Místo, kde se v bolestech rodí český bulvár. Očima redaktorů časopisu Maxim

Když namačkáte spoustu lidí na jedno místo, dostaví se strach, zlost a apatie. Někteří šéfové si ale myslí, že budou taky líp a víc pracovat.

Lidé v uzavřených prostorách bez trochy soukromí, bez možnosti soustředit se a přemýšlet, zato pod velmi bdělým dohledem. Sachsenhausen? Ne, dnešní kancelářská pracoviště. Stále více lidí pracuje v kanclu u počítače, a stále méně ve fabrikách. Kancelář se však stále více připodobňuje továrnám: velká místnost a v ní nacpaná spousta lidí jako sardinky v plechu. Ovšem aniž by to na rozdíl od sardinek mělo smysl.

Podle posledních informací u nás „open space“, tedy velké kancelářské haly, využívá 86 % velkých společností a 73 % středně velkých. Z kolegů-novinářů to postihlo například redakce novin Blesk, Aha! a Sport, které vydává společnost Ringier Axel Springer CZ, a. s.

V sídle vydavatelství v pražských Holešovicích tomu říkají „integrovaný multimediální newsroom“. Kolem 160 redaktorů a dalších zaměstnanců se tísní v místnosti s tvrdými pravidly. Není tu možné jakkoli přemisťovat nábytek, který „je uspořádán podle předem definovaného projektu. Toto uspořádání má své důvody a účel“. Už z toho je jasné, že lidé jsou tu na posledním místě. Hlavní je projekt.

Každý dobrý architekt přitom ví, že objekt není nikdy provždy dokonalý, ale že i po dokončení je třeba jej zdokonalovat. A také že stavba musí sloužit, ne být hodnotou sama pro sebe. Otevřená hala má jednu zásadní výhodu: je levnější na provoz, hlavně na topení, a vejde se víc lidí na menší plochu. Ale to je asi tak všechno.

Newsroom Aha! a Blesku. Foto: Ringier Axel Springer CZ

Newsroom Aha! a Blesku. Foto: Ringier Axel Springer CZ. Pro zvětšení klikněte

Zaměstnanci jsou neustále pod dohledem členů vedení, kteří sedí za půlkulatými stoly uprostřed. Vedení je nejen pozoruje zvenku, ale každému může nahlédnout do počítače na to, co právě dělá. Pochopitelně vás může hned zavolat a hovořit s vámi. Plochu počítače přitom podle redaktorů může kdykoli promítnout na velkou obrazovku v sále, takže vaši momentální činnost vidí nejen vedení, ale všichni. Zvlášť je to dobré, když pracujete na zásadním článku o milenci Ivety Bartošové.

Na druhou stranu článek s názvem Rozvod začal nechutně nikoho nevyruší u jídla, neboť v newsroomu se jíst nesmí. Na jídlo musíte jinam. Na stole můžete mít pouze čistou vodu, žádný čaj nebo kávu – na ty si musíte dojít do kuchyňky. Dochází k absurdní situaci, kdy novinář u své práce nesmí pít kávu. Důvod? Prý aby se nezašpinil drahý koberec. Je krásné pracovat ve firmě, kde vládne koberec.

Zde zkrátka vládne koncept a koberec. A také dojem. Zaměstnanec musí chodit oblečený tak, aby vypadal profesionálně v očích zákazníků, partnerů a dalších návštěv. Nesmí se z vlhkých bot přezout do domácí obuvi a žádné oblečení nesmí mít na židli, ale musí je odnést do šatny. Co kdyby přišla nějaká delegace? Nebo Klaus!

Přemrštěný dohled nad zaměstnanci může sice vyhovovat vedení, ale význam pro efektivitu práce moc nemá. Podle průzkumu amerických psychologů Hereho a Babiaka je mezi vysokými manažery a politiky víc skutečných psychopatů než ve federálních věznicích ve Spojených státech. Pro psychopata je otevřená „tělocvična“ ideální rybník: má všechny své oběti pohromadě, v místnosti, může je skvěle kontrolovat a ovládat. A ještě se diví, že to někomu může vadit. Dříve se zaměstnanci mohli v menších kancelářích šéfům-psychopatům vyhýbat, dnes s nimi musejí být v kontaktu po celou pracovní dobu.

