V úterý 21. ledna 2020 proběhne v pražském kině Atlas další ročník Digiveletrhu, naší každoroční přehlídky, co komunikační agentury chystají na další rok. Agentury i klienti, můžete se hlásit.

Michal Klíma: Chceme dělat časopisy pro každého majitele tabletu

Bývalý ředitel Economie vkládá desítky milionů korun do vydávání digitálních časopisů čistě pro tablety. Na jaro plánuje první titul, společensko-ekonomický týdeník. „Uvažujeme i o nadnárodním projektu – kromě Polska pro Slovensko, Polsko a Maďarsko,“ říká v rozhovoru pro Médiář.cz.

Michal Klíma v redakci svého vznikajícího vydavatelství Tablet Media, v podkroví činžovního domu v ulici Milady Horákové, jen kousek od Economie, kde léta působil

Michal Klíma v redakci svého vznikajícího vydavatelství Tablet Media, v podkroví činžovního domu v ulici Milady Horákové, jen kousek od Economie, kde léta působil

Proč se pouštíte do vydávání časopisů výhradně pro tablety? Připomeňme si v této oblasti čerstvý krach prvního a nejpompéznějšího projektu The Daily Ruperta Murdocha, který nevydržel ani dva roky a skončil se ztrátou desítek milonů dolarů, zřejmě hlavně kvůli příliš velké investici.

Na světě jsou statisíce médií a analogie rozhodovat se podle toho, že jedno neuspělo, nefunguje. Projekt, o kterém mluvíte, zřejmě opravdu byl přeinvestovaný, mimo jiné. To neznamená, že neuspěje někdo další. Proč jsem se do toho pustil já? Důvody jsou dva, obsahový a formální.

Jednak si myslím, že český mediální svět odchází někam, kam by neměl, směr vývoje je špatný, zkrátka místo aby se žurnalistika profesionalizovala, jak jsme si to přáli, když tady vznikala svobodná média, její kvalita se zhoršuje a média jsou stále závislejší na různých lobbistických tlacích a manipulacích majitelů, kteří nejsou standardní vydavatelé.

Druhý důvod se týká formy. Časopisy v digitální podobě jsou levnější než tištěné a navíc forma pro tablety poskytuje poprvé v historii digitálních médií prostor pro uplatnění vydavatelského know-how, které se tu precizovalo stovky let. Tou formou není web, čímž neříkám, že by byl špatným prostředím pro šíření informací, naopak pro rychlé zprávy a určité ekonomické informace je nejlepší. Ale není vhodný pro delší analýzy a komentáře, to tam nikdo není schopný pozorně číst.

Jakou formou hodláte obsah předkládat čtenářům vy? V klasickém PDF, nebo jako bohaté multimediální aplikace?

Plánujeme příměřeně bohaté multimediální aplikace. Multimedialita má být čtenářsky přínosná a obsah obohacovat, ne odvádět lidi od čtení. Ale určitě to nebudou pédéefka, nýbrž aplikace.

Předpokládám, že základními typy materiálů bude text a foto, plánujete tedy i video?

V přiměřeně ilustrační podobě ano. Nebudeme konkurovat televizi. Tablet je ideální v tom, že umožňuje pro všechny typy informací vhodnou formu. Jinými slovy – něco je lepší popsat, něco zase ukázat.

S jakými operačními systémy počítate?

Budeme mít aplikaci pro iOS, tedy hlavně pro iPad, tam to bude dostupné v Kiosku, dále pro Android a Windows.

Aplikaci si vyrábíte sami, nebo je berete od externího dodavatele?

Využijeme standardní vydavatelské prostředí, vyvinuté ve světě právě pro časopisy na iPady. Ještě nemáme koupeno, ale nejdál jsme v rozhodování u softwaru společnosti Mag+, švédsko-americké dceřiné firmy vydavatelství Bonnier, jedno z největších evropských vydavatelství, které tento publikační systém vyvinulo nejdřív pro sebe. Sympatické na tom je, že jde o tvůrce z branže, kteří díky tomu mají pochopení, co potřebujeme. Není to ještě stoprocentní, ale zřejmě budeme dělat s nimi.

Jaké tituly hodláte uvést?

Začít chceme společensko-politickým týdeníkem. O dalších zatím mluvit nebudu, ne že bych nechtěl, ale chceme se hlavně přizpůsobit požadavkům trhu – nejdřív rozjedeme jeden, pak případně další. Máme různé záměry, více či méně připravené, dokonce uvažujeme i o nadnárodním projektu – kromě Česka pro Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Řeknete název chystaného týdeníku?

Neřeknu, protože ho nevím. Sami jsme ho ještě nevybrali.

Na kterou čtenářskou skupinu míříte? Kdo bude vaší konkurencí?

Podle aktuálních čísel Media Projektu je tu téměř 500 tisíc majitelů tabletů, což je úžasné, když jsem loni na jaře začal tento projekt připravovat, bylo jich necelých 300 sta tisíc a doufal jsem – spíš než bych tomu věřil -, že do konce roku to bude půl milion. Jsem velmi rád, že to vyšlo. Čtenářská skupina je definovaná technologií, nechceme ji ještě zužovat. Obsah chceme dělat pro každého z majitelů tabletů.

Skupina je předurčená už tím, kdo má peníze si tablet koupit. Jsou to nepochybně lidi inteligentnější, bohatší, s vyšším postavením v práci, mladší. Konkurencí je každé médium, které takovou cílovou skupinu oslovuje. Nicméně my chceme zpracovávat témata jinak, než to dělají existující média. Ta ve velké míře mají obsah, který je zaměnitelný. Chceme být originálnější a pracovat s texty do větší hloubky.

