Mladí jsou v obraze tak nějak mimochodem

Hlavně prosím stručně, jasně a hezky, říká o zpravodajství moje dvacetiletá ségra. Photo by Pawel Czerwinski on Unsplash

Nedávno nastoupila do druhého ročníku vysoké školy, už se ale stihla stát jedním z informačních majáků takzvané generace Z. Instagramový účet Johany Bázlerové informující o současném dění sleduje rok od spuštění přes 66.000 lidí – skoro o 20.000 víc lidí než účet spravovaný redakcemi Aktuálně.cz nebo Seznam Zpráv. Čísla ale nejsou zdaleka to nejzajímavější. Projekt Jsem v obraze zejména ukazuje, jak vypadá důležitá vývojová větev médií. V ní se propojují praktiky tradiční novinařiny a novodobých influencerů. Klíčovým odbytištěm je pak Instagram, kde hlavně mladí pěstují stále rozšířenější způsob konzumace informací o veřejném dění: tak nějak mimochodem.

Vypadá to zhruba takhle: pastelové barvy, ilustrace s vysokým handpoke potenciálem, emojis a stručné věty, v nichž je to nejdůležitější ještě extra zvýrazněné. Devět okének zatím posledního příspěvku na Jsem v obraze vypadá nadmíru roztomile, informují ale o závažném tématu: volbách a klimatu. To představuje klíčové téma, které má i svůj genderový rozměr, takže kroužkujme ženy, a to ideálně na těchto volebních lístcích, protože jejich klimatické plány vyhodnocují odborníci jako nejkomplexnější, dozvídáme se. Nejde přitom o žádnou dojmologii: cituje se tady OSN, STEM nebo ČTK.

To ukazuje na běžné novinářské postupy, současně to ale celé nevypadá jako nic, co bychom znali z médií. Co to tedy je, pokud se nespokojíme s tolik rozšířeným – a tak i nemnoho vypovídajícím – slovem content? „Je to platforma pro mladé. Dostupnější, rychlejší a polopatičtější. Není 100% objektivní, ale tím se netajím a se zdroji pracuji zodpovědně. Našli byste tam hlavně témata, které hýbou světem mladých lidí,“ říká Bázlerová, která nedávno taky spustila pod hlavičkou GoOutu vlastní podcast.

Víceméně tak shrnuje poznatky z Digital News Report od Reuters Institute for the Study of Journalism. V ní se výzkumníci letos snažili popsat proměňující se vztah mladých lidí ke zprávám: mladí totiž nechodí přímo na zpravodajské portály, přesto nejsou neinformovaní. Zprávy se k nim dostávají právě přes platformy. Ty sice využívají hlavně pro zábavu, ale také proto, aby „vyprávěli své vlastní příběhy svým vlastním způsobem,“ stojí ve studii.

Celé to tak má docela pochopitelně specifický tón a formu, které pro tradiční konzumenty médií či nedej bože novinářské matadory nemusí být vždy úplně srozumitelná. Vždyť je to celé barevné a hravé! Avšak: „Zaměření na zábavu a pobavení nutně neznamená, že mladí lidé nejsou ochotni na těchto platformách mluvit o ‚vážných‘ tématech. Naopak, od změny klimatu po hnutí Black Lives Matter, mnoho mladých lidí využívá svou kreativitu ke zvyšování povědomí o otázkách, které se jich týkají,“ shrnuje výzkum.

To celé přináší docela nový přístup k nastavování agendy, všímá si Alena Macková, socioložka médií z Katedry mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity. „Nebývají to nutně novinky, ale spíš občansko-vzdělávací příspěvky, které se snaží něco vysvětlit,“ říká Macková. 

„Zajímavá otázka pak je, jestli lidi identifikují, že to nejsou klasické zprávy. Že se tvůrci neřídí novinářským kodexem, že do toho promítají svoje postoje,“ uvažuje výzkumnice. Hned ale připomíná, že v tom nepřináší instagramové účty nic úplně nového. Rozmělňování hranic mezi zpravodajstvím, publicistikou či sdílením názorů sledujeme už dlouho. „Když se u nás studenti učí vymezení žánrů, je v tom některých ohledech už přežité,“ říká Macková.

Instagram to celé ještě zrychlil a zdůraznil vizualitu: pokojovku kamarádky střídá ve stories influencerka na výletě, screenshoty zpráv zaslaných neziskovce šířící povědomí o sexuálním násilí a kvíz přibližující problematiku zvyšujících se cen elektřiny.

Poslední příklad si půjčuju od účtu Do kontextu, který patří do stejné rodiny jako Jsem v obraze. Také za ním stojí mladá žena – Tereza Brhelová, která vedle studia působí ještě v týmu internetové televize DVTV.