Nejhorší ale není šikana. Šéfům Ringieru slouží ke cti, že k té se neuchylují. Nejhorší je prostředí nepřátelské vůči jakékoli tvůrčí a duševní práci, kterou je i psaní bulváru. Sedět bez sebemenšího soukromí v místnosti, kde neustále někdo chodí a telefonuje, neumožňuje soustředění. Je naprosto absurdní, že spousta redaktorů si v newsroomu odsedí svou pracovní dobu a pak jedou domů ve volném čase konečně psát.

Koncentrace lidí je i fyzicky zdravotně škodlivá. Může způsobit bolesti hlavy, hučení v uších, vysoký krevní tlak, problémy se zažíváním a závratě. V Ringieru dokonce jednoho zaměstnance již skosila mrtvice! Přežil, ale je možná jen otázkou času, kdy bude mít tamější „zázrak“ první oběti na životech.

Australský vědec Dr. Vinesh Oommen při přezkumu studií, které se zabývají vlivem moderních kanceláří na zdraví, zjistil, že jejich účinky jsou převážně negativní. Devadesát procent výzkumů hovoří o negativních vlivech na tělo i psychiku. Silný hluk také zhoršuje soustředění a vede k nízké produktivitě práce. Dochází k většímu počtu konfliktů. Ve velké místnosti se mnohem snadněji šíří choroboplodné zárodky. Možná si řeknete, že chřipka či rýmička nevadí. Ale novináři, jako například náš nejmenovaný kolega, často cestují do zemí, odkud si mohou přivézt ostřejší zboží. Člověk nakažený čímsi mezi kapavkou, meningitidou a cholerou v integrovaném newsroomu, to je pravé požehnání.

A neurovědec Dr. Jack Lewis potvrzuje: „Velké společné kanceláře vznikly s myšlenkou, aby se lidé mohli pohybovat, volně spolu komunikovat, což mělo podporovat tvůrčí myšlení a vést k lepšímu řešení problémů. Takhle to ale nefunguje. Když pracujete a v pozadí někde zazvoní telefon, ztratíte koncentraci. I když si to neuvědomujete, mozek na vyrušení silně reaguje.“

Podle Juriaana van Meela, odborníka na architekturu kanceláří, nejlepší kanceláře jsou domácky pohodlné, s otevíratelnými okny, možností každého člověka si regulovat klimatizaci, s přístupem čerstvého vzduchu, výhledem ven, soukromím, minimálním hlukem a pracovním chaosem na stole.

V Ringieru nemohou zaměstnanci mít na stole nejen žádné osobní věci, ale ani limonádu. Veškerý „papír a další trojrozměrné materiály je na konci každého dne třeba roztřídit do tříděného odpadu či uložit do stolu, aby úklidová služba přes noc mohla řádně uklidit, k čemuž je důsledně vedena“. Prostě pokud si na stůl postavíte fotku, kalendář nebo kytku, četa s pytlem vám to nemilosrdně vyhodí. Vaše pracovní místo musí být sterilní a zaměnitelné.

Takové však přispívá k degeneraci vašeho mozku. Craig Knight, psycholog z University of Exeter, uvádí, že pokud si zaměstnanec může přizpůsobit své pracovní místo tak, aby se tam cítil aspoň trochu jako doma, zvýší se jeho výkon. V testech prokázal, že pokud si zaměstnanci mohou na stůl dát například svoje fotografie nebo květiny, jejich spokojenost může vzrůst až o 32 % a jejich produktivita o 15 %. Též mozek je ve strohém prostředí méně vyvinutý než v prostředí podnětném, kde se lépe prokrvuje a tvoří se bohatší nervová spojení.

Ale v Ringieru nejspíš o dobré a efektivně dělané noviny a web nejde. Tam jde nejspíš jen o čistý koberec.

Sepsali Petr Bílek a Jan Strmiska. Vyjde v březnovém čísle měsíčníku Maxim. Níže si můžete prohlédnout a pročíst „papírovou“ verzi.

Prohlédněte si též:

1

Pro zvětšení klikněte

2

Pro zvětšení klikněte

3

Pro zvětšení klikněte

4

Pro zvětšení klikněte

Sdílejte