Místo peněz od Googlu a Facebooku propad příjmů i návštěvnosti. Co způsobil nový autorský zákon

Tak se změnily výsledky vyhledávání zpravodajského obsahu poté, co Google v Česku přestal zobrazovat rozšířené náhledy. Zdroj: Google

Novela autorského zákona českým médiím zatím nepřinese peníze od největších internetových hráčů, ale mnohem spíš způsobí propad návštěvnosti zpravodajských webů. Po Googlu na novou legislativu reagoval omezením náhledů zpráv také Facebook. Místo obrázku a perexu tak uživatelé uvidí pouze titulek. Zahraniční zkušenosti přitom svědčí o tom, že méně atraktivní náhledy v nejpoužívanějším vyhledávači a na nejlidnatější sociální sítě sníží návštěvnost webů, a tak i příjmy z reklamy. Poslanci novelu přijali v říjnu, Senátem prošla beze změn v prosinci, kdy ji také podepsal prezident. V platnost vstoupí 5. ledna 2023.

Novela měla vydavatelům přinést silnější vyjednávací pozici ve vztahu k platformám, od kterých nově budou moci vybírat licenční poplatky za náhledy zpráv ze svých webů. Globální hráči se ale novým regulím v Česku chtějí úplně vyhnout. Využívají výjimku pro sdílení „velmi krátkých úryvků“, kterou stanovuje evropská směrnice, z níž česká novela vychází. Europoslanci ji schválili v roce 2019, členské státy měly na implementaci čas do června 2021. Česku hrozila kvůli zpoždění pokuta. Stávající Fialova vláda přebrala návrh od předcházejícího Babišova kabinetu, dolní komora parlamenti ale verzi od ministerstva kultury rozšířila o pozměňovací návrh poslance Jana Laciny (STAN). Zástupci vydavatelů si od něho slibovali posílení svých pozic, zatím se ale jeví, že právě pasáže Lacinova pozměňovacího návrhu představují hlavní překážku pro dohody.

Google má s omezením služeb zkušenost

Patrně nejdůležitější je hrozba pokuty. Platformám hrozí sankce až 1 % z globálního ročního obratu, pokud poruší zákon. Ministerstvo kultury pozměňovací návrh podporovalo, jeho zástupci zároveň ujišťovali, že v praxi by nebyly pokuty obří. To se ukázalo jako plané. „Když si vedle sebe dá Google výnosy a rizika, dává mu větší smysl službu omezit. V Kalifornii rozhodujícího člověka nezajímá, co nad rámec zákona slibuje ministr,“ říká Rostislav Kocman, předseda České asociace elektronických komunikací, jeden z účastníků jednání, který zastupoval zájmy operátorů a televizí.

Zatímco Facebook se vyjednávání vůbec neúčastnil a teď pouze oznámil vypnutí podrobných náhledů, zástupci Googlu byli po celou dobu projednávání zákona aktivní. Americký hegemon mezi vyhledávači vytvářel dojem, že podobně jako v ostatních unijních státech bude platit. Později neúspěšně lobboval proti Lacinově úpravě, a nakonec své hrozby, že omezí služby, splnil. Ve vyhledávání zkrátil odkazy na weby vydavatelů na minimum a ukončil licenční program Výběr Zpráv Google, ve kterém už platil osmi českým vydavatelstvím. Byla to Economia, N Media (vydavatel Deníku N), Echo Media, Forum 24, Internet Info, TV Prima, Trima News, provozovatel sítě Drbna.cz, a agentura Česká tisková kancelář. Výše plateb dosud nebyla veřejně známa. Bližší představu teď poskytl Pavel Šafr, vydavatel Fora 24, které podle něho přišlo o 1,9 milionu Kč ročně. „Nově přijatá česká zákonná úprava dotlačila Google k tomu, že oznámil omezení svých služeb v Česku a vydavatelé z toho nakonec nemusí mít vůbec nic. Čtenáři budou ve vyhledávání Googlu hůř nacházet mediální obsah, média přijdou o část návštěvnosti a kvůli tomu i o část příjmů. Část vydavatelů včetně Deníku N navíc přijde o doplňkový příjem ze služby Google Showcase,“ konstatoval ředitel N Media Ján Simkanič.

Tak vypadal 9. prosince obsah služby Výběr Zpráv Google

Výběr Zpráv Google pro Česko skončil

Americký gigant má s omezováním služeb v reakci na požadavky vlád dlouholeté zkušenosti. V roce 2014 zrušil službu Google News ve Španělsku, média na tom ale nevydělala. Hlavně menší vydavatelé přišli na webech o návštěvnost, i větší média jako El País si ovšem odnesla negativní zkušenost, proto později vystupovala proti návrhu evropské směrnice. Google tehdy prokázal svou sílu i ve sporu s německými vydavateli, kteří se chtěli opírat o podobný zákon. Největší vydavatelství Alex Springer ale po dvou týdnech ukončilo svůj experiment, kdy blokovalo přítomnost svých zpráv ve službách Googlu. To může udělat kdokoliv a kdykoliv, nikdo to ale nedělá, protože ztratit návštěvnost je pro něj ekonomicky nevýhodné.

Média a platformy zatím vůbec nevyjednávají

Výjimečné postavení Googlu sloužilo jako jeden z argumentů pro celoevropskou regulaci. Americký hegemon proti ní mohutně protestoval, po jejím přijetí si nepočíná už tak suverénně. Omezit své služby zkoušel ve Francii, pod tlakem antimonopolního úřadu ale ustoupil a začal uzavírat dohody. Podobný zákon – byť ještě cílenější na Google a Facebook – mezitím přijali v Austrálii, kde se americké platformy s médii nakonec také dohodly.

