Michal Klíma jako vládní zmocněnec končí, s plánem proti dezinformacím neuspěl

Michal Klíma, bývalý generální ředitel vydavatelství Lidové noviny, Economia či Vltava Labe Media, se profiluje jako odborník na problematiku médií. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu. Působil i jako místopředseda Světové asociace novin.

Bývalý mediální manažer Michal Klíma končí ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Vydržel v ní necelý rok. Pozice vytvořená loni v březnu zanikne a agenda boje proti vlivu cizí moci připadne ode dneška poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. V tiskové zprávě o tom dnes informovala vláda. „Vláda zrušila pozici a předala problematiku národnímu bezpečnostnímu poradci,“ řekl Klíma Deníku N. Doplnil, že o tomto kroku věděl dopředu.

Klímova funkce vznikla vládním usnesením loni v březnu, vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit v této oblasti na jednotlivých úřadech. V posledních týdnech byl Klíma terčem kritiky kvůli pracovní verzi Akčního plánu pro čelení dezinformacím. Nad plánem předminulý týden debatovali poslanci volebního výboru, který má v gesci mediální problematiku, ovšem bez oficiálního písemného podkladu. „Podle mě by měl být přijatý co nejdřív, ale není na mně, abych termín určoval,“ řekl Klíma zákonodárcům na výboru, kam ho přizvalo opoziční ANO. Neoficiální verze chystaného plánu na sklonku loňska unikla do médií, jednu z jeho pracovních verzí zveřejnil iRozhlas.cz, zpravodajský web Českého rozhlasu. „Důvod, proč to není veřejné, je, že [plán] nebyl vládě předložen ke schválení. Byla to pracovní verze materiálu, kterou jsem poslal pěti šéfům koaličních stran k diskusi,“ uvedl Klíma o pár dní později na debatě Deníku N v Knihovně Václava Havla.

Ani pracovní verze vládního plánu proti dezinformacím nenese podpisy svých autorů. „Akční plán připravil můj tým,“ informoval začátkem února v parlamentu Klíma. Ten pracoval při Úřadu vlády, kde vedl oddělení strategické komunikace, jenž čítalo čtyři stále pracovníky. Na dokumentu spolupracoval s Centrem proti hybridním hrozbám, které vzniklo v roce 2017 na ministerstvu vnitra. Vznikající plán podle Klímy nemělo přinést konkrétní řešení, ale vytýčit úkoly, na nichž by pak Úřad vlády a příslušná ministerstva pracovala následující dva roky.

Oddělení strategické komunikace při Úřadu vlády zůstává v nezměněné podobě a i nadále ho povede Pavel Lupjan, který se podílel na několika vládních komunikačních kampaních - loni na podzim to byl apel na využívání vládních podpor Deštník proti drahotě (kampaň obsadila mediální prostor v hodnotě 19,8 milionu Kč bez DPH), letos čerstvá připomínka 30. výročí vzniku České republiky (pro ni oddělení nechalo nakoupit reklamní prostor v médiích celkem za 7,5 milionu Kč bez DPH).

Akční plán „nevratně poškodí mediální prostředí“

Návrh Klímova akčního plánu počítal například s centralizací státní inzerce, kritiku ovšem vzbudil především kvůli záměru finančně podporovat „nezávislá“ média a neziskové organizace. Klímův tým navrhoval 100 milionů Kč ročně pro vybraná média a dalších 50 milionů Kč pro neziskovky, přičemž příslušné grantové programy by připravoval právě vládní zmocněnec a jeho tým. Právě proti tomuto záměru se ostře vymezila řada komentátorů i mediálních manažerů.

