Médiím krade důvěru Trump, čtenáře sociální sítě

V rakouské Vídni proběhl každoroční summit Global Editors Network, asociace, která sdružuje více než dva tisíce odborníků z médií z celého světa. Celá akce se nesla na vlně kocoviny z efektu Trumpa a brexitu. Nejvíc to bylo vidět na amerických a britských médiích. Loni byla vystoupení CNN, The Washington Post a Reuters plná technologických inovací v žurnalistice, mluvilo se o používání virtuální reality, dronů a automatických algoritmů. Letos to byla spíš debata o postavení médií, jejich důvěryhodnosti a přežití v době sociálních médií a takzvaných fake news.

Motiv letošního GEN Summitu 2017

Vystoupení Martina Barona, executive editora The Washington Post, připomínalo aktivační řeči, které v minulých letech pronášela média arabského světa jako katarská Al-Džazíra nebo největší egyptský deník Al-Ahram. Podle Barona učinil Trump z útoků na tisk ústřední bod strategie vlády. Baron nicméně dodává, že oni s ním válkou nevedou, jen dělají svou práci.

Podle studie Reuters, kterou představil Nic Newman z Reuters Institute for the Study of Journalism, i díky těmto událostem dál klesala důvěryhodnost médií. Je to nejvíc vidět právě na Spojených státech a Velké Británii. V některých zemích i dnes dosahuje důvěryhodnost médií nad 50 %, zatímco Česko se drží tradičně nízko se 32 %.

Důvěra v média. Zdroj: Reuters Institute

Kudy ke zprávám

Jako zdroj zpravodajství - v USA i celosvětově - nejvíc padala čtenost tisku, naopak rostla sociální média.

Zdroje zpráv. Zdroj: Reuters Institute

V Česku print nepadá zdaleka tak rychle, ale i u nás jsou sociální média pro šíření zpravodajství klíčová. Našich 52 % odpovídá evropskému průměru.

Změny užívání médií v Česku. Zdroj: Reuters Institute

Klíčovým tématem se přitom stává vstupní bod, kudy lidé na média přistupují. Nejdůležitějším zdrojem zůstávají vyhledávače a zmíněné sociální sítě. Důležitým zdrojem začínají být i nejrůznější agregátory zpráv.

Přístupy k médiím. Zdroj: Reuters Institute

Málokteré médium však umí tyto zdroje ovládnout, spíše se jim brání. Mathias Müller von Blumecron, šéfeditor digitálních médií Frankfurter Allgemeine Zeitung, se sice radoval, že na jejich médium chodí pouze 7 % lidí přes sociální sítě a většina přichází napřímo. Otázkou ale je, zda je to pro ně dobře a zda jim tak čtenáři nemizí na jiných médiích. 

Messaging – nový důležitý zdroj

Dominantní platformou pro konzumaci zpráv se stávají messagingové aplikace typu Facebook Messenger. Jejich prostřednictvím v západním světě dostávají zprávy až desítky procent uživatelů. V Česku tento trend zatím prakticky neznáme. Nicméně vzpomínám si, jak nastupovalo využívání Messengeru v mobilu. Byl jsem před pár lety v New Yorku, kde Messenger místo SMS využívali všichni a u nás v té době nikdo. Během dvou let se situace srovnala. Nástup messagingového zpravodajství se tak dá očekávat i u nás.

Zároveň se americké zdroje zmiňují o nenápadném nástupu inovativních platforem jako chytré hodinky nebo hlasově ovládané zařízení, třeba Alexa od Amazonu. Tyto „hračky“ už na zpravodajství používá téměř desetina lidí v USA. Neprávem opomíjenou platformou je klasický emailový newsletter, který je po nástupu chytrých telefonů opět na vzestupu.

Aplikace nejpoužívanější pro zprávy. Zdroj: Reuters Institute

Evergreenem, který média stále neumí vyřešit, je otázka, jak monetizovat online zprávy. Zatímco ještě minulý rok byla konference plná tipů a rad, jak zpoplatňovat obsah, letos se taktně mlčelo. Protože to nejspíše snadné řešení nemá. Co se týče Česka, v postoji neplatit za online média jsme světová špička.

Placení za online zprávy. Zdroj: Reuters Institute

Konec responzivních webů?

I když v Česku to jde trochu pomaleji, velkou rychlostí se zvyšuje používání chytrých telefonů pro čtení zpráv na úkor desktopu.

Na čem se v Česku čtou online zprávy. Zdroj: Reuters Institute

Podle většiny prezentujících musíme i v případě médií začít uvažovat systémem mobile first. Největší změna nastane v dohledné době s nástupem sítě 5G. Zde se dá očekávat masivní nárůst využívání videí. Podle Davida Ho, executive editora Hearst Newspaper, to ale znamená konec responzivních stránek pro zprávy. Webová zpravodajství jsou totiž myšlením a logikou daleko bližší papírovým novinám, než se zdálo. Mobilní stránky budou muset být jiné, interaktivnější, mobil bude muset být součástí „story“. Celosvětově je také vidět nárůst používání zpravodajských aplikací. Podle Davida Ho je potřeba vyvrátit mýtus, že věci na mobilu je třeba dělat krátké.

Počítat by se také mělo s využíváním mobilů na netradičních místech. „Lidi tráví na mobilu různé množství času v různých situacích. Je rozdíl, zda použijeme mobil ve frontě v supermarketu, kdy chceme rychle vidět, zda svět ještě existuje, nebo když máme půl hodiny doma v posteli,“ zamýšlel se Richard Gingras, viceprezident Google News.

Populární místa užívání telefonů. Zdroj: Reuters Institute

Zprávy podle Gingrase musí být osobní a personalizované, jinak nebudou fungovat. A klasickým médiím budou dál čtenáře krást sociální média. I proto francouzský titul 20 Minutes vsadil na mladou generaci a pomocí hashtagu #moijeune zapojil do panelu 3.500 milleniálů. Chce zjistit, jak při konzumaci zpravodajství fungují. Mladých uživatelů, kteří nikdy nečetli papírové noviny a je třeba je oslovit, totiž raketově přibývá.

Autor je managing partner agentury Dark Side