 in <b>/home/www/mediar.cz/www/mediar.cz/wp-content/themes/mediar/header.php</b> on line <b>156</b><br />
7073071680281178/redot.gif?id=){kind=small}
Tři ze čtyř novinářek zažily v reakci na svou práci online ponižování, vyhrožování, obtěžování. Čtvrtině žen v médiích někdo na internetu přímo hrozil fyzickým násilím, pětině sexualizovaným násilím. Každá pátá byla napadena ve fyzickém světě, útok přímo souvisel s online výhružkami. Důvodem byla nejčastěji skutečnost, že se jedná právě o ženy. Ukazuje to nová studie Mezinárodního centra pro novináře (ICFJ). Odpovídalo v ní přes 900 novinářek z 125 zemí světa, dotazníkovou část doplnilo 184 kvalitativních rozhovorů a případové studie 15 zemí.
„Online násilí na novinářkách je jednou z nejzávažnějších současných hrozeb pro svobodu tisku,“ stojí na začátku dlouhodobého výzkumu. Hrozby se mohou stát fatálními, jako v případě vraždy mexické novinářky Maríi Eleny Ferral Hernández, většině novinářek minimálně otravují pracovní i osobní život. Po zkušenosti s online útoky musejí navštěvovat psychology, hovoří o online sebecenzuře, obavách z fyzického napadení, někdy profesi úplně opouštějí.
Jak vypadá online násilí
Autorský tým hovoří o pojmu online násilí. Do něj pochopitelně nespadá kritika novinářské práce. Výzkumníci jmenují sexuální obtěžování, výhružky, nadávky spojené s genderem. Patří sem i snahy o prolomení online soukromí, doxing a různé formy vydírání nebo dezinformační kampaně, které zapojují třeba deepfakes.
Všechno tohle zpravidla sdílí několik charakteristik. Online násilí bývá:
- Síťované. Ať už koordinovaně nebo spontánně, nenávist často šíří celé davy. Publikace od ICFJ to ukazuje na datových analýzách příspěvků, které útočily na filipínskou novinářku Marii Ressu a britskou reportérku Carole Cadwallad. Korpus sebraný na sociálních sítích obsahoval na 2,5 milionu (!) sdělení.
- Misogynní. Nenávisti čelí někdy podstatná část novinářů, pokud se ale jedná o ženu, většinou se v útocích promítne skutečnost, že se jedná právě o ženu.
- Zaměřené i na blízké. Útočníci často otravují život i rodině, blízkým, kolegům.
- Osobní a intimní. Výhružky a nadávky často obsahují detaily ze života novinářky, snaží se ničit i volný čas, takže přichází v noci či brzy ráno.
- Extrémní. Respondentky užívají slova jako povodeň, lavina, příval, bombardování.
- Ničí důvěru. Nekončící obtěžování dokáže i v menších dávkách dlouhodobě podkopávat důvěru ve svět, sebedůvěru v chápání reality.
- Extrémnější, když vstupuje do hry ještě rasa, víra, sexuální orientace.
Zdroj: The Chilling: A global study of online violence against women journalists
Trollové a nenávistní lidé dokážou umlčovat, ponižovat, ničit kariéry. Slova o hrozbě pro svobodu tisku proto nejsou přehnaná. „Společnost to připravuje o důležité hlasy a perspektivy,“ připomíná studie. Platí to i pro naši kotlinu. Výzkum sice nepojednává přímo o Česku, i letmý pohled na zdejší sociální sítě ale prozrazuje rozšířenost misogynie. Zkušenosti několika zdejších novinářek nedávno zprostředkoval Newsroom ČT24.
Redakce by měly problém i ve svém vlastním zájmu řešit. To se podle výzkumníků zatím moc neděje. Online násilí někdy svému zaměstnavateli oznámila pouze čtvrtina žen, části se následně dostalo rady, že musí být tvrdší. Některé ženy zaměstnavatel přímo odrazoval od sdílení svých zkušeností, protože by to mohlo vyvolat kontroverzi.
Autorský tým navrhuje lepší praxi. Instituce i kolegové se veřejně staví za novinářky. Vydavatelství tlačí na aktivnější roli provozovatelů sociálních sítí. Mají pověřeného člověka, kdo obhospodařuje online bezpečí, které nenechávají pouze na jednotlivcích. Redakce reflektují svoje vnitřní fungování, svůj vztah k genderu, svou diverzitu. Nehážou vinu na oběti a nesnaží se je druhotně umlčet („tak na Twitter radši nic nepiš“). Analyzují útoky a píšou o nich. Nemají online nenávist za efemérní digitální přeháňku, ale něco velmi skutečného. Celkově: berou problém vážně. Třísetstránková publikace může být dobrý úvod.
Vybírám z internetu
BuzzFeed, jedno z nejvlivnějších médií minulé dekády, hledá svou novou misi. Jak s souvisí jeho úpadek s proměnou Facebooku a vůbec digitální krajiny, popisuje Verge.
*
I česky vyšel hojně sdílený esej, v němž si člověk ze sociální sítě Mastodon stěžuje na mravy lidí, kteří přicházejí z Twitteru. Sám jsem z něj nadšený nebyl, až příliš se v něm ukazuje všeobecný vztah ke všem (uprchlíkům), co přicházejí zvnějšku.
*
Pár kryptoburzy FTX česky a srozumitelně shrnul ve svém newsletteru Patrick Zandl. Anglicky, ale zase v minutě a půl kauzu shrnuje redakce Morning Brew v tiktokovém videu.
*
Kritik posedlosti osobním růstem vyšlo už spousta, esej Stanislava Bilera na webu Goethe-Institutu mě i tak prohřála.
*
Rozpravy o médiích, tradiční cyklus debat Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, na sebe vzal podobu podcastu. V listopadové epizodě debatuju s akademiky Marínou Urbánikovou a profesorem Janem Jirákem o svobodě médií.
Partnerem Nedělní přílohy internetu je Prospero, podcast České spořitelny o budoucnosti Česka, který je součástí projektu Index prosperity
Moderátor Michael Rozsypal uvedl vlastní online pořad
Komentátor David Klimeš odchází z Aktuálně.cz
Novým šéfredaktorem Aktuálně.cz bude Pavel Švec
Hušek a Zima z vedení Seznamu: Koupě Borgisu stále čeká, co řekne úřad. Deník Právo zachováme
