
Michal Klíma. Foto: Vojta Herout
Novým poradcem čerstvého předsedy vlády Petra Fialy (ODS) pro oblast médií, jak informovalo Echo 24, bude Michal Klíma. Někdejší dlouholetý mediální manažer se v nové roli chce zaměřit na úpravy mediální legislativy, sám se nedávno podílel konkrétně na návrhu změn ohledně veřejnoprávních médií. Klíma v posledních letech neúspěšně kandidoval do kontrolních rad veřejnoprávních médií, to už kvůli souběhu funkcí opakovat nehodlá. Zároveň se věnoval působení ve stavovských organizacích. Vedení Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI), organizace sdružující novináře, kvůli novému angažmá opustí. Nabídne také svou rezignaci na členství ve správní radě Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ), kde se podílí na rozdělování grantů.
„Prostřednictvím organizací jsme se proti něčemu vymezovali, něco jsme žádali. Teď nastala situace, kdy je možné ovlivnit, aby se to podařilo,“ vysvětluje Klíma pro Médiář, proč se rozhodl pro vládní působení. Na jeho formě a konkrétním obsahu se s Fialou má teprve dohodnout během ledna, kdy spolupráci oficiálně podepíše. Klíma tak „vystřídá“ bývalého zástupce šéfredaktora deníku Právo Jana Rovenského, který od začátku loňska radil s médii a komunikací předchozímu premiéru Andreji Babišovi (ANO).
Klíma jako jeden z cílů svého angažmá u Fialy jmenuje zmíněnou změnu legislativy týkající se veřejnoprávních médií. „Teď tady je parlamentní většina, která je ochotná, myslím, takovou věc přijmout. Myslím, že je čas to prosadit. Chci o to usilovat,“ říká. Na přípravě možné novely se už přímo podílel, a to z pozice předsedy CZ IPI a místopředsedy správní rady NFNŽ. Obě organizace společně se skupinou neziskovek Rekonstrukce státu a místopředsedou senátní mediální komise Davidem Smoljakem (STAN) vypracovaly novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase. Klíma ji s výkonnou ředitelkou NFNŽ Kateřinou Hrubešovou a členem správní rady NFNŽ Jiřím Kučerou prezentoval na konci listopadu na schůzi senátní komise, které se zúčastnil také generální ředitel ČT Petr Dvořák.
Jak se předkladatelé novely na věc dívají? „Hlavní nedostatky současné úpravy tkví v nezajištěné politické pluralitě, nekompetentnosti a střetu zájmů členů rad, fixní hodnotě koncesionářského poplatku,“ shrnuje zápis ze senátní schůze. Počet členů mediálních rad by se podle novely měl snížit, nově by je měli volit také senátoři - půl na půl s poslanci, kteří je vybírají dosud - a zákon by měl také zohlednit odbornost kandidátů.
Návrh dále počítá s navýšením televizního poplatku ze 135 Kč na 150 Kč a rozhlasového ze 45 Kč na 50 Kč měsíčně (to podle šéfa Českého rozhlasu René Zavorala nebude stačit, „absolutní prioritou“ je navýšení na 60 Kč). Sněmovna by pak každý rok musela ze zákona projednat, jestli poplatky navýší. „Nemyslím, že stačí valorizovat poplatky podle inflace. Je potřeba přihlížet k tomu, jak se mění ekonomické podmínky, a to může být k lepšímu i horšímu. Rozhodně si ale nelze myslet, že jde navždy zafixovat konkrétní částku,“ komentuje to Klíma.
Co chce „Klímova novela“ změnit
- Televizních radních by nebylo 15 jako dnes, ale pouze 12. Rozhlasových radních by nebylo devět, ale šest. Polovinu by nově volili senátoři.
- Kandidáty by mohly nominovat pouze organizace působící v taxativně vyjmenovaných oborech jako kultura, školství, věda. Musely by přitom fungovat aspoň 10 let a působit aspoň ve dvou krajích. Mohly by přitom svého radního i odvolat. Sněmovna by naopak už nemohla odvolat radu jako celek.
