Po roce přestává vycházet zpravodajský web Liberecké zprávy, z finančních důvodů. „Mimořádně vysoký a stále stoupající zájem uživatelů se nám bohužel vlastní vinou nedaří inzertně přetavit do odpovídajících tržeb,“ informovali vydavatelé Jan Stránský a Tomáš Tesař. Začínali v lednu 2019.

Mediální filantropie Googlu rodí paradoxy

Vysává peníze z médií, zároveň není štědřejšího podporovatele žurnalistiky. Rozporuplný vztah digitálního obra a médií se ukazuje i v Česku, kde Google rozdal na 1,5 milionu eur.

Newsroom České tiskové kanceláře. Foto: ČTK

Po eurech od amerického Googlu sáhla i veřejnoprávní Česká tisková kancelář. Foto: ČTK

V České tiskové kanceláři od loňska vyvíjejí umělou inteligenci, která zvládne napsat článek podle dat třeba od statistického úřadu. Sama navíc doplní vhodný obrázek z fotobanky. Na vývoj robota dostala veřejnoprávní zpravodajská agentura 105.000 eur (téměř 2,7 milionu Kč) od inovačního fondu Googlu. Ve vůbec posledním, šestém kole, programu Digital News Innovation Fund podpořil americký digitální gigant 103 projektů. ČTK byla v závěrečných grantových výzvách z Česka jediná. Celkem Google od roku 2015 poslal přes 140 milionů eur (přes 3,5 miliardy Kč) 622 projektům, z toho 12 českým. Těm Google přispěl celkem 1,46 milionu eur (téměř 37 milionů Kč). Evropský fond mezitím nahradila globální varianta, v němž Google chce rozdat 300 milionů dolarů (6,8 miliardy Kč). Loni mohli o peníze žádat subjekty ze Severní a Jižní Ameriky, Blízkého východu nebo Afriky. Argument kritiků zůstává stejný: Google vysává z médií peníze a svým fondem se pouze snaží vylepšovat u vydavatelů pošramocené PR a uvázat je pevněji ke svému ekosystému. Blízká provázanost je pak zdrojem paradoxních situací.

O granty žádali jednotlivci, neziskové organizace i velké mediální domy. Ty získaly víc než polovinu grantových peněz, jak ukázala analýza prvního až pátého kola výzev od Evropské observatoře žurnalistiky. V Česku šlo hlavně o vydavatelství Economia Zdeňka Bakaly, jemuž Google zadotoval dva projekty. Economia se navíc spolu s vývojářskou společností Geneea podílí na zmíněném projektu ČTK. Od něho si vydavatelství slibuje ulehčení práce editorů, kterým bude umělecká inteligence pomáhat s výběrem fotek a štítků u článků.

Dokončeným projektem Economie je Klub Respektu, který „umožňuje čtenářům navázat s redakcí silnější vztah,“ jak říká produktový manažer týdeníku Michal Ischia. Jde v zásadě o online platformu pro předplatitele, kteří skrze ni mají možnost kontaktu s redaktory, dozvídají se jako první o plánech redakce nebo mohou zpřístupňovat placené články pro své známé. „Samotná žádost o grant byla poměrně snadná, protože jsme měli o záměru vcelku jasno a nebyl problém jak v žádosti, tak následně v telefonickém hovoru vysvětlit výjimečné postavení Respektu na českém trhu, které právě díky unikátní komunitě čtenářů umožňuje a přímo vybízí k rozvoji projektů, jako je Klub Respektu,“ vysvětluje Ischia pozadí vzniku klubu. Ten podle něho má několik měsíců od svého ostrého spuštění několik stovek členů. Google na jeho vznik přispěl 30.000 eur (přes 750.000 Kč).

Obdobnou částkou podpořil i druhý, starší projekt Economie. V něm vydavatelství vyvinulo umělou inteligenci, která dokáže psát krátké články o výsledcích fotbalových utkání nebo o počasí. „Na Aktuálně.cz máme automatizované předpovědi počasí, nad kterými už nemusí trávit čas redaktor. Sportovních zprávy nyní nevyužíváme. U nich zatím není benefit tak velký, jako jsme předpokládali,“ říká Štěpán Burda, který v Economii vede divizi produktů a vývoje a zasedá v představenstvu

Za nové obchodní modely

Google od počátku fondu vymezil čtyři hlavní oblasti, na které by se měly projekty zaměřovat. Jsou to boj s dezinformacemi, podpora lokálního zpravodajství, navyšování příjmů z onlinu a zkoušení nových technologií. Nikdy tedy nešlo o dotování samotného obsahu. “Projekty mohou být vysoce experimentální, ale musí mít dobře definované cíle a výraznou digitální složku. Úspěšné projekty musejí být nejen inovativní, ale měly by též mít pozitivní dopad na tvorbu původního digitálního zpravodajství a na dlouhodobou ekonomickou udržitelnost tohoto odvětví,” stojí u jedné z výzev Googlu.

