Meta svým zpoplatněním uznává, jak špatné služby nabízí

Facebook a Instagram zavádějí předplatné. Pilotní program spouští společnost Meta na Novém Zélandu a v Austrálii. Tamní uživatelé si mohou za 11,99 dolaru (na iOS za 14,99 dolaru) měsíčně zaplatit ověření profilu. Dostanou za to exkluzivní pozice ve vyhledávání či v komentářích a lepší uživatelskou podporu. Meta slibuje skutečně fungující kontakt na administrátory a aktivnější potírání falešných účtů, které se vydávají za předplatitele. Požaduje tedy skoro tři stovky měsíčně (či dvojnásobek za obě služby) za něco, co by mělo být naprosto základní vlastností jejích služeb. Uznává tím všeobecně známou věc: uživatelská podpora na Facebooku a Instagramu patří dlouhodobě mezi velké bolesti stávajícího internetu.

Nemálo lidí se obává globální cenzury. Zpravidla mají špatnou zkušenost právě s aplikacemi od Marka Zuckerberga. Podstatnou část aktivnějších uživatelů někdy zastihlo nahodilé smazání příspěvku či přímo dočasné zablokování profilu. Důvody často bývají přinejlepším sporné, odvolání nicméně téměř nefunguje. Není proto divu, že to někoho vede k úvahám o systematickému umlčování. Ve skutečnosti se ale jedná o šlendrián.

Platformy nechtějí platit moderátory-lidi, automatizovaná správa není zdaleka perfektní, výsledkem je pochopitelná nespokojenost. Frustrace bývá o to větší, pokud vám na síti závisí živobytí. Právě na firmy či influncery nová nabídka patrně míří. Na Facebooku má profil okolo 200 milionů firem, zejména menší podniky se dlouhé roky stěžují, že jim platforma zamítá reklamy či maže příspěvky, opravy se ale nemohou dovolat.

Předplatitelé by teď měli dostat přednostní právo na skutečnou uživatelskou podporu. Meta svými bídnými službami vytvořila poptávku, teď bude kasírovat. Nabídka je ale až absurdní, a to hlavně v otázce falšování identit. Předplatitel si nechá ověřit profil, dostane modrou fajfku – a Facebook či Instagram bude aktivněji vyhledávat ty, kteří se vydávají za předplatitele. Provozovatel tím v podstatě uznává, že tak dosud příliš nečinil. Řeč je přitom o jednom z pilířů důvěryhodnosti.

Těžko usuzovat, jak to bude celé úspěšné. Máme nedávný příklad Twitteru, kde zpoplatnění začalo velkou blamáží. Provozovatel identitu účtů reálně neověřoval, náhodné profily pojmenované po historických postavách nebo existujících firmách měly najednou modré fajfky, vznikaly absurdní situace. To u Mety patrně nenastane. Zkušenost Twitteru nicméně není zatím moc dobrá ani řečí čísel. Dva měsíce po spuštění si službu Blue předplácelo pouze 290.000 uživatelů, majitel Elon Musk přitom ve svých plánech hovořil o 65 milionech abonentů v roce 2025.

Facebook i Instagram mají celkově větší základnu, a hlavně s nimi mnohem víc lidí a podniků spojuje živobytí. I tak ale bude záležet na nabídce skutečných výhod. Meta zatím slibuje hlavně přednostní zobrazovaní ve vybraných kanálech. Nemá jít o hlavní zeď, třeba na Instgramu ale dostanou předplatitelé exkluzivní prostor ve vyhledávání a Reels. Právě krátká videa přitom Meta tlačí, snaží se jimi spíš neúspěšně konkurovat TikToku. Pro Zuckerbergovy lidi bude nicméně složité najít delikátní hranici mezi tím, aby měli předplatitelé pocit skutečné přidané hodnoty, zároveň to celé neodrazovalo řadové uživatele, kteří neuvidí nic než abonenty.

Sociální sítě očividně hledají nový zdroj příjmů. Ekonomická nejistota snižuje reklamní rozpočty, hlavně Metu zasáhla politika Applu ohledně sdílení uživatelských dat, naráží stále dokola i na požadavky Evropské unie. Předplatné může být částečnou odpovědí. Meta ale nejspíš bude muset vymyslet něco mnohem lepšího, aby to skutečně zajímalo dostatek lidí a firem. Zatím hlavně uznává, že její uživatelská podpora nestojí za nic.