„Ve Francii či Itálii jsme viděli, jak složitě vymahatelný může zákon být. Proto jsme ho přitvrdili,“ vysvětloval na začátku prosince poslanec Lacina senátorům. Jeho návrh podporovala hlavně Unie vydavatelů, která sdružuje největší české mediální domy. Její zástupci od začátku prosazovali model takzvané rozšíření kolektivní správy, podle níž by všechna média – až na ta, co explicitně odmítnou – automaticky zastupoval jeden kolektivní subjekt. Nakonec prošla dobrovolná varianta – kolektivní orgán bude zastupovat pouze ty, kdo o to požádají. Kolektivní správce už vzniká pod kuratelou Unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Asociace online vydavatelů, která zastupuje hlavně menší média. Konkrétnější informace o podobě organizace či mechanismu pro rozdělování peněz slibují zástupci oborových asociací až v novém roce. 

Zatím nemají ani s kým vyjednávat. „Bohužel aktuálně nejsme v žádném jednání, byť jsme zájem o jednání opakovaně projevili, ale platformy zatím nejsou ke konstruktivnímu jednání připraveny,“ tvrdí výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach.

Unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj a Asociace online vydavatelů společně označily čerstvý krok Googlu za „jednostranný a s minimální snahou o dialog s asociacemi, které reprezentují naprostou většinu zpravodajského a magazínového obsahu online v České republice, podle oficiálního měření návštěvnosti NetMonitor“. Postup provozovatele dominantního vyhledávače hodnotí jako „přinejmenším nešťastný“ a Google vyzvaly „ke konstruktivnímu dialogu“.

Ministerstvo kultury je zdrženlivé. „Rozhodnutí omezit některé služby je obchodním rozhodnutím, novela žádnou takovou povinnost digitálním platformám neukládá a ministerstvu nepřísluší takové rozhodnutí dále komentovat,“ říká mluvčí resortu Jana Zechmeisterová.

Algoritmy platforem by mohl posuzovat obecní úřad

Ministerstvo přitom má po Lacinově zásahu do podoby nového zákona rozsáhlé pravomoci. V případě, že se internetové platformy a vydavatelé do dvou měsíců od zahájení jednání nedohodnou, má totiž odměnu stanovit právě resort kultury, a může si přitom vyžádat „veškeré údaje nezbytné pro určení výše odměny“. Zákon chce také bojovat proti zneužívání dominantního postavení, to by měly posuzovat úřady obcí s rozšířenou působností. Platformy by se měly zdržet diskriminace jednotlivých vydavatelů. Někteří ale namítají, že vyhledávače z podstaty „diskriminují“, když vybírají výsledky na míru uživatelů a jejich zadání nebo ponižují dosah nedůvěryhodných webů. „I v případě rutinních aktualizací našich služeb bychom riskovali nepřiměřeně vysokou pokutu,“ reagoval Google.

Část novely o dominantním postavení kritizoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, podle něhož se jedná o duplicitu jeho pravomocí. Tady by navíc posuzovaly fungování platforem obecní úřady, které na to patrně nemají kapacity. „V extrémním výkladu by Google musel dodat algoritmy a jejich nastavení, aby se dalo posoudit, jestli ovlivnil výsledky. Na to žádná technologická firma nemůže přistoupit,“ říká Kocman z České asociace elektronických komunikací. Sám se zajímal hlavně o pasáže o takzvaném nadměrném blokování ze strany úložišť a platforem. Diskutovanou změnu dodala pirátská poslankyně Klára Kocmanová, i tu ministerstvo kultury podpořilo, zároveň ministr Martin Baxa (ODS) přislíbil její brzkou úpravu. V otázce vztahu médií a platforem se ovšem korekce zatím nechystají. „V této fázi zatím o změnách neuvažujeme,“ říká mluvčí Zechmeisterová.

Seznam.cz může být zatím jediný plátce

Mediální domy jsou teď zjednodušeně řečeno rozdělené na tři tábory. První novelu kritizuje, jedná se přitom hlavně o média, která už od Googlu dostávala peníze v programu Výběr Zpráv Google, teď o ně přišla. Druhý z nich kritizuje platformy, hlavně Google - ten se podle šéfredaktora názorového webu Info.cz Michala Půra „chová jako technologický Putin“. Půr za regulaci lobboval už na evropské úrovni, hájí přitom zájmy majitele Daniela Křetínského, jenž opakovaně mluví o potřebě platformy regulovat. Třetí tábor potichu čeká, jak velký propad návštěvnosti přijde, jestli někdy dojde na licenční poplatky a jak posílí už tak stěžejní role Seznamu.

Česká internetová jednička Seznam.cz má dvojjedinou pozici. Představuje platformu i médium, když provozuje Seznam Zprávy, Novinky.cz či Sport.cz. Majitel Seznamu Ivo Lukačovič před přijetím novely hrozil, že zvolí stejnou taktiku jako Google. V dnes už smazaném tweetu z února 2019 vzkazoval vydavatelům, že pro vyhledávače představují zprávy okrajovou službu. „Můžete vy ale žít bez jejich návštěvnosti?“ tázal se tehdy.

Později ale Seznam.cz začal regulaci podporovat a navíc začal prohlašovat, že vzhledem k zásahu svých médií očekává od Googlu, Facebooku či v Česku marginálního Bingu odpovídající platby. Zároveň se hlásil k placení ostatním. Teď to vypadá, že Seznam.cz bude jedinou platformou, která by měla po novém roce začít licenční poplatky médiím posílat. Vyjednávat by přitom Seznam.cz měl s budoucím kolektivním správcem, na jehož vzniku se zároveň podílí.