Internetová společnost u jednotlivých projektů nezveřejnila přesné částky, pouze kategorie, do kterých spadají. Byly tři. Na prototyp Google přidával maximálně 50.000 eur, na střední projekty od 50.000 do 300.000 eur a na velké projekty od 300.000 do 1 milionu eur. V Česku v grantových výzvách uspěly pouze prototypy a projekty střední velikosti, jako byl třeba vývoj open source nástroje pro zpravodajství v reálném čase. Za nástrojem Live Coverage Ecosystem stojí pražská neziskovka Sourcefabric, jejíž produkty využívá třeba německý Zeit.

Které projekty Google dotoval v Česku

Automated multimedia news production (ČTK)

Nástroj pro automatický výběr vhodných fotografií a dalších multimédií ke článkům

Artificial Intelligence Article Analysis (Geneea Analytics)

Prototyp systému, který navrhuje ke článkům ilustrační fotky, podobné texty nebo redakční štítky (tagy)

Respekt Club - Membership programme and social network for subscribers (Economia)

Platforma pro předplatitele týdeníku Respekt

Natural Language Generation in Journalism (Economia)

Prototyp umělé inteligence, která píše krátké články například o výsledcích fotbalových utkání

Youradio News (Regie Radio Music) 

Aplikace pro personalizovaný poslech zpráv v mobilech

Behavioural model of content monetisation (Jan Klesla) 

Prototyp behaviorálních testů, podle jejichž výsledků mají redakce hledat nové možnosti monetizace

Datamatic Store (Jaroslav Benc)

Online nástroj pro datové vizualizace

Press Start (Transitions) 

Plaftorma pro crowdfunding na žurnalistiku v nesvobodných státech

Live Coverage Ecosystem (Sourcefabric) 

Open source nástroje pro online zpravodajství v reálném čase

PS Plus (Project Syndicate)

“Chytrý paywall”, který má rozpoznat, jestli si čtenář může dovolit předplatné, a podle toho mu dát nabídku

Project Syndicate (Project Syndicate)

Videosekce globálního názorového webu založeného v Praze

Mural (Douglas Arellanes a Pete Haughie)

Prototyp nástroje pro vizuální storytelling

Zdroj: Digital News Innovation Fund

Prototyp právě dokončuje Jan Klesla, bývalý redaktor Lidových novin, dnes ředitel Institutu pro digitální ekonomiku, obecně prospěšné společnosti, která se zaměřuje na pomoc s legislativou na digitálním trhu. Ve spolupráci s behaviorálním ekonomem Lukášem Tóthem, zakladatelem výzkumné agentury Behavio, hledají za pomoci výzkumů nové možnosti monetizace mediálního obsahu. „Naší tezí je, že vydavatelství neumí stavět inovativní obchodní modely pro digitální svět. Zjišťovali jsme proto, za co jsou lidé ochotni zaplatit. Monetizací tady myslíme i kliknutí na lajk nebo reklamu,“ vysvětluje Klesla, který od Googlu dostal 42.500 eur. Většina peněz podle něho šla do behaviorálních průzkumů. “V Googlu nám neříkali, co máme jak dělat. Líbil se jim nápad, zajímá je pak konečný výstup, až bude hotový. Podmínkou je zveřejnění výsledků.“

Podpora jako propagační akce

Žádná firma v poslední dekádě neudělala víc co do financování a podpory žurnalistiky, píše Googlu ohledně jeho inovačního fondu Columbia Journalism Review. Text pokračuje výrazně kritičtěji. Evropský fond Googlu podle autorky Emily Bellové vznikl jako propagační akce reagující na tlak ze strany unijních institucí. Následně se podle ní fond logicky přesunul do domovských Spojených států, kde Google a další platformy čelí několik antimonopolním řízením a jejich regulace je velkým tématem v nadcházejících prezidentských volbách. “Facebook, Apple a Google dělají věci, o kterých by novináři měli dělat investigativu, ne z nich mít prospěch,” naráží Bellová na dlouhou řadu kontroverzí, se kterými se digitální giganti v posledních letech potýkají, ať už jde o monopolní chování, daňové optimalizace či problematický přístup k datům uživatelů.