- Výroční zprávy veřejnoprávních médií budou předkládány na vědomí, dosud je poslanecká sněmovna musí schvalovat. Hospodaření veřejnoprávních médií by kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad.
- Televizní poplatek by se zvýšil ze 135 na 150 Kč, rozhlasový z 45 na 50 Kč. Následně by se nezvyšoval o valorizaci, poslanecká sněmovna by ale každoročně musela projednat potenciální navýšení poplatku.
Zdroj: Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky, Hlídací pes, Info.cz
Klíma v posledních letech opakovaně kandidoval do rad veřejnoprávních médií. V roce 2019 do Rady Českého rozhlasu, v roce 2020 do Rady České televize, v obou případech neúspěšně. Pak loni neprošel do užšího výběru pro televizní radu a zvažoval, že podá ústavní stížnost, protože podle něho byli někteří nominováni v rozporu se zákonem. Nakonec stížnost nepodal, protože k volbě vinou opakovaných obstrukcí tehdejší opozice nedošlo. Novou sněmovnu tak čeká doplnění televizní rady, kde chybí šest z 15 členů. Klíma znovu kandidovat nebude. „V radách by neměli být lidé, kteří by byli jakkoliv spojeni s vládou, byť třeba poradenskou funkcí,“ míní.
V čele tiskového institutu skončí, členem zůstane
Veřejnoprávním médiím se Klíma často věnoval také jako předseda CZ IPI. Pod hlavičkou organizace sdružující tuzemské šéfredaktory a novinářské matadory apeloval na poslance ohledně voleb do mediálních rad, kritizoval neschválení výročních zpráv České televize, psal kritický otevřený dopis předsedovi Rady ČT Pavlu Matochovi a nedávno také vyzýval generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala k rezignaci. Institut tak reagoval na nominaci Jitky Obzinové do čele zpravodajství, od čehož ředitel Zavoral po protestech stovek zaměstnanců opustil.
Vedení tiskového institutu, který v posledních letech platí za jednu z nejaktivnějších stavovských organizací, teď Klíma opustí. „Mandát členů správní rady končí za několik týdnů a musí se konat valná hromada, která zvolí nové představenstvo. Tam nebudu kandidovat,“ říká ke své budoucnosti ve spolku, jehož českou odnož před třemi lety spoluzaložil a v březnu 2019 stal se jejím prvním předsedou. Valná hromada složená z členů-novinářů tehdy do správní rady kromě Klímy zvolila Roberta Břešťana, Roberta Čásenského, Josefa Šlerku a Veroniku Sedláčkovou, která se stala místopředsedkyní. Mandáty mají tříleté, končí tedy letos v březnu. Nová volba má proběhnout v únoru.
V organizaci s filiálkami v 15 zemích světa Klíma nicméně zůstane, jako řadový člen. „Jsem jím už od roku 1990 jako jeden z prvních členů z ČR, respektive ČSFR, tím pádem budu i členem CZ IPI,“ doplnil.
Členové Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu
- Dalibor Balšínek
- Vojtěch Berger
- Robert Břešťan
- Jan Bumba
- Robert Čásenský
- Eva Hanáková
- Johana Hovorková
- Michal Klíma (předseda)
- Jana Klímová
- Jaroslav Kmenta
- Janek Kroupa
- Robert Malecký
- Nadační fond nezávislé žurnalistiky
- Ondřej Neumann
- Jakub Patočka
- Veronika Sedláčková (místopředsedkyně)
- Karel Steigerwald
- Pavel Šafr
- Zuzana Vlasatá
Zdroj: CZ IPI
Ve fondu žurnalistiky nabídne rezignaci
Michal Klíma je aktivní také v Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky, organizaci založené v roce 2016 tuctem podnikatelů v reakci na to, jak premiér Babiš skupoval média. Fond rozdává peníze od soukromých dárců vybraným redakcím a nárokuje si též roli stavovské organizace, když zveřejňuje ratingy médií, jimiž se mimo jiné řídí nejnavštěvovanější český web Seznam.cz. Někdejší šéf fondu Šlerka i současná ředitelka Hrubešová s Klímou a CZ IPI zveřejňují některé výzvy a kritická stanoviska společně. Obě organizace k sobě ostatně mají blízko rovněž institucionálně. Nadační fond je kolektivním zakládajícím členem právě Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (zbývajícími zakladateli byli Čásenský, Sedláčková a Klíma).