Tento týden navíc tuzemská Unie vydavatelů, tradiční sdružení desítek mediálních domů v Česku včetně těch největších, požádala premiéra Petra Fialu (ODS) o přepracování dokumentu. V otevřeném dopise Fialovi Unie vydavatelů uvedla, že důrazně protestuje proti postupu přípravy a obsahu podkladu. „Obsah plánu musíme bohužel označit za v řadě pohledů mylný, v důsledcích chybný a pro mediální prostředí škodlivý,“ uvedlo sdružení. Podle Unie vydavatelů by se návrh měl přepracovat, protože může vystavit vládu podezření, že chce v Česku zavádět cenzuru. V plánu mimo jiné chybí definice dezinformací, což znamená hrozbu pro svobodu slova v ČR, uvedla unie. Plán také nerespektuje fungování online prostředí či marginalizuje a podceňuje strategickou komunikaci státu, dodalo sdružení. Problematická je pak podle unie i myšlenka, že dezinformacím lze čelit finanční podporou tzv. nezávislých médií. „Návrh akčního plánu nevratně poškodí mediální prostředí v ČR,“ varovali vydavatelé.

„Naplnil svůj úkol“, ale „žádný akční plán nepotřebujeme“

Přesto vláda dnes konstatovala, že Klíma „dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu a tím tak naplnil svůj úkol“. Jako příklad jeho úspěšných projektů jmenovala systém koordinace strategické komunikace mezi resorty nebo zmíněnou kampaň Deštník proti drahotě. Poradce pro národní bezpečnost Pojar se má teď zaměřit na zefektivnění systému.

Post bezpečnostního poradce při Úřadu vlády zřídil Fialův kabinet koncem minulého roku, Pojar jej obsadil začátkem ledna. Poradce je nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik. Má zajišťovat mimo jiné spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup. V rámci Bezpečnostní rady státu vznikne pracovní podskupina, která se zaměří na boj proti vlivům cizí moci, uvedl Pojar. Jeho nové úkoly úzce souvisí s těmi, které plnil dosud, dodal.

„Agenda zmocněnce Klímy byla velmi široká a to, co přebírá útvar poradce pro národní bezpečnost na Úřadu vlády, je jen výsek, který se týká bezpečnostních aspektů,“ uvedl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády Tomáš Pojar. Fialův kabinet dnes podle něho přijal analýzu připravenosti Česka čelit závažné dezinformační vlně, která vycházela z akčního plánu k auditu národní bezpečnosti, jenž vypracovala už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). „Nepotřebujeme žádný další akční plán. Žádný další akční plán vládě předložen nebyl a na žádném dalším akčním plánu se nepracuje,“ prohlásil Pojar.

Centralizace inzerce státu, státní peníze pro média

„Akční plán je zadání, to není řešení, není to dokument, který by říkal, jak se věci mají řešit, ale jak se řešení mají hledat. Čili navazuje přesně na dokumenty, které přijala předchozí vláda, naposledy tedy Akční plán národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kde je soubor bodů, kterým se ukládá jednotlivým ministerstvům a dalším státním orgánům vypracovat v nějakém termínu nějaká řešení,“ zdůrazňoval Michal Klíma začátkem února před poslanci. „Nevzniká žádný cenzurní úřad, nic takového v tom dokumentu není,“ odmítl kategoricky. „Nikdo nic takového nemá na mysli ani v úmyslu.“

Mezi nestátními organizacemi, s jejichž pomocí při čelení dezinformací plán uvažoval, Klíma jmenoval projekty zaměřené na mediální vzdělávání, jako jsou Zvol si info, Elpida nebo Člověk v tísni a jeho projekt Jeden svět na školách. „Nemáme na mysli placení někoho, kdo vyhledává a označuje dezinformace. Chceme podporovat připravenost společnosti v orientaci, co je dezinformace,“ vysvětloval.

Podporu médií obhajoval s poukazem na zahraniční praxi. Státní peníze podle něho nejsou v rozporu s mediální nezávislostí. „Je to systémová podpora. Média nebudou vybírána na základě toho, jestli mají  určitý politický směr,“ říká Klíma. Podobně hovořil v rozhovoru pro Aktuálně.cz člen jeho strategicko-komunikačního týmu Dominik Presl: „Vize každopádně je, že to nemá být navázáno na nic jiného, než že médium bude dodržovat základní pravidla žurnalistiky a etiky.“

Klíma už se na grantech pro média podílel, až do svého odchodu k premiéru Fialovi působil jako místopředseda správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNŽ). Fond rozdává peníze od soukromých dárců vybraným redakcím, rozhodné slovo má právě správní rada. V roce 2021 dal NFNŽ  celkem 2,5 milionu Kč na tištěný týdeník titulu Forum 24 Pavla Šafra, kam Klíma přispíval. Krok NFNŽ někteří kritizovali s poukazem na údajně stranickou žurnalistiku média. (Forum 24 nakonec dostalo pouze dva miliony, neboť nesplnilo všechny přislíbené cíle.)