Paradoxní rozpor mezi kritikou praktik Googlu na straně jedné a přijímáním jeho peněz na straně druhé se ukázal i v Česku. Fond Googlu totiž v roce 2016 podpořil 170.000 eur (téměř 4,6 milionu Kč) vznik aplikace Youradio News (nyní pojmenovanou Youradio Talk). Jde o agregátor podcastů, doplněný o personalizované zpravodajství. Vyvinula ji česká pobočka francouzského rozhlasového koncernu Lagardere. Tu přitom v roce 2018 získal mediální koncern Czech News Center kolem Daniela Křetínského, kterému stále patří i vlivový server Info.cz. A jeho šéfredaktor a údajný budoucí majitel Michal Půr byl v tuzemsku jedním z jedním nejhlasitějším podporovatelů přijetí evropské směrnice, podle které mají vyhledávače, typicky tedy Google, začít platit médiím za sdílení částí článků.

Půr Googlu věnoval desítky článků, jimiž v zásadě pokračoval v politice svého majitele Křetínského. Ten v souvislosti se vstupem do francouzského deníku Le Monde prohlásil, že mu akvizice umožňuje tlačit na větší regulaci internetových gigantů, kteří podle něho podemílají svobodný tisk. „Řekněte, nejste médium, když máte internetovou stránku se čtyřmi miliony sledujících? Je čas změnit pravidla hry,“ uvedl Křetínský s tím, že tisk čelí konkurenci právě ze strany internetových obrů Googlu, Applu, Facebooku a Amazonu.

Uvázat se ještě pevněji

Média jsou ale v paradoxní pozici i vzhledem ke své současné závislosti na ekosystému Googlu. Podle analýzy Alexandra Fanty pro Evropskou observatoř žurnalistiky inovační fond Googlu slouží nejen jako PR nástroj mířící na novináře, ale také pomáhá zajišťovat dlouhodobé cíle Googlu. “[Google] se čím dál víc stává z pouhého vyhledávače centrálním uzlem pro produkci a distribuci zpráv,” píše Fanta, podle kterého Google podporou správných inovací poutá média ještě víc do svého ekosystému. 

Vydavatelství jsou do velké míry na Googlu závislá už dnes. Google je hegemonem v každém aspektu trhu či nástroje na správu online reklamy, což je mimo jiné předmětem několika antimopolních řízení a návrhů na regulaci digitální platformy. Z globálního trhu s online reklamou si loni odkrojil zhruba třetinu. tedy 116 miliard dolarů. Mediální domy se bez Googlu vzhledem k jeho postavení nejen že neobejdou, ale navíc mají výrazně slabší pozici při vyjednávání obchodních podmínek. To podle kritiků praktik Googlu vede k tomu, že vyhledávač zobrazuje čím dál víc vydavatelského obsahu na svých stránkách, a zároveň se zvětšuje podíl inzertních peněz, které zůstanou Googlu na úkor vydavatelství. 

Peníze od Googlu chceme, ale

Mediální domy by přitom peníze od Googlu chtěly i dál, dokonce i víc, jen aby o jejich distribuci neměla rozhodovat sama internetová společnost. Takový je v zásadě návrh Unie vydavatelů, zástupce tuzemských mediálních domů, k národní implementaci zmíněné směrnice. Vydavatelé by rádi model, v němž by vznikl kolektivní správce, kterému by Google či Seznam odevzdávaly část svých zisků, aby je pak správce dělil mezi média. “Sama společnost Google si je velice dobře vědoma své pozice, protože vytváří fondy, kterými se snaží podporovat vybrané vydavatele. My přece ale nechceme, aby Google rozhodoval o tom, komu a na co přispěje. Musí vzniknout nezávislý transparentní mechanismus, ve kterém bude mít každý vydavatel přispívající k veřejné diskusi možnost monetizace,” říká v aktuálním rozhovoru pro Médiář Václav Mach, výkonný ředitel Unie vydavatelů. 

Internetové firmy se záměrem směrnice ani s navrhovanou podobou české implementace nesouhlasí. Mluvčí českého Googlu Alžběta Houzarová přitom upozorňuje, že Google evropským vydavatelstvím přivádí zdarma osm miliard návštěv měsíčně. Platby tedy nejsou na místě. Houzarová v kontextu starého i nového fondu též říká, že se Google „zavazuje ke kontinuální podpoře zpravodajského průmyslu a jsme otevření tomu dělat víc“.

Google byl od počátku jedním z největších kritiků směrnice. Jeho boj vedl k další paradoxní situaci, když požádal emailem směřovaným do pracovní skupiny fondu vydavatele o pomoc v lobbování proti přijetí směrnice. “Je neuvěřitelné, že by Google použil fórum, které veřejně ustanovil pro pomoc vydavatelskému průmyslu, jako prostředek pro lobbování za vlastní zájmy a matení trhu,” prohlásil v reakci na to Jason Kint z asociace Digital Content Next

O kauze jako první informoval deník The Financial Times. Ten v minulosti sám dostal od Googlu grant a používá například jeho systém pro správu předplatných.