může ovlivnit to, že příští rok začátkem července skončí mandát třem stávajícím radním Doktorovi, Kühnovi a Samkovi. Společně s tím, že další místo teď uvolnil svou rezignací zmíněný Kysilka, to znamená, že nejpozději v polovině příštího roku by v Radě ČT mohli zasednout čtyři noví členové. Ti by mohli do výběru nového šéfa televize promluvit v případě, že by se volilo až v druhé polovině roku. Situaci může radikálněji změnit projednávaná novela měnící způsob volby radních, jak zmíněno výše. Není však jisté, kdy nový zákon parlamentem projde.