Sám někdejší šéf Lidových novin, vydavatelství Economia a naposled Vltava Labe Media zasedá ve správní radě NFNŽ jako místopředseda. Šestičlenná správní rada rozhoduje hlavně o tom, která redakce dostane grant. Jednotlivé projekty vždy ohodnotí tři až čtyři členové expertní rady, do které patří sociolog médií Václav Štětka, bývalý šéfredaktor Lidových novin Jaroslav Veis nebo moderátorka a místopředsedkyně CZ IPI Veronika Sedláčková, konečné slovo má ale vždy správní rada. Do ní patří kromě Michala Klímy a zmíněného advokáta Jiřího Kučery ještě advokátka Helena Chaloupková, pedagog a mediální teoretik Jakub Macek, předseda Dozorčí komise Rady ČT Michal Petrman a podnikatel v hotelnictví Tomáš Richter jako předseda správní rady.
Teď se Klíma chystá odejít. „Nabídnu rezignaci na členství ve správní radě kolegiu NFNŽ, které posoudí, jestli považuje mou budoucí poradenskou činnost za konflikt zájmů, nebo ne,“ říká. Kolegium, nejvyšší orgán složený z 12 zakladatelů, rozhodne v lednu, napsala Médiáři ředitelka NFNŽ Hrubešová. Sama potenciální souběh funkcí nekomentovala: „Volba členů správní rady fondu patří do gesce kolegia, tudíž logicky i tato záležitost spadá do jeho působnosti.“
Nadační fond nezávislé žurnalistiky za dobu své existence rozdal už přes 32 milionů Kč. Loni nejvíc peněz putovalo do redakce Fora 24 Pavla Šafra na tištěný týdeník, celkem 2,5 milionu Kč, druhý nejvyšší grant, rovný milion, obdržela nevládní organizace Evropské hodnoty na „monitoring a analýzu české dezinformační scény“. Právě na dezinformace se Klíma hodlá v roli premiérova poradce také zaměřit. „Rozkládají stát a ohrožují demokracii. Myslím, že je zapotřebí, aby k nim stát přistoupil mnohem razantněji,“ říká obecně s tím, že ho vyjasňování působnosti teprve čeká.