„Pracuju v médiích a vždy mě při psaní článku mrzelo, že kontext zprávy bývá shrnutý až na konci v jednom odstavci. Ono je to logické, zpravodajství tak funguje, ale já chtěla i něco, co kontext dodá,“ říká Brhelová, která projekt připravuje ještě se dvěma přáteli – Janou Lipskou a Jiřím Vokřálem –, s nimiž si příspěvky vzájemně editují. Každý týden publikují tři posty, ve kterých shrnují informace o Talibánu, co dělá BIS nebo jak rychle mizí ledovec v Grónsku.

Inspirací pro Brhelovou nebyl žádný účet informující o světě, ale Červená propiska popularizující český jazyk. „Díky ní jsem si poprvé uvědomila, že Instagram nemusí být pouze pro sdílení fotek,“ říká Brhelová. Do kontextu funguje od loňského září a sleduje ho přes 16.000 lidí. „Skokově rosteme, když nás sdílí někdo větší, třeba Anička Šulcová,“ dodává tvůrkyně profilu.

Vliv influencerů ukazuje na trend, který popisuje i Macková. Ta se letos podílela na vzniku výzkumné zprávy, která mimo jiné sleduje, jak Češi získávají informace. V případě mladých lidí vypichuje výzkumnice dva fenomény. Jednak mladí mnohem častěji než zbytek společnosti uvádějí jako zdroj informací právě celebrity a influencery, jednak sami zprávy aktivně nehledají. „Naopak uvádějí, že si zprávy nachází je. Jde o náhodné vystavení, když někdo z přátel zprávu nasdílí,“ vysvětluje Macková.

„To vede k tomu, že zprávy musí vypadat jinak, aby je dokázaly oslovily,“ říká výzkumnice. Právě proto instagramové zprávy vypadají, jak vypadají. To znamená, že využívají taky estetiku a postupy vlastní právě influencerům, kteří své počínání na sítích ze své podstaty optimalizují pro schopnost zaujmout. 

Pro Bázlerovou to je docela přirozená věc. „Proti tradičním médiím se to určitě liší, ale stejně tak se liší starší a moje generace. Média a informace konzumujeme zkrátka každý trochu jinak,“ shrnuje Bázlerová, nově také „content editorka“ vznikajícího portálu pro mladé nazvaného FOMO.

Její přístup bude každopádně stále rozšířenější, ukazuje Digital News Report. Význam Instagramu totiž roste: zatímco v roce 2014 ho jako zdroj zpráv využívaly 2 % lidí, letos už 11 % – stejně jako Twitter. To jsou zprůměrovaná čísla z 12 zemí světa. Pro Česko platí následující: Instagram užívá i pro zprávy 10 % lidí, Twitter 5 %. A Instagram roste nejrychleji ze všech platforem u nás, doplňuje výzkum Mackové.

Snad se tak mimochodem budeme dozvídat o světě hlavně od propracovaných a odpovědných účtů, jako jsou Jsem v obraze a Do kontextu. Vychází totiž z kvalitních zdrojů, současně mají proti tradičním médiím minimálně pro mladé lidi jednu zásadní výhodu, kterou mi vysvětlila moje dvacetiletá sestra: „Nejsou tam zbytečné hemzy.“ Fér point. 

Vybíráme z internetu

V Německu dnes volí, než budou výsledky, je čas pro poslech podcastu Kanzleramt. Výzkumník Jakub Eberle si do posledních dvou (jako vždy super-informativních) pozval zpravodaje České televize Martina Jonáše a politoložku Kateřinu Smejkalovou. 

*

Vybíráme první ochutnávku z festivalu Serial Killer: ruský sci-fi webseriál Birchpunk. Velmi vtipné sci-fi spojující technologie a ruský venkov je k dostání na YouTube s anglickými titulky. Lahůdka.

*

Do kanceláře se nevyplatí chodit kvůli produktivní, tvrdé práci, ale „měkké“ práci: povídání s kolegy, rozprávěním o tom, na čem dělají. Pandemický výzkum Microsoftu a dalších shrnuje Atlantic.

*

Český rozhlas Plus uvedl osvěžující rozhovor s teoretikem populismu Jan-Wernerem Müllerem z Princetonské univerzity. 

*

Pravidelná dávka klimatu: na Vltavě se nadmíru zajímavě baví s filozofem a kurátorem Lukášem Likavčanem a polární ekoložkou Marií Šabackou.

Jakub Jetmar

Nedělní přílohu internetu podporuje digitální bankovnictví George a jeho podcast