Metaverzum? Ne, revoluce se chystá jinde. Skrývá se za zkratkami DSA a DMA

To, co se chystá, ovlivní každého uživatele sociálních sítí v Evropě, upozorňuje Jakub Mařík.

BigTech vs. EU

Evropská unie chce novou legislativou usměrnit globální technologické giganty

Slovo metaverse – či počeštěle metaverzum – se skloňuje čím dál častěji. Firmy, které ho vyvíjejí, včetně Facebooku, tvrdí, že tohle je revoluce a budoucnost sociálních sítí. Možná. Chystá se ale ještě jedna revoluce, o které se tolik nemluví. Nikdo jí nedělá PR, netočí se o ní úžasná videa s trojrozměrnými animacemi, a přesto zřejmě přinese změnu mnohem zásadnější než celé metaverzum.

Má ambici zcela překreslit pravidla hry pro globální technologické giganty, jako jsou Meta (a všechny její sociální sítě jako Facebook, Instagram či WhatsApp), Google, Twitter, TikTok i další. Tedy pro ty z nich, které budou chtít dál prodávat své služby 447 milionům lidí a podnikat a vydělávat na druhém nejbohatším trhu světa – v Evropě.

Řeč je o DSA a DMA, tedy o chystaných evropských zákonech Digital Services ActDigital Markets Act. Že jste o nich neslyšeli a nevíte, co znamenají? Zůstaňte v klidu, většinou o tom neví nic ani ti, které sociální sítě živí, ať už jsou to lidi z marketingu a reklamních agentur, nebo samotní influenceři a tvůrci obsahu. To, co se chystá, ovšem ovlivní nejen je, ale každého uživatele sociálních sítí v Evropě. A projdou-li hlavní a zásadní části této strategie a legislativy, ovlivní nás to zásadně – a pozitivně.

Pokud se samozřejmě zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi nepodaří tuto legislativu sabotovat či jinak erodovat její účinnost. Nejen Facebook, ale i Google či Microsoft v současnosti investují každý v přepočtu více než 130 milionů korun ročně na lobbování za své zájmy v Evropské unii. A to, na co teď své snahy soustředí, jsou právě legislativy DSA a DMA. Pokud jim začne téct do bot, můžeme čekat také masivní PR kampaň proti této legislativě směrem k veřejnosti. K té pak mohou kromě klasických médií v krajní nouzi využít i své vlastní platformy a jejich obří dosah a moc nad uživateli. Účel pravidel mohou vykreslit před uživateli i svými inzerenty jako neproveditelný, zničující, hloupý či pro uživatele nevýhodný, přesto, že je to právě naopak.

Evropská unie je v tomto bohužel málo připravená na možný budoucí silný tlak ze strany technologických gigantů, kteří by mohli chtít manipulovat veřejností ve svůj prospěch, aby si ušetřily náklady a udržely současný stav, který se blíží monopolu.

Za bezpečný přechod mezi sítěmi

O co tedy ale v DSA a DMA vlastně jde? Cílem je vytvořit bezpečnější digitální prostor, ve kterém budou chráněna základní práva všech uživatelů digitálních služeb, a zajistit rovné podmínky pro podporu inovací, růstu a konkurenceschopnosti jak na evropském jednotném trhu, tak na celém světě. Nových věcí je v obou normách celá řada, ale co je z mého pohledu nejrevolučnější, je takzvaná interoperabilita.

Interoperabilita znamená, že už nebudete uzavřeni v ekosystému Facebooku, YouTube nebo Twitteru. Platformy by byly povinné umožnit svým uživatelům, aby komunikovali napříč i s uživateli jiných platforem a v případě, že by jim to dávalo smysl, aby z jedné sociální sítě přešli na jinou. Při změně by ale neztratili do té doby publikovaná a nahraná data ani spojení s uživateli a přáteli, kteří na původní platformě zůstanou.

Otevřou se tak dveře ke konkurenci a vzniku nových sociálních sítí, které mohou poskytnout například zdravější algoritmy, méně zobrazované reklamy nebo jiné výhody, a uživatel si mezi nimi bude moci vybrat bez obav ze ztráty svého profilu, dat, propojení a virtuálních přátelství.

Štve vás Instagram, jeho pokračující snižování dosahů vašich pracně vybudovaných profilů, neprůhledná pravidla shadowbanů, stále více reklamy, která ubírá pozornost samotnému obsahu, tlak na prominentní postavení Reels na úkor vašich skvělých fotek? To vše byste mohli jednoduše vyřešit tím, že byste se sbalili, odešli k někomu jinému, a přitom nic neztratili. Jen byste získali férovější algoritmus. Platformy by totiž nově musely zveřejnit právě i principy algoritmů. Říkal jsem už, že je to revoluce?

Bude jedno, kdo je váš poskytovatel. Tak jako email můžete poslat z Gmailu na Seznam, Yahoo či jakýkoliv další, budete moci i u sociálních sítí komunikovat mezi platformami a jednotlivými ekosystémy. Stejně jako jsme dřív byli se svým telefonním číslem uzamčeni u jednoho operátora a na základě regulace museli operátoři zavést systém převodu telefonních čísel mezi poskytovateli služeb, podobnou možnost chce dát Evropská unie svým občanům i u sociálních sítí.

A jestli jste už někdy slyšeli o takzvaném bruselském efektu, je vám jasné, že to pak zřejmě nezůstane jen v Evropě. Nejznámějším příkladem bruselského efektu je GDPR, tedy standard ochrany osobních údajů, který zavedla Evropská unie v roce 2018 a jehož stejné nebo podobné parametry následně implementovalo do své legislativy mnoho států celého světa – od Kanady, Austrálie, Brazílie až po Japonsko, Čínu, Indii, Niger a další. Tudíž až platformy vyvinou standardy interoperability kvůli tomu, aby mohly dál podnikat v Evropě, dá se předpokládat, že se přidají i další státy světa a kolem sociálních sítí a naší svobody v nich nastane revoluce opravdu globální.

Autor pracuje jako konzultant influencer marketingu