Projekty podpořené Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky v roce 2021
držitel grantu | projekt | dotace v Kč |
A2larm | Fundraisingová kampaň na rozvoj audiovizuálního obsahu | 60.000 |
A2larm | (A)sociální stát? Co nás panedmie naučila o systému státní podpory | 200.000 |
A2larm | Hrdinové kapitalistické práce II | 450.000 |
Člověk v tísni | Jeden svět na školách – Mediální vzdělávání | 500.000 |
Datlab | Nástroj Kontrola | 35.000 |
Deník N | Cesta vakcíny. Jak se v Česku získávají, distribuují a využívají očkovací látky proti SARS-CoV-2, a kde to vázne | 50.000 |
Deník N | Jak se projevuje střet zájmů premiéra Andreje Babiše | 50.000 |
Deník Referendum | Evropské dotace na energetickou transformaci ČR: opět do špatných kapes | 200.000 |
Ekonews | Špinavé miliardy | 125.000 |
Ekonews | Jedy v potravinách | 149.900 |
Evropské hodnoty | Monitoring a analýza české dezinformační scény | 1.000.000 |
Forum 24 | Novinový týdeník | 2.500.000 |
Hlídací pes | Očkování Moravskoslezský kraj | 50.000 |
Hlídací pes | Očkování Ústecký kraj | 50.000 |
Hlídací pes | Nikomu nic | 100.000 |
Hlídací pes | Mediální rady II | 100.000 |
Horácké noviny | Očkování na Třebíčsku, se zvláštním zaměřením na venkovské oblasti | 15.700 |
Hospodářské noviny | Analýza kandidátů politických stran ve volbách 2021 | 40.000 |
Investigace | Databáze Impérium AB - Posílení dosahu databáze | 50.000 |
Investigace | Pandora Papers | 248.800 |
Investigace | Češi v Karibiku | 200.000 |
Kolínský pres | Situace očkování v okrese Kolín | 33.900 |
Michal Škop, Kateřina Mahdalová | Pohled „zdola“ - očkování proti covidu v Karlovarském a Plzeňském kraji | 50.000 |
Náš Liberec | Regionální investigativa | 125.000 |
Orlický týdeník | Informace o distribuci vakcín pro občany v okrese Rychnov nad Kněžnou | 40.000 |
Reportér | Byznys v zákulisí covidu | 200.000 |
Reportér | České ticho v Evropě | 250.000 |
Reportér | Využívání dat společnosti DatLab v investigativní činnosti magazínu Reportér | 40.000 |
Sinopsis | Extradiční dohody mezi ČR a Hongkongem | 50.000 |
Zdroj: Nadační fond nezávislé žurnalistiky, seřazeno abecedně
Bývalá expertka NFNŽ je Síkelovou šéfporadkyní
Do týmů nové vlády míří více lidí z médií. Mluvčího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely bude dělat Vojtěch Srnka, dosavadní investigativní reportér Českého rozhlasu, předtím reportér časopisu Respekt.
Síkelovou šéfporadkyní podle Seznam Zpráv bude Eva Hanáková, někdejší šéfredaktorka týdeníku Ekonom, která s Klímou založila v roce 2013 vydavatelství Tablet Media, jež produkovalo především týdeník Dotyk. Hanáková v posledních letech vedla think-tank SingularityU Czech Summit, figuruje mezi členy Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu a je též vedena jako členka expertní komise NFNŽ hodnotících grantové žádosti. „Eva Hanáková pro nás v současnosti nic nedělá, naposledy jsme s ní spolupracovali před více než půl rokem,“ reagovala ředitelka fondu Hrubešová na otázku, jestli spolupráce bude pokračovat.
Další noví mluvčí
Novou mluvčí ministerstva zahraničí, jež povede Pirát Jan Lipavský, se stala Lenka Do, nahradila Evu Davidovou. Davidová nově bude mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, které vede předseda lidovců Marian Jurečka. Do v minulosti pracovala jako externí redaktorka Hospodářských novin, následně též v redakci denního zpravodajství v České televizi, později nastoupila na britskou ambasádu.
Novým ředitelem odboru komunikace ministerstva obrany, které vede Jana Černochová z ODS, je od ledna David Jareš. Ten v minulosti pracoval jako redaktor a editor v Deníku, Mladé frontě Dnes nebo v časopisu Týden, působil také jako vedoucí oddělení parlamentní agendy a ředitel kabinetu na ministerstvu vnitra nebo poradce ministra zahraničí. Jareš vystřídal dlouholetého mluvčího úřadu Jana Pejška. Ten je spojen s odborem komunikace ministerstva od roku 2001, jako mluvčí zažil včetně Černochové osm ministrů a ministryň obrany.

Generálním ředitelem ČT zvolen Jan Souček, Petr Dvořák po 12 letech končí

Parlamentní listy mění majitele, přebírají je Pavlíček a Španěl do firmy Naše média

Vznikla agentura BF Company, založili ji bývalí manažeři Zootu