Dejte konkrétní příklad – čím se odlišíte třeba od Ekonomu, Respektu, Reflexu, Týdne.

Budeme se snažit přinést víc souvislostí, víc o pozadí dění. I když budeme psát o témže tématu, budou text psát lidi, kteří mu rozumějí, tedy víc než stávající média chceme spolupracovat s externisty, a to nikoli s novináři na volné noze, ale s odborníky v daném oboru. A také se budeme věnovat světovým souvislostem problému i historii.

Časopisy, které vycházejí, cítí povinnost komentovat dění minulého týdne. My samozřejmě nebudeme neuktovení v čase, ale méně se cítíme vázani uplynulým týdnem, zaměříme se na nejvážnější problémy společnosti bez ohledu na to, jestli se staly před týdnem nebo dvěma.

Oznámili jste základní složení týmu, kdo další v něm bude? Jací fotografové třeba?

Opakuju, že snahou bude široce spolupracovat s externisty. Je tu spousta dobrých fotografů, proč tedy zaměstnávat jen jednoho interně. Stejně tak externě spolupracujeme s grafiky a kodéry. Při vývoji vzorového čísla jsme spolupracovali na vývoji grafiky s agenturou Optio. Žádná další jména říct nemohu, protože tu buď ještě nejsou, nebo jsme se s nimi nedohodli. Společnost vznikla před pěti týdny a první zaměstnance nabrala ani ne před týdnem.

Jak je organizován management Tablet Media?

Hlavní osobou je šéfredaktorka Eva Hanáková. Spolu jsme projekt celý loňský rok připravovali. A pak je s námi ve vedení firmy i Markéta Houdková, moje dlouholetá spolupracovnice, která má na starosti operativu. Nevytváříme žádný rozvětvený organismus, chceme být finančně nezávislí, musíme mít tedy málo zaměstnanců, abychom to ekonomicky zvládli.

Investorem a majitelem Tablet Media jste vy sám?

V tuto chvíli, pro rozjezd jsem to já sám.

Kdy počítáte, že se vám peníze vrátí?

To není byznys, který by se vrátil do konce roku, ale zase nemůžeme v digitálním prostředí počítat na desetiletí. Počítám návrětnost přiměřeně, v řádu jednotek roků.

Jak vysoká je investice? Řádově desítky milionů korun?

Tak.

Kdy uvedete první titul?

Plánujeme na jaře.

Jaký bude rozsah zmíněného prvního týdeníku, kolik „stran“?

Srovnatelný s rozsahem existujících týdeníků, o nichž jsme mluvili, možná o něco menší. Podstatná je kvalita, než kvantita. Lidi budou spíš číst méně materiálů, které jsou dobré, než naopak.

Za kolik budete titul prodávat? Předpokládám, že určitě levněji než 30, 40 korun, kolik stojí zmíněné papírové týdeníky.

To nechci říkat, to považujeme za výrobní tajemství.

Inzerci plánujete shánět přes vlastního obchodníka, nebo zastoupení?

Tak i tak. Vyzkoušíme všechny formy, které povedou k cíli. Na prodej reklamy zatím nikoho konkrétního nemáme, jednání vedeme. Věřím, že se rozjede titulech pro tablety i jiných vydavatelství, že se to naučí zadávat inzerenti i mediální agentury. Je to inzerce alternativní, nenahraditelné formy, mohou mít úžasnou podobu, zase jinou než dosud známe.

Dlouhá léta jste stál u vydávání Lidových novin, pak u Hospodářských novin. Kdybyste zůstal u těchto papírových titulů, kde pro ně vidíte cestu do budoucnosti, jak přežít?

Cesta je jediná – dělat obsah, který je pro lidi potřebný. Každý předplatitel novin musí být každý den přesvědčen, že je dobře, že noviny má předplacené. Že se tam dozvěděl něco jiného než jinde. Graficky ani obsahem samozřejmě nemohou noviny vypadat jako před dvaceti lety, protože lidi se už mohou dovídat informace, kudy chodí.

Na druhou stranu, noviny zde devadesát let existují vedle rozhlasu a šedesát let vedle televize, internet tedy nepřináší zas tak odlišný typ konkurence. Problémy, v nichž noviny jsou, nejsou automatický výsledek nástupu internetu, ale bezradnosti majitelů a vedení, jak a kam obsah posunout. Obávám se, že tato bezradnost je větší u nás než v jiných zemích – ani na Slovensku, kde jsem do loňska působil, tak vážné problémy nejsou.

Nová cesta existuje, obecně je zapotřebí soustředit se na kvalitu obsahu než na rozsah. Rozsah novin tu vznikal, když tu byl inzertní přetlak, noviny se musely rozšiřovat, vytvářet speciální přílohy, sám si na to pamatuju. Přílohy se vytvářely kvůli tomu, že inzerenti chtěli specializovaný obsah, k němuž by umístily svá sdělení, ne proto, že by na tom trvali čtenáři. To byl interní požadavek. A když inzerce ubylo, je logické rozsah opět snížit a dávat lidem, v čem jsou konkrétní noviny výhodnější než jiné. Menší rozsah a klidně za nižší cenu.

V majetkové struktuře zdejšího tisku ale nevidím vývoj k lepšímu, obávám se proto, že destrukce bude pokračovat.