Klíma a jeho vládní tým už vliv na rozpočty vydavatelů měli. Začali totiž praktikovat „centrální plánování inzerce“, o kterém také akční plán hovořil. Vládní instituce a podniky s významným majetkovým podílem státu se podle něho měly radit s Klímovým odborem strategické komunikace a čelení dezinformací, jak svou inzercí podporovat pluralitu médií. „To dosud nikdo nedělal, outsourcovalo se to na mediální agentury,“ vysvětloval poslancům Klíma. Jako ukázku praxe uvedl vládní kampaně, které podle něho dbají na zásah, současně podporu plurality. „Rozdělili jsme peníze do násobně většího počtu médií,“ prohlásil zmocněnec.

Někteří ale i tyto kroky kritizovali. „Úřad vlády dle svého uvážení bez jakýchkoliv veřejně známých pravidel přiděluje státní peníze vybraných médiím,“ napsal ve svém newsletteru David Klimeš. Odkazuje přitom na zmíněnou kampaň k 30 letům České republiky. „Narozdíl od mnohem větších časopisů s výraznějším zásahem tu je i provládní Týdeník Fórum, který ani není auditován ABC ČR, tudíž by vůbec neměl být zahrnut do státní podpory,“ píše Klimeš. Upozornil také na poradenskou smlouvu, kterou Úřad vlády uzavřel s publicistou Fora 24 Jiřím Sezemským, ten ji podle Deníku N však nakonec zrušil. Komentátor Aktuálně.cz Klimeš opakovaně kritizuje i podobu kampaní, které podle něho představují spíš propagaci Fialovy vlády než strategickou´ komunikaci státu.

Cílené zadávání reklamy spojoval Klímův tým i s bojem proti dezinformacím. „Navrhuju, aby stát inzeroval pouze v médiích, která dodržují profesní standardy,“ argumentoval Klíma. Jeho podřízený Presl dával v Deníku N za příklad neziskové organizace spolek Nelež, která soukromým inzerentům nabízí svůj seznam zapovězených webů. Některé redakce praxi Nelež v minulosti zpochybňovaly. Klíma sám v rozhovoru pro Seznam Zprávy odkazoval na hodnocení NFNŽ, takzvaný Media Rating, jehož bodování zohledňuje ve svém reklamním systému i vydavateli hojně využívaném agregátoru zpráv Seznam.cz. Vládní zmocněnec zmiňoval tentýž model, jaký praktikuje česká největší internetová firma: kdo má hodnocení C, nedostane inzerci. V nejnovějším hodnocení dostaly ze zavedených webů tuto nejhorší známku web bulvárního deníku Aha! od Czech News Center, bulvár Expres.cz od Mafry a komunistická Naše pravda. NFNŽ má vedle toho přímo i seznam konspiračních a dezinformačních webů.

Chystá se zákon o blokování webů

Důležité úkoly předepisoval akční plán ministerstvu vnitra. To mělo zvážit rozšíření trestního zákona o záměrné šíření dezinformací a přijít s legislativou, která ošetří možnosti blokování online obsahu.

Dosud právní úprava neexistuje. Když internetové sdružení CZ.NIC loni po invazi Ruska na Ukrajinu zablokovalo několik webů, jednalo pouze na základě „žádosti“ vlády. Podle soudu se sice nejednalo o nezákonný zásah státu, vláda od té doby ale slibuje nový zákon.

Veřejně přístupný návrh zatím neexistuje. „Probíhají diskuse, jak vyřešit blokování webů,“ potvrdil poslancům před pár týdny náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík (Piráti). Návrh novely podle něho přijde brzy. Resort podle jeho slov žádné seznamy zakázaných webů netvoří.